Příliš brzy?

Co se stalo?

První vlaštovkou oznamující, že se zřejmě něco děje, byl post Kevina Loaeca, a to navečer ve čtvrtek 30.7.

Bohužel tyto zvěsti se ukázaly být pravdivé a během následujících hodin uživatelé peněženky Coldcard zjišťovali, že ve svých peněženkách mají jen odchozí transakce. Bitcoinová komunita si rychle uvědomila, že toto není příklad klasického phishingu, ale doposud neznámá zranitelnost v samotných peněženkách.

Naplnila se černá můra všech hodlerů: bitcoin mizel z domněle nejbezpečnějšího místa, ze samotné hardwarové peněženky. Komunita bila na poplach a urgovala všechny coldcardisty, aby si přesunuli své prostředky pryč. Poslední pochybnosti byly rozptýleny samotnou Coldcard, která zveřejnila, že problém mají zařízení s firmware verze 4.0.1 a výše:

Ve zkratce: impaktované jsou peněženky Coldcard s firmwarem vydaným po březnu 2021. Uživatelé, kteří si nechali peněženkou vygenerovat seed (a neházeli si např. kostkou pro vytvoření vlastní náhodnosti/entropie) a nenastavili si passphrase, přišli o své zůstatky. Ve firmware Coldcard totiž byla kritická chyba, která generovala velmi slabé seedy, jež je možné poměrně jednoduše uhádnout.

Jak velký je to fuckup?

Tisíce bitcoinerů přišli o vše. Aktuální odhady (Coldcard.rip) hovoří o 1400btc napříč 5400 adres. Největší impaktovaná adresa přišla o 51 bitcoinů. Nepředstavitelná ztráta pro daného hodlera.

Individuální příběhy jsou velmi tragické (čtěte např. zde, zde, zde, zde). V kontextu historických hacků, exit scamů, burzovních kolapsů a podobných fuckupů se nicméně jedná o tragédii menšího rozsahu. Na toto je dobré pamatovat, jelikož někteří lidé v panice přesouvají své prostředky z hardwarových peněženek na burzy a k dalším správcům. Jak uvádí níže Luke Mikic, jsou to právě služby tohoto typu, které připravily bitcoinery v součtu o desítky až stovky tisíc bitcoinů:

Lze očekávat, že instituce (burzy atp.) využijí Coldcard fuckupu k očernění self-custody obecně. Nicméně faktem zůstává, že self-custody je jediný způsob, jak bitcoin skutečně vlastnit, troufám si tvrdit, že se dokonce jedná o jeden z hlavních definičních znaků bitcoinu. Bitcoin na burze se v principu neliší od fiatu v bance - daná instituce či vláda vám jej může jednoduše sebrat, zakázat s ním provádět transakce, či si takové “bitcoiny” tisknout, jelikož se do výběru ven jedná o pouhé zápisy v interní databázi (takto si bitcoin tiskli scammeři v FTX).

Jak se to stalo?

Nejpikantnější otázka celého incidentu. Než se ale dostaneme k tomu jak se to stalo, rozeberme si v detailu, co se stalo: v hardwarových peněženkách Coldcard nefungoval Random Number Generator (RNG). Jedná se o nejdůležitější část hardwarové peněženky, jelikož RNG je zodpovědný za to, že váš seed je skutečně náhodný - a nikdo jej tudíž nemůže uhádnout. Ve funkční peněžence RNG vygeneruje seed, který má minimálně 128 bitů entropie (tj. náhodné číslo o velikost 2¹²⁸). V Coldcardu to bylo pouze 40 bitů (2⁴⁰). To prosím není 3x méně, nýbrž 2⁸⁸x méně! Či lidsky: jedná se cca o rozdíl v počtu atomů v buňkách viru vs. počet atomů v celém vesmíru. Sledujte níže:

Pozn.: video pracuje s 256bitovou entropií, kterou získáte s 24 slovním seedem. 12 či 20 slovní seed má 128bitovou entropii, která je rovněž neprolomitelná (passphrase entropii dále navyšuje).

Jak je možné, že Coldcard generoval tak nízkou míru náhodnosti? Zařízení Coldcard měla podle všeho vytvářet seedy se stejnou spolehlivostí, jako ostatní bitcoinové peněženky. Měla Secure Element chipy a několik různých zdrojů náhodnosti pro finální tvorbu seedu. Jenže: v kódu který řídil daná zařízení byla chyba způsobující, že nic z toho nehrálo roli. Softwarová chyba způsobila, že veškerá sofistikovaná hejblátka byla ignorována a entropie seedu byla generována jednoduchým softwarovým RNG - který je předvídatelný a generující seedy o velmi nízké náhodnosti; jakmile na tuto kritickou zranitelnost přišli hackeři (patrně s pomocí AI auditu kódu), bylo už triviální si projít úzkou množinu takto vygenerovaných seedů a vybrat prostředky.

Celou situaci si můžeme představit následovně. Firma dlouhá léta tvrdila, že vyrábí moderní sporťáky se sofistikovaným a ultrabezpečným řízením. Jenže pod veškerým leskem a marketingovým pozlátkem se jednalo o auťák ála Flinstones, kde se namísto zrychlení z nuly na sto za 3 sekundy jen odrážíte vlastníma nohama:

A výše uvedená chyba byla v zařízeních Coldcard zhruba od dubna 2021. Pět let jezdili coldcardisti ve Flinstone auťácích a nikdo si ničeho nevšiml. Až před pár dny všem najednou došlo, že je tu průser obřích rozměrů a tenhle auťák nemá ani airbagy, ani brzdy, ba ani střechu. A začal masakr.

Zajímá-li vás detailní technické pozadí bugu, doporučuji pročíst následující článek:

bitcoin++'s Insider Edition

When random.bytes() runs but doesn't work

This is a guest post from noted Core-Lightning developer, ddustin, who dug into the Coldcard firmware commit history to uncover what happened and why the code failed…

Read more

a month ago · 36 likes · 4 comments · Dusty Daemon

Asi si teď říkáte - notyvole! jak je něco takovýho možný? Jak se mohlo stát, že moderní hardwarová peněženka byla namísto high-tech Lamba jen Flinstonovská parodie? Jak to, že si přes PĚT LET ničeho nevšimli ani samotní vývojáři Coldcard, ani externí výzkumníci?

Zde je zapotřebí ponořit se do žumpy firemní kultury Coinkite (firmy stojící za Coldcard). Projekt Coldcard začal obdobně jako mnoho jiných hardwarových peněženek - tvůrci si roku 2017 forkli Trezoří kód, který je plně Open Source a je možné s ním volně pracovat. Jenže v roce 2020 vznikla další hardwarová firma Foundation, která si pro změnu forkla kód Coinkite. A taková “drzost” se Coinkitu nelíbila, a tak se rozhodli zbavit se Open Source licence, aby jim nikdo nemohl “krást nápady”. Jenže aby Coinkite mohl zavřít licenci u svého software, nemohl jejich kód obsahovat části, které jsou pod Open Source licencí. To znamená, že se museli zříct Trezořího kódu a nahradit jej něčím vlastním. A toto je právě moment, kdy to Coinkite naprosto dosral (jinak se to říct nedá). V dubnu 2021 maže Coinkite Trezoří kryptografii a nahrazuje jí obskurní kryptografickou knihovnou, která do peněženek Coldcard zavádí slabý RNG. Výstižnější ilustraci řčení “pýcha předchází pád” nenajdete.

Níže tento sled událostí detailně vysvětluje Zach Herbert, zakladatel firmy Foundation:

A jak podotýká Stick (spoluzakladatel Trezoru): neaktualizovaná zařízení Coldcard, stále běžící na Trezoří kryptografii, nebyla v aktuálním hacku zasažena:

Dobrá, dobrá, v Coinkite byli nemehla, ale jakto, že bug neobjevili externí výzkumníci? Myslím, že se jedná o kombinaci dvou faktorů:

1. Zavřená licence. Od dubna 2021 byl kód Coldcard tzv. “source available” - byl tedy stále veřejný, ale nikdo na něm nemohl již legálně stavět a rozvíjet vlastní projekty (ať už for-profit či hobby). To zásadně limituje motivaci nezávislých builderů. Open Source prostředí podporuje kolaboraci a je velmi prospěšné pro odkrývání bugů - jak praví Linusův zákon: “Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé”. Coinkite zavřením své licence tomuto prostředí ukázal prostředníček.

2. Kreténismus NVK. CEO Coinkite Rodolfo Novak (známý jako “NVK”) byl notorický velkohubý kretén, který na Twitteru, v podcastech, na konferencích a zkrátka všude kde mohl, jen kálel na konkurenci a prohlašoval, že oni jsou nejlepší. A obdobný přístup měla firma i k nezávislým výzkumníkům - těm, kteří se na kód jali podívat i přes zavřenou licenci. V posledních dnech se objevilo více zpráv, že na potenciální chybu v kódu někteří poukazovali, ale firma je neposlouchala a poslala do háje, protože Coldcard je přece nejlepší. Čtěte zde a zde. Dobrý zdroj je také stránka nvk.wtf.

A co ostatní hardwarové peněženky?

V posledních dnech se objevil pochopitelný tlak komunity na výrobce hardwarových peněženek, aby vydali vyjádření ohledně bezpečnosti jejich RNG. Můžeme najít vyjádření Ledgeru, BitBoxu, BitKey, a samozřejmě Trezoru. Počítám, že většina čtenářů tohoto newsletteru jsou uživatelé Trezoru, takže se u něj zastavíme a zodpovíme si otázku:

Jak se tvoří náhodnost v zařízeních Trezor?

Pro odpověď vycházím z dedikované stránky “What is entropy and how does Trezor generate your wallet?”, nejdůležitější části uvádím níže česky:

Trezor Model One a Trezor T: entropie ze dvou zdrojů - počítač, ke kterému je Trezor připojen, a hardwarový RNG v mikrokontroleru STM32

Trezor Safe 3 a Safe 5: entropie ze tří zdrojů - počítač, mikrokontroler, a secure element čip Optiga

Trezor Safe 7: entropie ze čtyř zdrojů - počítač, mikrokontroler, Optiga, a čip Tropic01

Nicméně jak ukázal případ Coldcardu, důležité je především mít jistotu, že výrobcem uvedené zdroje náhodnosti jsou skutečně využívány. Jakou můžeme mít jistotu, že v Trezoru nedělají stejné chyby jako v Coinkite? Na toto detailně odpovídá technický ředitel Trezoru v postu níže, kde rovněž odkazuje na konkrétní Trezoří kód:

Co z výše uvedeného vyplývá? Za mě tři hlavní doporučení:

1. Chcete-li mít nejvyšší možnou míru bezpečnosti, vygenerujte si seed s pomocí Trezor Safe 7. Ten využívá nejvíce zdrojů náhodnosti, včetně dvou specializovaných bezpečnostních čipů. Zároveň se nejedná o nějaký nevyzkoušený zlepšovák - Trezor Safe 7 staví na více než dekádě zkušeností a Open Source kryptografii, která je neustále prověřována (tj. výše zmíněná kryptografická knihovna, které se Coldcard vzdal a přišel tak do záhuby).

2. Pokud jste v minulosti upgradovali ze starších modelů na nové, měli byste si vygenerovat nový seed v nové peněžence, nikoli pouze importovat starý seed do nové peněženky. Tj. přechod z Trezoru T do Trezoru Safe 7 má vypadat tak, že v TS7 si vygenerujete zcela nový seed, a z Trezoru T pošlete zůstatky blockchainovou transakcí. Jedině tak skutečně využijete všechny bezpečnostní pokroky, které TS7 přináší. Mimochodem tím neříkám, že by Trezor One či T nebyly bezpečné. Bezpečné jsou. Modely Safe akorát posouvají úroveň bezpečnosti v rámci zdravé bitcoinové paranoi ještě dále.

3. Jste-li dlouhodobý uživatel Trezoru, prozkoumejte možnosti passphrase. Passphrase je bezpečnostní element, kterým mitigujete riziko chyby v RNG. Uživatelé Coldcard s dostatečně silnou passphrase aktuální útok přežili. Passphrase zároveň chrání zneužití vašeho seedu, pokud by jej někdo objevil. U passphrase je nutné chápat, co dělá a jak funguje. Více o passphrase čtěte zde.

Všechno zlé je pro něco dobré

Pozitivním dopadem fuckupu Coldcard je vytvoření bitcoinového “Red Teamu” v posledních dnech, který s pomocí nejnovějších AI nástrojů prověřuje kód rozličných bitcoinových projektů. Dle Calleho (jeden z hlavních členů Red Teamu) tým během prvního dne objevil téměř 5000 zranitelností napříč 390 projekty:

Závěrem dodám: pokud něčemu ohledně bitcoinové bezpečnosti nerozumíte, ptejte se. Raději pokládejte zdánlivě triviální dotazy, než abyste udělali zbytečnou chybu. A pokud jste se stali obětí Coldcard hacku, mluvte se svými blízkými, či mi napište. Sám jsem v minulosti zažil velké ztráty v shitcoinech a pákových obchodech. Ze všeho se lze postupně dostat 🤜🤛.

Děkuji za přečtení a užívejte léto!

-Josef

P.S. V pátek 11.9. budu mluvit na konferenci Plan B v Ostravě! Uvidíme se tam :)

O bitcoinové adopci v Africe jsme nedávno s Trezor Academy natočili dokument.

Co ty o tom ale vlastně víš Pepo?

Naprosto relevantní dotaz. Přiznaně jsem Čech jak poleno, celoživotní Pražák. Proč bych se tedy zrovna já měl vyjadřovat k dění v Africe?

Zde je tedy moje “africké cévé”:

-do Afriky jezdím od prosince 2022, kdy se konala první Africa Bitcoin Conference; na této konferenci jsem byl třikrát (dvakrát v Ghaně, jednou v Keni)

-od roku 2024 jezdím vždy v lednu/únoru na konferenci Adopting Bitcoin Cape Town v Jižní Africe

-s mining firmou Hashlabs jsem v roce 2024 navštívil Etiopii, kde jsem měl přednášku o bitcoinu pro vedení investiční banky Zemen Bank

-letos v červnu jsme s Trezor Academy byli hlavním sponzorem a spoluorganizátorem Bitcoin Nairobi Conference v Keni

-celkem jsem tedy od roku 2022 navštívil 6 afrických zemí (Ghana, Etiopie, Keňa, Jihoafrická republika, Namibie, Kamerun), některé opakovaně; všechny cesty byly spojeny s tamním bitcoinovým děním

Tady byl Pepa

Proč Afrika?

Otázka “Proč” má v tomto kontextu více rozměrů:

1) Proč to Afrika potřebuje?

Statistiky ohledně africké reality jsou dost zajímavé:

👉cca 1,6 miliardy lidí

👉mediánový věk 19,5 roku (v EU je to 45 let)

👉unbanked populace cca 300-400 milionů lidí; 40% dospělých v subsaharské Africe nemá žádnou možnost digitálních plateb

👉80%+ dospělých má mobilní telefon

👉cca 350 milionů lidí používá “Mobile Money” (MoMo) - platební účty spravované telcom operátory, nejznámější příklad je keňská M-Pesa

Afrika má tudíž velmi mladou populaci, která je mobilně nativní, nicméně často bez přístupu k platebním funkcím nad rámec hotovostních operací. Tento problém částečně řeší MoMo, nicméně ty v dnešní době již také vyžadují KYC, takže nejsou přístupné velké části populace (dětem/adolescentům, uprchlíkům, nelegálům, lidem ze slumů atd). Že by úrodná půda pro non-KYC p2p platební systém…?

2) Proč zrovna bitcoin?

Klasické důvody pro “proč bitcoin” platí v Africe ještě více, než na Západě. Během posledních 200+ let byla Afrika ždímána ze všech stran, nejprve koloniálními mocnostmi, následně loutkovými režimy a místními warlordy a mafiánskými vládami (například dnešní Jihoafrická vládnoucí strana ANC je krásný příklad brutální exploitace říznuté antibílým rasismem). Tento kontinent nutně potřebuje neutrální platební systém, se kterým nebudou moci žádné vlády manipulovat a který umožní domácí i přeshraniční platby bez nutnosti povolení. Nic jiného než bitcoin tuto funkci nenaplní. Shitcoiny jsou centralizované či irelevantní, stablecoiny jsou plně cenzurovatelné.

Mimochodem zajímavým faktem je, že Francie dodnes spravuje peněžní systém čtrnácti zemí v západní Africe (a náležitě tohoto privilegia využívá a ždímá co to jde).

3) Proč bychom se o to měli zajímat?

Ze dvou důvodů.

Prvním je, že bitcoinová adopce v Africe je úplně jiné povahy, než v západním světě. V Africe je bitcoin využíván primárně jako prostředek směny než jako uchovatel hodnoty - potřeba nakupovat, směňovat a vydělávat totiž předchází možnost spořit. V Africe jsou fiat peníze téměř zcela nefunkční, a pro velkou část lidí tudíž nefungují ani jako prostředek směny (dle statistik o unbanked populaci). Chceme-li tudíž pozorovat adopci bitcoinu jako platebního nástroje, musíme sledovat dění v Africe. Níže uvádím výrazné příklady adopce tohoto typu.

Druhým důvodem je, že Afrika nutně potřebuje katalyzátor prosperity. Funkční peníze jsou jedním ze základních předpokladů funkční ekonomiky, která tvoří pracovní příležitosti a odměňuje podnikavé jedince. A hlavně - pro nás Evropany - nemotivuje miliony lidí k migraci za lepším (momentálně především do socialisticky postižené EU). Myslím, že bitcoin má dlouhodobě potenciál zvrátit současný migrační trend. O problémech migrace a socialismu v rámci západní Evropy jsme nedávno diskutovali ve Stackuj Podcastu s Phoenixem:

Jak adopce v Africe vypadá?

Afribit Kibera v Nairobi, Keňa. Autor Josef Tětek

Jak jsem již zmínil, bitcoinová adopce v Africe má jinou povahu než v západním světě. Zatímco v západní světě většina bitcoinerů chápe bitcoin jako “savings tech” a řeší DCA, turbo nákupy, treasury firmy, strategické rezervy a podobná témata spojená s uchováním a namnožením hodnoty, v Africe je bitcoin chápán primárně jako platidlo, sekundárně jako pracovní/businessová příležitost. Pojďme si rozebrat, co to v praxi znamená.

Bitcoin jako africké platidlo

Výše jsem zmínil základní africkou statistiku, ze které plyne, že kontinent má velmi mladou populaci, která je tzv. mobilně nativní (telefony mají a umí je používat; desktopové počítače naopak mají mnohem nižší penetraci). V kombinaci s vysoce nefunkčním fiatem se jedná o velice úrodnou půdu pro adopci bitcoinu coby platidla. Jaká je realita?

Největší míru adopce lze pozorovat v Jihoafrické Republice (dále jen JAR) a v Keni.

V JAR je možné platit bitcoinem na stovkách tisíc míst. Že to zní jako sci-fi? Je to realita. Platby umožňuje firma Moneybadger, kterou si můžeme představit jako naše Qerko (dokud ještě fungovalo pro bitcoinové platby). Moneybadger integroval Lightning platby do místních fiatových POS systémů (např. Scan to Pay); při platbě zpravidla proběhne okamžitá konverze z bitcoinu do místního fiatu. A nejlepší je, že zákazník nepotřebuje žádnou speciální appku - jednoduše si ze své Lightning peněženky naskenujete QR kód na pokladně, a zaplatíte. Moneybadger provádí veškerou fintech/lightning magii na pozadí sám. Sám jsem mnohokrát vyzkoušel, při cestách do JARu už vlastně nepotřebuji karty ani cash, jelikož všude lze platit lightningem.

Dle rok staré statistiky činil objem bitcoinových plateb skrze Moneybadger cca 83k USD měsíčně.

Obchodníci přijímající bitcoin skrze Moneybadger. Zdroj

Nejúžasnější projekt z JAR pro mě nicméně zůstává Machankura. Tento projekt umožňuje přijímat a platit lightningem i na hloupých tlačítkových telefonech, a to skrze USSD protokol (pamatujete ještě na starý mobilní skoro-internet WAP? To je ono). Jedná se vlastně o takový Wallet of Satoshi - kustodiální peněženku - pro hloupé telefony.

Machankura řeší otázku “Jak ale budou platit bitcoinem když nemají smartphony a internet?” Protože lightning de facto nepotřebuje ani jedno. Aktuálně má tato služba cca 40 tisíc uživatelů v 9 afrických zemích (oficiální web).

Machankuru v akci můžete vidět ve videu níže od 3:04:

Přesuňme se nyní na východ Afriky.

V Keni je možné platit bitcoinem prakticky všude. V této zemi totiž funguje fiatový platební systém mPesa - mobile money umožňující platit a přijímat jen s telefonním číslem. A k tomuto systému vybudovali místní bitcoineři projekt Tando, který - opět podobně jako naše Qerko - umožňuje platit z Lightning peněženky na mPesa číslo, s konverzí po cestě. mPesa má v zemi penetraci cca 98%, prakticky každý má mPesa účet. Což znamená, že prakticky každému můžete zaplatit bitcoinem, od taxikářů po útratu v Carrefour:

Aktuální statistiky Tando k 6/2026:

Více o službě Tando se můžete dočíst v nedávném článku na Forbes.

A služby jako Tando či Moneybadger se v Africe šíří čím dál rychleji. V západní Africe tuto funkci zastává projekt bitSpenda:

Bitcoinové cirkulární ekonomiky

S adopcí bitcoinu v Africe úzce souvisí fenomén cirkulárních ekonomik, tedy komunit, kde je bitcoin intenzivně využíván jako skutečné peníze, a to ve stylu Utratím → Vydělám → Utratím (odtud ona cirkularita - peníze se točí v dané komunitě a neopouštějí ji).

Bitcoin Ekasi v JAR. Autor Josef Tětek.

Nejznámější africkou cirkulární ekonomikou je Bitcoin Ekasi v JAR. Paradoxně se jedná o velmi chudou komunitu - slum. Jak je možné, že zde platí bitcoinem? Jedním z hlavních důvodů je bezpečnost. V africkém slumu funguje v kontextu peněz pouze cash; účet nemá zpravidla nikdo, POS terminály také ne. Jenže cash v prostředí slumu je “vo hubu” - zločinnost je vysoká, a kdo je načapaný s papírky v kapse, ten o papírky záhy přijde. To se týká i obchodníků a jejich pokladen. Bitcoin zde zabíjí několik much najednou: umožňuje zákazníkům (i dětem) bezhotovostní platby, a umožňuje obchodníkům přijímat platby bez rizika následného okradení (pokladník zpravidla nemá kontrolu nad přijmutým bitcoinem - ten jde skrze Lightning QR do bezpečné peněženky mimo obchod). Děti a méně majetní používají bitcoin na hloupých telefonech (skrze Machankura), či na Bolt kartách s NFC. Můžete namítnout, že i toto mohou zloději ukradnout; nicméně takový kriminálník ze slumu nebývá zrovna nejostřejší tužka v penálu (většinou alkoholik či drogově závislý), prozatím je tudíž tato cesta stále mnohem bezpečnější, než odkázanost na cash.

Bitcoin Ekasi jsem navštívil již třikrát a mohu potvrdit, že se nejedná o bullshit - obchodníci zde přijímají bitcoin nativně (bez směny do fiatu po cestě), a bitcoin pravidelně používají stovky lidí. Zde je statistika:

Statistika z přednášky Hermanna Viviera, zakladatele Bitcoin Ekasi. Zdroj

Je zajímavé, že fenomén cirkulárních ekonomik se v Africe netýká pouze slumů, ale i středostavovských komunit. V únoru tohoto roku jsem navštívil Bitcoin Plett - cirkulární ekonomiku v přímořském letovisku Plettenberg, kde bitcoin zažívá rapidní adopci místní střední třídou kvůli funkci dlouhodobého uchovatele hodnoty a možnosti přeshraničních plateb (JAR má silné kontroly toku kapitálu; bitcoin tudíž adoptují mnozí pro jednoduché zahraniční platby).

Slide z přednášky o Bitcoin Plett, autor Josef Tětek.

Samozřejmě ne každá cirkulární ekonomika je úspěšná či založena na poctivých základech (i v bitcoinu se najdou scammeři a oportunisté), jednotlivé komunity se proto začali slučovat do Federation of Bitcoin Circular Economies. Pokud vás tento fenomén zajímá, doporučuji si projít stránky FBCE.

Velice úspěšnou cirkulární ekonomikou je i Afribit Kibera (v Nairobi, Keňa) - jedná se o bitcoinovou komunitu v největším africkém slumu. O tomto fenoménu přinesla před rokem reportáž i BBC:

Návštěva bitcoinové cirkulární ekonomiky je pro bitcoinera jeden z nejsilnějších zážitků, jelikož na vlastní kůži zažíváte to, co mnozí zápaďáci považují za naivní bullshit - reálné každodenní používání bitcoinu coby běžného platidla. Velice doporučuji si návštěvu některé z nich naplánovat, pokud se někdy budete chystat do Afriky (rád poradím!).

Afribit Kibera. Autor fotografií: Josef Tětek

Bitcoin jako business příležitost

Existuje ještě jedna specifická oblast, kde bitcoin představuje obrovský potenciál - jedná se o mining. Těžba v Africe se v posledních letech rozmáhá, jelikož v Africe je velké množství tzv. stranded energie, tedy energie nenapojené na rozvodné sítě. Zajímavým faktem je, že Etiopie je 8. největší země světa z hlediska hashrate.

Mým oblíbeným mining projektem v Africe je keňský Gridless, který propojuje mining business s humanitárním záměrem elektrifikace Afrického venkova. Velmi doporučuji Joeovu reportáž z jedné takové těžební operace:

Závěrem

V rámci jednoho newsletteru není možné pojmout vše, co se v bitcoinovém kontextu v Africe děje - vybral jsem proto ty nejzajímavější střípky a hlavní postřehy z mých návštěv a sledování tamního dění. Pokud vás toto téma zajímá, doporučuji na Twitteru sledovat následující účty: Trezor Academy, Bitcoin Ekasi, African Bitcoiners, Bitcoin Africa Story, Gridless, Btrust, The Core.

Každá návštěva tohoto kontinentu mě naplňuje obřím optimismem ohledně bitcoinu coby funkčních nestátních peněz - v Africe tak je bitcoin čím dál více využíván již nyní, zatímco v Evropě o tom spíše stále debatujeme.

Nechci nicméně, aby dnešní newsletter vyzněl tak, že v Africe je vše naprosto úžasné a kontinent projde v příštích pár letech hyperbitcoinizací. Dělat cokoli produktivního v Africe je notoricky těžké, a člověk si neustále opakuje motto TIA - This is Africa. TIA (ze skvělého filmu Blood Diamond) vyjadřuje časté rozčarování zápaďáka nad africkou mentalitou, která je přiznaně dosti odlišná a řekněme vysoce časově preferenční. Někdy povyprávím o veselých historkách s africkými celníky a policajty :-). Každopádně v Africe více než kde jinde platí, že musíte spolupracovat pouze s lidmi s vysokou mírou reputace a integrity, a danou spolupráci škálovat pozvolna.

A protože videí o Africe není nikdy dost, zde si na závěr můžete dát ještě jedno mé povídání o tom, jak se dělá Bitcoin v Africe:

Díky pokud jste dočetli až sem a užívejte léto!

-Josef

A není to poprvé. Každý, kdo je v bitcoinu aspoň pár let, si tím již prošel: na vrcholu všichni vyhlíží cenovku s milionem dolarů, na dně se pak objeví polozapomenutí Jásemvámtoříkalové.

Jak to tedy je?

TLDR: bitcoin neumřel.

Proč to padá?

Nejčastější dotaz, když to padá… A moje odpověď vždy je: víc lidí prodává, než kupuje. To je nicméně tak nějak všem jasné. Lidé spíš chtějí vědět, proč víc lidí prodává, než kupuje. Moje odpověď: každý k tomu má svůj vlastní důvod. Haha, to je ale blbec, řekl si čtenář a zavřel to.

Ale zkuste se mnou ještě chvilku vydržet. Co chci říct je, že krátkodobý cenový propad, stejně jako růst, má zřídka jasnou příčinu. Jsou to desítky individuálních faktorů dohromady: Trumpova cla/sankce, válka na blízkém východě, AI bublina, rostoucí zlato, kvantové strašení, protínající se čáry na grafu… Kdo chce, může se v tom vrtat a vrtěti psem, že tomu jakože fakt rozumí, přesně ví kde to bude za týden, a proto si již dnes předplaťte jeho Patreon.

Já spíše říkám, že na krátkodobém propadu nezáleží, je to šum. Důležitá definice: krátkodobé znamená cokoli kratšího než jednotky let (řekněme 2-4). Jak pořád dokola omílám, bitcoin jsou globální nestátní peníze, a globální monetární změny zkrátka trvají. Desítky bilionů dolarů kapitalizace se nepřelijí ze dne na den, a bez doprovodné volatility. Kdo do oranžového vlaku naskočil s vidinou rychlých peněz, může opět vyskočit.

Takže narovinu: proč to padá? Nikdo neví, a vlastně na tom moc nesejde. Buďto víte, proč bitcoin držíte a propadem se jednoduše prohodlujete, anebo to nevíte, a pak prosím vyhledejte nejbližšího vexláka s nabídkou na prodej.

Kam to bude padat?

Haha že vy si nedáte pokoj, vždyť jsme právě strávili tři odstavce nad tím, že je to vlastně fuk. Ale dobrá, je páteční odpoledne, pes vyvenčen, deska na gramofonu se točí, kafe je teplý, dejme si trochu toho věštění.

Jediný indikátor, kterému po cca deseti letech v bitcoinu tak trochu věřím, je 200WMA - dvousettýdenní pohyblivý průměr. 200 týdnů jsou 4 roky, a jak už jste asi zaznamenali, 4 roky jsou v bitcoinu označovány za tzv. cyklus. Během 4 let se zpravidla vystřídá bull market, bear market, i ta nuda mezi tím. 200WMA tedy na grafu maluje líbivou čáru, která reflektuje dlouhodobou cenovku vyhlazenou o veškeré krátkodobé (definice výše) šumy. Narozdíl od různých Plan B, Power Law atd. je 200WMA naprosto primitivní indikátor, který je ale dlouhodobě nejméně bullshitoidní.

Pojďme se na ty čáry podívat:

Zdroj: https://charts.bitbo.io/ma-200w/

Když pomineme dávnou historii a podíváme se na graf někdy od roku 2017, vidíme pár hezkých odrazů tržní ceny (oranžová čára) od 200WMA (modrá čára). Jenže jak vidno, neodrazí se to úplně vždy. V předešlém bear marketu 2022-2023 si bitcoin pobyl pár měsíců pod dlouhodobým průměrem, což bylo do té doby nevídané. I tak tam nicméně nepobyl příliš dlouho a příliš hluboko. 200WMA si lze představit jako gumové lanko - když ho napínáte příliš dlouho jedním směrem, následně prudce vystřelí na druhou stranu. Aktuální 200WMA je cca $61k.

Půjdeme pod? Jasně, už v době psaní jsme lehce pod tímto číslem.

Půjdeme hluboce pod? Jako že 30k a níž? Nemyslím si. Nejníže byla aktuální cena cca 35% pod 200WMA (15,5k vs 24k při krachu FTX). To by momentálně znamenalo cca 40k - nicméně i kdyby se tak stalo, počítal bych spíše s rychlým knotem tam a zpátky než dlouhodobým pobytem.

Co s tím?

Jak jako co s tím, no to už je na vás, v bitcoinu vás nikdo za ručičku vodit nebude - a kdo se tváří že jo, tak ten vás chce okrást. Můžete to držet, můžete to prodat, můžete si stackovat se slevou… Anebo když už nemáte za co platit nájem protože držíte jen tyhle “kryptoměny”, tak si proti tomu můžete půjčit. Ano, tady vám shillnu Firefish - ne proto, že by mě kdovíjak platili, ale protože to sám používám. Není to blázen? Lákat lidi do půjček když to letí dolů? Tak za prvé, půjčit si proti bitcoinu dává mnohem větší smysl na šedesáti než na sto dvaceti. Z výšky se mnohem snáze padá, než ze dna. A za druhé, nelákám vás. Firefish opravdu prosím použijte jen když fakt víte proč to děláte, jak se to chová, a když vás propady nejen nechávají chladnými, ale vyvolávají ve vás podivné masochistické potěšení v očekávání screenshotování Jásemvámtoříkalů do příštího bull runu.

Chcete-li ušetřit na poplatcích (a zároveň přispět na chod Občasníku), můžete při registraci na Firefish.io použít kód STACKUJ.

Hlavně si to prosatoshiho vyzkoušejte na menších částkách a s připravenými saty na doplnění, kdyby to fakt moc padalo.

Stackuj Podcast končí

Ano, oznamuji to již přes rok, a konečně je to tady. Legendární konec Stackuj Podcastu nadešel! Dnes (pátek) 20:00 proběhne premiéra stého dílu.

Tento díl navíc slaví hned několik prvenství:

-první díl se třemi hosty najednou

-první díl, ve kterém v pozadí bučí krávy (a jednou nad hlavami proletí stíhačka)

-první díl s hostem na podcasterské pozici

-první díl, který je natáčený venku, a přitom nejsme v Albánii (dobře, to už bylo trochu na sílu)

Tady to je!👇

Přeji krásný víkend a uvidíme se na BTC Prague!

-Josef

Autor grafik v tomto newsletteru je https://x.com/citadeliscoming

Poslední dobou se rozmohl takový nešvar - phishing uživatelů Trezoru. Pojďme si vysvětlit, co to phishing je, jak jej poznat, a jak se mu efektivně bránit.

Co je to phishing?

Phishing je forma sociálního inženýrství - neboli scamu, kde oběť je nic netušícím komplicem svého podvodníka a vydá mu, co po ní podvodník vyžaduje (peníze či informace). Známý je i anglický termín “con”, vycházející ze zkratky “confidence” - sebevědomí. Proto se podvodníkům tohoto typu říká “conmen”. A termín “phishing” je zkomolenina “fishing”, neboli rybaření. Podvodníci doslova oběti házejí naviják a čekají, kdo se chytí. Konec jazykového okénka :-).

Phishing v tom našem bitcoinovém prostředí spočívá ve snaze vylákat z oběti seed. Jelikož hardwarové peněženky jako Trezor seed nevydávají (proto vznikly), je zapotřebí přimět oběť, aby conmanovi svůj seed sama napsala. Nejčastěji házejí podvodníci obětem naviják ve formě vyvolání strachu - výše zobrazený podvodný mail je v tomto naprosto typický, jeho cílem je příjemce na první pohled vystrašit a uvést jej v obavy o jeho majetek. Pojďme se podívat dále:

Podvodníci zde malují čerta na zeď v podobě malware a úniku dat. A nechybí samozřejmě call to action v podobě velkého tlačítka, kde si má lovená rybička přečíst plnou zprávu. Tlačítko pravděpodobně povede na stránku upozorňující o chybě v uživatelově Trezoru, a bude vyzván k zadání seedu pro kontrolu prostředků či jejich zálohu. Oběť tak bez boje předá podvodníkům klíče ke svým bitcoinům.

Jak velký je to problém?

Šmírácko-analytická firma Chainalysis publikuje každoročně v lednu Crypto crime report, ve kterém odhaduje za rok 2025 škody až 17 miliard dolarů, jež odešly z peněženek obětí podvodníkům.

Největší nárůst zaznamenal sektor phishingu, Chainalysis mluví o meziročním růstu ve výši neuvěřitelných 1400%! Skutečností je, že scamy tohoto typu jsou profesionálním odvětvím, které uživí velké množství lidí. Dokud budou lidé skákat podvodníkům na lep, bude tento problém přetrvávat.

Jak poznat phishing?

Je několik zásadních znaků, podle kterých spolehlivě poznáte, že daný mail (či zpráva na instant messaging službě, telefonát…) je falešný.

Odesílatel - ve výše uvedeném mailu byla doména odesílatele “frenchmorning.com”, takže očividný bullshit. Zde se podvodníci příliš nenamáhali, často bývají domény alespoň vizuálně podobné (například místo “trezor.io” by mohli použít “trezor.lo”). Pokud nejde phishing přes email ale skrze jiný kanál, je zapotřebí si uvědomit, zda je daný komunikační kanál typický - kupříkladu z Trezoru uživatelům nikdo sám od sebe nezavolá či nenapíše na Telegramu. Je nicméně zapotřebí počítat i s velmi nebezpečnou variantou, kdy útočníci ovládli legitimní komunikační kanál (hack, SIM swapping, atd.).

Logo - v mnoha podvodných mailech používají phisheři staré či zdeformované logo. Není tomu tak vždy (v mailu výše je logo správné), nicméně pokud něco takového zahlédnete, je jasné odkud vítr vane.

Překlepy - překlepy v podvodné komunikaci dříve plnily filtrační roli (dále četli jen méně inteligentní, kteří si překlepů nevšimli), nicméně v dnešní době už toto není moc vidět. Maily bývají často dobře strukturované a bez chyb.

Urgence - základem každého podvodu je snaha vyvolat strach a omezit tak racionální uvažování oběti. Ta pak může v panice zapomenout na základní bezpečnostní poučky, jako je “nikdy nikam nepiš svůj seed”. Pokud tedy čelíte komunikaci, která má očividně za cíl vyvolat obavy, zbystřete.

Jak se phishingu bránit?

Je to velice jednoduché: vždy předpokládejte, že po vás jdou. Říkejme tomu třeba Preventivní Paranoia. Ta je při self-custody velmi zdravá. Já jsem v tomto došel už tak daleko, že na první pohledu považuji za phishing i legitimní maily od Trezoru, Firefish, BTC Prague atd. Vždy si nejprve zkontroluji doménu odesílatele a další identifikační prvky scamu popsané výše. Je lepší mít velké množství “falešných pozitiv” (mylná identifikace legitimní komunikace jako podvodu), než jediné “falešné negativum” (mylná důvěra v podvodný mail).

Preventivní Paranoia je zásadní zejména v době rozvoje AI. Zaprvé se nákladnost útoků díky AI zásadně snižuje, a především vše půjde naprosto věrohodně fejknout: styl komunikace, firemní grafika, foto, video, hlas. Je proto zapotřebí osvojit si přístup, kdy nevěříme na první dojem ničemu digitálnímu.

Důvěra je základní prvek, na kterém podvodníci staví. Absence důvěry je proto nejdůležitějším bodem obrany. Takže ještě jednou:

NEVĚŘTE NIČEMU - VŠICHNI VÁS CHTĚJÍ OKRÁST

A nyní k pár zbývajícím dílům Stackuj Podcastu.

Díl č.94: Phoenix o Bitcoinu a trajektorii Evropy. V tomto dílu jsme s Phoenixem - tvůrcem videí pro Braiins, Jednadvacet, Chaincamp a další - probrali zejména trend degradace západní Evropy, a nakolik to my ve střední a východní Evropě můžeme ustát:

Díl č.95: Jan Jílek o MICA, časovém testu, Vexlu, Baťovi. S právním koncipientem z Blockchain Legal jsme rozebrali aktuální regulatorní prostředí, problematiku bitcoinového dědictví, i Honzovu oblíbenou historickou postavu - Tomáše Baťu:

Blížíme se do cílové rovinky, ještě nám zbývá 5 dílů :-). A že je na co se těšit!

P.S. U Firefish tento týden (od úterý 24.3.) začíná zajímavá akce: první půjčka s mým promo kódem je zcela bez poplatků!

👉Registrace na Firefish s nulovými poplatky👈

Jak jistě víte, Stackuj Podcast zanedlouho končí (aktuálně jsme na dílu 93/100), což vyvolávalo četné dotazy, co bude dál. Inu, nadále budu psát tento newsletter, ze kterého se nyní stává Bitcoinový Občasník. Co můžete čekat? Psaní o bitcoinu v občasné frekvenci :-).

V dnešním Občasníku se podíváme na nově spuštěné hashratové tržiště Braiins Hashpower.

Full disclosure: dnešní newsletter je sponzorován firmou Braiins. Což ale neznamená, že jim musím podlézat :). Píšu, jak to sám vidím. V Braiins vidí tuto recenzi až nyní, společně s vámi. Jo a všechno mé psaní je 100% lidské, bez AI slopu, tak si toho važte.

Recenze: Braiins Hashpower

Co je Hashpower? Hashratové tržiště. Na Hashpower si za aktuální tržní cenu můžete pronajímat výpočetní výkon Bitcoin ASIC minerů, takže po určitý čas těží pro vás. Jedná se o “komodifikaci” hashrate, tj. učinění komodity z hashrate. Lidsky to znamená, že si na Hashpower kupujete výpočetní výkon podobně, jako si na komoditních burzách můžete koupit pšenici či ropu - a tato komodita je vám následně dodána dle kontraktu. Všem je asi jasné, co se následně děje s pšenicí či ropou - k čemu je vám ale hashrate?

K čemu je Hashpower?

Nákup SHA-256 výkonu coby komodity má dvě hlavní využití:

1. Solo mining
   Na Hashpower si můžete doslova na pár kliků koupit hashrate, který vám bude po určitou dobu těžit v Solo poolu - tj. máte šanci vytěžit individuálně bitcoinový blok a s ním i celou mining reward (3.125btc + tx fees). Šance samozřejmě nejsou nijak závratné (o tom níže), i v samotné platformě je tato sekce označena “Try your luck”.

2. Těžba v poolu
   Koupený hashrate si můžete nasměrovat na svůj existující účet v mining poolu a tím krátkodobě navýšit hashrate již běžící těžební operace, či si samotný mining vyzkoušet např. před nákupem či dodáním vlastního hardware.

Zajímavým budoucím využitím je i signalizace pro/proti různým BIPům, jako je aktuálně probíraný BIP110. Nákupem hashrate a adekvátním nasměrováním mají všichni možnost vyjádřit své preference, i když běžně netěží. Do budoucna možná velmi důležitý use case!

👉Vyzkoušejte si Braiins Hashpower👈

Jak to vypadá a jak se to ovládá?

Solo mining je na Hashpower opravdu jednoduchá klikačka - po vytvoření účtu (bez KYC, pouze mail a API token) a depozitu bitcoinu si můžete vybrat z předvolených kontraktů (10k sats, 25k sats…). Pak pouze zadáte onchain adresu pro případnou výplatu mining reward, a to je vše. A za pár hodin uvidíte, zda jste dnes vyhráli v těžební loterii :-).

Jak moc se lottery mining vyplatí? Jak vidno na screenshotu, moje šance na solo vytěžení bloku činila 0,003134%, tj. 1:31911. Případná výhra je 3.125 bitcoinu + feečka, která jsou nyní zanedbatelná. V českém fiatu je tedy výhra zhruba 4,4M kč (plus velká sláva na Bitcoin Twitteru). Hodnota výhry vážená pravděpodobností je tedy 137Kč (4400000*0,00003134). 10k sats je zhruba 140Kč, takže cena “loterijního lístku” se rovná vážené hodnotě výhry. Pro srovnání, šance na výhru ve Sportce je údajně 1:14000000, výhra je cca 20M (tj. 5x vyšší výhra s 440x menší pravděpodobností). Lepší tedy gamblit u Braiins.

Pozn. při testování jsem měl smůlu a solo block nevytěžil :/

Těžba v poolu je vhodná pro ty, kdo mají s miningem alespoň minimální zkušenosti (či je nyní chtějí nabýt). Je zapotřebí existující registrace u poolu (např. Braiins Pool), jelikož objednaný hashrate bude doručen na váš účet v daném poolu:

Níže je patrné časové okno, kdy byl na můj účet u Braiins Pool doručován hashrate z Hashpower:

Celkově hodnotím vzhled a navigaci na platformě na jedničku s mínusem; mínus je za nevyjasnění některých voleb (např. volba Speed Limit). Hashpower je nicméně ve fázi veřejného beta testování, tj. tyto mouchy by měly být rychle odladěny. Mimochodem v současné beta fázi jsou na platformě nulové poplatky.

Závěrem

Jako vše od Braiins, i Hashpower vypadá skvěle, dělá co má, a krásně zapadá do zbytku braiinsího ekosystému - provozujete-li již Braiins Mini Miner, BitAxe, či jiné domácí těžítko, s Hashpower si asi budete chtít pohrát. Pokud netěžíte, možná si budete chtít zagamblit na solo mining - a i když blok tentokrát netrefíte, může vás hřát pocit příspěvku k zabezpečení bitcoinové sítě ;-).

👉Braiins Mini Miner s 10% slevou na Bitperia Shopu - použijte kód STACKUJ👈

Výhody a nevýhody Hashpower

+rychlý start bez dlouhých registrací
+lottery mining aneb gambling pro bitcoin maximalisty
+order book: možnost zadávání limit orderů pod aktuální tržní cenu
+0% fee v beta fázi
+min. objednávka hashrate je za 10k sats, aktuálně 140kč
-nejasnost některých termínů při objednávce
-operace pouze v bitcoinu, na platformě nelze platit jiným způsobem
-Telegram bot: slouží jako povinné 2FA, nutný účet u Telegramu

Před startem doporučuji pročíst si Terms and Conditions platformy, zejména sekci KYC (kde si provozovatelé vyhrazují právo zmrazit vložený bitcoin a kycnout uživatele v případě podezřelých aktivit).

👉Vyzkoušejte si Braiins Hashpower👈

Stackuj Podcast: prof. Šíma

V 93. dílu Stackuj Podcastu jsem ve studiu přivítal jednoho z mých osobních hrdinů, pana profesora Josefa Šímu. Prof. Šímovi vděčím za navedení správným směrem při univerzitních studií, zejména díky němu jsem se vždy intenzivně zajímal o rakouskou školu, což mě později přivedlo k bitcoinu.

Děkuji za přečtení/sledování podcastu a užívejte první náznaky přicházejícího jara!

-Josef

Vážení bitcoineři, v lednu jsem stihl natočit již tři díly podcastu, z nichž dva jsou již venku!

Dílem č. 91 je debata s Jaroslavem Lachkým o vlivu, stravy světla a všemožného záření z moderních technologií na zdraví, včetně praktických tipů, jak tyto poznatky v životě aplikovat pro udržení optimálního stavu. Pro mě jeden z nejnaučnějších dílů posledního roku.

Díl č. 92 je opět plně bitcoinový, s Honzou Čopákem se totiž bavíme o jeho chystané knize Matematika Bitcoinu. Honza umí složité koncepty, jako je třeba bezpečnost privátního klíče či potenciální hrozba kvantových počítačů, skvěle vysvětlovat. A dostaneme se i k Honzově koníčku potápění:

Jak již jistě víte, s dílem č. 100 bude Stackuj Podcast ukončen (či minimálně na delší dobu pozastaven). Již mám pár nápadů, jak tvořit bitcoinový obsah i nadále - tento newsletter plánuji předělat na Bitcoinový Občasník; těšit se můžete na občasná (s pravidelným formátem mi to nikdy moc nešlo) zamyšlení nad bitcoinem, svobodou, cvičením a zdravím. Ale prozatím nepředbíhejme, stále nás čeká ještě 8 dílů Stackuj Podcastu :-).

-Josef

Ho, ho, hodl! Máme tu opět krásné vánoční období, a s ním již tradiční Stackuj Live s Kicomem a Bratříčkem! S živým publikem jsme se sešli 10.12. ve Spojce Karlín a probrali jsme vše od našich (pseudo)konců, přes letošní dění v bitcoinu, dotkli jsme se i Kicomova oblíbeného tématu halucinací Elona Muska:

Jedná se o letošní poslední díl, a příští rok nás čeká ještě 10 dílů do rovné stovky, po které bude Stackuj Podcast ukončen. Těšit se můžete například na Jaroslava Lachkého, profesora Šímu, či Honzu Čopáka.

Přeji všem krásné Vánoce a úspěšný rok 2026!

Zdravím všechny Stackery (a že nyní máme žně ;) )!

V aktuálním dílu Stackuj Podcastu jsem měl opakovaného hosta Gorrdyho, se kterým jsme probrali vše, co se za roky od poslední návštěvy událo - zejména Gorrdyho působení v projektu Firefish (který se nyní může hodit těm, kteří nechtějí prodávat, ale potřebují finance). Kromě Firefish jsme probrali také rozvoj české Jednadvacítky, letošní konferenční sezónu, projekty Bitchat a Cashu, Knots vs. Core, či barefoot obuv:

10.12.: Poslední Stackuj Live

Dne 10.12. proběhne v Karlíně poslední Stackuj Live - natáčení podcastu s živým publikem (hosty budou Bratříček a Kicom). Jedná se o poslední záznam tohoto druhu, jelikož Stackuj Podcast bude s dílem č.100 končit (zhruba na jaře 2026). Lístky na tuto událost jsou dostupné zde.

Uvidíme se tam!

-Josef

Již zítra můžete sledovat exkluzivní rozhovor s Adamem Budínským - produktovým manažerem nového trezořího produktu!

Podcast bude mít premiéru v úterý 11:00 na Youtube, Herohero, a audio platformách.

Osobně jsem z nového Trezoru naprosto nadšený - ale zatím nemohu ještě prozrazovat, takže uvidíte čím vším je výjimečný již zítra :-).

-Josef

Speciální díl z prosluněné Albánie je tu! V srpnu proběhla Kristianem organizovaná výprava k Jaderskému moři, které se zúčastnila skupinka českých bitcoinerů. V novém dílu se tak dostane ke slovu nejen Kristian, ale i Tomáš, Tarabys, Petroit, a Václav. Probíráme především mining, ale i aktuální záležitosti jako Core vs. Knots:

A již brzy se můžete těšit na další speciální díl z Trezořího studia o jedné Trezoří novince ;-)!

Přeji krásný Uptober,

Josef.

Drazí posluchači Stackuj Podcastu,

v nejnovějším dílu jsme probírali vše okolo populární plánbéčkové destinace jménem Paraguay. Jan Kotas je k tomuto tématu jeden z nejpovolanějších, jelikož se do této země natrvalo přestěhoval, a mimo jiné řádně pomáhá tamní bitcoinové adopci. Jak v podcastu probíráme, Paraguay je mimo jiné sympatická i pro svou silnou barbeque tradici.

Zářijové konference: Cryptovestibull Žilina & Chaincamp Ostrava

Během následujících týdnů vystoupím na dvou CZ/SK konferencích:

• 13.9. konference Cryptovestibull v Žilině

• 20.9. konference Chaincamp v Ostravě (link s 10% slevou)

Uvidíme se tam!

S přáním krásného pozdního léta,

Josef.

Vážení posluchači Stackuj Podcastu,

jako vždy jsem si při příležitosti BTC Prague natočil pár dílů v angličtině; nyní je možné oba shlédnout!

Isabella Santos je sympatická bitcoinerka původem z Peru, nyní budující bitcoinovou cirkulární ekonomiku na mexickém ostrově Isla Mujeres. Probíráme Isinu cestu k bitcoinu, strategie bitcoinové edukace, i její dojmy z BTC Prague:

Joe Nakamoto je charismatický bitcoinový novinář a dokumentarista, dříve působící jako rezidentní bitcoiner v CoinTelegraphu, nyní na volné noze. Při své práci procestoval celý svět, diskutujeme tudíž hlavně dojmy z různých podob bitcoinové adopce na planetě:

Mezi dalšími hosty podcastu budou Jan Kotas budující bitcoinovou komunitu v Paraguayi, a Kristian Csepcsar - marketingový mág z Braiins!

Přeji příjemné prosluněné letní dny!

-Josef

V novém Stackuj Podcastu jsem přivítal Leu Petrášovou, zakladatelku a CEO projektu Vexl. Probíráme vývoj appky po třech letech, aspekty non-KYC bitcoinu a rizika tzv. špinavého fiatu:

Stackuj Podcast naleznete i na platformě Fountain, kde mi můžete streamnout pár satů ;-).

👉Stackuj Podcast na Fountain👈

Nadcházející díly - v angličtině

Příští dva díly Stackuj Podcastu budou v angličtině, při BTC Prague jsem opět natáčel se zajímavými zahraničními hosty. Bude se jednat o Joe Nakamota (bitcoinový novinář a dokumentarista) a Isabelu Santos (velmi sympatická bitcoinová edukátorka). Budou venku během příštích pár týdnů!

Ať se daří a přeji hezké ATH! (snad uvidíme i vyšší, než od $150 vyšší oproti minulému :-D).

-Josef

V aktuálním dílu Stackuj Podcastu měl svou podcastovou premiéru Adam, kterého můžete znát z trezořích/satoshilabsích meetupů. Adam se v Trezoru potažmo SatoshiLabs stará o nábor nových lidí - pokud vás tedy zajímá, jak takový nábor probíhá a co práce v bitcoinové firmě obnáší, toto je díl pro vás!

BTC Prague startuje!

Dnešním dnem začíná BTC Prague, respektive dnes probíhá tzv. Business Day, v pátek a sobotu pak plnohodnotná konference. Uvidíme se tam!

A pokud byste se rozhodli zúčastnit na poslední chvíli, lístky jsou stále k dispozici - s promo kódem STACKUJ a platbou v bitcoinu se slevou -15%.

👉BTC Prague vstupenky👈

Uvidíme se v Letňanech!

-Josef

V jednaosmdesátém dílu Stackuj Podcastu jsem měl ve studiu dlouholetého kamaráda, od kterého jsem se velmi naučil. Michala Mikleho alias Elkima. Elkim vede na Alza.cz bitcoinovou sekci (kde mimojiné vznikala moje kniha Bitcoin: Odluka peněz od státu), dříve se věnoval extrémnímu overclockingu, nyní řeší primárně vlastní zdraví (má dědičnou genetickou nemoc); v podcastu sdílí např. své poznatky a zkušenosti z výzkumu vlivu přirozeného a umělého světla na zdraví. Za mě velmi silný díl.

BTC Prague již za týden!

Největší evropská Bitcoin-only konference se koná již za necelý týden. Uvidíme se tam!

Nejlepší cenu na lístky získáte s kódem STACKUJ a platbou v bitcoinu (celkem -15% sleva). Na konferenci mě neváhejte pozdravit!

👉BTC PRAGUE VSTUPENKY👈

Ať se daří a přeji krásný víkend!

-Josef

V 80. dílu Stackuj Podcastu jsem ve studiu uvítal nového organizátora konference Chaincamp - Péťu. Kromě ostravské konference jsme probrali i akci Pizza Day Olomouc a další aktivity Jednadvacítky. V lifestyle sekci pak barefoot obuv, která Péťovi spravila chronické bolesti zad.

S tímto linkem získáte 10% slevu na vstup:

👉VSTUPENKY CHAINCAMP👈

BTC Prague již za dva týdny!

Konferenční sezóna je nyní v plném proudu, a během dvou týdnů přijde pro mě ta nejlepší bitcoinová konference západního stylu: BTC Prague. Na co se těšit v třetím ročníku - bylo vlastně ještě co zlepšovat? Na to odpovídá Martin Kuchař v sestřihu z nedávného Stackuj Podcastu:

A obdobně jako u výše zmíněného Chaincampu, i na BTC Prague můžete získat 10% slevu s kódem STACKUJ:

👉Lístky BTC Prague (zadejte kód STACKUJ)👈

Děkuji za sledování a nezapomeňte: vždy si tvořte UTXOs nad 1M sats!

-Josef

V aktuálním dílu Stackuj Podcastu jsem uvítal opakovaného hosta Martina Kuchaře, zakladatele a pořadatele konference BTC Prague. S Martinem jsme probrali cestu od české konference Chaincamp ke globálním akcím BTC Prague i chystané BTC in DC. Připomínám kód STACKUJ pro 10% slevu na lístky BTC Prague.

Podcast naleznete i na Fountain, kde mi můžete streamnout pár satů ;-).

Pizza Day akce na Stackuj Shopu!

Až do příští neděle běží Pizza Day akce na Stackuj Shopu! Použijte kód “ananas” :-).

👉STACKUJ SHOP👈

Ať se daří a úspěšně stackujte i nad 100k!

-Josef

P.S. zvažte přímou podporu Stackuj Podcastu na Herohero👇

V aktuální dílu Stackuj Podcastu jsem uvítal Terezu Urzovou - lékařku, anarchistku, pilotku ultralightu. Bitcoin byl spíše záminka pro tento rozhovor: Tereza sice dlouhodobě hodluje, nicméně aktivněji se do bitcoinového dění nezapojuje a spíše řeší problémy v oblasti lékařství.

Podcast naleznete i na Fountain, kde mi můžete streamnout pár satů ;-).

Pizza Day akce na Stackuj Shopu!

Již tomu bude 15 let od prvního nákupu hmotného zboží za bitcoin (2 pizzy za 10000 bitcoinů dne 22.5.2010), bitcoineři tudíž slaví další Pizza Day! Slavíme i na Stackuj Shopu, a to formou 15% slevy - v e-shopu stačí zadat kód “ananas”.

👉Stackuj Shop👈

Plan B Meetup - Dědictví

S Radimem Kozubem (Blockchain Legal) jsme se nedávno zúčastnili Plan B Meetupu, kde jsme měli přednášku a panelovku o dědictví bitcoinu. Záznam z akce naleznete na Kryptoplebs Herohero.

Obdobných meetupů letos plánujeme uspořádat více - jakmile budeme znát detaily, budu informovat!

BTC Prague již příští měsíc!

Již příští měsíc je tu největší a nejlepší bitcoinová akce v Evropě! Třetí ročník BTC Prague uvítá přes 200 speakerů a okolo 10 tisíc návštěvníků. Některé typy lístků jsou již téměř vyprodané a navíc se pravidelně zdražují, radím proto s nákupem neotálet. Při využití kódu STACKUJ získáte 10% slevu!

👉BTC Prague👈 (kód STACKUJ)

Děkuji za sledování Stackuj Podcastu!

-Josef

Bitcoin vs zlato (tržní kapitalizace): 7,14 %
Počet odběratelů newsletteru: 1454

Poslední dobou točím rychleji, než stíhám psát tyto newslettery :-). Proto tentokrát upozorňuji na rovnou dva díly - díl č. 76 byl s Rolandem Kovacsem, slovenským hard core bitcoinerem, který vás odučí přemýšlet ve fiatovém kontextu:

A nejnovější díl č. 77 s Michaelem Haasem, bitcoinerem původem ze Švýcarska, jenž pracuje na mnoha bitcoinových projektech v roli UX/UI designera:

Podcast naleznete i na Fountain, kde mi můžete streamnout pár satů ;-).

Trezor Talks - Bitcoin v Africe a Jižní Americe

Nedávno jsem byl rovněž hostem Trezořího podcastu Trezor Talks, kde jsme (v angličtině) probrali mou práci na Trezor Academy a s ní spojenou edukaci v zemích tzv. globálního jihu, především v Africe a Jižní Americe:

Děkuji za sledování Stackuj Podcastu!

-Josef

V 75. díle jsem ve studiu uvítal Pepu Kříže, vývojáře ve společnosti Qerko (s aplikací Qerko můžete platit bitcoinem ve stovkách restauracích v ČR). S Pepou jsme kromě Qerka samotného probrali, jak technicky probíhají bitcoinové a fiatové platby, či jak Pepa ve svém okolí onboardoval do bitcoinu místní malé podnikatele a obchodníky.

Podcast naleznete i na Fountain, kde mi můžete streamnout pár satů ;-).

Stackuj Podcast poběží do dílu č. 100

Před nějakou dobou jsem se rozhodl držet pravidla, že v nejlepším se má přestat, a proto plánuji podcast alespoň dočasně ukončit k dílu č.100. Zbývajících 25 dílů budu točit minimálně ještě do konce tohoto roku, spíše však do příštího jara.

Děkuji za vaši přízeň a sledování!

-Josef