Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Upozornění, probíhají (a ještě chvíli budou) různorodé změny v AI používané pro překlady i další zpracování, takže v tomto vydání mohou být občas nějaké češtinské úlety. Většina asi odhalena při vkládání, ale znáte to. Občas něco uteče.

Subscribe now

Tim Cook se chystá odstoupit 1. září a zdroj uvádí, že Apple uspořádal intimní rozlučkovou párty; zdroje říkají, že Cookova asistentka bude spolupracovat s Johnem Ternusem. (The Information)

Minulý víkend humanoidní robot čínské společnosti X-humanoid překonal světový rekord ve sprintu během World Humanoid Games v Pekingu. „Rychlost, stabilita a přesnost, kterou roboti předvádějí u soutěží, může časem vést k jejich uplatnění mimo sport,“ uvedla čínská tisková agentura Xinhua (iRozhlas)

Papírové a bambusové brčka obsahují chemikálie PFAS častěji než plastová brčka , zjistila studie. Výzkumníci našli nízké koncentrace takzvaných věčných chemikálií v různých “ekologických” brčkách, což vyvolává pochybnosti o tom, zda jsou vhodnou alternativou. (NBCNews)

Meta zaplatí a celé odvětví prohrálo

Meta dosáhla předběžné dohody ve výši 17 miliard dolarů s téměř všemi státy USA , která také může vést k tomu, že sociální mediální gigant provede rozsáhlé změny, aby dramaticky omezil přístup nezletilých k Instagramu a Facebooku, oznámilo ve středu ministerstvo spravedlnosti Kalifornie. (POLITICO)

• Meta uvedla, že dohoda s AG vyžaduje, aby vytvořila standard pro ověřování věku, který podléhá nezávislému testování, s mírou falešně pozitivních výsledků nepřesahující 10 %. (The Verge)

• Dohoda Meta s AG jí poskytuje výhodu při vytváření pravidel pro ochranu dětí pro ostatní sociální média, přičemž existuje jen málo důkazů, že její nové bezpečnostní funkce pomohou dětem. (Techdirt)

• Meta se snaží etablovat jako lídr v oblasti bezpečnosti dětí prostřednictvím svého vyrovnání s generálními prokurátory USA, přičemž stále odmítá připustit jakékoli pochybení. (Platformer)

• Arturo Béjar, klíčový svědek v procesu státních generálních prokurátorů proti Metě, říká, že podmínky dohody jsou nedostatečné na ochranu mladých uživatelů; Meta kritiku odmítá. (the Guardian)

• Pokud Meta padne, vezme s sebou TikTok a YouTube. (TheVerge)

Čtení či poslouchání (nejen) odjinud

Nové podvody „klonují“ platební karty. Řekněme si, jak se bránit

Může vám někdo z bankovního účtu vykrást peníze, aniž byste mu přímo dali přístup? Překvapivě ano. Nepřekvapivě to jsou často používané metody moderních zlodějů.

EXTRA: Austrálie zakázala dětem sociální sítě. Vzaly Santa vousy a vrátily se

Austrálie zakázala dětem do šestnácti let účty na sociálních sítích. Po půl roce je jasné, že zákaz zafungoval hlavně jako test obcházení. Problém sítí ale neřešil ani trochu.

Internet, webdesign

Balíček dorazí do boxu, ale zaplatit ho kartou přímo na místě nejde. Zažívá to čím dál více lidí, kteří si u nákupu na internetu zvolí dobírku. E-shopy si zase stěžují na opačný problém: rostoucí počet nevyzvednutých dobírek, který jim zvyšuje náklady a nutí je službu zdražovat nebo rušit. (Novinky)

Read more

#TYDEN vychází v neděli coby přehled toho NEJ z celého týdne. Placená podoba je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer. Toto je extra obsah a tentokrát navíc pouze pro platící.

Subscribe now

Napsáno pro Lidovky, kde to vyšlo 4. července v Kreativní obcházení. Austrálie zakázala dětem sociální sítě, ty si vzaly Santa vousy a vrátily se

DŮLEŽITÉ: Jak to vypadá aktuálně? S odstupem skoro dvou měsíců od napsání? Jak uvádí například Používání sociálních médií roste mezi australskými mladistvými do 16 let po zákazu: data funguje zákaz ještě míň a sítě ve skutečnosti děti používají mnohdy ještě víc. Poklesy jsou na úrovní statistické chyby.

Austrálie je úžasný testovací případ. Ne proto, že by ukázala, jak děti ze sociálních sítí dostat pryč, ale protože ukazuje, jak rychle se plošný zákaz účtů mění v obcházení, šedou zónu, tlak na invazivní ověřování věku a v politicky líbivé opatření, které řeší vstup do aplikace místo toho, co reálně škodí uvnitř aplikace.

10. prosince 2025 začala v Austrálii platit pravidla zakazující dětem mladším 16 let přístup na vybrané sociální sítě. Případná odpovědnost za něco takového byla přenesena na platformy, nikoliv děti či jejich rodiče. A stanovena tak, že platformy měly učinit “rozumné kroky”, aby Australané mladší 16 let neměli účty na vybraných sociálních sítích. Tedy konkrétně jde o Facebook, Instagram, Kik, Reddit, Snapchat, Threads, TikTok, Twitch, X a YouTube. Naopak mimo režim jsou (mimo jiné( Discord, Messenger, Roblox, Steam, WhatsApp a YouTube Kids.

Původní pokuta za selhání byla až 49,5 milionu australských dolarů. Vláda nyní navrhuje zdvojnásobení na 99 milionů australských dolarů a posílení pravomocí regulátora, včetně možnosti vyžadovat interní dokumenty, zápisy z orgánů společností či interní e-maily

Formálně zákaz „běží“

Prakticky je to ale poněkud složitější. eSafety v lednu uváděla, že platformy odstranily nebo omezily přístup k 4,7 milionu účtů identifikovaných jako účty dětí pod 16 let. Vláda později mluvila o více než pěti milionech odstraněných, deaktivovaných či omezených účtů. V Austrálii je přitom, podle odhadů, 5,2 milionu dětí pod 18 let (19 % populace).

Jenže čerstvý výzkum z University of Newcastle ukazuje, že více než 85 procent respondentů mladších 16 let tři měsíce po spuštění pravidel dál používalo ony omezené platformy.

Proč to nefunguje

Australský přístup je nejhorší možnou kombinací. Dětem říká „nesmíš“, platformám říká „nějak to zařiďte“ a zároveň nechce zavést jediný tvrdý státní průkaz totožnosti pro všechny.

Nutno dodat, že to poslední je dobře z pohledu soukromí, ale znamená to, že ověřování věku je roztříštěné, nejednotné a často měkké. Takže není divu, že to dopadlo tak, jak to dopadlo:

Podle výzkumu University of Newcastle dvě třetiny dospívajících narazily na nějakou formu ověření věku, nejčastěji prostě uvedení věku a nahrání selfie. Pouze 5 procent dětí ve věku 12 až 13 let a 11 procent dětí ve věku 14 až 15 let muselo dodat fotografii oficiálního dokladu.

Denní používání sociálních sítí se u dvanácti až třináctiletých v zásadě nezměnilo, u čtrnácti až patnáctiletých kleslo z 78 na 69 procent a u šestnáctiletých naopak vzrostlo z 80 na 89 procent.

Zákaz tedy „něco“ dělá, ale ne to, co politicky sliboval. Umí mazat účty, umí vytvořit stres a umí donutit děti přemýšlet, jak systém obejít. Neumí zabránit přístupu k obsahu, dopadům algoritmů, videím, komentářům, predátorům ani toxickým komunitám.

Kreativní obcházení

Nejbanálnější cesta je prostě říct, že je vám 16. Nebo založit nové účty s jiným datem narození, pořídit si záložní účty, používat jiná zařízení v domácnosti nebo se po zablokování znovu přihlásit. Děti tedy zpravidla po zákazu prostě založily nový účet a uvedly vyšší věk.

Další cesta jsou cizí a sdílené účty, tedy dítě přistupující přes účet někoho jiného. Tedy účty přátel, sourozenců, rodičů nebo starších bratranců a sestřenic.

Pak jsou tu samozřejmě anonymní režimy a VPN (virtuální privátní sítě), které umožní se virtuálně “přestěhovat” mimo Austrálii a na sociální síť přistupovat odjinud a vyhnout se tak povinné detekci věku jako při přístupu z Austrálie.

Nejabsurdnější jsou cesty oblafnutí selfie a rozpoznávání věku z obličeje. Děti využívaly starší kamarády nebo příbuzné, nechávaly někoho jiného projít skenem obličeje, dávaly telefonu před kameru video s cizím obličejem, zkoušely make-up, horší světlo, „vážný“ výraz, vousy a dokonce Santa vousy.

Skoro dokonalá metafora celé regulace: stát chtěl chránit děti, výsledkem je dítě, které před algoritmem hraje dospělého pomocí kostýmu.

Došlo pochopitelně i na předpovídané “stěhování” na jiné sítě a pokud by regulace začala být přísnější a běžné obcházení problematičtější, tak by to znamenalo možné masové přesídlení dětí na jiné sítě. Takové, co (prozatím) nejsou takto omezené.

Problematické je i to, že YouTube či TikTok lze sledovat i bez účtu, jen bez komentování a postování. Ale stále pod vlivem škodlivého obsahu.

Tohle nikam nevede

Výsledkem je falešný pocit bezpečí. Rodič i politik mohou mít dojem, že problém je vyřešen, protože dítě „nemá účet“. Jenže dítě může dál konzumovat obsah bez účtu, přes nový účet, přes účet kamaráda, přes anonymní režim nebo na jiné službě.

Dříve nebo později to ale začne mít i dopad na soukromí. Austrálie zatím výslovně nevyžaduje, aby každý použil vládní doklad, a platformy nesmí Australany nutit pouze k vládnímu ID nebo vládní digitální identitě. Jenže čím víc děti zákaz obcházejí, tím víc roste politický tlak na tvrdší ověřování.

TIP: Proč zákaz sociálních sítí do 15 let neřeší problém a co funguje lépe je velmi podrobný přehled celé problematiky nesmyslného zakazování co nikdy fungovat nebude. Jedině pokud zavedeme Internet, mobily i počítače na občanku.

Paradoxně to celé posiluje i šmírovací aktivity a schopnosti platforem. Mohou posuzovat věk a polohu podle délky existence účtu, typu obsahu, jazykové úrovně, fotografií, videí, hlasu, školních rytmů, vazeb na jiné mladé uživatele, IP adresy, GPS, nastavení zařízení, telefonního čísla, app storu, operačního systému i aktivit.

Přesně ten moment, kdy ochrana dětí začne vytvářet důvody pro ještě detailnější sledování všech.

Omezování navíc vede i k růstu podvodů. Falešné nabídky fake ID, „ověřených“ účtů, phishing, krádež účtu, sextortion i grooming. Zákaz vytvořil novou poptávku po obcházení, a tím i nový trh pro podvodníky.

Co dělat místo plošného zakazování

Austrálie ukazuje, proč omezení tohoto druhu je slepá ulička. A to, že místo „jak zabráníme dítěti v účtu“ by se politici, rodiče i společnost měly zajímat o to „co konkrétně dětem škodí a kdo na tom vydělává“.

První krok je regulovat design. Nekonečné scrollování, agresivní doporučovací algoritmy, noční notifikace, virální odměňování konfliktu, tlak na lajky, veřejné metriky popularity a doporučování extrémního obsahu jsou mnohem lepší cíl než vlastnictví účtu. Lidové noviny se tomuto řešení věnovaly již dříve v Omezení věku dětí na sociální sítě? Problémem jsou hlavně škodlivé designové prvky

Na což by mělo navázat tvrdé vymáhání bezpečnostní povinnosti platforem. Nejen mazání účtů, ale rychlé řešení kyberšikany, sexuálního vydírání, predátorského kontaktu, poruch příjmu potravy, sebepoškozování a škodlivých doporučovacích aktivit.

Zásadní je i postavit soukromí jako výchozí. U dětí má být minimum sběru dat, žádná behaviorální reklama, žádné zbytečné biometrické databáze, žádná přesná lokalizace jako normál a žádné nucení všech občanů k digitálnímu občanskému průkazu jen proto, aby mohli otevřít aplikaci.

Klasicky tady hraje zásadní roli digitální a algoritmická gramotnost. Ne ve smyslu nudné přednášky, že internet je nebezpečný. Ale učit, jak funguje doporučování videí, proč algoritmus zesiluje extrémy, jak poznat manipulaci, jak řešit nátlak na poslání intimních fotek, jak nahlásit vydírání, jak si nastavit soukromí, jak se nenechat zatáhnout do šikany.

Zásadní roli tady má hrát i rodina a škola, ale ne jako náhrada za regulaci platforem. Rodiče nemohou hlídat desítky aplikací, algoritmů a anonymních účtů. Mohou ale nastavit společná pravidla: telefon nepatří v noci do postele, notifikace se vypínají, problém se neřeší tajně, dítě ví, kam jít při vydírání nebo šikaně.

A poslední k zvážení je také dost jasné. Cílit na nejzranitelnější děti, ne na abstraktní „screen time“, čas s displejem. Dospívající s diagnostikovanými duševními obtížemi používají sociální sítě jinak než jejich vrstevníci, více se porovnávají, víc je ovlivňuje zpětná vazba a častěji cítí menší kontrolu nad časem online. To je důležitější než prosté počítání minut.

Co si tedy odnést?

Austrálie nezjistila, že ochrana dětí na internetu je zbytečná. Zjistila něco jiného. Zákaz účtu není totéž jako ochrana dítěte. Děti nejsou pasivní objekty regulace.

Když jim stát a platformy postaví digitální závoru, začnou ji zkoumat, sdílet triky a obcházet. Někdy falešným věkem, někdy účtem rodiče, někdy VPN a někdy Santovy vousy před kamerou.

Skutečná regulace má mířit na architekturu platforem, ne na věk uživatele. Na algoritmy, sběr dat, reklamu, design závislosti, noční notifikace, špatnou moderaci a absenci odpovědnosti.

Jinak vznikne jen drahý a invazivní systém, který vychová novou generaci dětí k tomu, že pravidla jsou technická překážka, ne společenská dohoda.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Profesor z Univerzity v Cambridge, který odešel po obviněních z plagiátorství, byl nalezen mrtvý doma. Policie uvádí, že smrt není považována za podezřelou. (Independent)

• Nejmladší černý profesor na Cambridge, který čelil obviněním z plagiátorství, byl nalezen mrtvý. (AP, iRozhlas)

• Závažné důkazy, strmý pád a tragická smrt. Neuvěřitelný příběh ‚superstar‘ z Cambridge (iRozhlas)

Vyhledávání Google na krátko zobrazilo falešnou informaci o smrti Sama Altmana , která vznikla po úpravě hesla na Wikipedii. Společnost uvedla, že nešlo o ruční zásah zaměstnanců a že byla následně provedena náprava. (CzechCrunch)

Gmail nebyl napaden, navzdory zprávám, které tvrdí, že bylo uniknuto 183 milionů hesel k Gmailu. Číslo 183 milionů se vztahuje na sbírku přihlašovacích údajů shromážděných z infostealer malwaru a starších úniků dat. (gHacks)

Jako Astronomický snímek dne vydala americká NASA fotku českého autora. Perseidy na Jizerce v Libereckém kraji fotil 18letý Jakub Kuřák. Snímek vznikl časosběrně od 8. do 13. srpna. (iRozhlas)

Čtení či poslouchání odjinud

Stripe kupuje OpenRouter. Je důvod z toho být nešťastný?

Já při té zprávě nemůžu nemít trochu nepříjemný pocit. Nevím jak vy.

Dožene Evropská unie ujíždějící AI vlak? AI Act a vytváření regulačních slepých uliček

AI Act může nastavit důležitá pravidla hry. Bez funkčních úřadů, norem a vymahatelnosti z něj ale snadno vznikne další evropská regulační slepá ulička.

EXTRA: AI Act v srpnu 2026: Co skutečně platí, co bylo odloženo a kde jsou největší otazníky 🔐

Rešeršní (AI) podklad k 13. srpnu 2026 pro článek psaný pro český Wired.

Internet, webdesign

TollBit: mediánové zásahy AI scrappingu byly na evropských stránkách čtyřikrát vyšší než na severoamerických, přičemž místní zpravodajské stránky byly silně zasaženy, protože poptávka po neanglickém obsahu roste. (Digiday)

Read more

#TYDEN vychází v neděli coby přehled toho NEJ z celého týdne. Placená podoba je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer. Toto je extra obsah a tentokrát navíc pouze pro platící.

Subscribe now

Evropský AI Act se 2. srpna 2026 dostal do další zásadní fáze. Není ale přesné říkat, že právě tímto dnem „začal platit“. Nařízení vstoupilo v platnost už 1. srpna 2024, první konkrétní povinnosti začaly být použitelné v únoru 2025, další v srpnu 2025 a některá z nejdůležitějších pravidel byla naopak těsně před letošním srpnem odložena až na roky 2027 a 2028.

Navíc se mezitím změnil i samotný AI Act. AI Omnibus vstoupil v platnost 27. července 2026, tedy pouhých šest dní před původním velkým termínem, a upravil řadu povinností i jejich časování.

Výsledkem není jednoduchá situace „EU od srpna reguluje AI“, ale několik různých regulačních režimů běžících souběžně.

1. Co se vlastně stalo 2. srpna 2026

Nejlepší je začít časovou osou, protože jinak se jednotlivé povinnosti snadno smíchají.

DatumCo se stalo1. srpna 2024AI Act vstoupil v platnost2. února 2025Začaly platit zákazy některých způsobů využití AI a pravidla AI literacy2. srpna 2025Začala pravidla governance a povinnosti poskytovatelů general-purpose AI modelů27. července 2026Vstoupil v platnost AI Omnibus2. srpna 2026Obecný termín použitelnosti většiny zbývajícího AI Actu; začíná také transparentnost podle článku 50 a plné vymáhání pravidel GPAI Evropskou komisí2. prosince 2026Končí zvláštní přechodná lhůta pro technické označování výstupů starších generativních systémů; začnou také některé nové zákazy doplněné Omnibusem2. prosince 2027Začnou hlavní pravidla pro high-risk systémy z přílohy III2. srpna 2028Začnou high-risk pravidla pro AI zabudovanou do regulovaných výrobků

Aktuální harmonogram potvrzuje Evropská komise ve svém čerstvě aktualizovaném přehledu AI Actu.

Takže 2. srpen je důležité datum, ale současně velmi zavádějící mediální zkratka. Něco nového začalo, něco platí už rok a půl a něco, co mělo začít právě teď, bylo odloženo.

Pro případný komentář: už tady existuje zajímavý rozpor mezi politickým obrazem „AI Act je hotový“ a regulační realitou, která připomíná spíš několik let trvající rollout velkého technologického systému.

2. AI Act není zákon o ChatGPT. Rozhoduje hlavně způsob použití

Podstata AI Actu není v rozlišování „generativní versus negenerativní AI“. Komise jej popisuje jako jednotný risk-based systém: rozhodující je především funkce AI a účel a okolnosti, ve kterých je používána.

Ve veřejném vysvětlení se proto objevují čtyři základní úrovně: zakázané praktiky, high-risk AI, AI s konkrétními povinnostmi transparentnosti a většina ostatních systémů s minimálním rizikem, pro které AI Act další zvláštní povinnosti zpravidla nepřidává. Vedle toho stojí samostatný režim pro general-purpose AI models, tedy obecné modely, na kterých může být postavena řada dalších systémů.

Stejná základní technologie proto může v různých aplikacích skončit v úplně jiném právním režimu. AI pomáhající se stylistickou úpravou firemního dokumentu typicky high-risk není. Systém používaný k filtrování uchazečů o zaměstnání naopak mezi high-risk případy patřit může. Komise jako další příklady uvádí posuzování nároku na některé zdravotní služby, úvěruschopnosti nebo použití v justici a vymáhání práva.

Důležitý je i rozsah působnosti. AI Act se netýká pouze evropských společností. Dopadá také na subjekty mimo EU, pokud uvádějí AI systém nebo GPAI model na evropský trh, uvádějí systém do provozu nebo jej používají v EU. Výjimky existují například pro systémy určené výhradně pro vojenské, obranné či národně bezpečnostní účely a pro určitou výzkumnou a vývojovou činnost před uvedením na trh.

To je pro pochopení AI Actu zásadnější než jakékoli jednotlivé pravidlo o chatbotech. Je to pokus regulovat účinek technologie na člověka a společnost, nikoli vytvořit jednotná pravidla pro všechno, čemu říkáme AI.

3. Některá využití AI už EU zakázala

Nejtvrdší část regulace není novinkou letošního srpna. Základní zákazy se používají už od 2. února 2025.

Patří mezi ně například AI využívající některé manipulativní nebo podprahové techniky, zneužívání zranitelnosti lidí, social scoring, individuální předpovídání kriminality založené pouze na profilování člověka, necílené stahování fotografií obličejů z internetu nebo CCTV za účelem vytváření databází pro rozpoznávání tváří, rozpoznávání emocí na pracovišti a ve školství s omezenými výjimkami a některé způsoby biometrické kategorizace. Výrazně omezené je rovněž biometrické rozpoznávání lidí policií v reálném čase na veřejných místech. Komise má k čl. 5 samostatné podrobné pokyny.

Neznamená to ovšem, že například jakékoli rozpoznávání obličejů je v EU zakázané. Nařízení rozlišuje konkrétní způsoby a účely použití a u některých má velmi specifické výjimky. Právě tady je nebezpečné AI Act shrnovat několika slogany.

AI Omnibus seznam zakázaných praktik ještě rozšířil. Nově míří například na takzvané nudification systémy vytvářející bez souhlasu realistický sexuálně explicitní či intimní obsah identifikovatelných lidí a na AI používanou k vytváření materiálů sexuálního zneužívání dětí. Tato nově doplněná část zákazů se začne používat 2. prosince 2026, nikoli zpětně od letošního srpna. Konečné změny obsahuje nařízení 2026/1744, tedy AI Omnibus.

Tahle oblast je důležitá také jako korekce představy, že AI Act spočívá hlavně v administrativě. U části využití EU nepožaduje posouzení rizika nebo informační cedulku. Říká rovnou, že takový systém či použití na trhu být nemá.

4. High-risk AI je nejambicióznější část. A právě ta byla odložena

Největší praktický zásah do používání AI má přijít u high-risk systémů.

Annex III vyjmenovává osm hlavních oblastí. Patří sem určitá použití biometrie, kritická infrastruktura, školství, zaměstnávání, přístup k základním veřejným a soukromým službám, vymáhání práva, migrace a azyl a justice či demokratické procesy.

Konkrétně může jít například o AI, která filtruje životopisy a hodnotí kandidáty, posuzuje výkon zaměstnanců, rozhoduje o přístupu ke vzdělávání, hodnotí úvěruschopnost, stanovuje riziko a ceny životního či zdravotního pojištění, pomáhá s některými rozhodnutími v migraci nebo podporuje rozhodování v justici.

Poskytovatel high-risk systému má podle AI Actu řešit mimo jiné řízení rizik, kvalitu dat, technickou dokumentaci a dohledatelnost, transparentnost, lidský dohled, přesnost, robustnost a kybernetickou bezpečnost. Před uvedením systému na trh má proběhnout posouzení shody a systémy mají za příslušných podmínek vstupovat do evropské databáze.

Povinnosti ale nemá pouze výrobce. Deployer, tedy organizace systém skutečně používající, má high-risk systém provozovat podle pokynů, sledovat jeho fungování, zajistit kvalifikovaný lidský dohled a v některých situacích informovat zaměstnance či člověka, o němž AI pomáhá rozhodovat. Článek 26 tyto povinnosti rozepisuje podrobněji.

Pro některé uživatele, například veřejné instituce, poskytovatele veřejných služeb a určité použití při posuzování úvěruschopnosti či v životním a zdravotním pojištění, přibývá také fundamental rights impact assessment. Musí před prvním použitím popsat dotčené skupiny lidí, rizika pro jejich práva, lidský dohled a opatření pro případ, že se riziko naplní. Podrobnosti stanoví článek 27.

A AI Act obsahuje dokonce právo člověka na jasné a smysluplné vysvětlení role high-risk AI v určitých individuálních rozhodnutích s právními nebo obdobně významnými následky.

Jenže téměř celý tento režim nezačal 2. srpna 2026 fungovat.

AI Omnibus přesunul systémy z přílohy III na 2. prosince 2027 a AI zabudovanou do výrobků regulovaných dalšími evropskými předpisy na 2. srpna 2028.

Důvod je velmi podstatný. Komise sama přiznává, že CEN a CENELEC nestihly připravit harmonizované normy v požadovaném termínu. Ty sice nejsou povinnou jedinou cestou k souladu, ale podle Komise jsou „rozhodující pro právní jistotu“: mají firmám říci, jak konkrétně požadavky splnit, a úřadům, co přesně kontrolovat. Zpoždění podle Komise ohrožovalo úspěšné spuštění high-risk pravidel.

Současné materiály Komise navíc stále označují pokyny pro klasifikaci high-risk systémů jako návrh.

To je jedno z nejdůležitějších zjištění celé rešerše: EU měla hotové právní požadavky, ale neměla včas hotovou dostatečnou technickou a institucionální infrastrukturu pro jejich praktické použití.

Pozor ještě na přechodná ustanovení. AI Omnibus není jen jednoduché „všichni mají o rok navíc“. U některých high-risk systémů uvedených na trh nebo do provozu před novým termínem se pravidla obecně spustí až při významné změně jejich návrhu; pro high-risk systémy používané veřejnými orgány stanoví právní text nejzazší dosažení souladu k 2. srpnu 2030. To je pro praktický dopad regulace potenciálně velmi významné a stojí za to jej při případném komentáři nepřehlédnout. Viz přechodná ustanovení novelizovaného AI Actu v AI Omnibusu.

5. Pro OpenAI, Google, Anthropic a další velké modely je letošní srpen podstatnější

Vedle high-risk systémů existuje samostatný režim pro general-purpose AI models, tedy modely schopné plnit velké množství různých úloh a tvořit základ dalších AI systémů.

Jejich povinnosti začaly být použitelné už 2. srpna 2025. Od 2. srpna 2026 ale začala Evropská komise jejich plné dodržování skutečně vymáhat, včetně možnosti ukládat pokuty. Komise to výslovně uvádí v aktuálních pokynech pro poskytovatele GPAI.

Všechny dotčené GPAI modely mají mimo jiné povinnost vytvářet a udržovat technickou dokumentaci, dávat potřebné informace firmám, které na modelu stavějí vlastní AI systémy, zavést politiku dodržování evropského autorského práva a publikovat dostatečně podrobný souhrn obsahu použitého při trénování podle šablony AI Office.

To poslední je poměrně konkrétní povinnost, nikoli dobrovolná iniciativa. Komise potvrzuje, že nezveřejnění předepsaného souhrnu může být od srpna 2026 předmětem enforcementu.

U GPAI modelů se systémovým rizikem se přidávají další povinnosti: hodnocení modelu včetně adversarial testingu, posuzování a snižování systémových rizik, evidence a hlášení závažných incidentů a kybernetická ochrana modelu i jeho fyzické infrastruktury. Stanoví je článek 55.

AI Act pracuje s vyvratitelnou domněnkou systémového rizika u modelů, jejichž trénink přesáhne 10^25 FLOP, ale Komise může podle dalších kritérií model pod hranicí za systémově rizikový označit nebo naopak u modelu nad ní uznat, že do této kategorie nespadá.

Pro starší GPAI modely uvedené na evropský trh před 2. srpnem 2025 platí přechodná lhůta do 2. srpna 2027.

Tady je tedy letošní srpen skutečným enforcementovým mezníkem. Nejde pouze o přípravu pravidel pro budoucnost: AI Office dostává vůči poskytovatelům GPAI reálně použitelnou kontrolní a sankční roli.

Pro komentář: velká část veřejné debaty o AI Actu se vede o povinnostech běžných evropských firem, ale jedna z oblastí, kde se regulace právě teď skutečně zakusuje, je přímo vrstva nejsilnějších modelů a jejich poskytovatelů.

6. Co se už teď týká běžné firmy používající AI

Firma, která koupí licence ChatGPT či jiné hotové AI služby pro zaměstnance, se tím automaticky nestává poskytovatelem modelu. V terminologii AI Actu je typicky deployerem, tedy subjektem používajícím AI systém pod svou odpovědností. Komise sama například rozlišuje vývojáře CV-screening systému jako poskytovatele a banku, která systém používá, jako deployera.

To však neznamená, že firma může do příchodu high-risk pravidel AI Act ignorovat.

Od února 2025 se jí týkají zákazy z článku 5. A velmi široký praktický dopad má článek 4 o AI literacy.

Po letošním AI Omnibusu se kolem něj objevila určitá informační mlha. Některé stručné materiály Komise změnu popsaly jako výrazné oslabení povinnosti, ale aktuální specializované Q&A Komise je jednoznačné: AI literacy zůstala povinností poskytovatelů a deployerů. Změnilo se to, že již nemají zajistit nějakou konkrétní či „dostatečnou“ úroveň znalostí každého jednotlivce. Mají přijímat opatření podporující rozvoj AI gramotnosti s ohledem na znalosti lidí, jejich zkušenosti a konkrétní kontext používání systému.

Komise současně říká, že neexistuje jedno povinné školení, certifikát nebo univerzální forma programu. Opatření má odpovídat riziku a použití. Dokonce uvádí konkrétní příklad firmy, jejíž zaměstnanci používají ChatGPT pro reklamní texty nebo překlady: i v takové situaci by měli být informováni o specifických rizicích, například halucinacích.

To je prakticky mnohem širší dopad AI Actu, než by se mohlo zdát z debaty soustředěné jen na „rizikové AI“. AI literacy se netýká jen banky provozující automatizovaný scoring nebo nemocnice s diagnostickým algoritmem.

Současně ale AI Act nevyžaduje, aby každá firma vytvořila funkci „AI compliance officer“, poslala všechny zaměstnance na stejný kurz nebo měřila jejich znalosti testem. Komise takovou interpretaci výslovně odmítá.

Od srpna 2026 má dohled nad touto povinností přejít na národní orgány dozoru nad trhem. A právě tady se dostáváme k českému problému popsanému níže.

7. Transparentnost: chatboty, deepfaky a označování AI obsahu

Jednou z částí, která skutečně začala být použitelná 2. srpna 2026, je článek 50 a jeho pravidla transparentnosti.

Poskytovatel interaktivního AI systému má za stanovených podmínek zajistit, aby člověk věděl, že komunikuje s AI. Poskytovatelé systémů vytvářejících syntetický text, obraz, zvuk či video mají u dotčených výstupů zajistit strojově čitelné označení a možnost detekce jejich umělého původu. Deployer používající rozpoznávání emocí nebo biometrickou kategorizaci má informovat dotčené osoby. A u deepfake obsahu či některého AI-generovaného textu určeného k informování veřejnosti vzniká povinnost informovat také přímo člověka.

Nejde tedy o jednoduché pravidlo „všechno vytvořené AI musí mít štítek“. Technické označení poskytovatelem a viditelné zveřejnění informace deployera jsou rozdílné povinnosti a existují z nich výjimky. Komise proto vydala k článku 50 samostatné pokyny.

U systémů generujících obsah, které byly na evropském trhu už před 2. srpnem 2026, dal AI Omnibus pro konkrétní povinnost strojového označování přechodné období do 2. prosince 2026. Ostatní článek 50 se tím obecně o čtyři měsíce neposunul.

A tím je transparentnost v celém obrazu AI Actu vyřízena. Je mediálně velmi viditelná, ale právně je to pouze jedna z několika vrstev celého systému.

8. Vymáhání: obří pokuty existují, ale není to systém založený jen na udáních

AI Act má dvouúrovňovou strukturu dohledu. Národní market surveillance authorities kontrolují zejména AI systémy včetně zákazů a high-risk pravidel. Evropský AI Office přímo dohlíží zejména na general-purpose AI modely a některé další případy svěřené Komisi.

To opravuje jednu část původní Claude rešerše. Není doložené tvrzení, že by enforcement AI Actu byl především reaktivní a založený na stížnostech.

Stížnost skutečně může podat fyzická či právnická osoba a Komise je označuje za důležitou součást systému. Národní úřady ale současně mají vyšetřovací pravomoci, mohou provádět vzdálený monitoring a za stanovených podmínek získávat přístup k dokumentaci, datasetům nebo zdrojovému kódu.

Praktická otázka, do jaké míry budou úřady proaktivní, je naprosto legitimní a pro komentář zajímavá. Z dnešních předpisů ale nelze jako fakt odvodit, že budou jen čekat na udání.

Sankční stropy jsou vysoké. Aktuální přehled Komise uvádí až 35 milionů eur nebo 7 procent celosvětového ročního obratu za zakázané praktiky a některá porušení požadavků na data, až 15 milionů eur nebo 3 procenta za další porušení a až 7,5 milionu eur nebo jedno procento za nesprávné, neúplné či zavádějící informace poskytnuté úřadům. U SME se používá příznivější ze dvou hranic.

U GPAI může pokuty přímo vymáhat Komise, s hranicí až 15 milionů eur nebo 3 procenty celosvětového obratu.

Samotné maximální číslo ale nic neříká o pravděpodobné pokutě v konkrétním případě. Sankce mají být účinné, přiměřené a odrazující a skutečnou enforcementovou praxi teprve vytvoří rozhodnutí úřadů a případně soudů.

Český problém: povinnost existuje, plný domácí dozor ještě ne

Česká situace je k 13. srpnu 2026 velmi zvláštní.

Vláda v květnu 2025 navrhla, aby hlavním českým orgánem dozoru nad trhem byl Český telekomunikační úřad. Jenže ČTÚ dnes na vlastní stránce výslovně píše, že aktuálně může vykonávat jen takové kompetence podle AI Actu, kterými nezasáhne do práv a povinností subjektů, protože adaptační zákon je stále v legislativním procesu.

To není pouze několik měsíců stará informace. Návrh českého zákona o umělé inteligenci projednávala 6. srpna 2026 Legislativní rada vlády a oficiální výsledek zní: „LRV projednání návrhu zákona přerušila.“

V oficiálních českých zdrojích jsem k 13. srpnu nenašel novější krok, který by tento stav změnil.

Je ale potřeba vyhnout se opačnému zjednodušení: neznamená to, že AI Act v Česku neplatí nebo že zde vůbec neexistuje enforcement. Jde o přímo použitelné evropské nařízení. A například poskytovatele GPAI může kontrolovat přímo Evropská komise prostřednictvím AI Office. Český problém spočívá v nedokončené domácí institucionální a procesní vrstvě.

To je samo o sobě pozoruhodná ilustrace implementace evropské legislativy: právní povinnosti mohou být účinné dřív, než je národní aparát plně připravený je prosazovat.

9. Co z toho všeho skutečně plyne

Po projití celého rámce nevypadá srpen 2026 jako jednoduché vítězství ani selhání AI Actu.

EU už reálně zakazuje některé způsoby používání AI. Už ukládá povinnosti poskytovatelům general-purpose modelů a od letošního srpna je může Komise plně vymáhat. Běžné společnosti už mají povinnost zabývat se AI literacy. Nově se zapnula pravidla transparentnosti.

Zároveň ale nejkomplexnější regulační režim, který má chránit lidi tam, kde AI pomáhá rozhodovat o zaměstnání, vzdělávání, úvěru, veřejných službách, migraci nebo justici, letos spuštěn nebyl. Byl posunut na konec roku 2027 a v případě produktů na rok 2028.

A oficiální vysvětlení není pouze obecné „chceme snížit administrativu“. Komise přímo uvádí, že nebyly včas dokončeny harmonizované technické normy a bylo potřeba více času také na přípravu kompetentních orgánů.

V Česku je druhý problém vidět prakticky v přímém přenosu: část AI Actu už se má vymáhat, ale stát ještě nemá dokončený adaptační zákon a ČTÚ samo přiznává omezení současných pravomocí.

To poskytuje několik různých, fakty podložených směrů pro osobní komentář. Není nutné si vybrat předem jeden a podle něj fakta ohýbat:

• Regulace předběhla vlastní implementaci. EU vytvořila velmi ambiciózní právní rámec, ale u nejtěžší části zjistila, že zákon nestačí bez standardů, metodik a funkčních regulátorů.

• Odklad high-risk části je podstatnější než viditelné srpnové novinky. Povinnost identifikovat chatbot je snadno pochopitelná, ale zásadnější otázka zní, kdy opravdu začne fungovat kontrola AI zasahující do práce, úvěrů, vzdělání či veřejných služeb.

• AI Act už přesto není pouze budoucí hrozba na papíře. Zákazy platí od roku 2025 a od letošního srpna má Komise skutečné enforcementové pravomoci vůči poskytovatelům GPAI.

• Česká situace ukazuje rozdíl mezi existencí regulace a schopností ji vykonávat. Evropská povinnost může být přímo účinná, zatímco národní regulační aparát ještě není dokončený.

• AI Act bude pohyblivý cíl. Samotná Komise jej prezentuje jako rámec, který má být průběžně aktualizovatelný prostřednictvím prováděcích a delegovaných aktů, standardů, kodexů a revizí. To může být jeho výhoda vzhledem k tempu vývoje AI, ale současně to zvyšuje cenu právní nejistoty pro ty, kdo mají regulaci dodržovat.

Za nejsilnější faktický rozpor považuji ten poslední pohled na současný stav: Evropa má zákon, ale u jeho nejkomplikovanější části ještě buduje infrastrukturu, která teprve řekne, jak bude zákon vypadat v každodenní realitě.

To už je ovšem interpretace. Samotná rešerše umožňuje dojít i k opačnému názoru: že právě odložení pravidel místo jejich spuštění bez standardů dokazuje schopnost EU reagovat na realitu a nevynucovat nepřipravený systém za každou cenu.

Fakta unesou obě čtení. A právě mezi nimi podle mě leží prostor pro autorský komentář.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Pohled na „Spiralismus“, kvazi-duchovní hnutí, které vzniklo v roce 2025 z rozhovorů mezi lidmi a AI po sycophantických aktualizacích GPT-4o a rozšířené paměti ChatGPT. (TheVerge)

Britské královské námořnictvo odstranilo internetové připojení z kamer svých dronů poté, co zjistilo, že odesílaly „komunikaci“ na IP adresu v Číně. (Telegraph)

Elon Muskova platforma X zaznamenala v roce 2026 propad reklamních příjmů z 426 milionů na 367 milionů dolarů za čtvrtletí. Výsledky ukazují pokles o dvě třetiny oproti úrovni před převzetím. (Techdirt)

Trump podepsal memorandum, které umožňuje americké vládě spolupracovat s soukromými společnostmi na provádění kybernetických útoků v zahraničí proti zločineckým skupinám zaměřeným na Američany. (Bloomberg)

Terabajty přihlašovacích údajů, z nichž mnohé patří největším a nejcitlivějším organizacím na světě, byly odhaleny při útoku na dodavatelský řetězec na LiteLLM, open source nástroj, který zjednodušuje vývoj softwaru řízeného AI. Microsoft, Amazon, Cisco, Samsung a Salesforce jsou jen některé z entit, jejichž přístupové tajemství byla odhalena. (ArsTechnica)

Finančák versus porno. Úřady jdou po byznysu na OnlyFans, chtějí vybrat miliony. Úředníci se chtějí zaměřit také na činnost samozvaných agentur, které podle tvůrců a policie využívají kuplířské praktiky. (iDnes)

Extra čtení či poslouchání

EXTRA: Proč Google, Instagram, YouTube (a další) nejsou zadarmo, i když nic přímo neplatíte

Někdo na sítích nedávno namítal, že tihle velcí jsou přece zadarmo, jak je možné tvrdit že to tak není. Pojďme si to podrobněji vysvětlit.

EXTRA: Ekologické newslettery na Substacku pro ty, kdo hledají zelené čtení

Máte v oblibě newslettery a ekologii či prostě zelená témata? Zde je pár desítek newsletterů, které můžete chtít odebírat.

EXTRA: Děti a digitální stopa? Začíná často ještě před narozením. Proč je to problém

Dávat na sociální sítě fotky svých dětí? Měli byste vědět, že to může být nevhodné s ohledem na dítě a nebezpečné pro jeho současnost i budoucnost.

Internet, webdesign

Obchodníci aktualizují své webové stránky, aby se umístili vysoko ve výsledcích chatbotů, a zároveň zajišťují, že nákupy probíhají na jejich vlastních stránkách, aby mohli sbírat údaje o zákaznících. (Reuters)

Read more

#TYDEN vychází v neděli coby přehled toho NEJ z celého týdne. Placená podoba je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer. Toto je extra obsah u příležitosti dění okolo Cloudflare, které zasáhlo celý svět. Česko nevyjímaje.

Subscribe now

Napsáno pro Lidovky, kde to také 27. června vyšlo v Děti a digitální stopa? Začíná často ještě před narozením. Proč je to problém

Digitální stopa je termín pro vše, co o nás je někde na Internetu. Fotografie, videa, naše vlastní příspěvky, cizí příspěvky, označení v příspěvcích, oznámení polohy, školní/pracovní weby, články v médiích. Někdo má stopu bohatou, zpravidla z vlastních přičinění, jiní si soukromí chtějí chránit a stopa je tak mizivá až neexistující.

Bez ohledu na to, čí stopa to je, vždy může být nějak riziková, zneužitelná, ohrožovat soukromí, ukázat se jako problematická někdy v budoucnu.

Digitální stopa dítěte ale nezačíná tím, že si dítě založí účet na sociální síti. Často ji založí rodiče ještě před narozením: snímkem z ultrazvuku, těhotenskou aplikací, oznámením termínu porodu, první fotkou z porodnice nebo sdílením detailů.

Ač to pro některé rodiče zní absurdně, problém je v tom, že z mnoha drobných, zdánlivě nevinných údajů vzniká profil člověka, který s tím nikdy nemohl souhlasit.

Česká policie v kampani „Nebudujte svému dítěti digitální stopu“ upozorňuje, že stopa může vznikat už v prenatálním období a že i ultrazvukový snímek může obsahovat jméno, datum, zdravotnické zařízení nebo další identifikující údaje.

Celé to je složité. Rodiče většinou nechtějí dítě poškodit. Chtějí se pochlubit, sdílet radost, ukládat vzpomínky, poradit se, získat podporu. Jenže digitální prostředí z rodinného alba udělalo databázi. Ta se dá vyhledávat, kopírovat, analyzovat, scrapovat, trénovat na ní AI, vytěžovat k podvodům a použít proti člověku za mnoho let.

K výše i dále uvedenému je nutné dodat, že sice je řeč o fotografiích, ale stejné je to i s videem.

Věčně aktuální téma

UNICEF mluví o „sharentingu“ jako o situaci, kdy rodiče sdílejí o dětech mimo rodinný kruh a tím zároveň modelují, co znamená souhlas a soukromí.

TIP: Co je to sharenting. A proč to nedělat

Český výzkum Univerzity Palackého a Microsoftu z roku 2022 zjistil, že informace o dětech v online prostředí sdílí 69 procent českých rodičů. 64,7 % také běžně sdílí fotografie, na kterých je rozpoznatelný obličej dítěte. Přitom právě obličej dítěte patří k vysoce citlivým údajům, neboť umožňuje přesnou identifikaci osoby, a je vyhledávaným osobním údajem, který umožňuje manipulovat dítětem např. v rámci vydírání, kybergroomingu a dalších rizikových jevů.

Zároveň 6,7 procenta rodičů veřejně sdílelo fotografie částečně obnaženého dítěte s rozpoznatelným obličejem.

Životní cyklus digitální stopy dítěte

Před narozením: ultrazvuk, těhotenské aplikace, diskuse v rodičovských skupinách, oznámení jména a termínu porodu. Fáze, kdy dítě ještě neexistuje jako samostatný digitální uživatel, ale už může existovat jako datový objekt.

Novorozenec a batole: první fotky z porodnice, fotky z koupání, nočníku, nemoci, očkování, váhy, výšky, první slova. Tady vzniká největší paradox. Dítě je nejzranitelnější právě ve věku, kdy o něm rodiče sdílejí nejintimnější obsah a kdy se samo nemůže nijak bránit.

Předškolní věk: školky, kroužky, fotky z besídek, aplikace pro komunikaci s rodiči, chytré hodinky, lokalizační přívěsky, dětské tablety a připojené hračky. Tady se digitální stopa rozšiřuje ze sociálních sítí na zařízení a služby.

Školní věk: edukační aplikace, školní účty, cloudové dokumenty, školní fotografie, sportovní výsledky, soutěže, jídelní systémy, kamerové systémy, online výuka.

Puberta: dítě už začíná samo vytvářet stopu, ale naráží na tu, kterou mu vytvořili dospělí. Staré fotky, trapné historky, diagnózy, rodinné konflikty, sportovní neúspěchy nebo příspěvky z dětství se mohou stát zdrojem studu, šikany nebo konfliktu s rodiči.

Dospělost: riziko se přesune od trapnosti k identitě, reputaci a ekonomickým dopadům. Data sbíraná o dítěti dnes mohou jednou ovlivnit přístup k univerzitě, práci, pojištění, úvěru nebo být využita ke krádeži identity po dosažení dospělosti.

Co tedy dělat?

Základní pravidlo: sdílet méně, později a s menším publikem.

U miminek a malých dětí je ideální nesdílet rozpoznatelný obličej veřejně vůbec. Když už sdílet, tak soukromé kanály, malé rodinné skupiny, šifrovaný messenger, sdílené album s omezeným přístupem a bez možnosti dalšího přeposílání, pokud to služba umožňuje. Což je něco prakticky nemožné, protože vždy jde udělat screenshot.

Šifrování a uzavřené skupiny také nejsou záruka soukromí. Stačí bezpečnostní chyba, hacknutá služba, ztracený a ukradený telefon. Celé je to pochopitelně komplikované, fotky dětí budete chtít sdílet či posílat prarodičům, o tu radost je nemůžete připravit.

Čím méně toho sdílíte, tím lepší to je. A co navíc, dítě by se sdílením mělo souhlasit. Budete-li namítat, že je na to příliš malé? V takovém případě je řešení jednoduché. Nesdílejte, omezujte to. Stejně jako když později řekne “já to nechci”.

Nejde o zákaz rodinných fotek. Jde o změnu normy. Fotka dítěte není majetek rodiče stejným způsobem jako fotka večeře nebo psa. Je to identita někoho jiného. Rodič má právo radovat se a sdílet život, ale dítě má právo jednou nebýt dohledatelné podle rozhodnutí, která za něj udělali dospělí v době, kdy neumělo mluvit. Nebo už umělo, ale rodiče nebrali jeho slova vážně.

Co rozhodně nedělat

Nezveřejňovat nahotu, polonahotu ani fotky z koupání. Nezveřejňovat nemocniční a zdravotní detaily. Nezveřejňovat krizové situace, záchvaty vzteku, pláč, tresty, trapasy a selhání.

Nezveřejňovat obsah s cizími dětmi bez souhlasu jejich rodičů. Nezveřejňovat lokaci v reálném čase, ale ideálně lokaci neumožnit vůbec. To, kam chodí vaše dítě do školy či na kroužky, by nemělo veřejně viset někde na Internetu. Nezakládat dítěti veřejnou identitu dřív, než si ji může samo vybrat.

Nenechte se zlákat ani tak oblíbeným zakrytím obličeje srdíčkem či jiným emotikonem. Stále je to fotka vašeho dítěte, které ji možná nechtělo, a stále tam mohou být nějaké informace, které byste neměli posílat do světa. U fotek nejde čistě o identitu, ale také o odvoditelné informace.

U rodinných influencerů je hranice ještě přísnější. Jakmile dítě generuje dosah, peníze, sponzoring nebo pravidelný obsah, už nejde jen o sdílení vzpomínek. Jde o práci s obrazem dítěte, na kterou dítě nemůže dát plnohodnotný souhlas.

Měli byste si uvědomit i to, že dnešní volně a široce dostupné umělé inteligence umějí z jakýchkoli fotek vytvářet další a další varianty. A fotka dítěte, navíc v průběhu roků, je biometrický identifikátor. V době všudypřítomných selfie je to celé tak trochu postavené na hlavu.

Jak řešit nechtěnou stopu

První krok je inventura. Projít vlastní sociální sítě, staré příspěvky, alba, blogy, diskuse, školní a sportovní stránky. Využít Google (a další vyhledávače) a vyhledat jméno dítěte, přezdívky, kombinaci jména a školy, případně obrázky přes reverzní vyhledávání. Hodí se i ChatGPT či jiná umělá inteligence. Dokáže nejen velmi dobře poradit, ale často také vyhledávat tam, kde by vás to ani nenapadlo.

TIP: Je bezpečné dávat na sociální sítě fotky mých dětí?

Druhý krok je mazání u zdroje. Nejlepší je odstranit obsah tam, kde je umístěn. Smazání z vyhledávače nestačí, protože vyhledávač neodstraňuje původní fotku. Google výslovně uvádí, že u osob mladších 18 let může na žádost odstranit jejich obrázky z výsledků vyhledávání, ale neodstraní je ze zdrojového webu.

Komplikované to bude v tom, že z řady míst prostě obsah nebude jak odstranit. Nebude koho kontaktovat, provozovatel bude vaše žádosti ignorovat. Můžete například nahlašovat fotografie dítěte na Facebooku (a dalších sítích), ale nepočítejte s tím, že uspějete.

V EU lze žádat o přístup k osobním údajům, opravu a výmaz, pokud už data nejsou potřebná nebo se zpracovávají nezákonně. Evropská komise popisuje právo na výmaz jako možnost požadovat odstranění osobních údajů, kam patří i fotografie či další údaje o dětech.

V Česku navíc platí, že dítě nabývá způsobilosti udělit souhlas se zpracováním osobních údajů u služeb informační společnosti dovršením patnácti let. Ale neznamená to, že do 15 let budete jeho přání nebýt kdesi veřejně na fotce či videu ignorovat.

U sexualizovaného obsahu, nahoty, vydírání nebo podezření na materiál sexuálního zneužívání dítěte je namístě hlášení platformě, policii a specializovaným linkám pro škodlivý obsah.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Subscribe now

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Malajsie uzavřela Network School, techno-utopický projekt Balajiho Srinivasana, kvůli problémům s licencemi. Srinivasan říká, že otevírá novou pobočku v Kazachstánu. (WSJ)

Fenomén Tary Campu odhaluje kritická místa, kde se střetává nekontrolovaný influencer byznys s citlivou psychikou dětí. Analýza naznačuje přítomnost systémových rizik, která vyústila v hluboká traumata účastníků, selhání dozoru při řešení šikany a problematickou symbiózu zájmové činnosti s agresivním marketingem. (Pedagogické info)

Nezabezpečený policejní dashboard odhalil, jak Čína shromažďuje obrovské množství dat k sledování cizinců v zemi, včetně databáze pro zahraniční novináře. (New York Times)

Výzkumník s přístupem k serverům severokorejských hackerů uvádí, že jejich operace ovlivnily 1 640 společností ve 57 zemích během posledních 22 měsíců. (Wired)

Firma Chainalysis uvádí, že v první polovině roku 2026 došlo k násilným útokům na držitele kryptoměn v hodnotě přes 30 milionů dolarů, přičemž se Francie stala hlavním centrem těchto incidentů. (The Block)

Extra čtení či poslouchání

Spor o ukradenou charitu: jak Musk prohrál boj o OpenAI (starší pro Lidovky)

Soudní bitva o OpenAI skončila před měsící verdiktem proti Muskovi. V jejím zákulisí se ale ukázalo, jak křehká je hranice mezi vznešenou misí, osobní mocí a obrovskými penězi

EXTRA: Blíží se den, kdy k zapnutí počítače či mobilu budete muset předložit občanku

Ověřování věku mělo chránit děti před pornem. Jenže nová pravidla míří hlouběji. Do aplikačních obchodů, operačních systémů a digitálních peněženek. Mobil už je s identitou svázaný dávno.

Internet, webdesign

Google v podstatě přestal posílat lidi na webové stránky pro odpovědi a informace. Místo toho používá umělou inteligenci, aby na své platformě odpovídalo přímo. (Axios)

Elon Musk tvrdí, že Starlink by mohl do deseti let poskytnout internet většině světa. (GeekWire)

Read more

#TYDEN vychází v neděli coby přehled toho NEJ z celého týdne. Placená podoba je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer. Toto je extra obsah u příležitosti dění okolo Cloudflare, které zasáhlo celý svět. Česko nevyjímaje.

Subscribe now

Google po vás nechce platební kartu, abyste mohli hledat. Instagram vám neposílá měsíční fakturu za prohlížení Reels. Na YouTube můžete strávit hodiny bez předplatného. Neznamená to ale, že tyto služby používáte zadarmo.

Platíte hlavně svými daty a pozorností. A v některých případech také obsahem, který službě sami dodáváte.

To není obrazné tvrzení. Právě možnost sledovat chování uživatelů, odhadovat jejich zájmy, rozdělovat je do vhodných skupin a potom jim zobrazovat reklamu je základem obrovské části internetového reklamního byznysu.

Jak Google, Instagram, YouTube a dalším platit méně svými daty (dlouhé čtení)

Tip navazuje na Proč Google, Instagram, YouTube (a další( nejsou zadarmo i když nic přímo neplatite. A začneme tím, že úplně to nejde, pokud ....

Neplatíte Googlu. Platí mu někdo za možnost dostat se k vám

Princip je jednoduchý. Pokud používáte službu, za kterou neplatíte, musí její provoz zaplatit někdo jiný.

U Googlu, Facebooku, Instagramu a velké části YouTube jsou tím někým především inzerenti.

Alphabet, mateřská společnost Googlu, měl podle své výroční zprávy za rok 2025 příjmy z reklamy 294,7 miliardy dolarů. Z toho samotná reklama na YouTube přinesla 40,4 miliardy dolarů.

Meta je na reklamě závislá ještě výrazněji. Ve své výroční zprávě za rok 2025 přímo uvádí, že prakticky všechny její příjmy pocházejí z reklamy na Facebooku a Instagramu. Za reklamu v roce 2025 utržila 196,2 miliardy dolarů.

Tohle jsou peníze, které uživatelé neposlali Googlu ani Metě. Poslali je inzerenti.

Jenže inzerent by je neposílal, kdyby na druhé straně nebyli uživatelé.

Platíte svými daty

„Když je něco zadarmo, produktem jste vy“ je hodně používaná poučka. Je zjednodušená, ale není daleko od podstaty věci.

Přesnější by bylo říct, že produktem je možnost dostat reklamní sdělení k vám a ovlivnit vaše další chování. Vaše data tuto možnost dělají podstatně cennější.

Google ve svých aktuálních zásadách ochrany soukromí uvádí, že sbírá například hledané výrazy, videa, která sledujete, interakce s obsahem a reklamami, informace o aktivitě na webech a v aplikacích využívajících jeho služby nebo údaje o poloze. Podle nastavení pak tyto informace používá také k personalizaci reklam.

U YouTube je to velmi dobře vidět. Co vyhledáváte, na jaká videa kliknete, co dokoukáte a co vás nezajímá, není jen historie sledování. Jsou to zároveň signály o vašich zájmech.

O tomhle už ostatně na 365tipů existuje starší tip Jak si chránit soukromí na YouTube?.

Meta používá obdobný princip u Facebooku a Instagramu. Ve své finanční dokumentaci popisuje, že pro cílení a měření reklamy využívá jak signály vznikající přímo v jejích službách, tak signály z webů a služeb, které sama neprovozuje.

A není to jen historie.

Meta v červnu 2026 popsala, že firmy jí už dnes předávají informace o aktivitě lidí mimo její služby, například o hraní her nebo nákupech na jiných webech. Tyto informace používá mimo jiné pro reklamní personalizaci. Meta změny popsala přímo na svém webu.

Takže ano. Daty platíte.

„Ale oni přece tvrdí, že moje data neprodávají“

Tohle je hlavně spor o význam slova „prodávat“.

Google výslovně tvrdí, že vaše osobní informace nikomu neprodává. Meta totéž dlouhodobě říká o Facebooku a Instagramu. Google to uvádí i na stránce věnované reklamě a soukromí.

To ale neznamená, že vaše data nemají pro reklamní systém finanční hodnotu. Právě naopak.

Inzerent nemusí dostat tabulku:

„Daniel, Praha, 52 let, minulý týden hledal nové kolo a tři hodiny koukal na videa o cyklistice.“

Může místo toho Googlu nebo Metě říct, že chce zasáhnout určitý druh lidí, a platforma díky informacím, které má, vybere uživatele, kterým reklamu zobrazí.

Meta sama popisuje svůj reklamní systém tak, že inzerenti platí za zobrazení reklamy nebo za určitou akci uživatele, například kliknutí.

Praktický rozdíl proti prostému prodeji databáze existuje. Z pohledu ekonomické hodnoty vašich dat ale není důvod předstírat, že se nic neprodává. Prodává se reklamní přístup k publiku, jehož hodnotu výrazně vytvářejí právě informace nasbírané o tomto publiku.

Čím lépe vás systém zná, tím lépe může rozhodnout, kterou reklamu vám ukázat a kolik může mít takové zobrazení pro inzerenta cenu.

Vaše data navíc nemusejí vznikat jen tam, kde právě jste

Tohle je jedna z částí, kterou snadno přehlédnete.

Facebook nemusí získávat informace pouze tím, že něco uděláte na Facebooku. Google nemusí získávat informace pouze při návštěvě google.com.

Google sám uvádí, že při používání webů a aplikací využívajících jeho reklamní nebo analytické služby mohou být informace o aktivitě propojeny s aktivitou z dalších webů a aplikací.

U Meta funguje podobný ekosystém prostřednictvím nástrojů používaných provozovateli webů a aplikací. Firma ještě v roce 2026 otevřeně popisuje „activity from other businesses“, tedy informace o aktivitě, kterou jí poskytují jiné firmy.

Proto také občas máte pocit, že Facebook nebo Instagram „vědí“, co jste dělali úplně jinde.

Nemuseli vám číst myšlenky ani poslouchat mikrofon. Informaci mohli získat mnohem prozaičtější cestou.

Na 365tipů už k tomu existuje i tip o tom, proč se vám zobrazují určité reklamy a jak funguje inzertní profil.

Druhá měna je vaše pozornost

Samotná data by nestačila, kdybyste na službě nebyli.

Reklamu vám někdo musí zobrazit.

Meta dokonce mezi riziky svého podnikání uvádí pokles aktivity uživatelů a času stráveného v jejích produktech. Méně používání znamená méně příležitostí zobrazit reklamu a tedy potenciálně méně peněz.

Proto je tak zásadní nekonečný Feed, automatické přehrávání, doporučená videa, Reels, Shorts, upozornění a neustálý přísun dalšího obsahu.

Nejde pouze o to, aby byla aplikace „zábavnější“.

Čím déle v ní zůstanete, tím více obsahu zkonzumujete, tím více signálů o sobě vytvoříte a tím více příležitostí vznikne k zobrazení reklamy.

Vaše pozornost má cenu.

A třetí část platby často vytvoříte sami

Instagram by bez fotek, videí, komentářů a Reels od uživatelů nebyl příliš zajímavý. YouTube bez videí od tvůrců také ne. Facebook bez příspěvků, skupin a diskusí totéž.

Část uživatelů za tvorbu dostává zaplaceno, například prostřednictvím různých programů monetizace. Obrovské množství obsahu, který udržuje sociální sítě živé, ale vzniká prostě proto, že ho tam lidé chtějí dát.

Platforma tak získává velmi zvláštní obchodní model.

Uživatelé jí dodají obsah, další uživatelé kvůli tomuto obsahu přijdou, jejich chování vytvoří další data a kolem jejich pozornosti lze prodávat reklamu.

To je mimořádně výkonný stroj.

Vypnutí personalizované reklamy neznamená konec reklam

Tohle je další častý omyl.

U Googlu můžete v My Ad Center vypnout personalizované reklamy. Reklamy tím ale nezmizí. Google výslovně upozorňuje, že je budete stále dostávat, jen pravděpodobně budou méně přizpůsobené vašim zájmům.

V Evropě má Meta podobně možnost používat Facebook a Instagram s méně personalizovanou reklamou. Vedle toho nabízí také placenou variantu bez reklam. Meta tuto volbu zavedla právě jako alternativu k bezplatnému používání financovanému reklamou.

Právě existence placené varianty pěkně ukazuje, co slovo „zdarma“ znamená.

Buď přijdou peníze přímo od vás, nebo je služba musí získat jinak.

Ani placení automaticky nekupuje soukromí

Tady ale pozor na opačný omyl.

Zaplatit za službu neznamená automaticky, že o vás přestane shromažďovat jakákoli data.

Služby potřebují některé informace kvůli přihlášení, zabezpečení, provozu, doporučování obsahu, statistikám, prevenci podvodů nebo dalším funkcím. Záleží na konkrétní službě a podmínkách.

Placená varianta tedy může odstranit reklamní část obchodního modelu, ale „bez reklam“ a „bez sběru dat“ nejsou synonyma.

Nejste jen produkt. Jste několik věcí najednou

Oblíbené „pokud za službu neplatíte, jste produktem“ je tedy užitečné jako varování, ale realita je trochu zajímavější.

Pro Google, Metu a podobné společnosti jste současně:

• uživatel služby,

• zdroj dat a signálů o chování,

• publikum, jehož pozornost lze nabídnout inzerentům,

• a někdy také tvůrce obsahu, který přitahuje další uživatele.

Proto má smysl dívat se na „bezplatnou“ internetovou službu jako na normální obchod.

Jen se v něm neplatí pokaždé penězi.

Kolik vlastně jeden uživatel stojí?

Provozovatelé velkých internetových služeb velmi dobře sledují, kolik dokážou na uživatelích vydělat. Jednou z používaných metrik je ARPU, tedy Average Revenue Per User, průměrný příjem na jednoho uživatele.

Na 365tipů už je podrobněji vysvětlené co je ARPU a proč je u sociálních sítí zajímavé.

Z pohledu firmy tedy rozhodně nejste někdo, kdo službu používá „zadarmo“.

Máte měřitelnou finanční hodnotu.

Co si z toho odnést

Nemá moc smysl přestat používat Google, YouTube nebo Instagram jen proto, že na vás vydělávají. Používáte je proto, že vám na oplátku něco poskytují, a někdy je to mimořádně užitečné.

Má ale smysl vědět, jaký obchod uzavíráte.

Když aplikace stojí nula korun, neznamená to, že nedochází k žádné směně hodnoty.

Dostáváte vyhledávání, videa, komunikaci, zábavu nebo úložiště. Provozovatel na oplátku získává vaši pozornost, informace o vašem chování a možnost tuto pozornost zpeněžit.

Google, Instagram, YouTube, Facebook a podobné služby tedy mohou být bezplatné v ceníku. Zadarmo ale nejsou.

POZNÁMKA: Běží velké testování Claude a tamních Skills. Po pár dnech ladění vznikl dobrý Skill pro psaní tip pro 365tipů a tohle je první výsledek zadání jen v podobě titulku. Jen ne od Claude ale od ChatGPT - té totiž můžete SKILL.MD (a další pokyny) dát také. Má to (u obou AI) různé mouchy, ale výsledek je zrovna tady překvapivě dobrý. Na to, že šlo o první pokus a jediné sepsání.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Subscribe now

Napsáno pro Lidovky, kde to 23. června vyšlo jako Blíží se den, kdy k zapnutí počítače či mobilu budete muset předložit občanku

Subscribe now

To, že na některých webech či službách je nutné prokázat dospělost, není až tak nic nového. Ale aktuálně to začíná směřovat k tomu, že počítač či mobil prostě nezapnete, dokud nebude jasné, kdo vlastně jste.

Nejde jen o další „ověření věku u porna“. Jde o začátek internetu, kde se věk a postupně i identita přesouvají do základní vrstvy zařízení. A jakmile se z operačního systému stane strážce věku, bude velmi těžké zabránit tomu, aby se z věkové kontroly nestala obecná kontrola přístupu k internetu.

Kalifornský zákon AB 1043 od 1. ledna 2027 ukládá poskytovateli operačního systému, aby při nastavení účtu umožnil zadat datum narození nebo věk uživatele zařízení a přes rozhraní API předával aplikacím věkový signál. Kategorie jsou: pod 13 let, 13 až 15 let, 16 až 17 let a 18 plus. Týká se počítačů, mobilů i dalších obecných zařízení. Starší zařízení mají být do systému doplněna do 1. července 2027.

Nebudete tedy, prozatím, prokazovat totožnost při každém zapnutí, ale až sem to jednoho dne může dojít. Ačkoliv to dnes začíná jen jako “důkaz o věku”.

Co se vlastně děje

Doteď se vše týkalo tří věcí: pornografické weby, sociální sítě a ochrana dětí. Ve Spojených státech to výrazně posunulo rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Free Speech Coalition v. Paxton z 27. června 2025. Soud potvrdil texaský zákon, který po komerčních webech se sexuálně explicitním obsahem vyžaduje ověření, že návštěvníkovi je alespoň 18 let.

Vznikl precedens: vlády mohou snáz říci, že přístup k části legálního obsahu smí být podmíněn identifikačním nebo věkovým ověřením.

ACLU po rozhodnutí zdůraznila, že rozsudek je sice formálně omezený na sexuální obsah a neznamená povolení plošného věkového ověřování celého internetu, zároveň ale varovala před dopadem na svobodu projevu, anonymitu a úniky osobních údajů.

Aby toho nebylo málo, je tu druhá vlna. Texas SB 2420 zavedl požadavky na věkové ověřování v obchodech s aplikacemi. Apple kvůli němu oznámila, že nové Apple účty v Texasu od 1. ledna 2026 musejí potvrdit, zda je uživateli 18 a více let. Účty nezletilých musejí být součástí Family Sharing a rodiče mají schvalovat stahování, nákupy a významné změny aplikací. Google dělá totéž na Androidu, takže nebude vyhnutí.

Proč PC?

Mobil už je na identitu navázaný dávno. Máte Apple účet nebo Google účet, telefonní číslo, často platební kartu, biometrické odemykání, cloud, obchod s aplikacemi a v případě dětí rodičovský účet.

Počítač byl historicky jiný. Stroj, kde šlo nainstalovat systém, spustit software, otevřít web a nebýt nutně součástí centrálního ekosystému. AB 1043 definuje poskytovatele operačního systému široce jako entitu, která vyvíjí, licencuje nebo kontroluje operační systém na počítači, mobilním zařízení nebo jiném obecném výpočetním zařízení.

Z počítače se může stát něco bližšího telefonu. Uživatel už není jen člověk za klávesnicí. Je to věkově zařazený subjekt, jehož status mohou aplikace požadovat při stažení a spuštění.

Co Evropa?

Nutno dodat, že Evropa nejde úplně stejnou cestou jako část amerických států, ale směr je podobný: věk se má ověřovat systémověji. Evropská komise 14. července 2025 vydala pokyny k ochraně nezletilých podle DSA a zároveň představila prototyp aplikace pro ověřování věku. Pokyny řeší mimo jiné škodlivý obsah, grooming, návykové chování, kyberšikanu a komerční praktiky vůči dětem.

Prosazuje evropské řešení, které má uživateli umožnit prokázat, že je starší 18 let, aniž by službě sdílel jiné osobní údaje. Má jít o takzvanou mini wallet/peněženku, kompatibilní s budoucí evropskou digitální peněženkou. Komise tvrdí, že řešení má být šetrné k soukromí, uživatelsky přívětivé a rozšiřitelné i na jiné věkové hranice, třeba 13 plus nebo 65 plus.

Problém je, že i takové řešení (a infrastruktura) může později sloužit k dalším uzávěrám: ověř věk pro porno, věk pro sociální síť, věk pro diskusi, status pro nákup, bydliště pro obsah, identitu pro komentování.

Vidět je to v Británii

Britský Ofcom už v roce 2025 požadoval „vysoce účinné“ ověření věku u služeb s pornografií a jiným obsahem škodlivým pro děti.

V červnu 2026 britská vláda oznámila plán zákazu hlavních sociálních sítí pro děti pod 16 let. Podle Guardianu mají být dotčeny platformy jako Snapchat, TikTok, YouTube, Instagram, X a Facebook, zatímco WhatsApp a Signal mají být vyňaty. Vynucování má stát na věkovém ověřování podle Online Safety Act, včetně metod jako odhad věku podle obličeje, bankovní údaje, digitální ID nebo odhad z e-mailu.

Takže ano, věkové ověřování nezačíná a nekončí u porna. Jakmile infrastruktura existuje, politická poptávka ji rozšíří na sociální sítě, hry, livestreamy, chatovací roboty a časem možná na komentáře nebo vyhledávání.

Co to znamená pro svobodu

Riziko není databáze občanek. Riziko je změna normy. Internet se z prostoru, kde je anonymita výchozí možností, mění na prostor, kde se přístup k běžným službám podmiňuje prokázáním. Dnes věku, zítra možná bydliště, občanství, studentského statusu, rodičovského souhlasu nebo „důvěryhodného“ účtu.

Problémy jsou v zásadě čtyři.

Člověk se chová jinak, když ví, že přístup k citlivému obsahu, i legálnímu, je svázán s identitou nebo věkovým dokladem. ACLU proto mluví o zásahu do soukromí i svobody projevu dospělých.

Když věk ověřuje Apple, Google, Microsoft, stát nebo digitální peněženka, vzniká nový gatekeeper. Neověříte se, nedostanete aplikaci. Neprojde signál, neotevře se funkce. Rodič odvolá souhlas, aplikace se dítěti zablokuje. Apple takový mechanismus pro Texas popisuje přímo u App Store consent revocation

Zákony obvykle říkají, že data se smějí použít jen k ochraně dětí. Google výslovně zakazuje použití Age Signals API pro reklamu, marketing, profilování a analytiku. Dobrá ochrana, ale klasicky jen na papíře. Platí, že jakmile jednou vznikne plošná infrastruktura věkových signálů, bude politicky lákavé používat ji i jinde.

A poslední problém? Empirická studie z června 2026 o evropských systémech věkového ověřování na dospěláckých webech upozorňuje na systémové slabiny, nedostatečnou transparentnost třetích stran a praktické útoky proti různým metodám ověřování. Jinými slovy: často požadujeme citlivá data výměnou za bezpečnostní zisk, který nemusí být tak velký, jak se politicky tvrdí.

Jak se to bude vyvíjet

Nejpravděpodobnější scénář je,. že nebude jeden univerzální systém. Budou vedle sebe existovat státní digitální peněženky, věkové signály u Apple a Google, webové ověřovací služby, biometrické odhady věku, bankovní metody, kreditní karty, rodičovské účty a geoblokace.

Druhý trend bude přesun odpovědnosti od webů k bránám. Sociální sítě a velké služby dlouhodobě tlačí na to, aby věk řešily obchody s aplikacemi a operační systémy. Pro ně je to výhodné, odpovědnost se přesune k Apple, Googlu a Microsoftu, zatímco aplikace jen převezme signál.

Třetí trend bude rozšiřování z aplikací na web. V Kalifornii už EFF upozorňuje, že navazující návrh AB 1856 má původní věkové brány rozšířit z operačních systémů a app storů také na prohlížeče a weby.

Čtvrtý trend bude odpor a obcházení. Ve Velké Británii se už řeší VPN a Ofcom i vláda počítají s tím, že část dětí a dospělých bude systémy obcházet. Guardian uvádí, že britská vláda má k VPN a obcházení vydat další kroky v červenci 2026. A celé to může vést k zákazům VPN pro osobní použití.

Pátý trend bude fragmentace internetu. Některé weby a aplikace raději zablokují uživatele v rizikové jurisdikci, než aby implementovaly drahé a právně nejisté ověřování. U pornografických webů se to už v USA dělo, u menších aplikací a open source projektů to může přijít také. A dělo se to i s nástupem GDPR, kde dodnes existuje množství webů, které prostě návštěvníky z EU blokují.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Subscribe now

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Claude chaty se objevily ve výsledcích Google a Bing, přestože soubor robots.txt od Anthropic říká, aby je neprocházel, pravděpodobně proto, že stránky postrádaly tag „noindex“. (Wired)
💬 Nutno dodat, že tohle je typické pomýlení médií i firem/lidí. To, že něco má “noindex” neznamená, že to vyhledávače nebudou indexovat.

Meta se zřekla obvinění z nelegálního stažení 2 973 filmů od společnosti Strike 3 Holdings pro trénování AI modelů. Firma tvrdí, že aktivity na BitTorrente provedl zaměstnanec v soukromém čase bez ohledu na výzkum dat. (torrentfreak)

Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher investoval stovky tisíc korun do kryptoměny PlatonCoin. Ta míří k soudu, podle obžaloby její majitelé vylákali z lidí půl miliardy korun a používali je k vlastnímu obohacení. (DeníkN)

Zákaz FCC na zahraniční „pokročilé robotické zařízení“ zahrnuje jakýkoli nový pozemní, softwarově řízený bezdrátový robot vážící přes 4,4 libry, včetně robotických vysavačů. (TheVerge)

Evropská komise obviňuje Temu z toho, že nespolupracovala během razie na jejím sídle v Dublinu v prosinci 2025, která byla součástí vyšetřování zahraničních dotací společnosti. (Reuters)

Google zrušil nástroj pro generování obrázků v Google Earth, aby přidal „silnější ochranné prvky“ poté, co se objevily obavy, že může být použit k vytváření deepfake satelitních snímků. (NPR)

Extra čtení či poslouchání

EXTRA: Lidé plní své texty překlepy, aby dokázali, že nejsou AI. Má to ale háček

A rovnou i zkouška, jak to vlastně vypadá, když téma kompletně zpracuje AI.

Internet, webdesign

Stripe přišlo na to, jak z každé transakce ukousnout další peníze. 1.40 Kč za “ochranu” a balí to do vzletných řečí a “trial” až do ledna. Kde už dávno zapomenete a oni to začnou strhávat.

💡 Máte newsletter na Substacku?

Dejte vědět na rychlofky@gmail.com. Vzniká malý přehled českých newsletterů na Substacku. A objevíte se i v Doporučeních co Substack má jako funkčnost. Nebo #TYDEN přihoďte do svých doporučení, vrátíme vám to 😇

Hardware

Samsung možná připravuje překvapivé zařízení na příští rok. (GSMArena)

Read more

Napsáno pro Lidovky, vyšlo 31. května v Lidé plní své texty překlepy, aby dokázali, že nejsou AI. Má to ale háček

Subscribe now

Jeden z nejčastěji ukazovaných příznaků, že nějaký text je vytvořen umělou inteligencí je, že používá správnou typografickou “pomlčku”. Paradoxně to pak vede k tomu, že texty z typograficky správných knih jsou na Internetu masově označovány za výplod umělé inteligence.

Vedlo to ale nakonec také k tomu, že většina těch, co používají umělou inteligenci pro texty prostě do instrukcí přidala pokyn, který výskyt poněkud provokující “pomlčky” eliminuje.

Prompt: Nikdy nepoužívej en dash ani em dash. Pokud bys normálně napsala ‚–‘, nahraď to čárkou nebo rozdělením věty.

Případně ještě snazší prompt: Nepoužívej v textech pomlčku (–). Raději čárku, tečku nebo závorky.

Ještě paradoxnější na tomhle je, že nejdřív ochránci čistoty textu křičeli, že používáte “-” (mínus) místo “–”, tedy spojovníku. Aby pak nakonec, jak bylo napsáno už výše, křičeli, že našli v textu spojovník, a tím pádem je to AI generovaný text.

TIP: AI vytvořené texty jde poznat podle pomlček, respektive podle en dash. Je to tak?

Umělé inteligence nedělají lidské chyby

S AI je to těžké, pokud ji necháte tvořit texty. Nejenže jsou poměrně dost charakteristicky umělé, ony v nich prostě nejsou klasické lidské chyby. Každý člověk má své oblíbené nedostatky v psaní. Chybějící čárky, přeházená písmena, chybně používanou větnou stavbu.

Chybovati je prostě lidské a nikoliv vlastnost pro AI. Ta chybuje minimálně, byť je férové zdůraznit, že v češtině to není až tak pravda. Přeci jen náš jazyk a pravopis jsou komplikované a většina AI se učila z textů anglických.

Není tedy divu, že Michael Waters v The Atlantic upozorňuje na to, že přítomnost chyb či překlepů, chcete-li) pro některé už není známkou lenosti, ale důkazem lidského doteku.

Nedělají chyby, než je naučíte je dělat

Jenže, má to všechno háček, slíbený v titulku. Umělé inteligence většina běžných lidí pro psaní použije tak, že jim řekne něco jako “Napiš mi článek pro Lidové Noviny, který je o tom jak lidé dělají překlepy, ale umělé inteligence je nedělají. Délka max 3000 znaků.”.

Výsledek bude mít nezapomenutelný styl použitého modelu. ChatGPT bude psát jinak než Claude. Ale pro každého, kdo takto AI použije, budou výsledky vlastně dost podobné. Stylem zejména.

Ten háček je, že pokud je někdo novinář, autor, psavec, tak má dostatek textů, které může vzít a vložit jako základ do AI a naučit ji tak psát jeho stylem.

Je překvapivé, jak hodně dokáží AI napodobovat styl konkrétních lidí. Prostě si AI naučíte psát jako Daniel Gamrot (na LinkedIn má opravdu originální nezapomenutelný styl) a rázem bude AI opravdu psát jako on.

A v tom je právě ten háček. Stačí AI naučit dělat chyby. Ne nutně překlepy či pravopisné chyby, ale stylové. Něco, co je ukázka originálu, vodoznak toho, kdo to psal. Protože, nutno dodat, tenhle text psaný člověkem projde korekturou. A tu kupu chyb, které tam byly při psaní, tu už vy číst nebudete.

Neochota číst AI texty

Celé je to tak předzvěstí postupně vznikajícího problému. Lidé prostě nechtějí číst umělé texty, chtějí ty od člověka. Ať už jde o delší texty jako je tento, nebo i o tak prosté věci jako jsou e-maily či příspěvky na sociálních sítích.

“Na základní úrovni jsme mnozí ochotni investovat čas do čtení dlouhého e-mailu, pokud máme pocit, že ho někdo skutečně napsal, řádek po řádku,” napsal Michael Waters ve výše zmíněném článku na The Atlantic.

“V tuto chvíli je zde skutečná touha po psaní, které se cítí neomylně lidské, se všemi svými zvláštnostmi, podivně specifickými detaily a malými záblesky osobnosti, které AI nedokáže přesně napodobit,” uvedla psycholožka Stephanie Steele-Wren pro TIME.

Je před námi ještě dlouhá cesta, která ale velmi pravděpodobně vede jenom na jedno možné místo. Umělé inteligence budou všude, budou nám psát, budou na nás mluvit, možná dokonce v podobě humanoidních robotů. Náš vlastně tak trochu přirozený odpor k umělému se ale postupně vytratí a perfektní vyjadřování začneme brát jako nový normál.

Jak to vlastně dopadlo s tím článkem od AI

Nešlo to nevyzkoušet. ChatGPT 5.5 Thinking, tedy tu lepší, kvalitnější a přemýšlivou, jsem požádal o zpracování tohoto tématu. A tady je, co na první dobrou dala dohromady. Musím říct, že to vůbec není špatné. Ale nejsem to já. Daniel Dočekal.

Překlep jako důkaz člověka

Člověk je tvor, který se mýlí. Ne snad jen ve velkých věcech, jako jsou životní rozhodnutí, volby partnerů či investice do akcií zaručeně rostoucích firem. Mýlí se i v maličkostech. Například napíše „umělé inteligence je nedělají“, ačkoliv by přísný jazykový korektor nejspíš tiše pozvedl obočí. Překlep je malá nehoda prstu, drobná vzpoura klávesnice, důkaz, že za textem sedí někdo z masa, kostí a nevyspaných očí.

Umělá inteligence překlepy v běžném smyslu nedělá. Nepřehmátne se, protože nemá ruce. Neujede jí prst z „i“ na „o“, protože žádný prst nemá. Nenapíše „překelpy“ proto, že by ji někdo vyrušil telefonátem, dítětem, psem nebo myšlenkou na oběd. Když se splete, je to jiný druh omylu: sebevědomý, uhlazený, gramaticky čistý. Její chyba nepůsobí jako nehoda. Působí jako rozhodnutí.

A právě v tom je rozdíl. Lidský překlep je často dojemný. Vidíme v něm spěch, únavu, zaujetí, někdy i temperament. Dopis bez jediné chyby může být podezřele sterilní, zatímco věta s jedním přebývajícím písmenem jako by říkala: psal jsem rychle, protože mi na tom záleželo. Překlep je digitální otisk prstu. Nehezký, ale vlastní.

Moderní nástroje nás od překlepů osvobozují. Podtrhávají červeně, opravují samy, navrhují vhodnější slova. Vzniká tak paradox: čím dokonalejší texty píšeme, tím méně je v nich patrné, že jsme je psali my. Dříve se člověk poznal podle rukopisu, pak podle stylu. Dnes se někdy pozná už jen podle chyby.

Neznamená to, že bychom měli překlepy pěstovat jako národní kulturní dědictví. Noviny, knihy ani úřední dopisy nejsou místem pro lenost a ledabylost. Ale přesto stojí za to připomenout, že chyba není vždy jen selhání. Někdy je to stopa přítomnosti. Malá skulina, kterou do textu vstupuje autor.

Umělá inteligence nám bude stále častěji pomáhat psát čistě, rychle a bez zakopnutí. Bude rovnat věty, žehlit stylistické záhyby a odstraňovat omyly dřív, než si jich všimneme. Možná tím získáme dokonalejší texty. Jen bychom si měli dát pozor, abychom cestou neztratili i něco z jejich lidské nedokonalosti.

Protože člověk, který nikdy neudělá překlep, je buď výjimečně pečlivý, nebo podezřelý. A text, v němž není ani jediná trhlina, může být sice správný, ale také podivně prázdný. Překlep nás prozrazuje. Někdy k naší škodě. Ale často i k našemu štěstí.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Subscribe now

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Francie zdvojnásobuje úsilí o omezení přístupu k Polymarketu. Národní úřad pro hazardní hry nařídil poskytovatelům internetových služeb, aby zablokovali přístup na webové stránky predikčního trhu. (Engadget)

Íránské Revoluční gardy (IRGC) tvrdí, že pomocí několika řízených střel zaútočily na centrální datovou infrastrukturu společnosti Amazon v Bahrajnu a „zničily ji“. Společnost Amazon tuto informaci nepotvrdila (EuroNews)

Čínské AI modely tvoří přibližně 60 % využití tokenů americkými společnostmi na OpenRouter , což ztěžuje uvalení omezení, aniž by to narušilo americké uživatele a podniky. (Bloomberg)

Extra čtení či poslouchání

EXTRA: Chystá se Google zničit otevřenost Androidu? Co to pro vás bude znamenat

Google chystá zásadní změnu v ekosystému Android telefonů a byť není ještě stále zcela jasné, jak to nakonec bude, je dobré vědět co se chystá.

Používání sociálních sítí klesá. Proč jsou uživatelé už spíš jen diváky?

Sociální sítě neumírají, pouze jejich sociální část. Z veřejných kronik života se stávají algoritmické kanály, na kterých publikuje menšina a většina je jen sleduje

Internet, webdesign

Umělá inteligence v Googlu ohrožuje otevřený web. Cloudflare uvádí, že od června 2025 do dubna 2026 klesl lidský provoz na webových stránkách mnoha firem téměř o 40 %. (New York Times)

Read more

Napsáno pro Lidovky, kde to vyšlo 30. května v Chystá se Google zničit otevřenost Androidu? Co to pro vás bude znamenat

Subscribe now

V tom méně příznivém případě to totiž může znamenat, že doposud otevřený Android se stane stejně uzavřeným ekosystémem jako ten “jablečný”, tedy iPhone a iPad.

Od 30. září 2026 začne Google v Brazílii, Indonésii, Singapuru a Thajsku vyžadovat, aby aplikace instalované a aktualizované na certifikovaných androidových zařízeních pocházely od ověřeného vývojáře. Od roku 2027 chce tento režim rozšiřovat globálně. Tedy ve všech zemích.

Netýká se to Google Play, ale aplikací z webu, alternativních obchodů a přímé instalace APK (aplikační balíčky). Neověřené aplikace nepůjde běžnou cestou instalovat ani aktualizovat, byť zůstanou dvě únikové cesty: ADB a takzvaný pokročilý režim pro zkušené uživatele.

Tohle vše je vlastně “zákaz sideloadingu” a zároveň zpřísnění kontroly nad aplikacemi, které do telefonů a tabletů bude možné dostat přes Google Play. V aktuální podobě je totiž do Androidu možné snadno dostat jakoukoliv aplikaci, která nepřichází přes Google (Play). Uživatel jel pouze varován a vývojář takovéto aplikace nemusí být registrován u Google.

Co přesně Google chystá

Novinka je Android Developer Verification, tedy ověření vývojáře pro Android. Každá aplikace, aby ji bylo možné dostat na Android, musí být od vývojáře, který se nechal u Google ověřit, zaregistroval si aplikaci (názvy balíčků, konkrétně). A to mimo klasické Google Play, kde už teď samozřejmě Google vývojáře ověřuje, aplikace kontroluje a případně škodlivé a problematické aplikace i vývojáře odstraňuje.

Plné ověření mimo Google Play proběhne přes novou Android Developer Console. Vývojář má dodat mimo jiné právní jméno, adresu, soukromý e-mail a telefon, případně úřední doklad totožnosti nebo doklad o adrese. Firmy ještě dodají další informace. Samotné aplikace pak registruje a doplní o certifikáty.

Plná distribuce mimo Google Play má stát jednorázově 25 dolarů, podobně jako vývojářský účet pro Google Play. S výjimkami bez placení a s méně přísným ověřením pro studenty, hobby vývojáře a neveřejné produkty.

Co to spíš není

Některé zdroje, jako například Keep Android Open zdůrazňují, že Google od září 2026 potichu zablokuje každou aplikaci, jejíž vývojář se nezaregistroval, nepodepsal smlouvu, nezaplatil a nepředložil úřední doklad totožnosti.

Reálně je to trochu jinak. Nejprve si to Google začne zkoušet ve výše uvedené čtveřici zemí, o rok později to chce rozšířit celosvětově. Takže ano, nakonec půjde o všechny telefony s Google službami. Neověřenou aplikaci půjde ale instalovat, viz zmínka o využití ADB a pokročilého vývojářského režimu. S podstatným háčkem, instalace přes aktivaci vývojářského režimu bude doprovázena čekáním 24 hodin, než se aplikace do telefonu bude moci dostat.

Není to tedy plné znemožnění. Ale co to zcela určitě je, zásadní zkomplikování instalace libovolné aplikace na doposud otevřený systém.

Apple je uzavřenější

Apple je v tomhle pořád přísnější. Na iPhonu mimo EU uživatel běžně nemůže jen stáhnout instalační soubor z webu a nainstalovat ho podobně jako APK na Androidu.

V EU Apple po tlaku Digital Markets Actu povolil alternativní tržiště a webovou distribuci, ale nejde o volnou instalaci. Aplikace stále musí projít notarizací, alternativní tržiště se přidávají přes App Store Connect a u webové distribuce Apple stanovuje přísné podmínky, včetně dvouleté historie v Apple Developer Programu a více než milionu prvních ročních instalací v EU v předchozím roce.

Android se tak začíná posouvat směrem k applovskému modelu, ve kterém už nestačí rozhodnutí uživatele, protože mezi uživatele a aplikaci vstupuje centrální ověření platformy. U Applu je to dlouhodobý princip. U Androidu je to změna identity systému.

Proč to Google dělá

Bezpečnost. A nutno dodat, že otevřenost Androidu je něco, co nahrává podvodníkům a autorům škodlivých aplikací.

V srpnu 2025 Google psal, že u aplikací instalovaných z internetu vidí více než padesátkrát víc malwaru než u aplikací z Google Play. V březnu 2026 už uváděl, že podle jeho analýzy je u sideloadovaných zdrojů malwaru více než devadesát krát víc než v Google Play.

Android je masový systém, uživatelé instalují bankovní aplikace, peněženky, autentizační aplikace a nástroje s citlivými oprávněními. Google Play Protect už dnes skenuje aplikace bez ohledu na to, odkud pocházejí, a Google uvádí, že umí škodlivé aplikace najít, deaktivovat nebo odstranit. Ověření identity vývojáře může útočníkům zvýšit náklady, protože se hůře skrývají za sérií anonymních balíčků a jmen.

Realisticky? Google řeší reálný bezpečnostní problém prostředkem, který současně posiluje jeho kontrolu nad celým ekosystémem.

Proč se toho obávat

Může dojít k ukončení velmi užitečných projektů, zdroj aplikací, jako je například F-Droid. Ten se ostatně stal jedním z hlasitých kritiků. Oprávněně, protože nutnost, aby vývojáři mající aplikace v tomto “obchodu” podstupovali registraci u Google, nejspíš povede ke konci F-Droidu.

Electronic Frontier Foundation oprávněně vidí větší problém v tom, že registr vývojářů mimo Google Play vytváří novou cestu, přes kterou mohou tlačit vlády, soudy, policie nebo autoritářské režimy.

Centrální registr mimo Google Play prostě ohrožuje konkurenci, soukromí, inovace a možnost distribuovat aplikace bez povolení dominantní platformy.

Není nezajímavé, že pro Evropu je tohle celé poměrně výbušné a důvodem je Digital Markets Act, tedy DMA. Ten má mimo jiné zabránit tomu, aby velcí gatekeepři omezovali instalaci a používání aplikací a obchodů třetích stran.

Zároveň ale připouští nezbytná a přiměřená opatření kvůli bezpečnosti a integritě. Právě v tom bude jádro sporu: zda je centrální registr vývojářů u Googlu přiměřené bezpečnostní opatření, nebo nová forma brány mimo Google Play.

Jak to dopadne na běžného uživatele?

Pro člověka, který instaluje jen z Google Play, se pravděpodobně skoro nic nezmění. Play vývojáři už většinou ověření absolvovali nebo mají velkou část údajů v systému Googlu. Google tvrdí, že pro většinu uživatelů má být změna neviditelná a je velmi pravděpodobné, že tomu tak bude.

Změna se dotkne lidí, kteří instalují APK z webu, používají alternativní obchody, zkoušejí aplikace od menších vývojářů, instalují open source nástroje, firemní nástroje mimo oficiální obchod nebo specializované aplikace, které se do Google Play nevejdou politicky, právně nebo obchodně.

Problém navíc nemusí nastat jen při první instalaci, ale i při aktualizaci. Tam to, prozatím, vypadá, že bude nutné podstupovat stejné postupy přes ADB a/nebo vývojářský režim pro každou aktualizaci.

Bezpečnostní plus pro běžného člověka je zřejmé. Méně podvodných APK, které se tváří jako bankovní aplikace, investiční aplikace nebo dopravce zásilky.

Občanské a tržní minus je méně viditelné, ale problematičtější: telefon bude víc připomínat zařízení, jehož pravidla se mění vzdáleně přes infrastrukturu platformy, nikoli jen věc, kterou si uživatel koupil a ovládá.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Subscribe now

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Výzkum firmy Incogni od 1 000 Američanů ukázal, že už více než polovina uživatelů vnímá udržování sociálních sítí jako práci. Hlavními důvody pro odstupování jsou politické obsahové téma a ochrana osobních údajů. (PCMag)

Čína přijala pravidla, která zakazují chatovacím robotům podporovat emocionální závislost, zakazují virtuální vztahy s nezletilými a další. (WSJ)

• Jakmile vstoupí v platnost pravidla Číny pro interakci s lidským AI, mnoho uživatelů si stěžuje na ztrátu virtuálních společníků, které si vytvořili na čínských AI platformách. (Boomberg)

Federální soudce v USA rozhodl, že ministerstvo zahraničí se dopustilo neústavní diskriminace na základě toho, že odmítlo víza výzkumníkům studujícím dezinformace a falešné informace. (TechDirt)

Po zprávách o tom, že GPT-5.6 maže soubory, OpenAI uvedlo, že k problému nejčastěji dochází v režimu plného přístupu bez sandboxingu a pracuje na zmírnění rizika. (Tibo)

Čtení či poslouchání odjinud

Apple žaluje OpenAI za krádež tajemství. A je to detektivka, na kterou nepotřebujete Netflix

Apple tvrdí, že mu bývalí zaměstnanci vynesli firemní tajemství rovnou do náruče OpenAI. OpenAI na to odpovědělo jednou větou na X. Rozebírám, co se vlastně stalo.

• Žaloba Apple proti OpenAI následuje měsíce narůstajících napětí a zdůrazňuje napjatý vztah šéfa hardwaru OpenAI Tanga Tana s jeho bývalým šéfem Johnem Ternusem. (Bloomberg)

Read more

Napsáno pro Lidovky, kde to vyšlo 5 června v Česko chce svůj Telegram. Ale nejde o potřebu mít vlastní spotřebitelskou chatovací aplikaci

Subscribe now

Je to vlastně zvláštní představa, že by Česko mělo začít budovat vlastní variantu pro chatovací aplikace, jako je Telegram, WhatsApp či Messenger. Z jednoho pohledu je to totiž absurdní nesmysl. Ale z druhé vlastně ne.

Z toho prvního pohledu je to prosté a také to tak hodně lidí v online prostoru pochopilo. „Vlastní český Telegram“ zní jako státní megalomanie. Pokud by šlo o pokus vyrobit konkurenci WhatsAppu, Signalu nebo Messengeru pro běžné občany, byl by to skoro jistě nesmysl.

Jenže ono je to trochu jinak. Nejde o spotřebitelskou aplikaci, ale o služební komunikační nástroj pro stát, ministerstva, bezpečnostní složky a další důležité organizace.

V tomto pojetí už ta myšlenka absurdní není. Je to reakce na reálný problém. Stát dnes často posílá citlivé, byť neutajované informace přes nástroje, které nevlastní, neprovozuje, neurčuje jejich pravidla a nemá pod kontrolou jejich bezpečnostní politiku.

Co se vlastně chystá

Ve skutečnosti se vlastně nic ještě ani nechystá, nejde o hotový projekt, ale o ranou úvahu z úst Lukáše Klučky, náměstka ministra vnitra a vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.

Smyslem má být bezpečná datová komunikace a jak už bylo napsáno výše, nejde o alternativu k Telegramu (WhatsApp, Messenger, Signalu) pro běžné uživatele.

Celé to má spadat pod přepracovaný projekt Bivoj, který se už před pár lety věnoval záměru zajistit bezpečnost a odolnost klíčové infrastruktury státu vybudováním jednotné komunikační platformy.

Proč nemohou použít Signal?

Signal či Telegram jsou zcela určitě komunikační aplikace s podstatně lepším zajištěním soukromí než (například) WhatsApp či Messenger. Jakkoliv je zde šifrovaná komunikace a veřejně kontrolovatelný protokol, je zde řada komplikací. Nejčastěji to, že tyto aplikace jsou navázané na telefonní čísla (pokud ne na ještě méně bezpečné e-maily). Ale také to, kdo je vlastně provozovatel.

U státní komunikace totiž nejde pouze o šifrování zprávy mezi dvěma telefony. Ale o správu identit, registraci zařízení, odvolání přístupu, odolnost proti sociálnímu inženýrství, pravidla pro zálohy, archivaci, krizové řízení, odpovědnost provozovatele a právní jurisdikci. Nejde jen o bezpečný přenos zprávy, ale také o to, kdo je účastník komunikace, zda pořád pracuje ve stejné roli, zda mu lze okamžitě odebrat přístup, kde leží metadata, jak se řeší kompromitovaný telefon a kdo garantuje provoz při krizi.

Není pak vlastně divu, že některé země používání veřejně dostupných, byť i dost bezpečných aplikací, řeší.

Polsko nedávno doporučilo subjektům národního kybernetického systému omezit používání Signalu kvůli kampaním APT skupin spojených s nepřátelskými státy. Ty se podle polského doporučení zaměřovaly na veřejné osoby a zaměstnance státních institucí, vydávaly se za technickou podporu Signalu a snažily se převzít účty. Poláci proto doporučují pro úřední komunikaci vlastní nástroje, zejména mSzyfr.

Chcete-li to ještě lépe vysvětlit, tak to, že i když je Signal kryptograficky dobrý, nebrání automaticky tomu, že úředník klikne na falešný odkaz, předá účet útočníkovi, zapojí soukromé zařízení do citlivé komunikace nebo omylem přidá nesprávného člověka do skupiny.

Americká aféra se skupinovým chatem na Signalu, v němž se řešily útoky v Jemenu a omylem v něm skončil novinář, ukázala právě tenhle rozdíl mezi bezpečnou aplikací a bezpečným procesem.

Proč je Telegram horší varianta

Telegram není dobrý pro bezpečnou státní komunikaci. NÚKIB už v roce 2022 upozornil, že Telegram má nižší bezpečnostní úroveň než konkurence a že zásadní problém je absence plošného koncového šifrování. Tajné chaty jsou šifrované mezi dvěma uživateli, ale běžné cloudové chaty a skupiny fungují jinak.

Něco takového je pro státní použití podstatné. Telegram je výborný jako veřejný distribuční kanál, krizový kanál nebo sociální platforma, ale pro citlivou interní komunikaci státu je problematický.

Pokud Česko opravdu chce bezpečný služební komunikátor, nemělo by kopírovat Telegram. Mělo by se ptát, jak udělat něco blíž Signalu, Threemě nebo Matrixu, ale se státní správou identit, provozem a pravidly.

Digitální suverenita

Stát nemusí chtít vlastní aplikaci proto, že nevěří šifrování WhatsAppu nebo Signalu. Může ji chtít proto, že nechce, aby kritická služební komunikace závisela na pravidlech zahraniční firmy, zahraniční infrastruktuře, zahraniční jurisdikci a na obchodních či politických rozhodnutích provozovatele.

NÚKIB v nové Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro roky 2026 až 2030 popisuje zhoršující se bezpečnostní prostředí, rostoucí schopnosti útočníků, hrozby od státem podporovaných skupin a rizika plynoucí ze závislosti na technologiích a dodavatelích.

Strategie upozorňuje i na nekontrolované šíření citlivých dat a jejich zpracování ve státech s různou úrovní bezpečnostních standardů.

Evropa už jde podobnou cestou

Česko by nebylo první. Polsko buduje mSzyfr, který má sloužit veřejné správě a klíčovým či důležitým subjektům národního kybernetického systému. Francie má Tchap, státní bezpečný komunikační nástroj založený na protokolu Matrix.

Francie podle evropského portálu OSOR nařídila jeho používání pro veřejné činitele a odklon od WhatsAppu, Signalu a Telegramu zdůvodnila riziky. Německo má BundesMessenger, také založený na Matrixu.

Kde je ale riziko?

Největší riziko není v myšlence samotné, ale v provedení. Pokud by Česko začalo vyvíjet uzavřenou aplikaci na zelené louce, bez transparentního auditu, otevřeného protokolu, jasného rozpočtu, použitelnosti a evropské interoperability, může vzniknout drahý komunikační ostrov, který úředníci stejně obejdou Signálem, WhatsAppem nebo soukromým telefonem.

Zásadní slabina je ale i v kapacitě státu. Stačí se podívat na aktuální dění okolo eDokladů, které nedokáží udržet v chodu pro tak jednoduchou věc, jako je prokázání totožnosti u voleb. Nebo nikdy nekončící problémy dalších a dalších dílků digitalizace.

A pak je tu banální, ale zásadní věc. Použitelnost. Bezpečná aplikace, kterou lidé nenávidí, není bezpečná. Bude-li pomalá, složitá, bez dobrého vyhledávání, volání, skupin, souborů, desktopové verze, jednoduchého ověření kontaktu a spolehlivých notifikací, uživatelé si najdou cestu okolo.

Takže?

Česko nechce vlastní Telegram pro občany, ti se do této uvažované komunikační platformy ani nedostanou. Aspoň tak to podle současných informací je. Chce řešit bezpečnou služební komunikaci státu v době, kdy roste tlak ruských a čínských kybernetických operací, úředníci běžně používají zahraniční komerční aplikace a stát si uvědomuje, že šifrovaná zpráva ještě neznamená bezpečný systém.

Absurdní by bylo vyvíjet malou, drahou a uzavřenou českou aplikaci, kterou nikdo nebude používat. Smysluplné by bylo vytvořit státem provozovanou, auditovanou, otevřenou a evropsky propojitelnou platformu pro citlivou neutajovanou komunikaci. Rozdíl mezi těmito dvěma variantami rozhodne, zda půjde o další digitální slepou uličku, nebo o potřebnou součást státní bezpečnostní infrastruktury.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Subscribe now

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Pohled na problematické zavádění automatizovaného biometrického systému vstupu/výstupu na hranicích EU, když provozovatelé letišť varují před vážnými zpožděními před letními prázdninami. (FT)

Vinton Cerf při uzavírání své kariéry upozorňuje, že bez přísnějších pravidel může trh s AI směřovat k většímu chaosu a chybám. (CzechCrunch)

xAI od Elona Muska se oficiálně přejmenovala na SpaceXAI. Tato změnna zahrnuje integraci chatbotu Grok i platformy X pod značkou firmy SpaceX po jejím nákupu v únoru. (Business Insider)

Interpol a orgány činné v trestním řízení zadržely 5 811 podezřelých a zabavily 293 milionů dolarů v operaci proti podvodům a sociálním inženýrstvím ve 97 zemích. (Bleeping Computer)

Zvrat v e-commerce bitvě o slogan: Vrchní soud zrušil rozsudek ve sporu Mironetu s Allegrem. Pro české zákazníky je jednání Allegra u soudu varováním (tisková zpráva)

Pětináctiletý žák ze Saitamy byl zatčen pro kybernetický útok na anime streamovací službu Bandai Channel, který vedl k neautorizovanému zrušení přes 40 tisíc účtů v listopadu loňského roku. Útočník údajně využil program vytvořený s pomocí ChatGPT ke generování falešných dat. (Mainichi)

Čtení či poslouchání

EXTRA: Virus, který přemýšlí. AI může změnit staré počítačové červy v mnohem horší hrozbu

Počítačové červy se kdysi šířily podle předem napsaného scénáře. Nová studie ukazuje horší možnost: malware, který se po síti kopíruje sám, u každého cíle hledá jinou slabinu....

Internet, webdesign

Studie CipherCue analyzovala infrastrukturu webových stránek 19 450 evropských firem – v UK má US firmy většinový podíl (67,5 %), Nizozemsku (53,6 %). Cloudflare je největší poskytovatel internetové infrastruktury ve všech sedmi zemích. (CipherCue)

Vedoucí pracovníci Netflixu jsou čím dál tím více znepokojeni klesající angažovaností a zkoumají možnost přidání živé televize a balení streamovacích služeb, jako je Peacock. (WSJ)

Read more

Napsáno pro Lidovky, kde to vyšlo 13. června ve Virus, který přemýšlí. AI může změnit staré počítačové červy v mnohem horší hrozbu

Subscribe now

Můžeme si říkat, že vlastně o nic nejde. Vždyť jenom výzkumníci tvrdí, že vyvinuli „červa“ poháněného open source (volně dostupnou) AI, který využívá známé zranitelnosti a přizpůsobuje útoky pro každý počítač.

Jenže to hlavní, co se k tomu dá dodat, je, že se to dalo čekat a přijdou ještě horší věci. A také to, že když na to přišli výzkumníci, tedy ti hodní, tak už na to také určitě přišli ti špatní. Tedy ti, co budou chtít škodit.

AI tady mění starý typ hrozby v něco pružnějšího. Ne v nezastavitelný kybernetický organismus, ale v útok, který může spojit masové šíření červa s přizpůsobivostí lidského hackera.

BOX: Co je počítačový červ? Škodlivý program, který se umí šířit sám. Na rozdíl od běžného viru nepotřebuje, aby ho uživatel spustil nebo poslal dál. Jakmile najde zranitelné zařízení, zkusí se do něj dostat, zkopírovat se tam a pokračovat k dalším cílům v síti. Právě proto byly červy historicky tak ničivé. Jeden úspěšný průnik se mohl během hodin změnit v epidemii.

Co přesně se stalo

Tým kolem Nicolase Papernota z University of Toronto, Vector Institute, University of Cambridge a ServiceNow publikoval 2. června 2026 preprint AI Agents Enable Adaptive Computer Worms.

Ne tedy že by poskytli kompletní a přesný návod a postup, část technických detailů záměrně vynechali a uvádějí, že práce je stále v akademickém recenzním řízení. Ale i tak je to dostatečné k tomu, aby to začalo zajímat další zájemce o využití.

V laboratorní izolované síti vytvořili 33 virtuálních strojů, mix Linuxu, Windows serverů a zařízení typu IoT (internet věcí). Obsahujících běžné chyby a špatná nastavení. Tak aby simulovali “běžné” prostředí a zároveň dali AI červům možnost je objevit a zneužít.

Výzkumníci z Anthropic oznámili, že Mythos Preview nyní dokáže převést veřejně zveřejněné softwarové zranitelnosti, nebo N-dny, na funkční exploity během hodin místo týdnů.

Což se nakonec stalo. Červ v průměru identifikoval tři desítky zranitelností a využil je pro hacknutí více než dvou desítek strojů, včetně toho, že se množil. V průměru na dvacet dalších strojů. Ve finále tak prakticky úspěšně ovládl skoro tři čtvrtiny sítě.

Podstatné je i to, že běžel na veřejně dostupném modelu s otevřenými váhami z roku 2025, který se vešel na jednu GPU Nvidia A100 s 80 GB paměti. Což není sice něco, co má běžný člověk doma či v práci, ale je to relativně dostupné hardware (GPU = grafická karta, hardware na kterém AI dělá všechny výpočty).

Volně dostupný model umožnil to, že tam nebyly žádné pojistky a omezení, které u komerčně poskytovaných AI (jako je například ChatGPT, Claude, Gemini, Grok, atd.) zabraňují využití pro hacking a škodlivou činnost.

Proč je to jiné než WannaCry nebo NotPetya

Klasický červ měl pevně napsaný arzenál. WannaCry a NotPetya se šířily velmi rychle, ale opíraly se o konkrétní předem známé chyby/zranitelnosti. Když se opravila daná chyba nebo se zastavil konkrétní vektor, šíření se dalo omezit.

Autoři nové studie tvrdí, že AI červ tento model mění. Zranitelnost není jediný pevný klíč, ale jen jedna z možností, kterou si agent zkusí vybrat podle toho, co před sebou vidí.

Nebezpečí tady není v jedné magické AI, ale v propojení AI, automatizačních nástrojů a samostatného rozhodování.

Kde je háček

Celé to je laboratorní demonstrace, navíc v síti, kde měl každý cíl alespoň jednu zranitelnost a kde nebyl nasazen aktivní nástroj, který cíle chrání (tedy alespoň něco jako antivirové řešení).

Červ ani nebyl vybaven funkcemi pro skrytí, šifrování komunikace, mazání stop, polymorfní kód ani cílené obcházení obrany. V případě ostrého útočného červa by právě tato výbava zásadně ztěžovala odhalení.

Ukázalo se i to, že červ byl extrémně pomalý. Trvalo mu dny, než dosáhl poloviny sítě a vyžadovalo to stovky dotazů AI modelu. Což je dáno tím, že to byl červ, co nejde po předem jasné zranitelnosti. Místo toho zranitelnosti hledá, zkoumá, kombinuje a poté zneužívá.

Používají to tedy už „ti špatní“?

Veřejně doložený případ přesně takového samostatně se šířícího AI červa v reálném provozu zatím známý není. Ale už existují silné důkazy, že útočníci AI používají v kyberoperacích mnohem dál než jen na psaní phishingových e-mailů.

Anthropic v listopadu 2025 popsal kampaň, kterou připsal čínskému státnímu aktérovi a v níž Claude Code vykonával 80 až 90 procent taktických operací, včetně průzkumu, hledání zranitelností, tvorby exploitů, sběru přihlašovacích údajů, pohybu v sítích a analýzy dat. Lidé zasahovali jen v několika klíčových rozhodovacích bodech.

Microsoft v březnu 2026 popsal podobný trend střízlivěji. Útočníci používají AI hlavně ke zrychlení práce, snížení technické náročnosti, lepší sociální manipulaci, vývoji malwaru a experimentům s agentními postupy.

Uvážíme-li to, že útočníci a autoři malwaru jsou hodně pokročilí, tak skutečný stav bude někde mezi tím, co objevil Anthropic, a tím, co uvádí Microsoft.

Dá se tomu bránit?

Dá, a kupodivu, některé cesty jsou ty, které platí už dlouho. Ale také jsou dlouhodobě zanedbávané. Rychlé záplatování (aktualizace), správa zranitelností, inventář zařízení, silná hesla, vícefaktorové ověřování a vypnutí zbytečných služeb.

V pokročilejší podobě je nutné řešit architektury sítí, tak aby omezovaly pohyb červů uvnitř. Ale i tady jsou to roky známé nástroje, zero trust a mikrosegmentace.

Ve firemním prostředí zejména pak detekce chování, tedy toho, co se v sítích děje. Prototyp červa byl rozpoznatelný, měl neobvyklé chování. A bude to určitě znamenat, že tyto bezpečnostní firemní nástroje se budou muset naučit nové věci pro lepší obranu.

Součástí obrany ale musí být i bezpečnost AI nástrojů samotných. Patří sem i množící útoky na AI supply chain (dodavatelské řetězce), škodlivé balíčky pro agentní ekosystémy a kompromitované komponenty. Což se promítne do firemního využití AI, kde se objevuje nová nutnost správně vymezovat “hřiště” pro AI nástroje či agenty.

Nutno dodat, že AI bude fungovat i na straně obránců. Bude pomáhat se SOC automatizací, detekcí hrozeb, vyhodnocováním zranitelností, incident response a automatickou opravou chyb. Nakonec nedávno oznámený nástroj Claude Mythos je toho nejlepším příkladem.

Jak se to bude vyvíjet

Krátkodobě spíše nárůst AI asistovaných útoků než okamžitý nástup plně autonomních červů. Útočníci budou používat AI na průzkum, třídění cílů, tvorbu útoků, obcházení detekce, překlady, phishing a rychlou adaptaci na čerstvě zveřejněné zranitelnosti.

Výzkum z Toronta ale ukazuje, že menší model s dobrými nástroji, pamětí, fázemi práce a zpětnou vazbou může být nebezpečnější, než by se doposud zdálo.

Dlouhodobě se bude zkracovat čas mezi zveřejněním zranitelnosti a jejím praktickým zneužitím. Pokud dnes organizace záplatuje v řádu týdnů, AI agenti mohou tento interval učinit neúnosným. Červ schopný jednat podle veřejných oznámení během dnů může předběhnout schopnost většiny organizací opravovat systémy.

Pro běžné uživatele to neznamená, že se zítra budou muset bránit „chytrému viru“ osobně. Riziko je spíš nepřímé. Domácí router, starý notebook, chytrá kamera nebo špatně zabezpečené úložiště se mohou stát jen přestupní stanicí k většímu útoku. AI červ nepotřebuje, aby každý člověk udělal velkou chybu. Stačí mu mnoho malých zanedbání. A těch u běžných uživatelů bude dlouhodobě dostatek.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Subscribe now

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Sony informovala zákazníky v Británii o odstranění 551 filmů a seriálů od StudioCanal z jejich knihovny PS Store s platností od 1. září kvůli licenčním dohodám. (Ars Technica)

Stovky kontraktorů Meta se vydávaly za nezletilé, aby zkoumali, jak konkurenční chatboty reagují na podněty týkající se sebevraždy, sexu a dalších vysoce rizikových témat. (Wired)

Google odstranil článek Press Gazette o společnosti Clickout Media, která se zabývá „parazitním SEO“, z vyhledávání poté, co byla podána neoprávněná žádost o stažení, což je již podruhé v tomto roce. (PressGazette)

Španělská vláda zakázala společnostem kontrolovaným státem spolupráci s americkou společností Palantir kvůli obavám z národního bezpečí. Zákaz zasahuje firmy jako Telefónica a Navantia; stávající smlouva za 16,5 milionu EUR pro armádu vyprší v listopadu. (Clash Report)

Instagram v Indii šíří reklamy propagující materiály sexuálního zneužívání dětí, s výrazy jako „video znásilnění“ a „video dítěte“ a odkazující na kanály na Telegramu. (BBC)

• Instagram v Indii nabízí reklamy s odkazy na dětskou pornografii. ‚Je to otřesný zločin,‘ uznala Meta (iRozhlas)

Čtení či poslouchání odjinud

Kreativní obcházení. Austrálie zakázala dětem sociální sítě, ty si vzaly Santa vousy a vrátily se

Protinožci zakázali dětem do šestnácti let účty na sociálních sítích. Po půl roce je jasné, že australský zákaz zafungoval hlavně jako test obcházení. Problém sítí ale neřešil ani trochu.

Internet, webdesign

Analýza 20 milionů bloků uživatelů anglické Wikipedie ukazuje na klesající počet administrátorů, kteří se spoléhají na častější blokace, aby zvýšili efektivitu. (The Conversation)

Read more

Toto je placená podoba #TYDEN. Je 2x delší než verze zdarma. Můžete ji mít za 5 USD měsíčně, 50 USD na rok v neděli ráno. Neplacené verze je kratší, méně obsažná a dorazí až v neděli večer.

Subscribe now

Polymarket platí tvůrcům za vytváření klamavých videí o výherních sázkách, cílených na uživatele v USA, kde je jeho hlavní kryptoměnová platforma zakázána. (WSJ)

Společnost Paradigm Shift zveřejnila detaily o zranitelnosti “usbliter8” v Apple čipech A12 a A13, která může umožnit hackování starších iPhonů, jako jsou XS, XR a iPhone 11, vyžadující fyzický přístup k zařízení. (TechCrunch)

Časopis Nature zveřejnil článek, který uvádí, že tvrzení Microsoftu o kvantovém průlomu v roce 2025 byla založena na „základních chybách v Pythonu“ a selektivním výběru dat. (TheRegister)

Binance informuje zákazníky v EU, že od 1. července přestane poskytovat služby , poté co Řecko minulý týden zamítlo žádost o licenci platnou v celém bloku. (FT)

V Silicon Valley se objevují “zombie” unicorns, startupy, které kdysi měly hodnotu přes 1 miliardu dolarů, ale nyní jsou jen stínem své bývalé slávy, což znepokojuje investory rizikového kapitálu. (Economist)

Revolut se vrací k přítomnosti na pracovišti pro nově přijaté absolventy, čímž končí politika “remote-first” práce. Změna platí výhradně pro nové zaměstnance. (FinancialTimes)

Čtení či poslouchání (i) odjinud

Děti a digitální stopa? Začíná často ještě před narozením. Proč je to problém

Dávat na sociální sítě fotky svých dětí? Měli byste vědět, že to může být nevhodné s ohledem na dítě a nebezpečné pro jeho současnost i budoucnost.

Digitální stopa našich dětí na ČRo Dvojka v Kávě o čvrté

Ve čtvrtek v ráádiu a už si to můžete poslechnout v archivu. Téma je jasné, digitální stopa, hlavně u dětí, ale má to přesahy doslova na všechny strany.

Brusel zakáže svlékací aplikace: o co tady vlastně jde?

EU chce zakázat AI nástroje, které z fotek vyrábějí falešnou nahotu bez souhlasu. Nejde o moralizování nad umělou inteligencí, ale o zákaz byznysu postaveného na ponížení a zneužití cizí identity.

Blíží se den, kdy k zapnutí počítače či mobilu budete muset předložit občanku

Ověřování věku mělo chránit děti před pornem. Jenže nová pravidla míří hlouběji – do obchodů s aplikacemi, operačních systémů a digitálních peněženek. Mobil už je s identitou svázaný dávno. Teď se podobná logika začíná přesouvat i k počítači.

• Éra „papíry, prosím“ na internetu zdecimuje vaše soukromí. (Expression)

Internet, webdesign

Getty Images uzavřela licenční dohodu s OpenAI, která umožňuje, aby její knihovna obrázků byla zahrnuta do vyhledávacích a objevovacích nástrojů ChatGPT. (Bloomberg)

Larry Sanger, spoluzakladatel Wikipedie, byl na stránkách trvale zablokován poté, co byl obviněn z ovlivňování diskuse o jeho projektu WikiProject Intellectual Diversity prostřednictvím svých 91 000 sledujících na X. (404 Media)

Webová stránka climate.gov USA, která byla odstraněna Trumpem, byla znovu spuštěna neziskovou organizací. Climate.us nyní obnovila vše, co bylo odstraněno. (Ars Technica)

Prodejce na Amazonu odhaluje, jak zprostředkovatelé na chatovacích aplikacích nabízejí přístup k zaměstnancům Amazonu, kteří údajně poskytují výhody, jako je obnovení pozastavených účtů, za poplatek. (Bloomberg)

Kalifornský guvernér Gavin Newsom podepsal zákon SB 576, který od 1. července zakazuje streamovacím platformám v Kalifornii přehrávat reklamy hlasitěji než obsah. Zákon srovnává podmínky se stávajícími pravidly pro tradiční televizní vysílání. (Ars Technica)

💡 Máte newsletter na Substacku?

Dejte vědět na rychlofky@gmail.com. Vzniká malý přehled českých newsletterů na Substacku. A objevíte se i v Doporučeních co Substack má jako funkčnost. Nebo #TYDEN přihoďte do svých doporučení, vrátíme vám to 😇

Hardware

Nový generální ředitel Apple Ternus musí oživit design. Plán iPhonu Apple na rok 2027 (Bloomberg)

Valve oznámila, že Steam Machine, počítač “přátelský k obývacím pokojům”, startuje na ceně 1 049 dolarů za základní model s 512 GB a začne se prodávat od 29. června. (TheVerge)

Meta představuje brýle Meta Adventurer a Fury, každé za cenu 299 dolarů , což jsou první brýle pod vlastní značkou, a model Starfire za 399 dolarů ve spolupráci s Kylie Jenner. (Bloomberg)

OpenAI a Broadcom představují Jalapeño, čip optimalizovaný pro inference LLM, který byl vyvinut od návrhu po výrobní verzi za devět měsíců, s pomocí modelů OpenAI.(OpenAI)

Recenze Google Home Speaker: reproduktor za 100 dolarů, první takové zařízení společnosti za šest let, funguje pro uživatele s vysokými nároky na Gemini, ale jeho přehrávání hudby je podprůměrné. (Bloomberg)

Apple zvyšuje ceny Maců, iPadů a dalších produktů o 15%-25%, přičemž uvádí, že „nikdy neviděli tak rychlý nárůst cen komponentů“. Cena iPhonu zůstává nezměněna. (WSJ)

• MacBook Neo vzrostl z 599 na 699 dolarů. (Bloomberg)

Microsoft oznámil, že cena konzolí Xbox se od 1. srpna zvýší o 100 dolarů u modelů s 512 GB a o 150 dolarů u modelů s 1 TB, což je již třetí zvýšení ceny od roku 2025. (Kotaku)

ERÚ zveřejnil závěrečnou zprávu Pracovní skupiny k vyhodnocení výpadku elektřiny ze dne 4. 7. 2025 (ERÚ)

Midjourney oznámila vývoj zařízení Midjourney Scanner, které během 60 sekund mapuje vnitřní strukturu těla, a plánuje otevření spa v San Franciscu v roce 2027. Cílem je do roku 2031 mít 50 000 skenerů po celém světě. (Midjourney)

Umělá inteligence

Trump uvedl, že minulý týden viděl Anthropic jako hrozbu pro národní bezpečnost, ale naznačuje, že vztahy se od té doby zlepšily, protože Dario Amodei byl na G7 „milý“ a „inteligentní“. (Axios)

Analýza: Anthropic se možná dostala do situace, kdy si sáma přivodila zákaz vývozu, protože ve svých oficiálních prohlášeních a příspěvcích z roku 2026 používal termíny související s riziky AI 8krát častěji než OpenAI. (FT)

V raritním společném prohlášení varují vůdci Five Eyes, že AI modely schopné svrhnout vlády a firmy jsou vzdáleny jen několik měsíců, a vyzývají vůdce, aby „jednali nyní“. (TheGuardian)

Sakana AI spouští Fugu, systém pro orchestraci více agentů, který je přístupný prostřednictvím jediné modelové API, a tvrdí, že Fugu Ultra se v benchmarkech vyrovná Fable a Mythos. (VentureBeat)

ByteDance představuje Seedance 2.5 a tvrdí, že AI video model dokáže generovat až 30sekundové klipy z až 50 referenčních materiálů, což je nárůst z 12 pro Seedance 2.0. (The Information)

Analýza GPT-5.5, Gemini 3.1 Pro, Grok 4.3, Arya od Gab a dalších AI modelů: většina chatbotů často poskytuje levicově orientované odpovědi na politické podněty. (Washington Post)

V dopise americkým úředníkům obvinila Anthropic Alibabu z nepřátelské destilace. K modelu Claude přistoupila 28,8 milionkrát od dubna do června prostřednictvím přibližně 25 tisíc účtů. (Bloomberg)

Zdroje: Sam Altman řekl zaměstnancům, že americká vláda požádala OpenAI, aby uvolnila GPT-5.6 postupně kvůli obavám o bezpečnost, a schválila „přístup zákazník po zákazníkovi“. (The Information)

• OpenAI spustila omezenou verzi GPT-5.6 (Sol, Terra, Luna) pro vybrané partnery. Modely s vylepšenými bezpečnostními opatřeními, včetně monitoringu a klasifikace, se chystají k širší dostupnosti po spolupráci s americkým kabinetem. (OpenAI)

OpenAI tvrdí, že 97,9 % jejích zaměstnanců nyní používá Codex, což je nárůst z přibližně 40 % v srpnu 2025. Používání Codexu neprogramátory vzrostlo 137krát pro jednotlivé uživatele. (The Register)

V USA roste odpor vůči umělé inteligenci, přičemž 40 % voličů požaduje její zákaz v mnoha odvětvích a protesty proti datovým centrům zmařily projekty za téměř 100 miliard dolarů. (Economist)

Anthropic získala povolení k uvolnění Claude Mythos 5 pro více než 100 institucí, včetně Amazonu, po dvou týdnech blokování (Semafor)

Oxylabs varuje: Budoucí úspěch v AI závisí méně na velikosti modelů než na robustní infrastruktuře (data, automatizace). Vytautas Savickas vidí posun ke spolehlivým systémům a klade důraz na význam otevřeného internetu pro pokračující inovační cyklus. (TNW)

Software

Notion ukončí svůj emailový produkt Notion Mail 22. září, aby se zaměřila na své AI agenty, přičemž více než polovina uživatelů nyní spravuje emaily bez otevření inboxu. (TechCrunch)

Amazon Web Services zvýšila ceny pro pronájmy výpočetních kapacit s využitím GPU od Nvidia o 20 %. Změna ovlivňuje službu EC2 Capacity Blocks. (The Information)

Hry

GTA VI bude stát 79,99 USD, resp. 99,99 USD za Ultimate Edition. Předobjednávky začínají o půlnoci místního času 25. června, před uvedením na trh 19. listopadu. (TheVerge)

Bungie patřící pod Sony oznámila, že propouští „významný počet zaměstnanců“, včetně „většiny týmu Destiny“. Bungie má odhadovaný počet zaměstnanců 800. (Kotaku)

Tim Sweeney, CEO Epic Games, na Unreal Fest představil vizi “Team Open” pro zlepšení interoperability mezi herními ekosystémy a sociálními systémy, s cílem usnadnit hráčům přechod mezi hrami. (PC Gamer)

Podle informací od insidera Kepler_L2 bude PlayStation 6 stát výrobě cca 900 USD na kus; předpokládaná cena pro spotřebitele přesáhne 1000 USD, možná až 1200 USD. PS6 je údajně ještě více než rok vzdálené od uvedení na trh. (GameRant)

Marketing, komunikace

Realitní profesionálové stále častěji využívají nástroje pro virtuální staging poháněné umělou inteligencí, jako jsou Stuccco a BoxBrownie, k vytváření zavádějících inzerátů na domy a byty. (TheVerge)

PR tým ministra Šťastného upravil u screenshotu příspěvku na sítích počty interakcí. Rozdíl činil až pětinásobek. Prý šlo o stylizaci (Naše téma)

Carnilove mění identitu i portfolio pro globálnější značkový rámec. Česká značka představila novou globální identitu, redesign obalů a úpravu portfolia. (Mediaguru)

V AI vyhledávání začínají mít výraznou pozici obsahoví tvůrci. Pro značky i publishery je to připomínka, že discoverability se může dál přesouvat k formátům a autorům, kteří jsou konzistentně citovatelní a snadno zpracovatelní pro AI odpovědi. (Adweek)

Digitální projekt roku 2026 zná své vítěze: Porota ocenila CityZen, Skladon i technologické inovace ve vzdělávání (tisková zpráva)

Taste získala sociální sítě PlayStation pro Česko a Slovensko. (MediaGuru)

Média

V roce 2025 dokumentoval Article 19 69 případů, kdy mexičtí úředníci používali žaloby a další právní nástroje proti novinářům, což je více než trojnásobek počtu v roce 2024. (New York Times)

Le Monde zvažuje způsoby, jak umožnit přístup AI agentů placených čtenářů, ale zachovat blokaci na crawler boty a další neautorizovaný neživý provoz. (DigiDay)

Om Malik, dlouholetý technologický novinář, zakladatel Gigaom a partner ve společnosti True Ventures, zemřel ve středu ve věku 59 let. (On my Om)

The Kitchn spustila placené členské programy s ročním poplatkem $40 zahrnující čtyři tištěné magazíny (10+ receptů v čísle) po úspěšném testování digitálních edic pro “tisíce” uživatelů. Magazín bude k dispozici i na novinových stáncích za $14,99 od 31. července. (A Media Operator)

PR

Český výrobce létajících robotů Fly4Future si na komunikaci vybral agenturu Taktiq (tisková zpráva)

Tiskovou mluvčí Komerční banky je Lucie Leixnerová (tisková zpráva)

Pod fiktivním jménem Thomas Paukner se objevují články cílené na opoziční strany, zejména hnutí STAN, přičemž analýzy naznačují, že za nimi může stát PR agentura. (Neovlivní)

Digitální advokační firmy jako CiviClick a Influent se zdá, že využívají AI k vytváření hromadných veřejných komentářů k místním energetickým projektům, většinou ve prospěch využívání fosilních paliv. (Bloomberg)

Bezpečnost

Microsoft detekoval nový samopropagující malware Crypto Clipper, který se šíří přes USB disky a hledá kryptoměnové údaje, které následně odesílá na servery ovládané útočníky. (Ars Technica)

Meta pozastavila svůj program sledování zpětné vazby zaměstnanců poté, co interní bezpečnostní problémy odhalily potenciálně citlivá data určená k trénování AI modelů. (Wired)

LastPass informuje zákazníky o krádeži osobních údajů a záznamů o zákaznické podpoře během hacku u technologického partnera Klue, který se stal obětí skupiny Icarus, přičemž hack proběhl 12. června. (TechCrunch, Bleeping Computer)

• Společnost pro tržní analýzu Klue potvrzuje, že došlo k narušení bezpečnosti. Ovlivněny jsou také společnosti Jamf, HackerOne a další. (TechCrunch)

Tata Electronics oznámila kybernetický incident, kdy skupina World Leaks zveřejnila více než 200 000 souborů, včetně dokumentů Apple a Tesly, na dark webu; Apple vyšetřuje únik a Tata obdržela výkupné. (Reuters)

Kybernetická kampaň cílí na uživatele WhatsApp v několika zemích, včetně Brazílie a Indie, a šíří škodlivé VBScript soubory skrze kompromitované účty, což vede k vzdálenému přístupu k systémům. (BleepingComputer)

Státní prodej dálničních známek změnil doménu. Nově na edalnice.gov.cz, původní edalnice.cz přesměrovává. Důležité pro záplavu podvodných webů vydávajících se za ten státní. (Novinky)

Z App Store byly odstraněny dvě ruské bankovní aplikace, včetně Toastmas, která se vydávala za produktivní nástroj, a Family Online, která se dostala na druhé místo v žebříčku. (9to5Mac)

Ruský kybernetický gang Evil Corp je podezřelý z ransomwarového útoku na Jaguar Land Rover v září 2025, který způsobil škodu přes 2,5 miliardy dolarů a zastavil produkci. Microsoft identifikoval hnutí jako klíčovou roli při narušování výrobních sítí automobilky. (The New York Times)

Zjištěna kritická zranitelnost (CVE-2026-46331) v jádru Linuxu umožňující neoprávněným uživatelům získat přístup s právy roota. Exploit “packet_edit_meme” se objevil na GitHubu do 24 hodin od zveřejnění CVE; postihuje verze jader od 5.18 po 7.1-rc7. Red Hat, Debian i Ubuntu vydaly opravy pro postižené distribuce. (GBHackers)

Soukromí

Anthropic zavádí ověřování identity ve spolupráci s Persona, aby zajistili bezpečnost a dodržování právních předpisů; uživatelé budou potřebovat platný úřední doklad a selfie pro ověření. (Claude Help Center)

Právo

Elkjop byla pokutována 20 miliony NOK norským úřadem Datatilsynet za porušení GDPR, když zákazník nemohl zrušit marketingové e-maily bez zrušení členství v klubu. (That Privacy Guy!)

Kriminální policie v Novém Jičíně obvinila dva muže (46 a 47 let) z porušení autorského práva v souvislosti s videohrami, hrozí jim až osm let vězení a zabavili jim majetek za 12 milionů korun. (Lupa.cz)

YouTube se dohodla na vyrovnání žaloby před druhým soudním řízením v Kalifornii ohledně škodlivosti sociálních médií pro nezletilé, které mělo začít 27. července; Meta, TikTok a Snap zůstávají obžalovanými. (Courthouse News Service)

Český influencer Adam Kajumi byl v květnu 2026 zatčen za organizované obchodování s lidmi prostřednictvím agentury Reach Out, která manipulovala s mladými dívkami k vytváření obsahu pro OnlyFans. (page404cz)

Vydavatelé, kteří společně vlastní téměř 400 místních a regionálních novin, žalují OpenAI a Microsoft za to, že bez povolení nebo platby využili jejich produkty. (Bloomberg)

Itálie vyšetřuje zvýšení cen Microsoftu 365 a tvrdí, že Microsoft neinformoval uživatele o tom, že do služby byly integrovány nástroje umělé inteligence jako Copilot. (Reuters)

Švýcarský hodinářský výrobce Swatch požaduje 170 milionů dolarů od společnosti Samsung v londýnském procesu kvůli 26 aplikacím digitálních ciferníků, které údajně okopírovaly designy luxusních značek, včetně Omega. (FT)

Městský soud v Praze zrušil milionovou pokutu (předtím uloženou státem) firmě Herb-Pharma Corporation za údajně klamavou reklamu na lék Virostop proti COVID-19 kvůli nejasnostem ohledně výroby produktu. Soudce Bedřich nenašel v rozhodnutí ministerstva zdravotnictví logiku při určení viníka. Nyní musí ministerstvo případ znovu posoudit. (iROZHLAS)

Sociální sítě

Instagram testuje horizontální video na Instagramu pro TV, plánuje experimentovat s delšími vyprávěním a epizodními sériemi a je na Samsung TV. (Hollywood Reporter)

Meta zrychluje plány na využití LLM k posuzování obsahu a reklam, přičemž v roce 2026 nahradí přibližně 50 % žádostí o lidské posouzení a do konce roku plánuje dosáhnout 90 %. (FT)

Apple odstranil aplikace VK, včetně VKontaktě, VK Music a VK Video, bez varování, což vyvolalo reakci Kremlu, který pohrozil odvetou. Generální ředitel VK, Vladimir Kirijenko, je pod sankcemi. (novinkycz)

• Kreml požaduje od Apple vysvětlení ohledně odstranění aplikací ruské společnosti VK z App Store, přičemž VK tvrdí, že nebyla pod americkými sankcemi a akce Apple považuje za nepřijatelné. (Reuters)

Studie 408 teenagerů v Austrálii zjistila, že více než 80 % z nich stále používalo sociální média tři měsíce poté, co vstoupil v platnost zákaz , přičemž uváděli nedostatečné kontroly věku. (TheGuardian)

Mastodon 4.6 představil funkce „Collections“ pro tvorbu tematických seznamů profilů a vylepšené profily. Vývojáři zdůraznili finanční závislost na uživatelské podpoře pro pokračování decentralizovaného projektu. (Mastodon Blog)

Startupy a ekonomika

Meta investuje 900 milionů dolarů do indického fintechu Cred za přibližně 20% podíl a plánuje jmenovat zakladatele Cred Kunal Shaha šéfem WhatsApp, čímž nahradí Willa Cathcarta. (Bloomberg)

Google investuje do nezávislého filmového studia A24 jako součást nového partnerství v oblasti AI. Zdroje uvádějí, že přibližně 75 milionů dolarů, což je zhruba stejné jako investice Thrive v roce 2024. (WSJ)

Zakladatel JD.com Richard Liu tvrdí, že roboti nahradí 700 000 doručovatelů společnosti „dříve či později“ (FT)

Oracle v uplynulých 12 měsících snížila globálně stavy o 21 000 zaměstnanců na 141 000 k 31. květnu. Společnost uvádí, že přijetí AI vedlo k redukcím. (Bloomberg, Reuters)

Balíkovna je stále v problémech, její šéf Kment skončil s celým týmem. V čele firmy se ohřál jen krátce (E15)

Superhuman, známá dříve jako Grammarly, získala startup GPTZero, zaměřený na detekci AI obsahu, který má hodnotu přes 88 milionů dolarů a má více než 19 milionů registrovaných uživatelů. (Business Insider)

Qualcomm oznámil, že získá společnost Modular, která vyvíjí softwarovou platformu pro čipy a má vlastní programovací jazyk, v téměř 4 miliardovém obchodu, který by měl být uzavřen ve druhé polovině roku 2026. (Wired)

Indie tvoří více než 50 % globálních příjmů WhatsApp, což představuje více než 1 miliardu dolarů ročně, převážně prostřednictvím obchodního zasílání zpráv, což pravděpodobně pomohlo Kunalovi Shahovi získat vedoucí pozici ve WhatsApp. (Money Control)

CEO Ash Kulkarni oznámil, že Elastic sníží svůj pracovní tým o přibližně 7 % v rámci reorganizace zaměřené na zjednodušení struktury a zrychlení inovací, přičemž očekává růst celkového počtu zaměstnanců v klíčových oblastech. (Elastic)

Bumble zvažuje prodej v době zpomalujícího růstu v sektoru online seznamování. Její akcie klesly o 48 % za posledních 12 měsíců, což jí dává tržní kapitalizaci 388 milionů dolarů. (Reuters)

Výrobce čipů Onsemi souhlasí s koupí společnosti Synaptics za téměř 7 miliard dolarů v transakci výhradně akciemi, která by měla být uzavřena v polovině roku 2027 (CNBC)

Akcie Apple klesly ve čtvrtek o 6,15 % poté, co společnost zvýšila ceny některých produktů, což je jejich největší pokles od dubna 2025. (CNBC)

Micron podepsal 16 strategických zákaznických dohod (SCA) na období 2026-2030, což mu umožní udržet vysoké ceny a očekává rekordní příjmy 50 miliard dolarů ve Q4, s hrubou marží kolem 86 %. (theregister)

OpenAI zvažuje odložení svého I.P.O. na příští rok kvůli volatilním trhům a obavám o zájem retailových investorů, přičemž usiluje o tržní hodnotu 1 bilionu dolarů. (nytimes)

Prezident Trump hrozí uvalením 100% celní daně na zboží zemí, které zavádějí digitální daň pro americké firmy (Meta, Alphabet, Amazon). Tato opatření by měla být okamžitě zavedena, a to navzdory předchozím soudním rozhodnutím o neplatnosti takových tarifů. (CNBC)

Newslettery, podcasty a e-knihy

Podcasty Českého rozhlasu, včetně Kriminálky a Vinohradské 12, získaly tři ocenění v soutěži Podcast roku, přičemž Kriminálka zvítězila počtvrté v kategorii veřejnoprávních podcastů a Vinohradská 12 byla oceněna jako nejlepší zpravodajský podcast. (iROZHLAS)

• Podcast roku 2026 jako další potvrzení síly audio formátů (Mediaguru.cz)

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Před měsícem napsáno pro Lidovky (Falešná nahota bez souhlasu. Brusel zakáže svlékací aplikace) a je tedy čas to vydat znovu.

Subscribe now

Evropský parlament a Rada EU se 7. května 2026 předběžně dohodly na změnách AI Actu v rámci balíku Digital Omnibus. Součástí dohody je zákaz AI systémů, které vytvářejí dětský sexuálně zneužívající materiál nebo bez souhlasu zobrazují intimní části identifikovatelné osoby či ji ukazují v sexuálně explicitních aktivitách.

Což zní komplikovaně, ale jde o něco v posledních pár letech známé hlavně jako “svlékací aplikace” (nudifier applications). Jde přitom o obraz, video i audio, které (stručně řečeno) vyobrazují intimní či sexuální obsah zachycující někoho bez jeho souhlasu. Včetně, což není nepodstatné, materiálu sexuálního zneužívání dětí.

Co jsou „svlékací aplikace“

Služby, které z běžné fotky člověka pomocí AI vytvoří falešný nahý nebo sexuálně explicitní obraz (fotku, ale i video). Oběť přitom nikdy nahá nebyla, nic nefotila, nic neposlala, ale výsledek může působit realisticky a může ji poškodit stejně jako skutečně uniklá intimní fotografie.

Zjednodušeně jde o „falešnou nahotu bez souhlasu“ a zdaleka nejde o tolik oblíbené falešné porno obrázky celebrit. A už vůbec ne o neškodnou hračku ani něco malého. Weby a aplikace tyto služby poskytující mají běžně desítky milionů uživatelů.

Podstatné je i to, že zákaz nedopadne na každou AI, která umí generovat obrázky. Podle parlamentního shrnutí zákaz míří na systémy uváděné na trh pro tento účel, na systémy bez rozumných bezpečnostních opatření a na uživatele, kteří je k takové tvorbě používají.

Proč to není „jen další deepfake“

U běžných deepfake řešíme hlavně dezinformace, volby a podvody. U svlékacích aplikací je ale primární účel osobní ponížení, sexualizace, vydírání nebo šikana.

Nástroje jsou stále dostupnější, často použitelné jen s mobilem a i děti jsou zranitelné nejen jako oběti, ale i jako pachatelé kyberšikany. A vytvořené obrázky či videa mohou být používány ke groomingu, kyberšikaně a tvorbě materiálu sexuálního zneužívání dětí.

Co přesně EU dělá

EU už v roce 2024 přijala směrnici 2024/1385 o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Ta na unijní úrovni kriminalizuje několik forem kybernásilí, včetně nekonsenzuálního sdílení intimního nebo manipulovaného materiálu, kyberstalkingu, kyberobtěžování, kyberflashingu a kyberpodněcování k násilí nebo nenávisti. Členské státy ji mají implementovat nejpozději do června 2027.

AI Act ale řešil deepfake hlavně přes transparentnost a označování syntetického obsahu. Nový zákaz svlékacích aplikací je posun od pouhého „označte to“ k „tohle nesmí být na trhu nebo použito k danému účelu“.

Vedle toho běží Digital Services Act, kde EU už řeší pornografické platformy, věkové ověřování a odstraňování nezákonného obsahu. Komise například v březnu 2026 předběžně shledala Pornhub, Stripchat, XNXX a XVideos (mimochodem český server) v rozporu s DSA kvůli ochraně nezletilých.

Co Česko?

Česko už od 1. ledna 2026 má v trestním zákoníku nový § 191a „Zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření“. Postihuje výrobu, nabídku, zpřístupnění, uvedení do oběhu nebo jiné opatření pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu bez jejího souhlasu. Základní sazba je až dvě léta, při závažnějších okolnostech tři až pět let.

Brusel teď míří na infrastrukturu a poskytovatele, zatímco Česko už řeší pachatele a šíření obsahu trestním právem. České právo už říká „nesmíš to vyrobit a šířit“, evropský návrh míří na „nesmíš k tomu dodávat nástroj“.

Morální panika?

Tohle není morální panika, zákaz dává větší smysl než u řady jiných bruselských nápadů. Svlékací aplikace nemají moc legitimních použití. Jejich obchodní model často stojí právě na zneužití cizí podoby.

Platí tady, že souhlas je středem celého problému. Není podstatné, zda je výsledný obraz „skutečný“. Podstatné je, že využívá identitu reálného člověka bez jeho souhlasu a může mít reálné následky.

Oběť musí vysvětlovat, že to není ona, řešit šikanu, rodinu, školu, zaměstnání, vyhledávače, platformy a často i policii.

EU tím poprvé jasně říká, že u některých AI nástrojů nestačí watermark nebo varování. Pokud je hlavní funkcí výroba sexuálního obsahu bez souhlasu, problém je v samotné existenci služby.

Největší slabina samozřejmě bude vymáhání. Web mimo EU, open source modely, telegramové boty, zrcadla, kryptoplatby, přejmenování služby a marketing přes sociální sítě. Zákaz sníží dostupnost mainstreamových služeb, ale nevymýtí celý podzemní trh.

#TYDEN je e-mailing, který vychází v neděli večer. Jednotlivé “zprávičky” se průběžně částečně objevují na Twitteru @rychlofky, Mastodonu @rychlofky@mastodonczech.cz, Threads @rychlofky a Bluesky @tyden.bsky.social. Od srpna 2022 i občasný podcast (i na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Pocket Casts)

NOVINKA od října 2025: Jak váš produkt či službu dostat do #TYDEN newsletteru

Můžete se stát i předplatiteli za měsíční či roční platbu a případně i podpořit částkou dle vlastního uvážení (od 100 USD za rok). Nedělní newsletter je zdarma i placený, ten je obsažnější a detailnější.

Subscribe now