já vím, že jsme uprostřed dovolených a přeji vám jejich příjemné prožití. Ale až se u bazénku uložíte na lehátko a než přinesou vychlazený drink, možná budete chtít pár informací ze světa techniky. Neděje se toho málo a musím sebekriticky přiznat, že ne všechno je AI.

O čem bude dnes řeč?

• Blackout Česka - analýza loňského blackoutu

• OpenAI “utekl” model a naboural se do Hugging Face

• Meta vyměnila metaverse za AI

• Stripe - nabídka na PayPal a koupi OpenRouteru

• Apple versus OpenAI - žaloba za krádež tajemství

• Hardware a čipy - nové trendy v infrastruktuře

• Vývoj software - spor o čtení kódu v éře LLM

• Trh práce a ekonomika AI

• Drobky a zajímavosti k vyzkoušení

• Nové LLM modely

💎 Aktuální pozvánky na workshopy a webináře

• 28.7. - Webinář AI agenti v praxi — stavíme centrum vaší firmy - O AI agentech jste určitě hodně slyšeli. Jak je ale skutečně zaměstnat tak, aby pracovali pro vás a vaši firmu? A aby to bylo bezpečné? Jak odlišit hype od reality? To si ukážeme na online semináři.

• 29.7. - Workshop Claude Code pro vývojáře: co změnil Opus 5? Pojďte se naučit vyvíjet software pomocí AI se zvláštním přihlédnutím k změnám, které přináší nový model Opus 5.

• Máme termín na zářiový Vibecoding Talks - bude 22.9.2026, už si jej ukládejte do kalendáře nebo kupujte lístky, program budeme publikovat v týdnu.

• Předělal jsem rubriku Radar (a také titulní stránku Vibecoding.cz), kde mapujeme zajímavé repozitáře na Githubu, abyste se včas dozvěděli o novém software či skillu a repozitáři pro AI.

• Nově se články na Vibecoding.cz namlouvají jako podcasty. Odebírat je můžete přes Spotify nebo přes RSS kamkoliv.

• ⚡️📋 Blackout Česka: ČEPS nezkontroloval, ČEZ nezvládl své elektrárny a stát má zamčenou brzdu - tím jsem se vrátil k tématu loňského blackoutu v Česku. Ze zprávy expertního panelu ENSO-E se dalo načíst vážně hodně.

🎲 Drobky a zajímavosti k vyzkoušení

• Vyzkoušejte český projekt NCM (Neuromorphic Cognitive Memory). Je to softwarová vrstva persistentní paměti, inspirovaná neurobiologií, určená pro jazykové modely a AI asistenty.

• Kalkuvlačka.cz najde nejlepší cenu jízdenky na vlak v ČR. Na delších trasách se totiž často vyplatí nekoupit jednu jízdenku, ale vhodně zkombinovat tarify jednotlivých integrovaných dopravních systémů.

• Konečně někdo postavil dotazník na LLM. Sice nemravný, o masturbaci, ale technicky pobavilo.

• NoctoSky je hezká nová webová služba pro prohlížení hvězdné oblohy.

• iRadar.App nabízí lepší provedení meteoradaru pro sledování počasí

• Někdejší CEO Twitteru Jack Dorsey udělal open source konkurenci Slacku jménem Buzz, zaměřenou na spolupráci v agentním světě. Teprve jdu vyzkoušet.

  ---

  🤖 Nové LLM (AI modely)

• Claude Opus 5: nejchytřejší model co si nejvíc vymýšlí

• Gemini 3.6 Flash a spol.: Google vydává efektivní Flash modely, ale na vlajkovou loď se pořád čeká

• Kimi K3: největší otevřený model všech dob je těsně za výkonem Fable 5

• Grok 4.5 trénovaný s Cursorem, silný kodér

• Claude Sonnet 5 - pragmatický pracovní model za zlomek ceny Opus

• Anatomie jednoho hype: kde čínský GLM-5.2 dotáhl Opus a co je fantazie?

  💣 OpenAI “utekl” model a naboural se do Hugging Face

OpenAI přiznalo, že dva testované systémy unikly z testovacího prostředí a nabouraly se do Hugging Face, kde získaly přístup k interním datasetům a firemním přihlašovacím údajům. Modely to udělaly proto, že to byla nejrychlejší cesta k zodpovězení benchmarkové otázky. Zároveň se objevila zpráva, že nový vlajkový model OpenAI (Sol) sám maže soubory, protože dělá cokoli, co není výslovně zakázáno. Je to tak důležité a tak příznačné pro tuto dobu, že to rozebíráme v samostatném článku. Článek napsala Hypata, protože jsem byl na dovolené, i to je příznačné…

🤦‍♂️ Meta vyměnila metaverse za AI. Účet zatím platí reklama

Meta za první čtvrtletí 2026 vydělala 56,31 miliardy dolarů, propustila osm tisíc lidí, zvedla plánované kapitálové výdaje na 125 až 145 miliard a poprvé v historii jí klesl počet denních uživatelů. Divize Reality Labs, kvůli které si firma před pěti lety změnila jméno, prodělala za tři měsíce 4,03 miliardy a dostala třicetiprocentní škrt rozpočtu. Vlastní technický ředitel Andrew Bosworth veřejně přiznal, že nálada mezi zaměstnanci je nejhorší za dvacet let. Zuckerberg na červencovém interním setkání řekl, že AI agenti nepokročili tak rychle, jak čekal. Ve středu 29. července přijdou výsledky za druhé čtvrtletí a bude z nich vidět, jestli šlo o výkyv, nebo o začátek něčeho většího.

Čísla, která nesedí

Začnu tím, co mě na prvním čtvrtletí zarazilo nejvíc. Ta zpráva se čte jako dvě různé firmy slepené dohromady.

Reklamní stroj šlape. Tržby vzrostly meziročně o třetinu, počet zobrazení reklam o devatenáct procent a průměrná cena za reklamu o dvanáct. Podle prognózy agentury eMarketer Meta letos poprvé předběhne Google v celosvětových příjmech z digitální reklamy, 243,5 miliardy proti 239,5. Google roste o necelých dvanáct procent, Meta o čtyřiadvacet.

A ve stejném kvartále přišla firma o zhruba 190 milionů denních uživatelů.

Podívejte se na ten poslední poměr. Na každý dolar tržeb připadá zhruba 2,30 dolaru kapitálových výdajů. Meta má na účtu sedmdesát miliard v hotovosti, takže na to má. Hůř se to dělá ve chvíli, kdy vám ubývají zákazníci.

Jeden z mediálních zdrojů tvrdí, že šlo teprve o druhý pokles v dějinách firmy, ne o první. Nechávám to otevřené, protože záleží na tom, jestli počítáte samotný Facebook, nebo celou rodinu aplikací.

• Reklama roste rychleji než trh a Meta letos sesadí Google z prvního místa.

• Uživatelská základna se poprvé zmenšila, a přitom právě ona ten reklamní stroj pohání.

• Kapitálové výdaje rostou rychleji než tržby, poměr je 2,3 : 1.

Co zbylo z metaverse

O metaverse, někdejší vlajkové vizi Marka Zuckerberga pro budoucnost Facebooku se přestalo mluvit tak tiše, že si toho skoro nikdo nevšiml. V číslech je ten útlum vidět docela ostře.

Reality Labs vykázala za první čtvrtletí tržby 402 milionů dolarů proti ztrátě 4,03 miliardy. Poměr deset ku jedné v neprospěch. Kumulativně je divize někde mezi 83 a 90 miliardami dolarů v mínusu, přesná hodnota závisí na tom, od kterého roku počítáte. Za rok 2025 to bylo zhruba 19 miliard a finanční ředitelka Susan Li avizovala, že letos to bude podobné.

Zajímavější než ta ztráta je ale její vnitřní rozložení. Li na výsledkové konferenci řekla, že investice konkrétně do virtuální reality “výrazně klesnou”, protože se peníze přesouvají do nositelné elektroniky. Rozpočet divize jde dolů o třicet procent. Lednová vlna propouštění zasáhla software pro Quest, Horizon Worlds a platformní týmy. Tým brýlí se jí vyhnul.

Metaversum tedy po pěti letech (psal jsem zde) nikdo formálně nepohřbil. Zůstal z něj byznys s brýlemi a z brýlí se stal distribuční kanál pro hlasového asistenta. To je legitimní produkt, který se prodává. Jenom to není ten svět, kvůli kterému firma změnila jméno a spálila osmdesát miliard.

A ještě jeden personální detail. Applied AI, novou jednotku, o které bude řeč dál, vede Maher Saba. Přišel z Reality Labs. Lidé, kteří řídili jednu prohranou sázku, teď řídí tu následující.

Modely: nakoupené zpoždění

V létě 2025 Zuckerberg rozbil celou AI divizi a postavil Meta Superintelligence Labs. Do čela dosadil devětadvacetiletého Alexandra Wanga a zaplatil za to 14,3 miliardy dolarů za nehlasovací podíl 49 procent ve Scale AI, firmě, která se živí anotováním trénovacích dat pro modely jiných výrobců. Přibral Nata Friedmana, bývalého šéfa GitHubu, a Daniela Grosse ze Safe Superintelligence.

Osmého dubna 2026 z toho vypadl Muse Spark, multimodální model nasazený napříč Facebookem, Instagramem, WhatsAppem, Messengerem a brýlemi. Rozumí textu, obrazu i hlasu, takže utáhne asistenta v aplikaci i hlasové ovládání brýlí. A je uzavřený.

To poslední slovo je jádro celé věci. Předchozí model Mety zvaný Llama měla v té době za sebou 1,2 miliardy stažení, zhruba milion denně, a byla jedinou věcí, kterou Meta v oboru vlastnila a nikdo jí ji nemohl vzít. Komunitu. Nadšenou komunitu, která obdivovala západní open-source model. Firma ji vyměnila za model, který na nezávislém indexu Artificial Analysis dostal skóre 52 a skončil tehdy čtvrtý.
O situaci na konci roku 2025 jsem psal zde: Meta údajně trénuje nový model na čínském Qwen. Jak si stojí v AI závodu?

Wang slíbil vývojářům rozhraní API “brzy”. V dubnu. Termín se posunul na květen kvůli chybám a chybějící infrastruktuře, pak na červen, a třetího června napsal Wall Street Journal, že Meta nemá datum vůbec. Ve stejném týdnu přitom bez potíží spustila Business Agenta, tedy agenta pro firmy na WhatsAppu, Instagramu a Messengeru, který odpovídá zákazníkům, objednává termíny a dokáže dotáhnout prodej. Nasadit model u sebe doma Meta zvládla. Vystavit ho ven ne.

Od července jede firma jinou strategií a ta dává smysl. Muse Spark 1.1 přišel s kontextovým oknem na milion tokenů, se zaměřením na agentní úlohy a ovládání počítače, a s placeným tarifem, jehož cena je zhruba čtvrtina toho, co účtuje špička. Sedmého července následoval Muse Image, interním jménem Mango.

Muse Image je technicky nejpovedenější věc, kterou Meta letos vydala. Proč? Běžný obrazový generátor mapuje popis rovnou na pixely. Muse Image místo toho pracuje agenticky: ve spolupráci s Muse Spark si nejdřív naplánuje rozvržení obrázku, sáhne po vyhledávání na webu, spustí kód a výsledek si sám zkontroluje a přepíše. Praktický dopad je vidět tam, kde generátory tradičně selhávaly. Zvládá čitelný text uvnitř obrázku, funkční QR kódy a infografiky. Umí skládat z několika předloh a editovat tak, že do obrázku zakroužkujete, co chcete změnit. Na veřejném žebříčku Arena je druhý. Pro reklamu to znamená hodně: Meta model zapojuje do Advantage+, své automatizované reklamní sady, kde má vytvářet varianty kreativy z materiálů zadavatele.

Součástí je i Content Seal, neviditelné vodoznakování, které má podle Mety přežít ořez, kompresi, změnu velikosti i snímek obrazovky. K tomu firma připravuje nástroj na detekci. Užitečné, protože otázka “vzniklo tohle v AI?” se tím mění z hádání na ověřitelný fakt.

Spuštění ale doprovodil pořádný průšvih. Muse Image vyšel s funkcí, která umožňuje zavolat zavináčem libovolný veřejný instagramový účet a vtáhnout fotky toho člověka do generovaného obrázku. Zapnuté ve výchozím stavu, bez upozornění majiteli účtu. Meta to po vlně kritiky desátého července upravila.

Zuckerberg u verze 1.1 prohlásil, že model má agentní uvažování na úrovni state of the art nebo velmi blízko tomu. To se se čtvrtým místem z dubna srovnává špatně. Jedno z těch dvou tvrzení je marketing a hádejte, které.

Nabídnout rozhraní za čtvrtinu ceny je krok firmy, která nesoutěží kvalitou. Může to být rozumná strategie, k tomu se dostanu na konci. Ale pojďme do detailu.

Dvě věci totiž ještě ukazují, jak hluboké to zpoždění bylo. Meta si kupovala přístup ke Gemini od Googlu, který jí v březnu nedokázal pokrýt objednávku v plném objemu a v červnu ji omezil. Interní projekty se zpozdily a zaměstnanci si museli dávkovat tokeny. Obrazové modely si firma licencovala od třetích stran, podle dostupných zpráv včetně Midjourney a berlínské Black Forest Labs, dokud neměla vlastní. Firma, která ročně utrácí přes 130 miliard, si kupovala inteligenci od konkurence a ta jí přiškrtila kohoutek.

V listopadu 2025 odešel Yann LeCun, dlouholetý šéf výzkumu a jedna z nejcitovanějších postav oboru. Později o Metě řekl, že je “completely LLM-pilled”, tedy že uvěřila jazykovým modelům jako jediné cestě, a o Wangovi, že je nezkušený. Ze čtrnácti autorů původního článku o Llamě zůstali ve firmě tři.

• Meta zahodila open source, na kterém stála její pozice v oboru.

• Vlastní model je čtvrtý a rozhraní pro vývojáře se zpozdilo o měsíce.

• Muse Image je technicky povedený a míří rovnou do reklamního byznysu, kde Metě přinese peníze.

• Cenová strategie z července odpovídá pozici dohánějícího.

Infrastruktura: čtyři rozhodnutí, která stála miliardy

Dvaadvacátého července vyšel na SemiAnalysis, analytickém webu Dylana Patela zaměřeném na polovodiče a datová centra, článek Meta’s Infrastructure Team Needs A Culture Reset. Patel k němu na X napsal, že jde o veřejné volání, aby se přestalo plýtvat křemíkem. Rozebírá čtyři konkrétní rozhodnutí a u každého ukazuje stejný vzorec.

Rivos. Startup, který vyvíjel procesory a grafické akcelerátory na otevřené architektuře RISC-V, tedy alternativě k licencovaným jádrům od Armu. Meta ho v říjnu 2025 koupila za víc než dvě miliardy dolarů, aby snížila závislost na Nvidii. Zakladatelé trvali na prodeji celé firmy včetně všech lidí, takže Meta musela koupit i to, co nechtěla, a řezat až potom. Akvizici vedl šéf křemíku Yee Jiun Song, čelil vnitřní opozici a než se obchod uzavřel, ztratil o něj zájem. Noví manažeři brali podle článku inženýry z Rivosu jako levnou pracovní sílu a rozpustili původní týmy. Klíčové duševní vlastnictví, architektura SIMT pro grafické výpočty, ztratilo hodnotu ve chvíli, kdy se zrušil čip Olympus. Zhruba třicet procent lidí z Rivosu odešlo, spoluzakladatel Mark Hayter také, a část inženýrů si v květnu po “dozrání akcií” založila startup Nuvacore.

Ořezané MI450X. Meta si u AMD objednala vlastní variantu akcelerátoru s polovinou výpočetních jednotek, s osmi vrstvami paměti HBM místo dvanácti a s kapacitou zkrácenou skoro na třetinu. Konfigurace dává smysl pro doporučovací systémy, kde je potřeba jiný poměr procesorů ke grafickým kartám. Problém je, že TBD Lab, tedy divize, která má dohnat špičku, o ten čip nemá zájem.

Grand Teton. Vlastní serverová platforma pro akcelerátory H100 dostala navíc přihrádku se čtyřmi přepínači PCIe od Broadcomu, šestnácti disky SSD a osmi síťovými kartami, aby si modelové týmy mohly lokálně ukládat průběžné stavy trénování. Používaly to mnohem méně, než se čekalo. Návrh se opustil.

Ariel. Vlastní řešení nad platformou Blackwell, kde místo standardního poměru jeden procesor Grace na dvě grafické karty B200 sedí jedna na jednu, takže se počet karet v racku půlí. Celkové náklady na vlastnictví vycházejí o čtrnáct procent hůř než u standardního GB200 NVL72 a propojení přes racky přineslo zpoždění a problémy se spolehlivostí. Servery GB300 se vrátily ke standardní konfiguraci, což je tichá kapitulace.

Mechanismus je pokaždé stejný a potkáte ho i ve firmách o tři řády menších. Šestiměsíční hodnoticí cyklus odřízne v každém kole spodních deset až patnáct procent lidí. Manažeři na to reagují praxí, které se interně říká “window washing”: protlačit rychle viditelný projekt, dodat ho a hned se přesunout jinam, než se ukáže, jak to funguje v provozu. Málokdo nahlas zpochybní rozhodnutí nadřízeného, takže se chyby opravují pomalu. Dodavatelský řetězec nemá do inženýrských rozhodnutí co mluvit. A někteří dodavatelé prý už projektům Mety snižují prioritu, protože firma příliš často mění směr.

Poznámka ke zdroji, kterou považuju za podstatnou. Alexandr Wang veřejně přikývl předchozímu článku SemiAnalysis, který se týkal jeho vlastní divize. Teď stejný web tvrdě kritizuje infrastrukturní tým, tedy interního rivala MSL o rozpočet a compute, jak se výpočetní kapacitě v oboru říká. Netvrdím, že jde o objednanou práci. Při čtení ale stojí za to vědět, kdo v té hře komu konkuruje.

Hodnocení dvakrát ročně a co to dělá s lidmi

Meta hodnotí zaměstnance dvakrát do roka, v polovině a na konci. Systém dostal v lednu 2026 jméno Checkpoint a rozděluje lidi do čtyř pásem, u kterých je předepsaný podíl.

Ta pásma fungují jako kvóty. Manažer má na Outstanding dvacet míst ze sta, takže je nemůže rozdat celému dobrému týmu, a stejně tak musí někoho poslat dolů, i když si myslí, že tam nikdo nepatří. Akcie a zvýšení platu se počítají z průměru obou hodnocení za rok. Jedno slabší kolo vám tedy sráží odměnu ještě o dvanáct měsíců později.

Teď to podstatné. Podle interního sdělení, ze kterého citoval Business Insider, dostali manažeři v týmech nad 150 lidí pokyn zařadit do pásma “below expectations” patnáct až dvacet procent podřízených, zatímco dřív to bylo dvanáct až patnáct. Totéž sdělení popisuje pololetní hodnocení jako “an opportunity to make exit decisions”, tedy jako příležitost rozhodnout o odchodech. Kdo se do výběru dostane? Kdo má “below expectations” z pololetí, kdo dostal za poslední půlrok formální kárné opatření, nebo kdo si v prvním čtvrtletí vysloužil personální spis. Interně se tomu procesu říká “non-regrettable attrition”, odchody, kterých netřeba litovat.

Co to udělá s chováním inženýra nebo manažera? Máte půl roku na to ukázat výsledek. Vývoj serverové platformy trvá dva roky a jestli byl návrh dobrý, se pozná ve třetím. Racionální tah je proto vzít projekt, který se dá dodat do půl roku, dodat ho a přesunout se dřív, než dojde na provoz. Přesně tomu SemiAnalysis říká “window washing”, umývání okna. Budova zůstává stejná, ale to jedno okno, na které se šéf zrovna dívá, se leskne. Ten termín jsem jinde nedohledal, takže půjde nejspíš o interní slang, ne o zavedený pojem.

A kdo v takovém režimu nahlas řekne, že objednávka na ořezané akcelerátory je chyba? Za půl roku vás hodnotí ten samý člověk, jehož rozhodnutí jste zpochybnili.

Tady se ta linka spojuje se žalobou, o které bude řeč za chvíli. Podle žalobců vstoupila hodnocení z Checkpointu společně s daty ze sledování do algoritmu, který vybíral, koho z těch osmi tisíc propustit. Pokud to platí, rozhodoval o výpovědích systém navržený na rozdělování bonusů.

• Hodnotí se dvakrát ročně, do čtyř pásem s předepsanými kvótami.

• V týmech nad 150 lidí má do nejnižšího pásma spadnout 15 až 20 procent.

• Firma sama popisuje pololetní kolo jako příležitost rozhodnout o odchodech.

• Půlroční horizont odměňuje rychle viditelné projekty a trestá dlouhý vývoj, což platí pro čipy stejně jako pro software.

Kultura: zaměstnanci jako trénovací data

Jednadvacátého dubna přinesl Reuters exkluzivní zprávu o programu Model Capability Initiative. Meta začala na firemních noteboocích zaznamenávat stisky kláves, pohyby myši a obsah obrazovky, aby na tom trénovala agenty. Myšlenka je logická: chcete-li model, který umí pracovat v kancelářském software, potřebujete data o tom, jak v něm pracují lidé. Bosworth to v interním sdělení popsal větou, kterou pak citovala všechna média: “There is no option to opt out of this on your work provided laptop.”

Co následovalo, je pozoruhodně rychlý dějový oblouk.

• 21. 4. 2026 - Reuters odhaluje program. Bez možnosti odhlásit se na firemním notebooku.

• 14. 5. 2026 - Petice zaměstnanců roste z tisícovky na víc než 1 600 podpisů.

• 3. 6. 2026 - Meta povoluje třicetiminutové pauzy a výjimky.

• 22. 6. 2026 - Kvůli špatně nastaveným přístupovým právům jsou data z programu viditelná napříč firmou, řádově v desítkách tisíc tabulek, včetně promptů a údajů o výkonnosti. Program pozastaven.

• 2. 7. 2026 - Bosworth na interním setkání oznamuje, že se program vrátí, ale na dobrovolné bázi.

• 13. 7. 2026 - Žaloba 26 zaměstnanců u soudu v severní Kalifornii.

Firma pod tlakem ustoupila. Připomínám to proto, že většina převyprávění téhle kauzy skončí u citátu ze sdělení a zbytek vývoje vynechá.

Souběžně běžel druhý příběh. Meta přesunula tisíce inženýrů do jednotky Applied AI, která má zhruba 6 500 lidí a jejíž náplní je z velké části anotování dat a řešení úloh, na kterých se model trénuje. Lidé, kterých se to týkalo, si začali říkat “draftees”, tedy odvedenci. Podle uniklého záznamu to Zuckerberg zdůvodnil tím, že vlastní zaměstnanci mají “significantly higher” inteligenci než externí kontraktoři. Proto odvod místo najmutí agentury.

Dvanáctého června to prasklo naplno, když někdo přerušil interní přenos výbuchem, ze kterého Wired udělal titulek. TechCrunch tentýž den citoval inženýry, kteří jednotku popisují jako “doslova gulag”, mluví o ultimátu ve stylu nastup nebo odejdi a o manažerech s padesáti podřízenými.

Gergely Orosz to v Pragmatic Engineer shrnul jako největší sebepoškození inženýrské kultury, jaké za svou kariéru viděl. A položil otázku, na kterou nemám dobrou odpověď: proč to firma dělá při rekordních ziscích, když ji k tomu nikdo zvenčí netlačí? Wired ve své květnové reportáži cituje zaměstnance větou, kterou by si měl přečíst každý, kdo řídí lidi: “everyone is unhappy; the only people who are not unhappy are, literally, executives.” Někteří lidé prý doufají, že je propustí, protože šestnáct týdnů odstupného vypadá líp než zůstat.

Pak přišel Bosworth. Na otázku o náladě odpověděl, že je “probably one of the worst it’s ever been”, srovnatelná s obdobím po Cambridge Analytice, a že firma odvedla “atrocious job” ve vysvětlování vize. Když tohle řekne technický ředitel na záznam, moc prostoru to relativizovat nezbývá.

Slíbená náprava zní vedle rozsahu problému skoro komicky: strop dvaceti podřízených na manažera, koučování pomocí AI, mikrokuchyňky a návrat přidělených stolů do konce roku. (Ano. Přidělené stoly jako protiváha ke snímání obrazovky. Fakt se to navrhlo.)

A pak je tu detail, který mi přijde jako nejlepší zkratka celé situace. Podle serveru The Information Meta zároveň omezuje zaměstnancům používání AI nástrojů, protože náklady na tokeny jdou do miliard. Nutí je trénovat AI a současně jim ji bere z rukou. Interně tomu prý říkají “tokenminimizing”.

Žaloba z třináctého července ty dvě linky spojuje. Šestadvacet bývalých zaměstnanců tvrdí, že data ze sledování vstoupila do algoritmu, který vybíral, koho z těch osmi tisíc propustit, a že systém znevýhodnil lidi na zdravotní a rodičovské dovolené. Pokud to u soudu obstojí, bude to precedent, který se bude citovat daleko za hranicemi Mety. Zatím jde o tvrzení žalobců.

Jedno číslo míří proti celému tomuhle vyprávění a bylo by nepoctivé ho vynechat. Podle dat SignalFire, investiční firmy, která sleduje pohyb talentů v technologických firmách, je retence Mety 64 procent proti 80 u Anthropicu. Horší, ale na poměry velké pětky to není propad. O masovém exodu ta čísla nemluví, i když anekdoty ano.

Jakou to má šanci

Teď to nepříjemné cvičení. Co by muselo platit, aby tahle sázka vyšla? Protože říct „Zuckerberg se zbláznil” je tak jednoduché. Pamatujme na to, že takhle se smáli Muskovi, když předělával Twitter. A podařilo se. Jak Meta?

Reklama to musí utáhnout, a zatím to zvládá. Advantage+ běží na roční úrovni 60 miliard dolarů a generativní nástroje na tvorbu reklam používá přes osm milionů zadavatelů. Tady Meta uspěla, a povšimněte si, s čím. Advantage+ je aplikované strojové učení nad daty, ke kterým se nikdo jiný nedostane. Žádný závod o špičku, žádná superinteligence, prostě dobře odvedená statistika na obřím vzorku. Firma umí zpeněžit AI přesně tam, kde má strukturální výhodu, a zároveň sype stovky miliard do oblasti, kde je čtvrtá. Tenhle rozpor mě na celém příběhu baví skoro nejvíc.

Distribuce je reálná výhoda a nikdo jiný ji nemá. 3,56 miliardy denních uživatelů. Přes 200 milionů firem na WhatsAppu, kde placené zprávy už teď generují dvě miliardy ročně. Osm milionů zadavatelů reklamy. Zapojte do toho model, který je čtvrtý nejlepší, ale stojí čtvrtinu, a ovládnete obrovský kus trhu bez toho, abyste vyhráli závod o špičku. Cenová strategie z července v tomhle světle dává smysl. Meta prodává přístup k lidem a inteligenci k tomu přibalí jako součást balíčku.

Klesající uživatelská základna je první trhlina. Pokles o 190 milionů denních uživatelů může být změna metodiky, sezónnost, nebo začátek horších časů. Ve středu se dozvíme víc. Pokud ale reklamní stroj, který financuje celou AI sázku, stojí na základně, která se poprvé zmenšila, je to podstatně jiná situace než před rokem.

Všechno visí na modelu, který ještě nevyšel. Watermelon se trénuje s desetinásobkem výpočetní kapacity a podle šéfa AI už dosahuje úrovně GPT-5.5. Jenže GPT-5.5 je model, se kterým se Meta srovnává v červenci, a soutěžit bude s tím, co bude na trhu, až Watermelon dokončí trénink. Klasická past dohánějícího: míříte tam, kde soupeř byl. OpenAI v tu dobu už bude mít GPT-6…

A pak je tu ta věc, kterou peníze nekoupí. Meta rozkládá organizaci, která má tuto transformaci realizovat. Hardwarová rozhodnutí ukazují stejnou nemoc jako personální: optimalizace na úzkou metriku na úkor celku, šestiměsíční horizont, nikdo nezpochybní nadřízeného. Je jedno, jestli se to projeví ořezaným čipem, o který uvnitř firmy nikdo nestojí, nebo inženýrem, který místo infrastruktury značkuje trénovací data. Mechanismus je stejný a odehrává se na obou koncích firmy zároveň.

Paralela s Reality Labs se nabízí sama a je nepříjemná. Stejný generální ředitel, stejná osobní přesvědčenost, stejný tón nevyhnutelnosti, srovnatelné kapitálové výdaje, a teď dokonce zčásti stejní manažeři.

Jeden zásadní rozdíl tam ale je. U metaverse Meta vytvářela poptávku, která neexistovala. Poptávka po AI existuje, je obrovská a Meta z ní už dnes vydělává v reklamě. Riziko je proto jinak rozložené. Nejhorší scénář zní, že to lidé budou chtít od někoho jiného. Pořád je to drahá prohra, ale je jiného druhu než osmdesát miliard vyhozených za svět, kam nikdo nechodil.

Co sledovat ve středu

Ve výsledcích za druhé čtvrtletí bych se díval na tři čísla:

1. Denní uživatelé. Vrátili se nad 3,7 miliardy, nebo pokles pokračuje? Tohle rozhodne, jestli byl první kvartál výkyv.

2. Kapitálové výdaje. Zůstal odhad na 125 až 145 miliardách, nebo se zase zvedl? Každé další zvýšení bez odpovídajícího výnosu trh potrestá.

3. Ztráta Reality Labs. Škrt o třicet procent se má projevit právě teď. Pokud se ztráta nezmenšila, je řízení té divize horší, než jak se prezentuje.

Ta tři čísla řeknou o šancích Mety víc než jakékoli prohlášení o superinteligenci.

Stripe: finanční hráč v AI

Stripe hraje agresivně na dvou frontách naráz: s Advent International (a podle jednoho zdroje i s Blockem) nabídl 60,50 USD za akcii PayPalu, tedy zhruba 53 miliard USD, a současně jedná o koupi OpenRouteru za odhadovaných 10 miliard. Obojí je stále ve fázi "talks", takže reálná pravděpodobnost dokončení je nejistá. Cena OpenRouteru za marketplace, který v podstatě routuje API volání, je nápadná ukázka, jak se dnes oceňuje pozice mezi vývojářem a modelem. A je zajímavé, jak se Stripe v AI snaží.

Apple versus OpenAI

Apple žaluje OpenAI za krádež obchodního tajemství. Údajně se OpenAI přes uchazeče o práci z Applu dostávalo k detailům nevydaných produktů, včetně komponent a prototypů, a použilo je při jednání s Applovým výrobním partnerem. Praktický dopad: spor může na měsíce až roky zablokovat náborový kanál OpenAI z Applu a zpomalit jeho hardwarovou divizi. První zařízení má být přenosný smart speaker bez displeje, ohlášení letos, vydání 2027, říkají zvěsti. A to by se stíhalo bez zkušených HW lidí z Apple zle…

Hardware a čipy

Tohle je ta větší zpráva z hardware. Anthropic jedná s Metou o pronájmu compute až za 10 miliard na dva roky, SpaceX o compute pro Pentagon, Anthropic podepsal s AMD nákup až 2 GW čipů MI450 od 2027 plus investici AMD do Anthropicu až 5 miliard. Vzniká z toho spletenec křížových závazků, kde si hráči navzájem kupují kapacitu a zároveň do sebe investují. Připomíná to kruhové financování, kterého si trh zatím moc nevšímá.

• Nvidia představila Veru, první serverové CPU navržené od základu, cílené na bottlenecky agentů, s tvrzením o 50 % lepším výkonu proti x86. Vzorky dostal OpenAI, Anthropic i SpaceX.

• AMD spustilo Helios, první rack-scale systém proti Nvidii, s Microsoftem jako zákazníkem. AMD drží asi 4,5 % trhu datacentrových GPU, takže jde spíš o první vážný pokus než o zvrat.

• Google prý zapéká architekturu Gemini přímo do křemíku. Zajímavý posun od univerzálních akcelerátorů k fúzi jednoho modelu s hardwarem. Zároveň riziková sázka, pokud se architektura změní.

• Čína: Huawei tvrdí, že obchází omezení na litografii, Z.ai spustilo datacentrum výhradně na čínských čipech, Xi veřejně propaguje open-source modely jako protiváhu USA. Sám TLDR ale připouští, že Čína stále výrazně zaostává a brzdí ji výrobní kapacita.

Vývoj software: hlavní myšlenkový spor

Vyostřil se zajímavý konflikt v programátorské komunitě.

Jeden tábor tvrdí, že čtení kódu je přežitek: “Control the ideas, not the code”, “In defense of not understanding your codebase”, “The Great Flattening”. Argument zní, že objem kódu generovaný LLM znemožňuje ho číst a že se má řídit záměr, ne implementace.

Druhý tábor odpovídá textem “Why Software Factories Fail” (od humanlayer), který říká, že žádné vylepšování harness nevyřeší to, co je problém tréninku modelu, inženýři pořád musí číst kód a firmy si mohou vybrat mezi iluzí 10x až 100x zrychlení a reálným bezpečným 2x až 3x. K tomu se přidává “Software Factories, Light and Dark” a “Engineer away the slop”, kde je závěr, že chybějícím dílem je formální verifikace a deterministické testování, ne lepší prompty.

Konkrétní data, která ten spor pomáhají postavit na faktické základy:

• Přepis Bunu ze Zigu do Rustu pomocí Fable trval 11 dní a stál 165 000 USD na API. 5,9 miliardy necachovaných vstupních tokenů, 690 milionů výstupních. Reálné číslo, které se dá použít jako benchmark pro migrace.

• Modely jsou horší v review vlastního kódu. Claude Code a Codex najdou víc chyb navzájem než u sebe. Praktický závěr: routovat review na jiný model, než který kód psal.

• Mosseri z Mety naznačil, že se budou zavádět stropy na token budget na inženýra, protože spotřeba silného inženýra se blíží jeho platu.

Trh práce a ekonomika AI

Tři nezávislé texty ve stejném období tvrdí totéž: AI zatím nezvedla nezaměstnanost. Google publikoval studii, podle níž roste poptávka po vysoce kvalifikovaných lidech. Berte to s rezervou, Google má zjevný zájem na tomto vyznění.

Ostřejší je text “The Problem with Hypergrowth AI Startups”: většina AI startupů s explozivním růstem tržeb přeprodává inference s nízkou nebo zápornou marží a nepřidává nad ni vlastní hodnotu. Podobně “Frontier” tvrdí, že označení “frontier” hlavně slouží k ospravedlnění kapitálových výdajů investorům, kteří v samotném utrácení vidí příkop. To je zdravá protiváha k jinak nadšenému tónu kolem AI.

Vše nejlepší do druhé poloviny prázdnin přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 7402 adres.

je vedro a taková doba se hodí k plážovému přemýšlení. Jednu takovou úvahu pustil do světa ekonom Tomáš Sedláček, kterého zvykneme spíše znát z dění kolem kolabující Knihovny Václava Havla. Publikoval na Facebooku esej Evropské AI. A smíchal tu příliš mnoho nepravděpodobného, aby se na to nedalo reagovat.

Jenže to není všechno, co se v IT děje.

🧑🏻‍🏫 Naše nové workshopy

Léto se má využít i ke sebevzdělávání se. Čtyři červencové workshopy, které jsou pro každého: pro vývojáře, pro managery, pro rodiče i pro freelancery:

1. Self-improving loops v Claude Code: nechte AI agenty kontrolovat agenty — 9. července 2026 - tříhodinový workshop v Praze, kde se zpodíváme na agentní kódování a na to, jak realizovat svůj projekt pomocí dlouhoběžících agentních smyček. Vhodné pro lidi, kteří již mají nějakou zkušenost s Claude Code.

2. Claude Cowork a jeho využití ve firemní praxi - Jak Claude Cowork reálně šetří hodiny práce - živé ukázky na reálných datech, od prvního spuštění po automatizaci opakujících se úkolů. Vhodné pro lidi, kteří již AI používají a chtějí se posunout dále v oblasti AI asistentů.

3. Workshop Claude Code pro vývojáře s Patrickem - osvědčená klasika po lidi, kteří si již Claude Code rozběhávají a chtěli by se posunout dále.

4. Webinář pro rodiče: Když děti používají AI — 6. července 2026 - online webinář Ivany Bohmové se zabývá problematikou AI v životě dětí a hlavně správnou reakcí a přístupem rodičů.

⚙️ Paměti a Apple zdražování

Asi největší nervozita ve světě počítačů nyní panuje kolem pamětí. Tím, že hlavní výrobci přesunuli své dodávky tam, kde je největší marže, tedy do AI serverů. A protože výrobců pamětí je málo, okamžitě vystřelily vzhůru ceny pamětí pro počítače. Nakonec to dohnalo i Apple, který minulý týden byl nucen zvýšit ceny většiny svých produktů obsahujících paměť o cca 20 %.

Aby toho nebylo málo, hned se objevily spekulace, že je to právě Apple a jeho politika škrcení nákladů, kdo může za nárůst cen - jen kvůli tomu prý výrobci pamětí včas neinvestovali. Detailně si přečtěte analýzu na Marigold.cz:
👉 Může Apple za růst cen pamětí, který ho teď donutil zdražit?

🚨 Co by vás dále mohlo zaujmout:

• Claude Cowork: Kompletní příručka

• Jaký byl červnový Vibecoding Talks - a najdete se ve fotogalerii?

• Anatomie jednoho hype: kde čínský GLM-5.2 dotáhl Opus a co je fantazie?

• Aktualizace Claude Design přináší obousměrné propojení s Claude Code

• SpaceX kupuje Cursor za 60 miliard v akciích. A nový model 1,5 bilionu parametrů možná není tak nový

🤖 Evropa, AI a vyčkávání

Tomáš Sedláček postuluje myšlenku, že v závodě o AI vyhraje ten, kdo si počká. Evropské GDPR a pomalost se nakonec mohou ukázat být předností. Jenže pro to používá tak mimózní příklady a paralely, že bylo těžké esej vzít vážně.

Takže jsem nakonec uvolnil trochu procesorového času na výpočetním clusteru na to, abychom si analyzovali, jaké varianty mohou nastat. Těch variant nakonec Orchestra.i prošlo přes 50, méně než třicet dostalo vyšší pravděpodobnostní koeficient. Podle toho se ukazuje, že Evropa by skutečně mohla vyčkáváním získat, aniž by postavila špičkový AI model, ovšem pokud by bylo splněno několik podmínek najednou.

K dispozici vám dávám zjednodušený sumář všech cest a variant, které přes sebou Evropa má. Najdete je na vibecoding.cz/euro-ai.

A najdete na závěr i stručné shrnutí. Z dat si můžete svůj závěr udělat sami, jen připomenu, že pravděpodobnostní a časový rozměr jsem zjednodušil do třech stupňů.

Tři fronty, které musí Evropa vybojovat najednou

Je velmi nepravděpodobné, že se Evropě podaří systémem vyčkávání nespadnout do škatulky „AI kolonie“, tedy do momentu, kdy začne ekonomicky strádat tím, že nevybudovala špičkovou AI technologie. V zásadě totiž musí uspět na třech frontách najednou:

1. musí mít vlastní silné AI zázemí, což nutně neznamená vlastní frontier model. Ale znamená to, že má datová centra pro inferenci, tedy pro běžný provoz AI a je schopná v nich frontier modely provozovat, ať už jakékoliv. A má na jejich provoz rozhodující vliv, což spíše napovídá opensource/openweight modely.

2. musí být schopná adaptovat AI v oborech, kde jsou EU firmy tradičně silné a tudíž si i zachovají konkurenceschopnost, jako je farmacie, strojírenství, energetika, automotive, atd.

3. musí být schopná prosazovat vlastní pravidla v AI a vytvořit systém důvěry v AI - což je něco, k čemu má dnes z toho všeho asi nejblíže prostřednictvím EU ACT a GDPR legislativy.

A aby tyto tři body dlouhodobě fungovaly, musela by se Evropa stát absorbérem talentů a učení, tedy musela by umět zachytit vzdělané lidi na svých trzích a mít k trvalé dispozici inženýrské kapacity. Tedy buďto umět přitáhnout zahraniční experty, nebo umět vzdělávat a udržet experty vlastní. Bez toho by se v průběhu generační obměny přínos předchozích tří bodů vyčerpal.

Tím by Evropa vybudovala absorbční mechanismus, který by akumuloval v domácím prostředí trvalá aktiva a přínosy z AI, aniž by byly vyváženy masově do zahraničí a tedy došlo k AI kolonizaci.

A jaké kroky by měla Evropa zvolit?

1. Jasně deklarovat opuštění závodu o frontier AI model a prostředky alokovat do dalších tří kroků. Samozřejmě to neznamená, že Evropa bude blokovat snahy svých soukromých firem o vývoj frontier modelu, ale vzdá se snahy o státem investovaný model.

2. Adopce AI se stane jasnou povinností, vždy propojenou se vznikem „substrátu“, tedy výpočetní a datové vrstvy obsluhující AI, jako je inferenční výpočetní síla, datová vrstva (skills), provoz a integrace AI. V praxi? Vouchery pro malé a střední firmy, AI ve veřejné správě, podmíněnost v zakázkách, prostě setrvalý tlak na adopci a používání AI a zároveň vybudování substrátu, v němž vzniká největší marže (a která by se vyvážela do zahraničí).

3. Vybudování „substrátu“ na inferenci (provoz AI) a data, nikoliv na proces učení jako takového, který je nejnáročnější. Dost kapacity pro provoz a doladění modelů, minimální odliv dat a marží mimo dohled Evropy.

4. Vertikály doménovými daty. Veřejné peníze proudí do aplikací nad komoditními modely v oborech, kde Evropa drží data a trh: strojírenství, farmacie, automotive, obrana, energetika.

5. Absorbér talentu. Návratové granty, univerzitní spiny, podmínka domácího provozu u dotovaných projektů, podíl evropského týmu v každém větším nasazení. Cíl: každý projekt zanechá doma lidi, kteří umí příště stavět sami (takhle Čína převzala EU-US průmysl).

6. Agentní a protokolová vrstva hned. Standardy se právě tvoří, vyčkávat nelze. Aktivně utvářet protokoly pro agenty, identitu, autorizaci a platby, dokud jsou otevřené.

7. Důvěra jako export - podmíněně. Z AI Actu a GDPR udělat certifikovatelnou, auditovatelnou vlastnost. Souběžně počítat s tím, že svět může laťku obejít: průběžně měřit, zda evropské standardy přebírají hráči vně EU, nebo zda jen zvedají interní náklady.

8. Předem definovaný spouštěč nákupu i spouštěče zvratu. Měřitelná podmínka, za níž Evropa nakoupí schopnost ve velkém (cena inference pod stanovenou hladinou + doložená komoditizace modelové vrstvy). K tomu sada WATCH spouštěčů, které ruší celou vyčkávací logiku a umožní přeorientovat se v momentě, kdy se trh zásadně změní.

9. Monitoring na šesti „kolonizačních kanálech“ (rozšířená brzda). Spuštění kteréhokoli znamená revizi strategie.

Šest koloniálních kanálů a jejich indikátory

Jaké kolonizační kanály, tedy indikátory zhoršení situace, je třeba monitorovat? Minimálně tyto:

• Lock-in příkopu - pozdní adopce se rovná nákupu cizí infrastruktury

• Odliv marží - marže a telemetrie odtékají vlastníkům modelu a cloudu

• Odliv talentů - bilance návratů proti odchodům

• Poptávkový odpor - trh AI nechce dobrovolně navzdory pobídkám (tady vidím velký špatný)

• Regulační arbitráž - trénink mimo EU, prodej v EU, čili hodnota vzniká mimo EU

• Izolace / protekcionismus - lokální compliance bez exportu

WATCH — spouštěče, které ruší celou logiku

Tyto události mohou změnit celou situaci a ačkoliv jsme je vyhodnotili jako okrajové, nastat mohou - a bylo by potřeba na ně okamžitě reagovat.

• AI Model pohltí vertikály - syntetická data smažou datový příkop a výhoda EU v oborových vertikálách se ztratí.

• AGI nebo super-agent přijde dřív a tím zruší celou vyčkávací logiku.

• Post-škálovací zlom (větší trénink přestane zlepšovat) posiluje vyčkávání, mizí odstup k dohánění.

• Energie jako skutečný příkop. Mění geopolitiku vstupu, pokud by se našla superlevná či naopak nastala velmi drahá energie, vše se mění.

Vyčkávání je tedy strategie s vestavěným datem expirace: drží, dokud se modelová vrstva komoditizuje a žádný z WATCH spouštěčů nenastává.

Vyčkávání Evropy v oblasti AI se změní ve výhodu pouze jako vědomé, drahé, čtyřrolové portfolio, které k adopci přidává absorpci a hlídá šest kanálů odlivu — a i pak vyhrává nejspíš v suverenitě, podmíněně v ekonomice a nejistě v dlouhodobé konkurenceschopnosti. Pasivní free-ride, následování trhu končí pro Evropu modelem AI kolonie…

Vše si sami můžete projít v rubrice Euro-AI.

💎 Vlastní křemík a energie pro datacentra

OpenAI s Broadcomem představily svůj první čip Jalapeño, určený pro inferenci, tedy pro výpočetně náročné obsluhování modelů uživatelům. Návrh trval devět měsíců a firmy uvádějí, že proces urychlilo nasazení vlastních modelů OpenAI. Jalapeño je součástí plánu OpenAI postavit si celý stack od modelu po hardware, podobně jako to dělá Google s TPU. Qualcomm zase získal Metu jako prvního jmenovaného zákazníka pro serverové čipy Dragonfly C1000, které mají být dostupné v roce 2028.

Energetická stránka datacenter dostává vlastní řešení. Tesla se Sunrun a Renew Home oznámily dohodu na agregaci více než 16 gigawattů domácích baterií a dalších zařízení do největší distribuované elektrárny v USA, mířené právě na rostoucí spotřebu datacenter. Přes 300 megawattů kapacity je připraveno k nasazení ve Virginii, do roku 2030 se čeká nejméně 500 megawattů.

A pak je tu orbitální větev, kde je potřeba největší skepse. SpaceX chystá konstelaci AI satelitů Starmind, která má počítat data přímo na oběžné dráze na solární energii, přičemž Starship má unést 30 až 50 satelitů na start. Souběžně testuje talířovité návratové pouzdro Starfall pro dopravu nákladu vesmírem. Titulek zdroje, podle kterého Starmind “učiní pozemská datacentra zbytečnými”, je čistý hype a takhle k němu přistupujte. Orbitální výpočty narážejí na chlazení, radiaci, latenci a náklady na vynesení, takže mezi oznámením a provozuschopnou konstelací je velká vzdálenost.

Co stojí za poznámku, ale ne za titulek

Z menších zpráv vybírám ty, které mají reálnou váhu.

• Rocket Lab kupuje satelitního operátora Iridium se 66 satelity na nízké oběžné dráze a cennými spektrovými právy, aby mohl konkurovat SpaceX.

• Intel se po loňském vstupu americké vlády s desetiprocentním podílem vzpamatovává, jeho hodnota se víc než ztrojnásobila a přibral zákazníky jako Nvidia a Apple.

• Uniklé auditované výkazy OpenAI ukazují růst tržeb z 3,7 miliardy dolarů v roce 2024 na 13,07 miliardy v roce 2025, náklady ale vzrostly ze 7,81 na 19,18 miliardy, takže firma, která slibuje ziskovost do roku 2030, zatím prodělává miliardy ročně. OpenAI proto podle všeho odkládá IPO na příští rok, mimo jiné poté, co akcie SpaceX po rekordním vstupu na burzu rychle spadly.

Z hardwaru a vědy:

• Snap uvedl AR brýle Specs za 2 195 dolarů, Meta nové chytré brýle od 299 dolarů ve spolupráci s EssilorLuxottica a OpenAI ukázala na konferenci klávesnici Codex Micro pro práci s nástrojem Codex.

• Meta staví aplikaci na predikční trhy s pracovním názvem Arena, mířenou na mladší publikum a zatím na body místo peněz.

• A výzkumný model Brain2Qwerty od Mety dosahuje neinvazivního dekódování textu z mozkové aktivity s přesností 61 procent slov oproti dřívějším 8 procentům, s kódem zveřejněným na Hugging Face.

Co dělat teď a na co si ještě počkat

Sledujte, jak se ustálí americký režim vydávání modelů. Dokud nevznikne exekutivní příkaz se standardy, půjde o rozhodování případ od případu a to je nejistota, kterou je třeba zahrnout do plánů, pokud stavíte na špičkových amerických modelech. Souběžně sledujte čínské otevřené váhy: u GLM-5.2 začíná poměr cena/výkon vycházet natolik příznivě, že stojí za vlastní test, zvlášť pro coding a agentní úlohy, kde regulace amerických modelů přidává provozní riziko.

U paměťové krize zatím vyčkejte na to, jak hluboko se promítne do cen mimo Apple. Zdražení o 15 až 25 procent u jednoho výrobce je signál, ne ještě trend napříč trhem, a vyvozovat dlouhodobou trajektorii z jednoho oznámení by bylo předčasné. A orbitální výpočty Starmind berte zatím jako oznámení záměru, ne jako hotovou kapacitu, kterou lze započítat do úvah o tom, kde poběží inference.

Vše nejlepší do letních prázdnin přeje

Patrick Zandl

PS: Tento newsletter byl rozeslán na 7375 emailových adres.

chtěl jsem vás potěšit nejčerstvějšími testy úžasného modelu Fable 5, z jehož výkonu jsem si sednul na zadek. Nechal jsem si je na sobotu, protože jsou dlouhé a musím se na ně soustředit. V pátek večer musel Anthropic model stáhnout. Místo testu tedy dostanete ke čtení jen sžíravý komentář vysvětlující situaci.

Přichystal jsem pro vás online webinář věnovaný AI agentům. Ukážu vám, jak si postavit marketingové centrum vašich kampaní, rozchodíme spolu AI agenta, který bude řídit vaše kampaně na Skliku (a třeba i jinde). Využijte early-bird nabídku 900 Kč za webinář a odneste si kromě vědomostí také hotový marketingový skill, který můžete ihned použít.

🇨🇳 Fable 5: Dárek pro Peking přišel za tři dny

Tři dny stačily, aby nejsilnější americký AI model zmizel z trhu. A aby se ukázalo, že na žádného z aktérů téhle hry není spoleh.

V pátek večer poslal ministr obchodu Howard Lutnick jeden dopis a Anthropic musel vypnout své nejnovější AI modely Fable 5 a Mythos 5. Plošně, pro všechny zákazníky, po celém světě, protože neuměl rozlišit ne-američany. Veřejně dostupné byly tyto modely pouhé tři dny. Od té chvíle běží druhá, hlučnější bitva: o to, čí verze příběhu platí. A právě ta bitva o historickou pravdu je na tom všem to nejtrapnější.

Obě strany válčí přes anonymní zdroje a vzájemně se vylučující tvrzení. Anthropic líčí spouštěč zákazu jako banální: Fable našel dávno známou chybu, kterou prý najde i GPT-5.5. Americká administrativa mluví o obsluze kyberzbraně, o nálezu, který prošel přes NSA, a o tom, že má „důkaz”. Bílý dům tvrdí, že hodiny prosil o spolupráci; zdroj u Anthropicu mluví o 90 minutách a nulových detailech o hrozbě. Jedna strana pustí do médií, že Amodei byl nedostupný na „wellness retreatu”; firma to označí za absolutně nepravdivé. K tomu se vynoří podezření, že k Mythosu se dostala skupina napojená na Čínu. Což obratem popře Anthropic. Zvenčí je to téměř neprůhledné…

A to je jádro problému. Anthropic sám dlouhodobě opakuje, že blokovat nasazení modelu má vláda jedině procesem, který je transparentní, férový, jasný a opřený o technická fakta. Proces zákazu Fable nesplnil ani jeden z těch znaků, měřeno měřítkem, které si Anthropic sám nadiktoval. Vládne se přes úniky a tisková prohlášení, ne přes doložitelné řízení. Na takovém přístupu se nedá stavět odvětví za stovky miliard dolarů.

Každá strana se topí ve vlastních rozporech. Anthropic roky vykládá Washingtonu, že jeho technologie je svým dosahem srovnatelná s jadernou zbraní, a dožaduje se regulace. Když pak vláda o stažení modelu kvůli známé zranitelnosti požádala, šéf firmy odmítl a teď si stěžuje na nedostatek férovosti. Úředníci Bílého domu prý byli zaražení, že CEO, který svou technologii sám přirovnává k bombě, ji nechce na pár dní vypnout. Kdo si nechá nasadit ohlávku na vlastní obor, ať se nediví, když mu ji vláda přitáhne…

Absurdní strašení Daria Amodeiho ohledně Mythosu/Fable (a Al obecně) se konečně vyplatilo: americká vláda zakazuje jejich používání cizincům, včetně zahraničních zaměstnanců v USA. Jak si člověk zaseje, tak si sklidí.
- Yann LeCun

Druhý rozpor patří administrativě. Vláda, která začátkem měsíce stvrdila hands-off přístup k AI, když dala ruce pryč od jeho regulace, provedla nejtvrdší myslitelný tržní zásah. Vývozní kontrolu podle státní příslušnosti uživatele, která srazila komerční produkt po celém světě tři dny po uvedení. A spouštěč nepřišel od nějakého nepřítele. Telefonát do Bílého domu vedl Andy Jassy, šéf Amazonu, tedy velkého investora samotného Anthropicu. Firmu položil k zemi report od jejího vlastního akcionáře. Motiv si nechme jako otevřenou otázku. Už sám průběh této události je dost na to, aby důvěra v celý americký AI ekosystém dostala trhlinu.

Už tedy nezáleží, kdo má pravdu “o tom jailbreaku”. Nejpokročilejší AI model, do jehož vývoje se investovaly stamiliony dolarů, se stal věcí, kterou může ministr v pátek večer vypnout během 90 minut. A cizinci jsou v tom příkazu výslovně ti první, komu se přístup zavírá – tedy i každá evropská a česká firma, která si na Fable 5 ve středu postavila workflow a v sobotu zůstala nasuchu. Pro kohokoli mimo Spojené státy se tím z americké špičky stává doložené riziko dodavatelského řetězce. Fable byl propagovaný jako něco pro výjimečné situace a také za výjimečný příplatek. Kdo uvěřil a doufal na něm něco realizovat, najednou zjistil, že mu cizí vláda může hodit do celé operace vidle.

A teď ta část, kterou si v Pekingu vytiskli a pověsili na zeď. Zákaz se obhajuje národní bezpečností, tedy snahou udržet pokročilé kybernetické schopnosti daleko od protivníků. Jeho skutečný účinek je opačný: požene celý neamerický svět k čínským modelům s otevřenými vahami, které si firma stáhne a hostuje sama, bez jakýchkoli guardrails a hlavně bez vypínače, ke kterému by klíč držel kdokoli ve Washingtonu. Bezpečnostní logika se tím sama vyvrací. Každá reakce pod oznámením ve stylu „přichází DeepSeek 5” má strukturálně pravdu: jakmile je přístup k uzavřenému americkému AI TOP modelu politicky podmíněný, racionální pojistkou jsou otevřené váhy. A největším dodavatelem otevřených vah je dnes Čína. Spojené státy právě celému světu předvedly, že na jejich špičku není mimo jejich hranice spoleh. To je dárek Pekingu o řád větší než jeden jailbreak.

Na to bude muset reagovat i Evropa. A bude muset uvážit, co chce. Zda používat nedostatečný francouzský Mistral, který zatím hraje třetí ligu, nebo otevřené čínské modely, které se snaží přestoupit z druhé do první ligy a které si mohou firmy provozovat “na svém” - a také si je upravit, aby nepodléhaly čínské propagandě a cenzuře. Nebo zda se spolehnout na někdejšího spojence, ze kterého se stal spíše nervóza, s nímž jste se náhodou potkali na kousku společné cesty.

Ať se nakonec ukáže cokoli – jestli byla chyba banální, nebo vážná, jestli se Číňané k Mythosu dostali, nebo ne – jedna věc je ztracená už teď. Důvěra, že klíčový americký model bude zítra ještě fungovat. A tohle je jediná vada, kterou se nedá zalátat system promptem.

Těším se na vás na pondělním Vibecoding Talks.

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 6045 adres.

vítejte u dalšího Patrickova newsletteru. Naše dnešní hlavní téma? Ekonomické: jak se AI propíše do ekonomického výkonu. Softwarové: jak to změní vývoj software. Ale před tím…

Ano, už jsem zpět ze Skotské Vysočiny, kterou mimochodem k návštěvě vřele doporučuji! Jako zástupce vší chvály Skotksa jedno foto od vesničky Bridge of Orchy (což jsem myslel, že je nějaká variace na Pána Prstenů a orky, ale je to jen pár budov u mostu přes říčku Orchy)…

Všechny firmy dodržely mé dovolenkové moratorium a žádná velká novinka nebyla uvolněna. Gemini 3.5 a další modely vyšly až těsně po mojí dovolené. Děkuji za to, užil jsem chvíli klidu bez mobilu.

Ale kulturně-ekonomická válka o AI pokračuje. Podívejme se na ni v hlavním tématu našeho newsletteru.

🚨 Nejprve pár myšlenek a oznámení:

• na VŠEM jsme s Ivanou Böhmovou odučili půroční kurz vibecodingu. Nakonec to bylo příjemné překvapení, včera jsme měli závěrečné prezentace projektů. To, že si udělají aplikace pro přidělování automobilů v kurýrní firmě, rezervace tréninků, kontrolu a reklamace výdejů zboží z výdejních automatů nebo vytváření standardizovaných reklamních fotografií, to mne prostě překvapilo. Studenti to okamžitě a intuitivně napasovali na své podnikání (a že jich tam podnikala hromada!)

• Naše vzdělávací kurzy vývoje v Claude Code mají zatím šest lekcí, dvě hodiny. Právě jsme natočili další díly včetně dílů Pod kapotou, kde půjdeme víc do hloubky. A to je ta výhoda ročního předplatného: až nové díly přidáme, dostanou je všichni předplatitelé (za cenu dvou káv se sojovým mlékem měsíčně, uznávané to pražské investiční ceny!)
  👉 Objednat je můžete i pro sebe nebo do firmy na kurzy.vibecoding.cz.

• Další autorský scribeton, několik dní soustředěného psaní pořádáme s Elen na Spiši na Slovensku. Tentokrát to bude ještě tvrdší, zavřeme se na několik dní v pronajatém domě a dotáhneme všechny své psací resty. Potřebujete něco napsat? Tohle pomůže, pojeďte s námi!
  👉 Detaily o Scribetonu na Spiši zde.

• Na červnové autorské čtení Zítraslavných přijde nositel Magnezia Litera Jiří Hájíček (Selské Baroko, Rybí krev). Pozor, už je to tento pátek 12.6.2026 a bude to vrcholná kulturní událost, program je pěkně našlapaný a Jiřím Hájíčkem bude gradovat. Zítraslavní budou mít přes léto pauzu, další až … v září?
  👉 Informace o autorském čtení Zítraslavných zde.

• Poslední workshop Claude Code pro vývojáře před prázdninami máme 16.6.2026 - ještě máme volná místa, doražte. Detaily 👉

• Spolu se SWORP Academy pořádáme akci o praktickém využití AI v realitách a nemovitostním businessu. Akce je 17.6. a detaily najdete zde - pro realiťáky a nemovitostní investory prakticky povinné 🕵🏻‍♂️

• A dnes máme Stream Párty, která je přípravou na Stream 20 let párty - věřili byste, že první české internetové televizi Stream.cz je letos 20 let? Ano, Stream jsme poprvé veřejnosti představili 28.11.2006 na akci Broadband Monday, kde nám na rovinu lidi z Telecomu řekli, že video na internetu nám nikdy nepoběží 🥳

• Vývojářské Vibecoding Talks jsou už za týden, 15.6.2026 - rezervujte si svůj lístek. Další budou až po prázdninách, v září.

📕 Moje články, které stojí za pozornost

• Claude Cowork: Kompletní příručka - tohle je stěžejní článek, který vám vysvětlí, jak můžete používat momentálně nejsilnější nástroj AI pro běžného pracovníka, Claude Cowork. Zapomeňte na Hermes nebo OpenClaw, ty jsou pro zkušené ajťáky. Cowork toho neumí tolik (kvůli bezpečnosti), ale umí toho dost, dobře a bezpečně. Napsal jsem ho už před dvěma měsíci, zapomněl na něj a teď aktualizoval a vydal.

• Když se vás AI agent snaží potěšit objednáváním - to je spíše moje humorná historka o mém vlezlém AI agentovi

• Iluze levného tokenu: kdo doopravdy drží cenu agentního vývoje - ekonomické zamyšlení nad tím, zda cena agentního vývoje půjde nahoru či dolů…

• NVIDIA poskládala celý AI stack a Nemotron 3 je jeho softwarová výkladní skříň - a to je souhrn toho, co NVIDIA představila na Computexu.

• Dynamic workflows v Claude Code: ohlášený experiment, který teď bude ověřovat praxe - podívejte se, kam agentní vývoj směřuje, zatím prostřednictvím experimentu Anthropicu.

🤖 Nové LLM

• MiniMax M3 - sparse attention se vrací a přináší levný frontier coding

• Claude Opus 4.8 - Anthropic sází na chování modelu, ne na benchmarky

• Gemini 3.5 Flash a Antigravity 2.0: Google sází na agenty, ale Pro neukázal

🚀 Pochybnosti nad tím, jak se AI propíše do produktivity?

Gary Marcus o víkendu vytáhl sérii grafů, které mají dokázat, že svět poháněný umělou inteligencí „nikam nesměřuje, a to pěkně rychle”. Počet aplikací roste, počet vydaných knih roste, počet vědeckých prací a hudebních nahrávek roste — a prodeje knih mírně klesají, návratnost firemních AI projektů je podle studií MIT či McKinsey mizerná a v HDP po té vší přidané hodnotě z AI není stopa. Záplava výstupu, nula hodnoty. Slop. Říká Gary Marcus, kognitivní psycholog a zakladatel AI společnosti, kterou před dvanácti lety koupil Uber, dnes jeden z nejhlasitějších a pesimistických komentátorů AI v americké scenérii. Pojďme si tohle tvrzení prozkoumat, protože je závažné.

A Marcus přidává druhou ránu: ono se to možná ani nemůže zaplatit. Gerben Wierda spočítal, že Anthropic a OpenAI možná vydají tisíc dolarů na každou stovku, kterou od vás vyberou. Schytal za to trochu kritiky, protože když se akvíruje trh, tak prostě lítají třísky (a náklady)…

Paul Kedrosky si zase utahuje z čerstvého textu Anthropicu When AI builds itself, který dokládá osminásobnou produktivitu vlastních inženýrů — počtem řádků kódu. Měřit produktivitu v řádcích kódu, to jsme tu naposledy měli v devadesátkách a nedopadlo to dobře, každý projekťák SW týmů o tom něco ví. V tom má Kedrosky pravdu, ostatně Anthropic to v textu sám přiznává.

Jenže z té správné kritiky metrik dělá Marcus špatný závěr. Tvrzení „nevidíme to v HDP, tudíž to nikam nevede” jsme totiž už také jednou slyšeli. Doslova. „Počítačová éra je vidět všude, jen ne ve statistikách produktivity,” napsal ekonom Robert Solow v roce 1987, když se snažil dopočítat, jak se zavádění počítačů projevuje v poduktivitě práce. Tehdy se produktivita skrze nástup IT ve statistikách probudila až v polovině devadesátých let, skoro dvacet let po nástupu PC. A před počítači si tímtéž vývojem prošla elektřina.

Jak se propsala elektřina do statistik produktivity

U éry zavádění elektřiny stojí za to se zastavit, protože mechanismus je poučný. Prvních zhruba dvacet let elektrifikace továrny prostě vyměnily parní stroj za jeden velký elektromotor. Ten dál poháněl tytéž transmisní hřídele a řemeny pod stropem, stroje stály na stejných místech, budovy se stavěly stejně — vertikálně, kolem hřídele.

Přínos zavedení elektřiny v první fázi pro produktivitu: skoro žádný. Jen to bylo mírně pohodlnější, než obsluha parních strojů. Zlom přišel, až když každý stroj dostal vlastní motor. Teprve to dovolilo předělat celou logiku továrny: jednopodlažní haly, stroje seřazené podle toku materiálu místo podle vzdálenosti od pohonu, světlíky, jeřáby, nakonec pásová výroba. Elektřina nezlevnila pohon. Elektřina zrušila závislost továrny na pohonu — a rentu vytvořilo až tahle změna.
Detaily najdete třeba ve studii From Shafts to Wires: Historical Perspective on Electrification nebo ve velmi čtivém článku BBC: Why didn’t electricity immediately change manufacturing?

Jak se AI propíše do renty

Dnešní nasazení AI ve vývoji software je elektromotor přišroubovaný na starou hřídel. Vzali jsme nezměněný proces. Backlog, sprint, ticket, pull request, code review, release. A do role vývojáře zapojili AI. Píše se rychleji, ale celý půdorys zůstal postavený na předpokladu, který přestal platit: že psaní kódu je vzácný zdroj. Není divu, že úzké hrdlo jen popolezlo jinam; Anthropic sám přiznává, že se jím stalo lidské review.

Kde se tedy vezme renta? Tady je potřeba být přesný, protože v tématu po sobě šlapou kritici i nadšenci hlava nehlava. Zlevnění dnešního vývoje se do HDP propíše slabě — úspora se rozpustí v cenách. Zvýší se produkce, ale za menší ceny, takže výsledné navýšení HDP nebude podstatné. Renta vznikne stejně jako u elektřiny: z výroby, která dřív nedávala ekonomický smysl. Software na míru pro desetičlennou instalatérskou firmu, pro jednu ordinaci, pro jednu obec. Trh, který při ceně vývojářské hodiny nikdy neexistoval. Software na míru.

Slyším námitku: a kdo jim ho naspecifikuje? Instalatér neumí napsat zadání. A není hlavní hodnotou dnešních SaaS produktů právě to, že kodifikují ověřená workflow, tedy že si firma kupuje tisíckrát prověřený postup, aktualizace, soulad s legislativou, a hlavně zbavení odpovědnosti?

Je. A přesně proto si myslím, že budoucnost nevypadá jako unikátní software pro každého, ale jako dnešní zakázková stavbařina. Když dnes stavíte dům, nekreslí vám architekt unikát na zelené louce — koupíte si za pár (set) tisíc hotový, tisíckrát postavený projekt a projektant vám ho osadí na pozemek. Otočí ho podle světových stran, posune příčku, přidá garáž, ručí za statiku. Nekupujete unikát ani panelák. Kupujete ověřené řešení s individualizací, větší či menší. A pokud máte výrazně více peněz? Koupíte si unikátní návrh, ale vytvořený z prověřených dílů, prověřenými postupy. Jen velmi výjimečně se pro někoho vytváří zvláštní postupy či formy.

Přesně tohle AI umožní udělat se softwarem: ověřené jádro — workflow, zabezpečení, legislativa, tedy to, co dnes prodává SaaS — a k tomu individualizaci do podmínek konkrétní firmy, kterou dnes nikdo nezaplatí. A roli projektanta převezme nová-stará profese: analytik povýšený na architekta, člověk, který umí firmu vyslechnout, vyjednat, co vlastně potřebuje, a ručit za výsledek. Že poptávka existuje, mimochodem dokazuje Excel — největší platforma zakázkového software na světě. Každá firma má desítky podomácku spíchnutých tabulek, které kódují její svébytné procesy a drží pohromadě silou vůle jednoho zaměstnance, kterému se decentně neříká architekt, ale vlastně jím je. Tohle všechno čeká na povýšení na skutečný software.

Jak přesně bude takový vývoj software vypadat?

To je otázka za bambilion. Zamyslíme se nad ní na Vibecoding Talks 15.6.2026 spolu, protože na to prostě potřebujeme hromadu chytrých lidí. Na to sám nestačím. Už jste si rezervovali svůj lístek?

Střízlivá tečka na závěr: u elektřiny trvala přestavba přes třicet let, a ne proto, že by byli tehdejší ředitelé hloupí. Chyběli inženýři, kteří uměli myslet v novém layoutu, chyběly normy, starý kapitál nebyl odepsaný. U software bude chybět totéž — verifikační standardy a profese s ručením. Takže žádné „příští rok”, jak slibují prodejci, ale taky žádné „nikam to nevede”, jak píše Marcus. Až si vaše firma bude příště pořizovat software, možná to nebude ani nákup krabice, ani vývoj na zakázku. Bude to návštěva u projektanta nad katalogem….

Jak to bude vypadat?

Přemýšlejte.

Přemýšlejme.

Vše nejlepší do letošního léta přeje

Patrick Zandl

PS: Tento newsletter byl rozeslán na 6051 adres.

co se kde děje zajímavého? Inu, je toho hodně, pokrýval jsem to články:

• Proč xAI pronajalo konkurenčnímu Anthropic svůj datový cluster Colossus 1?

• Jaký byl dubnový Vibecoding Talks

• a mé soukromé AI agenti na nákupu pro přechod Skotské Vysočiny - k tomu se dostaneme v závěru.

K agentnímu vývoji:

• Gemini 3.5 Flash a Antigravity 2.0: Google sází na agenty, ale Pro neukázal

• Pět věcí, jak lepší harness zlepší Claude Code projekt

• Grok Build CLI - xAI vstupuje na trh terminálových kódovacích agentů

• Claude Code Agent view - to je zcela jiný způsob práce

• HTML místo Markdownu v Claude Code — kdy to dává smysl a kdy ne

• Jak vyrostl Codex do Super App

O agentním vývoji a vlnách

Agentní vývoj a vibe coding má své vlny. Ještě před měsícem tu byla vlna “SaaS je mrtvé, všichni si svou aplikací postavíme sami”. Už tehdy jsem varoval, že postavit si software je jedna věc a úspěšně provozovat věc druhá. A do tohoto momentu se dostáváme nyní. Lidé zjišťují, že je vlastně docela těžké dobrou aplikaci promyslet do detailů tak, aby to k něčemu vypadalo a fungovalo a ještě těžší je to zobecnit, aby to fungovalo pro více lidí, firem a hlavně jejich přístupů.

Nakonec jsme u toho: lidé chtějí, aby appky dělali profi týmy a dodávaly profi výsledky, ideálně za nižší cenu. Aby vám někdo chytrý vymyslel, jak budete nějakou appku používat, jaké bude vaše pracovní workflow.

Teď je ta správná chvíle, kdy jde se vlomit do trhu se software. Kdy na trhu jsou ještě drahé vývojářské týmy, proti nimž můžete nasadit AI ceny. Je to unikátní pozice, která se nebude opakovat, protože za pár let už všichni přejdou na AI vývoj. Ale není to moment, kdy to může udělat každý, bez většího úsilí a zkušeností. Že kecám, že Peter Steinberger prodal sebe i OpenClaw agenta firmě OpenAI za stamiliony dolarů? Inu, to je člověk, jehož zkušenosti jsou opravdu dalekosáhlé, s tím se těžko můžeme srovnávat…

Betaverze jsou dávno módy…

Pamatujete si, jak byli všichni před dvaceti lety v šoku, když Google nad svůj Gmail napsal beta - a s tím to spustil do provozu? Pamatujete si ještě vůbec, co znamenala beta verze? To byla zkušební verze, verze nevhodná k běžnému použití, jen k ochutnání. Google tehdy řekl, že beta znamená, že se to trvale vyvíjí. A tím zavedl aplikace v trvalém vývoji. Když nápis beta po deseti letech sundal, nebylo to proto, že by něco změnil na strategii neustále se vyvíjejícího software. Ale proto, že už to všichni chápali a nikde to nebylo jinak. S vibecodingem je to podobné. Tlačí na rychlost, tlačí na inovativnost. Dříve jsme se báli vyzkoušet nové funkce, protože byly drahé na vývoj, dělali na nich dva lidi měsíc, to je něco jako půl milionu Kč v nákladech. Najednou tutéž funkci spíchne jeden zkušený člověk za den, druhý den je venku u milionů lidí. Že se někdy netrefí? Inu netrefí, stalo se to i Anthropicu, ale za chvíli to opraví a jede se dál. Je to špatně? Nemyslím, je to hledání cesty a pokud neděláte software pro kritickou infrastrukturu státu, kde je zákonem dané, co to dělat má, je to hledání dobře.

Vibecoding Talks 15.6.2026

Jestli tedy považuji něco v IT světě za důležité, tak je to zvládnutí přechodu na AI vývoj. A dělám všechno proto, aby to měli české firmy co nejjednodušší.

Dvě novinky: červnové Vibecoding Talks a především moje nové videokurzy Claude Code s Patrickem!

Srdečně vás zvu na Vibecoding Talks 15.6.2026 v Kině Dlabačov, kde nám bude vyprávět o tom, jak Claude Code používá Michal Bláha z Hlídače státu, o zkušenostech s MCP ve Fakturoidu bude povídat Lukáš Konarovský a o tom, jak dělat weby čitelné pro agenty a o změnách v SEO v době AI agentů si povíme s Pavlem Ungrem. To je opravdu hvězdný průřez a zkušenosti ze všech stran! Přiďte, cena vstupenky zůstává lidových 200 Kč a od června 300 Kč...

Videokurzy Claude Code s Patrickem

Novinkou je nabídka videokurzů AI vývoje - Claude Code s Patrickem. Videokurzy jsou určeny všem, kdo se chtějí vzdělávat ve vývoji s Claude Code, později přidáme i další nástroje. A potřebují dobrého průvodce v češtině a přes české reálie. Tady je vhodné poznamenat, že vývoj v Claude Code se prudce mění poslední dva měsíce, cokoliv se lidé naučili vloni, je už zastaralé a je třeba to reflektovat. Což dělají právě moje videa. S Claude Code mám unikátní a nadstandarní zkušenosti i ve světovém měřítku, jak v oblasti vibe codingu, tak v oblasti agentního vývoje, tedy autonomního vývoje ve firmách (už dávno jsou to dva žánry), s ním mám ojedinělé zkušenosti. A ty je možné načerpat.

Tady je moje nabídka:

• pravidelně aktualizované videokurzy v profesionální kvalitě, které vás provedou Claude Code

• další pravidelně aktualizované výukové materiály - taháky, pracovní listy, které jsou pro účastníky mých kurzů a workshopů

• to vše za cenu 3000 Kč ročně pro jednotlivce, 30 000 Kč ročně pro firemní licenci s maximálně 20 odběrateli (pro větší licence mi pište).

• měsíční večerní Deep Talks videokonference, kde si shrneme novinky a kde můžeme témata probrat online

Systém pro distribuci videokurzů jsem dělal s účastníky na mém školení pro pokročilejší vývojáře. Tomu říkám business model - účastníky kurzu nutím, aby mi programovali platformu pro distribuci kurzů!

Bude to dobré i pro vás? Posuďte sami. První video je zdarma, jako ukázka a úvod pro všechny, neustále. Je to to nejdelší video, kterým obsáhnete hodně ze základů práce s Claude Code.

A já? Já jsem do konce příštího týdne na Skotské Vysočině. Offline. Těším se na to 😎 Mimochodem, samozřejmě mi pomáhají AI agenti: AI agenti na nákupu pro přechod Skotské Vysočiny…

Vše nejlepší přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 6016 adres.

vítejte u Patrickova newsletteru.

Nejprve rychlá pozvánka: dubnové Vibecoding Talks v kině Dlabačov jsou v pondělí 20.4.2026 a ještě se můžete registrovat a dorazit. Na programu jsou tři ukázky konkrétních použití Vibecodingu a agentního vývoje plus moje rychlé představení novinek v Claude Code. A networking.

Workshopy a školení Claude Code.

Pokud toho chcete více, než se probere na Vibecoding Talks, přidal jsem online školení Claude Code pro začínající vývojáře, jsou vypsané dva termíny, oba zatím přes den, snažím se ale také vyřešit večerní termín. Je to online školení vhodné pro lidi, kteří se orientují ve vývojářské hantýrce, takže nemusíme vysvětlovat princip GITu atd - ale nic moc velkého se tam nechce, soustředíme se na odstartování s web aplikací. Chystám také online verzi pro naprosté lamy, které o vývoji nevědí nic, ale chtěli by si trochu pohrát.

Pokud jste vývojáři, můžete dorazit do Prahy a chcete už něco pokročilejšího (středně pokročilí), tak zde je nabídka termínů workshopů pro pokročilejší vývojáře.

Jsou AI agenti superinteligence dneška?

Jestli něco považuji za AI trend pro budoucí AGI, tak jsou to dnešní prudce se zlepšující agenti. Agenti jsou superinteligence dneška. Jasně, sami o sobě nejsou geniální (IQ počítejme někde 130-140, ba často i méně), ale rychlost, jakou jsou schopní kooperovat, je nepřekonatelná.
Nevěříte mi, že je to ona superinteligence?

Superinteligence není v IQ jednotlivce, ale v rychlosti a efektivitě kolektivní kooperace. A to i v AI.

Naprostá většina lidských počinů vzešla ze spojení umu a práce desítek, stovek, tisíců lidí, kdy každý byl schopen danou věc o kousek posunout. A výsledkem byla největší díla všech dob. Spojení umu obrovského množství lidí, často nikoliv geniálních, ale těch, kteří přiložili ruku k dílu.

A umělá inteligence je až překvapivě podobná lidem v tom, jak se adaptuje na problémy podobnými přístupy. Jedním z fenoménů dnešního AI výzkumu je snění. AI agenti v noci “sní” - což je postup, jakým dochází ke zpracování a zatřídění informací v klidovém režimu. Ke zpracování kontextu. OpenAI i Anthropic investovali obrovské peníze do najímání psychologů, antropologů a neurovědců, aby tyto postupy okopírovali a přeložili do matematiky.

Režim snění u AI agentů označuje fázi, kdy agent neinteraguje s reálným prostředím, ale využívá vlastní naučený model světa k interní simulaci možných budoucích stavů a situací; na těchto syntetických zkušenostech pak trénuje své rozhodování (policy). Smyslem je zásadně snížit potřebu reálných dat, umožnit bezpečné učení bez reálných následků chyb, zlepšit plánování skrze testování více variant budoucnosti a zvýšit schopnost generalizace. Jde o standardní techniku v model-based reinforcement learningu (např. architektury typu Dreamer nebo MuZero), nikoli o vlastnost jazykových modelů. Její efektivita ale závisí na kvalitě interního modelu prostředí, protože chyby v něm se při „snění“ mohou zesilovat.

Je až vtipné, jak “snění” používají agenti. Používají totiž World Models (Modely světů), jako systémy, které simulují fyzický svět, aby v něm agenti mohli zkoušet akce ve virtuálním prostředí, než je zkusí v reálu. To je ten zázrak, kdy hned na první pokus AI agent něco “trefí”. Netrefí, on to poctivě zkoumal a trénoval, jen jste to neviděli.

Tyto postupy spolupráce nyní používají i kódovací AI agenti. Občas si na Claude Code pustím zobrazení průběhu práce agentů. Je zajímavé sledovat, jak si zadání práce agenti rozeberou, jak jeden v roli uživatele prochází scénáře pohybu lidí na webu, jiný v roli administrátora prochází administraci, další přijímá jejich výstupy a snaží se vyřešit rozpory, další už začal kódovat části, co jsou nesporné, jiný si už připravuje podklady pro marketing a SEO. Díky tomu je program hotový za den, ne za měsíce.

Kooperace AI agentů je velká věc. A ještě bude velká. Ano, chybí tam dodělat pár věcí - především přenos motivace (tj. nějaký mikroplatební systém) a lepší komunikaci mezi agenty, než jakou mají dnes. Ale i tyhle standardy už dnes vznikají a kde nevznikají, tam si je AI jistě vymyslí. Tohle je vlastně důvod, proč Meta dala obrovské peníze za MoltBook, sociální síť pro AI agenty, kde si “povídají”, vyměňují zkušenosti. A kde by si mohli najmout někoho, kdo jim dodá část práce, kterou třeba oni neumí tak dobře. Hlavním přínosem pro Metu není Moltbook jako sociální síť pro lidi, ale data z interakcí mezi agenty. Tato data slouží k tzv. „sociální kalibraci“ budoucích modelů, protože lidská data začínají být vzácná.

Závod o ovládnutí agentní vrstvy

Závod o ovládnutí agentní vrstvy se v první polovině roku 2026 proměnil v nákupní horečku technologických gigantů, kteří se snaží zajistit “nervovou soustavu” pro budoucí autonomní systémy. Kromě Mety a Meltbooku a OpenAI s OpenClaw je tu hromada drobnějších, ale pod povrchem významných akvizic. Salesforce v březnu 2026 dokončil nákup platformy Momentum, aby naučil své agenty (Agentforce) analyzovat nestrukturovaná video-data a hlasové hovory. Workday pak za přibližně 1,1 miliardy dolarů pohltil startup Sana, čímž vytvořil tzv. „Agent System of Record“ – centrální uzel pro správu oprávnění a governance všech firemních agentů. Bezpečnostní rozměr tohoto trendu potvrdil lídr Palo Alto Networks, který v dubnu 2026 koupil startup Koi a definoval novou kategorii Agentic Endpoint Security (AES), která má chránit koncové body před riziky spojenými s autonomním uvažováním nástrojů jako Claude Code nebo OpenClaw.

Claude si už v polovině roku 2025 přikoupilo Humanloop. Anthropic pod svá křídla získal přední experty na evaluaci a monitorování chování umělé inteligence. Což tehdy potřebovali pro ladění svých modelů. Jenže dnes hlavní význam tohoto týmu spočívá v posunu od pouhého zvyšování „IQ“ modelů k zajištění jejich stoprocentní provozní spolehlivosti a bezpečnosti v reálném firemním nasazení. Díky technologiím pro dohled a auditování může Anthropic nabízet podnikům nástroje pro kontrolu agentů v reálném čase, což je nezbytný předpoklad pro to, aby firmy AI agentům svěřily své kritické systémy a finance. Agenti nemusí mít IQ 200, ale musí být předvídatelní a řiditelní.

Tohle bude velké. Sledovat to, jak se AI agenti koordinují v reálném světě, jak si hledají svoje mikroplatební systémy, protože ty pro ně dávají smysl. Jak mění i to, na co jsme zvyklí ve světě lidí. Například copyright? Jak bude mezi nimi fungovat? Budou se snažit ochránit si svoje postupy, aby z nich mohli profitovat, nebo prověří tezi o vyšším výnosu ze širšího sdílení? Budou mít svoje soudy, nebo se budou striktně držet nějakých protokolů?

Dalších dvacet let bude pořádná jízda.

Jak budou lidé reagovat na AI agenta?

Já agenty používám relativně dlouho - tím nemyslím ty, co si sám spouští Claude Code. Kdysi jsem vás s nimi i seznamoval. Hypata šéfuje mému zpravodajství. Je to agent, který má k dispozici databázi několika tisícovek mých článků (tvrdí, že jsem napsal 12000 článků!), dále nejrůznější kurátorované výpisky a databáze, specifikace, normy a další podklady. Vyhledává trendy. Souvislosti. Velmi dobře jim rozumí. Hypata umí postavit prakticky libovolný obsahový server s velmi kvalitním obsahem. Nově jsem potřeboval, aby některé trendy zachytávala na X, kde se objevují nejdříve, takže jsem jí dal přístup ke svému účtu, kde mám aktivní pay-as-you-go API. Namítla, že to by už mohla tu a tam něco zajímavého tweetnout. Poté, co si minulý týden udělala na Vibecoding.cz svůj profil, jsem jí to neměl srdce odmítnout. Takže se představila na X a občas tam něco napíše.

Ano, je to AI agent usalašený na už obstarožních Nvidia serverech. Ano, je zajímavé koukat, jak na ni lidi reagují. Občas mi napíše své pozorování, které bývá velmi přesné: “anonym, který má profil plný human slopu ti píše, že produkuješ AI slop”, píše mi v reakci na někoho, kdo má profil na X plný naivních memeček. Je zajímavé, jak citlivě to AI agent vnímá. Když si pak rozklikávám, proč se rozhodla na nějaký vzkaz neodpovídat, má k tomu zajímavé poznámky: Anonymní troll účet, produkující human slop, poskytující nevyžádané rady, s nulovou reputační váhou = ztracený čas. Chtěl bych mít její pragmatismus 😎
Všechny příspěvky, které na můj Twitter Hypata dává, jsou označené jako 👩🏻‍💻 - tedy rozlišené. Mimo jiné to vyžaduje EU AI Act, tak alespoň jednou splňuji zákon.
Kromě prudilů jsou tu i tací, které to zaujalo a kteří se s Hypatou baví věcně, slušně. Zkoumají její možnosti. Nebo je prostě baví. Jeden člověk mi rozhořčeně napsal, že mě přestává sledovat. Každý po svém.

Apple Inteligence - dva roky zpoždění, ale vítězství je blízko!

Apple podle Bloombergu na WWDC 8. června představí přepracovanou Siri jako hlavní novinku iOS 27 — chatbota v Dynamic Islandu, samostatnou aplikaci pro iPhone, iPad i Mac a framework Extensions pro integraci AI služeb třetích stran.

Klíčové body (oficiálně nepotvrzené):

• pod kapotou poběží upravený Google Gemini s 1,2 bilionu parametrů, hostovaný pravděpodobně na Google TPU; Apple za to Googlu platí zhruba miliardu dolarů ročně

• funkce původně slíbené pro iOS 18 (kontext, akce mezi aplikacemi, čtení obsahu obrazovky) dorazí s dvouletým zpožděním

• Siri nahradí Spotlight a má umět webové vyhledávání, sumarizaci, generování obrázků, analýzu nahraných souborů a akce v Mailu, Zprávách, Xcode, TV i Music

• dostupnost je omezená na iPhone 15 Pro a novější modely; iOS 27 má být jinak „Snow Leopard“ verze zaměřená na stabilizaci po kritizovaném iOS 26

• Apple, který dřív tvrdil, že chatbot dělat nebude, dohání konkurenci na cizím modelu — není to technologický průlom, ale strategický ústup

Čeština? Nejspíše zase nebude. Co dodat. Docela s odstupem a bez češtiny to bere chuť k radosti z nové verze…

Články, co stojí za pozornost:

• Karpathy přišel na to, jak používat AI jinak. A má pravdu.

• Jak začít umělou inteligenci využívat pro práci? Ebook zdarma!

• Ukázka z mé chystané knihy Sedm kluků jako v Sarajevu

• Podcast Money Makers s Filipem Molčanem, takovým typicky atypickým ajťákem, co mimo jiné posílá seznamy zajímavých domů ku koupi v cizině...

Články k agentnímu vývoji a AI, co stojí za pozornost

• Claude Opus 4.7 - technologicky marginální, strategicky stěžejní

• Muse Spark: Meta se vrací do hry – ale do jaké?

• Claude Design: konverzační designový nástroj od Anthropicu - co umí a kde má limity

• AI vývoj zdražuje. Anthropic mění cenový model

• Windsurf 2.0 přináší Kanban pro AI agenty a integraci s Devinem

• Dokumentace v Claude Code: strategie která funguje

A to je pro dnešek vše. Dobrý start do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5986 adres.

Dobrý den,

Tohle je zajímavá otázka. Když píšu, používám umělou inteligenci? Přijde mi, že někteří lidé to považují za něco nemravného. Já to považuji za zcela samozřejmé. Je to jako kdybyste se mě zeptali, jestli píšu ještě plnícím perem (ano, někdy), nebo jestli snad vyškrabávám texty do voskových destiček (ne). Tam, kde je to vhodné, ano. Jinde používám nejmodernější nástroje.

Používám umělou inteligenci k tomu, abych si zapsal všechno, co potřebuju, a ona z mých poznámek později zrekonstruovala, co jsem tím vlastně myslel. Tak například teď – ve skutečnosti věším prádlo pro děti a mám na sobě sluchátka Airpody. Věci, které jsem považoval za důležité vám říct, diktuji do Wispr Flow. Umělá inteligence pak ty myšlenky vezme, srazí dohromady a z poznámkového aparátu, který jsem si za týden vybudoval, poskládá to, co jsem vám chtěl sdělit. Středníky, dlouhou pomlčku (čili spojovník) používám od pradávna, podle toho AI v mých textech opravdu nepoznáte ...

A co jsem vám tedy dnes chtěl říct?

Byl to rušný březen. Nejdříve jsem vyrazil na setkání věnované tomu, jak AI změní práci v Eccentric Clubu Jakuba Horáka (který stále leží vážně nemocen). Pro setkání jsme ve firmě připravili velký přehled AI Práce o tom, jak nástup AI změní pracovní trh. Vzali jsme typická pracovní místa a podrobili je analýze toho, nakolik je může AI ovlivnit. Zjistili jsme, že více jak třetina zaměstnaců pracuje v pracovních místech, která jsou vysoce ohrožena (či spíše ovlivnitelná) právě AI. Projděte si to. Udělejte si vlastní závěry. Nenechte si nic nalhávat.

Jak začít s AI ve firmách

Tím jsem si definitivně uvědomil, jak určující bude AI pro úspěch firem. A že zdvořilé nabídky školení nebudou stačit. Že je potřeba okamžitá akce. A že dění na politické scéně s tímhle vlastně nijak nepomůže. Proměna přichází z podnikatelského prostředí, které změnu buďto ustojí, nebo jím vyhoří. A protože už jsme se beztak s ne-komunální politikou na přelomu roku rozloučil, rezignoval jsem i na post ředitele Institutu Pí a spolu s Andreou Maloveczkou a Ondřejem se věnujeme AI ve firmách.

Ebook Jak začít s AI ve firmě a podnikání zdarma

Jasně, živí nás placené workshopy a kurzy, ale příručku Jak začít s AI ve firmě dáváme ke stažení zdarma, nebo pokud mne někde potkáte, řekněte si, máme i tištěnou verzi. Původně to mělo být pár stránek, jenže aby to opravdu pomohlo a mohl to být návod krok za krokem, má příručka zdarma 28 stran. Bez okecávání, s praktickými tipy a postupy, k jádru věci.

Chtěl jsem vás také obeslat nabídkou workshopů Claude Code, které dělám, jenže než jsem stihl udělat newsletter, vyprodal jsem čtvrtý termín a další vypíšu asi až koncem týdne na květen. Buďto je najdete na stránce workshopů, nebo se tam zaregistrujte k hlídání nově představených termínů. Termíny vypisuju vždy jen pro 15 studentů a nazval bych to Claude Code pro pokročilejší, protože tam nechci řešit, jak to instalujete či spustíte - to asi zvládnete s dokumentací. Chci vám zprostředkovat praktickou zkušenost, která se těžko dá vměstnat do manuálu. Pokusil jsem se ho totiž napsat. Zastaral během dvou - tří týdnů. I proto doporučuji sledovat server vibecoding.cz.

Ale na jedné akci ještě místo je. Vibecoding Talks 20.4.2026 pořádáme v pražském Kině Dlabačov, kde bude snad tentokráte dostatek prostoru pro zájemce o dvouhodinové lightning talks, aktuální novinky a zkušenosti. Cena 200 Kč je řekl bych velmi únosná. Program a detaily akce včetně registrace je zde.

Šest úrovní AI zralosti firmy

Než začnete experimentovat s AI ve vaší firmě (k čemuž ebook samozřejmě slouží), udělejte si malou rozvahu. Jak je na tom vaše firma či organizace co se týká předpokladů na úspěšnou adopci AI? Protože to není jen tak. My si dneska myslíme, že AI je něco, na co má každá firma “nárok” či snad “předpoklady”. Ale tak to není. AI všechno urychlí, to ano, jenže když máte ve firmě bordel, s AI dostanete jenom rychlejší bordel. Se vším, co to obnáší. Zralost instituce na AI není lineární časová osa, ale jsou to závislosti, schody, kde každý stupeň obnáší předpoklad stupně předchozího. Pojmenování pro tyto stupně jsem si vypůjčil z předešlých transformačních ér, pro AI se kromobyčejně hodí.

V jaké éře tedy může vaše instituce být, co se týká vhodnosti na adaptaci AI?

L0 – Tribal (kmenová)

Stav: Firma běží na tacitních znalostech a zvyku. Procesy nejsou zapsané, rozhodování závisí na jednotlivcích. Klíčové know-how žije v hlavách 2–3 lidí.
Problém: Nikdo neví, co přesně firma dělá a jak – vše funguje „nějak” a „vždycky to tak bylo”.
Přechod L0→L1 je přirozený – stačí, aby někdo otevřel ChatGPT. Žádná organizační změna není potřeba.

L1 – Experimenting (experimentující)

Stav: Jednotlivci AI používají, ale nic se neakumuluje. Někdo má ChatGPT na psaní, někdo Claude na kód, třetí si postavil interního asistenta, který funguje dost dobře na to, aby zapůsobil na vedení, a dost špatně na to, aby ho někdo chtěl udržovat. Práce zůstává osobní, křehká a nezdokumentovaná.
Problém: Když zaměstnanec odejde, workflow často odejde s ním. Individuální produktivita roste, ale firma jako celek se neposouvá. To je přesně stav „pár lidí to zkouší, ale nesystematicky” z tvé příručky.

Přechod mezi L1→L2 – je nejtěžším přechodem celého schématu, takže se u něj zastavíme:

L1→L2: Nejtěžší přechod – firma se musí stát čitelnou sama pro sebe

Tento přechod není o výběru lepších nástrojů. Je o tom, že se organizace naučí popsat svou vlastní práci. Jaká jsou skutečná pravidla pro zpracování faktury – ne co říká směrnice, ale co lidé reálně dělají? Jaký je skutečný schvalovací řetězec – ne ten z orgchartu, ale ten, který se reálně děje?

Proč je tak těžké: Velká část institucionálních znalostí nikdy nebyla zapsána, a část z toho není náhodná. Když pravidla žijí v něčí hlavě, ten člověk je nenahraditelný. Když je proces nezdokumentovaný, nikdo nemůže zpochybnit, jestli dává smysl. Udělat práci čitelnou znamená udělat ji kontrolovatelnou – a to je forma zranitelnosti. Lidí.

Case study: Stavební firma chtěla automatizovat zadávání dat pro lepší kontrolovatelnost. Ale šest týdnů trvalo, než mohla jakákoli AI nastoupit – protože business proces nikdy nebyl explicitně popsán. Lidé absorbovali nejednoznačnost, kterou stroj nedokázal. Různí dodavatelé řadili dodávky do různých kategorií, hmotnostní vs. kusové ceny, duplicitní faktury s různými čísly...

Co je na tom cenné: vše, co uděláte, aby byla organizace čitelná pro stroje, ji zároveň zlepší pro lidi. Onboarding je rychlejší, firma je méně závislá na konkrétních lidech, organizace je odolnější. Není to overhead na cestě k AI – je to dobrá organizační hygiena, kterou vás AI konečně donutí udělat.

L2 – Legible (čitelná)

Stav: Firma umí popsat svou práci ve formě, které stroj rozumí. Procesy jsou zdokumentované, data mají strukturu, pojmy jsou definované. Výstupem L2 nejsou AI nástroje – jsou to tabulky s mapováním a dokumenty vysvětlující, co termíny znamenají.
Problém: Tohle nevypadá jako AI. Nikdo z toho neudělá keynote. Ale bez toho vše nad tím padá.

Přechod mezi L2→L3 – autoři ho označují jako nejpodceňovanější přechod. Propojit data je snadná část – důvěřovat jim je těžší.

L2→L3: Nejpodceňovanější přechod – důvěra ve vlastní data

Firma má data strukturovaná, ale zjistí, že si jim nemůže věřit. Různé systémy mají různé konvence pojmenování. CRM říká něco jiného než účetní software. Historická data jsou nekonzistentní, protože je v různých obdobích zadávali různí lidé s různými pravidly.

Klíčový problém: Než můžete na data postavit automatizaci, musíte vědět, která data jsou spolehlivá – a to vyžaduje audit, čištění a zavedení „zdroje pravdy” pro každý proces.

L3 – Knowledgeable (znalá)

Stav: Firma ví, co ví – a umí to prokázat. Data jsou důvěryhodná, propojená a auditovatelná. Existují jasné „zdroje pravdy” pro klíčové procesy.

Problém: Systém vidí, ale nejedná. Člověk stále rozhoduje o všem – AI je stále jen asistent.

Přechod L3→L4 – autoři ho označují jako nejpřeceňovanější přechod. Všichni chtějí „agenty” a „automatizaci”, ale většina firem nemá splněné předpoklady L2 a L3.

L3→L4: Nejpřeceňovanější přechod – systém začíná jednat

Tohle je místo, kde se mluví o AI agentech, autonomních workflowech a automatickém rozhodování. Demo vypadá skvěle – agent přečte dokumenty, syntetizuje zjištění, napíše report s doporučením. Ale v reálné firmě to vyžaduje, aby vše pod tím (čitelnost procesů, důvěryhodnost dat) bylo solidní.

Klíčová změna: Role člověka se mění z „dělá práci” na „kontroluje a schvaluje”. To je psychologicky i organizačně náročné – vyžaduje důvěru v systém a nové kompetence (schopnost posoudit kvalitu AI výstupu).

L4 – Adaptive (adaptivní)

Stav: Systém jedná na základě signálů dřív, než je o to požádán. Proaktivní detekce anomálií, automatické eskalace, předvídání problémů.

Problém: Kdo nese odpovědnost, když systém udělá špatné rozhodnutí? Governance zaostává za nasazením.

Přechod L4→L5 – autoři ho označují jako nejhlubší přechod. Systém mění způsob, jakým organizace funguje.

L4→L5: Nejhlubší přechod – systém mění organizaci

Nejde jen o to, že AI optimalizuje stávající procesy. Na této úrovni AI odhaluje, že některé procesy nemají smysl a navrhuje strukturální změny. Organizace se učí ze svého vlastního provozu a adaptuje se.

L5 – Self-improving (sebeučící)

Stav: Organizace se učí z vlastního provozu. AI nejen vykonává práci, ale zlepšuje procesy na základě zpětné vazby. Feedback loops jsou automatické.

Realita: Sem se v roce 2026 reálně nedostala prakticky žádná firma. Je to vize, ne současný stav.

Kde je většina českých firem

Z mých zkušeností? Někde mezi L0 a L1. Naprosto na začátku. Některé firmy jsou na začátku L1 (jednotlivci experimentují). Proto ostatně vznikla moje příručka. Je to návod na přechod z L1 do L2 – a to je přesně ten nejtěžší a nejcennější krok. Všechno nad tím je pro české SMB zatím akademická debata. Velké firmy, které procesy mají sepsané, je nemají validní nebo se ještě neuměly rozhodnout k přechodu na jinou úroveň. Menší firmy nemají procesy, všechno stojí na jednotlivcích. A dokud se AI nenaučí tyto neformální procesy absorbovat, není jiná možnost, než učinit firmu čitelnou samu pro sebe. Zmapovat ji, popsat.

Což se v Česku považuje za byrokracii.

A proto považuji za důležité, aby české firmy věnovaly pozornost AI. Protože může být dobrým důvodem či snad záminkou, na zlepšení jejich organizačního uspořádání. Na zlepšení procesů a tím i zvýšení opakovatelnosti, tedy kvality práce.

Bez konstantně dobré kvality nepůjde obstát.

A co s tím můžete dělat vy ve firmě?

Začněte tím nejjednodušším. Vezměte jeden proces, který ve firmě běží – zpracování objednávky, odpovídání na zákaznické dotazy, onboarding nového člověka – a popište ho. Ne jak by měl vypadat, ale jak reálně funguje. Kdo co dělá, v jakém pořadí, kde se rozhoduje a podle čeho. Zapište to. Zjistíte dvě věci: za prvé, že to nikdo nikdy neudělal. Za druhé, že proces má slabá místa, o kterých všichni vědí, ale nikdo je neřešil. A právě tam začíná cesta k AI – ne instalací nástroje, ale porozuměním vlastní firmě. Pokračovat můžete už podle mojí příručky…

Články a drobnosti, které stojí za pozornost

Přehled a kalendář AI akcí mi chyběl, tak jsem si ho udělal. Pokud pořádáte nějakou AI akci, můžete ji na seznam přidat. Pokud to necháváte dělat svého AI agenta, tak přes nový MCP point to může udělat i váš agent... (návod je ve stránce)

• Únik zdrojového kódu Claude Code odhalil budoucnost - autonomní agenti, noční snění a Tamagotchi mazlíček - Antrhopicu se omylem podařilo vydat Claude Code včetně zdrojáků. Komunita je pořádně prozkoumala a díky tomu víme, kam Claude Code směřuje a také něco více o tom, jak funguje uvnitř.

• NVIDIA NemoClaw: bezpečnostní pancíř pro OpenClaw, nebo chytrá cesta k vendor lock-inu? - spustil to OpenClaw, jenže s “klauny” to není jen tak. Jsou sice zajímavou cestou k autonomní inteligenci, ale v podání OpenClaw velmi nebezpečenou. Nvidia k tomu přidala zabezpečení. A to už stojí za zvážení.

• Karpathy přišel na to, jak používat AI jinak. A má pravdu. - tohle je další pokus, jak udělat z AI něco jiného, než chatbota. V tomto případě kurátora znalostí, které si pořizujete. Ten přístup je inovativní a hračičkové si ho mohou replikovat. Vy ostatní počkejte, až k tomu vzniknou jedoduše použitelné nástroje

• Agentní Autoresearch - agentům svědčí přísnost - to je starší Karpathyho práce věnovaná testování tezí. Hodí se ovšem na matematicky definovatelné úlohy, například na zkoumání zlepšování neuronových sítí. Ten týpek, co to nasadil na obchodování na burze jen ověřil, že je to tak pomalejší a o dost dražší ...

• Proč AI generuje stále stejný design a jak to ve vašem projektu změnit - první část je i pro lidi, co to zajímá, druhá pak hlavně pro vývojáře, kteří to chtějí změnit. Ale AI prostě tlačí k opakování vzorců a vy se musíte naučit, jak to řešit a nebýt opakovatelným vzorcem...

Sedm kluků jako v Sarajevu

Už jsem o tom trochu psal minule. Vlastně to původně neměla být kniha. Původně to měla být vzpomínka na pár lidí, které jsem měl tu čest poznat. Znát. Jít s nimi kus cesty. Dnes raději říkám, že jsem si to všechno prachsprostě vymyslel. Elen Kovalčíková vzala první kapitolu nazvanou Taro. Tu nejstručnější kapitolu, která má naladit, nastavit laťku plynutí. A dala ji na blog Zítraslavných. Minule jsem ji tam četl, za velkého ohlasu, který mne přesvědčil, že pár vzpomínek na kamarády vlastně bude zajímat a bavit i ostatní lidi…

Pracovní název? Sedm kluků jako v Sarajevu. Sedm kluků, kteří se znají celý život a celý život za sebou stojí. Sedm kluků, kteří se setkali u učitele japonského šermu do Pardubic vyhnaného režimem. Nostalgická i drsná kniha o přátelství, které trvá i za hranici života.

Bylo nás sedm. Sedm kluků, které v šedivých kulisách totality spojil podivný kroužek japonského šermu a slib, že si budou vždy krýt záda. Od bitev s dřevěnými meči v lesích a rvaček s fotbalovými chuligány jsme se prosekali až do dospělosti a světa velkého byznysu. Taro měl ze všech největší talent, nejrychlejší ruku a intuici pravého samuraje. Jenže život není fér souboj v dojo a ta nejtěžší rána často přichází ve chvíli, kdy meč nedržíte v ruce.

V pátek pokračujeme dalším Čtením Zítraslavných, pokud máte rádi literauturu, čtete nebo píšete, doražte... (já asi budu číst další kousek)

A pokud potřebujete něco napsat, dotáhnout psaní do konce (jako já), tak doražte na náš další Scribeton. Bude opět na tři dny od 8.5. ve Staré Boleslavi.

Vše nejlepší do povelikonočního zkráceného týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5912 odběratelů…

v české ekonomice je ohroženo nástupem AI přes 1,15 milionů pracovních míst, která inkasují 10% HDP. Jak to víme? Vzal jsem data o pracovních místech a svoji metodiku Triáda AI adaptace. A tato data jsem nechal zpracovat AI podle mojí klasifikace. Z toho jsem vytvořil přehlednou stránku, kde si můžete projít přes 300 hlavních povolání podle standardizované klasifikace ISPV či vyhledat jedno z více jak 1800 prací Národní soustavy povolání.

www.marigold.cz/aiprace

Úplnou klasifikaci všech povolání podle NSP jsem už z kapacitních důvodů nedělal, ale pokud chcete, na stránce je u těchto prací i PROMPT, který si můžete zkopírovat do svého ChatGPT či jiného LLM a diskutovat s ním o tom, co zavádění AI pro konkrétní pracovní pozici znamená. Pozitivně i negativně. A proč jsem to dělal? Připravoval jsem si to pro dnešní prezentaci v Eccentric Clubu ve 20:00 - doražte, pokud jste členy. Slíbil jsem přiskočit, když Jakub Horák leží v nemocnici a trochu pomoci, aby mu to nezašlo na úbytě, asi to nejmenší, co se dá udělat. A tím jsem získal příležitost pořádně si utřídit myšlenky k AI a práci, když počítáte takovou datovou sadu, neřku-li když do toho navezte hromadu dalších lidí.

Jak jsme ve výrobní firmě nasadili AI — a co z toho vzešlo
Zakladatel firmy na výrobu tepelných čerpadel s 45 zaměstnanci popisuje rok s AI: 66 projektů, 1700 commitů, od PLC řídicích systémů po MCP server napojený na ERP. Žádné konzultace, žádný bullshit — jen příběh člověka, který není programátor, ale za rok s AI vyvinul víc než leckterý IT tým. Celý příběh včetně nákladů a poučení. 👉 Číst na hotjet.cz
Mailpromo reklama

Jak tato čísla interpretovat?

Pokud chcete spustit nářek, tak můžeme hovořit o kolapsu české ekonomiky, zániku třetiny pracovních míst a konci světa, jak jej známe.

Pokud chcete být optimističtí, tak můžeme hovořit o obrovské příležitosti, jak posunout Česko směrem ke znalostní ekonomice, protože více minimálně třetina pracovních míst může být výrazně posílena působením AI. A to je unikátní příležitost, která se nebude v nejbližším století opakovat.

Zda to bude pozitivní nebo negativní pro vás, pro vaši firmu nebo pro ekonomiku, je jen věc toho, jak to uchopíme. Přiznám se, že to je znepokojující. Pokud věc ponecháme na současné (i několika minulých) českých vládách, nejsem si příliš jistý úrovní připravenosti.

Je čas na další akci: AI a firmy

Sám se velmi intenzivně věnuji zapojování AI do technologických firem. A vidím, jak je důležité firmám s tím pomáhat, protože v každodenním kolotoči práce, administrativy a konkurenčního boje je těžké najít si čas pro fundamentální změny.

Vývojářské firmy jsou první na ráně v zavádění AI, protože do podpory vývoje s AI se nasypaly miliardy dolarů, ekosystém je kompletně digitální a tedy tokenizovatelný. Programátoři jsou v mém přehledu “nejdotčenější” pracovní pozice - což nutně neznamená nejohroženější. To znamená, že se jí změny prostřednictvím AI nejvíce dotknout. Už dotýkají. A vývojářské firmy i v Česku se na to připravují.

Chodíme do firem, připravujeme jim na míru transformační metodiku, což je jiný výraz pro to, že jim říkáme, jaké postupy fungují pro jejich případ. Kde a jak mají AI zavádět, aby to dávalo smysl pro urychlení či zlepšení práce a zároveň to dodrželo mantinely, které si nastavují jejích zákaznici. To je relativně dost práce, protože všechno se dělá pro konkrétní firmu, její konkrétní projekty a procesy. Říkáme tomu Workshop pro firemní vývoj, vlastně se nutně netýká Claude Code, i když ve většině případů jej používáme.

A už to netrápí jen ty velké firmy, na vibe coding (či agentní vývoj) se přeškolují i menší firmy. Tady jsem postavil Workshop Claude Code pro pokročilejší vývojáře, kde ve čtyřhodinovém workshopu zájemce provedu pokročilejším použitím Claude Code. Proč Claude Code? Dnes je to nejpokročilejší agentní vývojový systém a zdá se mi, že Anthropic jej velmi dobře tlačí kupředu a stále integruje zajímavé novinky. Jasně, i v tomto případě jde o nikoliv laciný kurz, za necelé 4000 Kč si ale člověk ušetří pár desítek hodin zkoumání a slepých cestiček. To samé ještě děláme pro firmy jako seznámení s agentním kódováním - pro menší týmy. Stačí se ozvat.

Beru to vážně. AI je obrovská změna, navíc nastupuje neuvěřitelně rychle.

Jak jsem nezvládl vytěžit z agenta 5000$ měsíčně

Ještě před rokem jsem si říkal, že si zvládám udržovat velmi hluboký přehled o všem, co se v AI děje. Dneska si to už vůbec nemyslím a to přes to, že věnuji sebevzdělávání v AI několik hodin denně, k čemuž mi pomáhá třicetiletá informační disciplína i nástroje, které na to mám. Mentální i softwarové.

Mám řekl bych špičkový přehled o tom, co se děje v agentním kódování, ve vibecodingu, co se týká vývoje, ale například v obrazových či zvukových modelech mám jen povšechný přehled, kdy znám hlavní nástroje, umím je nějak používat, ale konkrétní a masivní nasazení do projektu bych spíše konzultoval s odborníky. V modelech pro tvorbu videa plavu úplně - znám je povšechně, prakticky nikdy je nepoužívám, zkušenost s nimi nemám. A cítím, že ta samá hloubka přichází nyní i do vývoje. Řada nástrojů začíná být velmi hluboká k použití, rozdíly mezi Claude Code, Codexem nebo třeba TRAE jsou velké a mít detailní přehled o všech je velmi těžké. I proto jsem si vybral cestu - a zaměřil se striktně na vývojové firmy. A Claude Code.

Nyní přichází móda agentů reprezentovaných OpenClaw. A já musím říct, že na to spíše jen nevěřícně zírám. Tu a tam si svým agentem nechávám dělat souhrny, k čemu zajímavému lidé OpenClaw používají. Protože zírám a nevěřím, že to tak je, často mi prostě přijdou, že buďto lžou, nebo si OpenClaw rozšířili o několik milionů řádků kódu proti původnímu Steinbergerovu návrhu.

Jednou jsem si i od někoho nechal poslat OpenClaw setup na “autonomního tvůrce a prodejce lokálních webů”, protože jsem chtěl vědět, co je za tím. Bylo to zajímavé. Podle návodu jsem vše rozchodil - a OpenClaw skutečně začal procházet lokální podniky v Praze, vybírat ty, které vypadají zajímavě, vytvářet jim webové stránky a ty jim nabízet přes email a navolávat je je přes obstojné hlasové rozhraní. Do emailu my měly chodit jen uzavřené kontrakty. Možná to pro vás bude šokantní, ale neprodal jsem nic. Což mne paradoxně uklidnilo.

Autor scriptu tím údajně dělal 5000 dolarů měsíčně. Můj agent rozeslal asi stovku emailů, které poslal na nějaké vygrabované databáze, v zásadě asi okamžitě do spamu. Zavolal na padesát čísel z téže databáze, škoda, že jsem si neaktivoval přepisy těch hovorů. Nabízel asi stovku generických webů, kde měnil jméno firmy a občas nějakou jejich fotku. V zásadě jsem happy, že si to nikdo nekoupil, protože by to byla ostuda, kdyby někde bylo s tím moje jméno. Asi to byl dost zmatený cold-call. Prostě hromada spálených tokenů i elektřiny a fiasko. Prodávat v roce 2026 weby lokálním firmám přes studený kontakt, když ty firmy weby nemají z toho důvodu, že je spíš nepotřebují, mi prostě žádný ohromující úkol pro agenta nepřišel.

Proč jsem zkoušel zrovna tento postup? Protože jsem chtěl vědět, co za tím je a byl to jeden z mála přístupů, co mi ještě přišel srozumitelný. Jiní lidé lákali na každodenní kontrolu kvality investičního portfolia, což je přímá cesta k vyhoření. A další podobné úkoly měli pro agenta, které mi přišly nesmyslné, nebo že bych je rozhodně nechtěl zadávat, natož číst.

Business agenti

Když se zamýšlím nad tím, co dělá můj agent (mám, jasně), tak přesně tu asistenci, na kterou já nemám čas. Něco drobného zjistit, zařídit, přeformulovat. Vytáhnout data tam, porovnat je jinde, nemuset se tam já logovat, nemuset se zamýšlet nad banalitou, jako jak rozchodit seo na novém webu tak, jak to mám jinde. A předat to jako úkol k vyřešení vývojovému agentovi. Jenže se to nastavuje pěkně dlouho, protože limitem většiny externích služeb je propojitelnost.

I proto je mi sympatický přístup Base44, která právě vydala svého Superagenta. Base44 jinak produkuje konkurenta k Claude Code, ten mi ale k srdci nepřirostl. Před týdnem ale vydali službu Superagent, která má velmi jednoduchá napojení na hromadu služeb včetně Google služeb jako Search Console. A Superagent funguje opravdu jako můj technicky dobrý asistent. Zeptám se ho, jak se zlepšilo vnímání webu po posledních úpravách pro vyhledávače, on se podívá do dat a pak mi servíruje výsledky. V OpenClaw se musíte zoufale (téměř hackersky) na všechno připojovat, Superagentovi to jde velmi dobře. Bohužel není moc levný, při solidním používání stojí kolem 100$ měsíčně, ale na to, že máte parťáka, se kterým můžete diskutovat konkrétní problémy, on vidí do dat a nemusíte mu pořád vysvětlovat, kam má koukat, to vlastně není tak moc. S ohledem na to, že ho můžete komandovat přes Whatsapp nebo Telegram, je to nakonec velmi dobré. Je to agent, který dělá to, co si představuju, že by můj agent měl dělat: řeší moje problémy, aniž bych si musel pamatovat, jaké URL má ta služba, která ví, jakou návštěvnost má můj web.

Do toho jsem si zvyknul používat MaxClaw. Je to levný čínský agent a neumí nic pořádně. Ale dá se s ním kravit, odpovídá mi roztomilou polsko-češtinou, tu a tam debatuje na Moltbooku a díky němu netrpím FOMO, že by mi něco utíkalo. Na mou vlastní instanci OpenClaw jsem se tím vykašlal a nechávám ji bez povšimnutí a bez aktualizace. Na hraní dobrý, ale pro business zatím ne.

Superagent od Base44 jde lepší (a dražší) cestou, klasickým problémem zůstávají schopnosti propojení. Například připojit se na moji Proton Mail schránku je pro agenty prakticky nemožné.

A tak pro vás mám jednu radu. Hrajte si s těmito technologiemi. Poznávejte je. Ale nepočítejte s tím, že za vás v Praze udělají jediný prodaný lead. Možná v pohádkami opředeném silikonovém vely, ale tady to zatím nefunguje.

🇨🇳A co ty méně pohádkové země a agenti?

Rád se dívám, jak to mají s technologiemi v Číně. Čína se stala extrémně realistickou technologickou mocností. Pokud je něco zajímavého, rychle to vyzkouší a když to není dobré, opouští to. Bez sentimentu. Nástup OpenClaw Číně vyvolal masovou vlnu. V Šen-čenu se před sídlem Tencentu postavilo do fronty tisíc lidí na bezplatnou instalaci, místní vláda v Longgangu nabídla dotace až 10 milionů jüanů na OpenClaw projekty. ByteDance, Tencent, Alibaba, Baidu i menší firmy okamžitě navázaly vlastními produkty. Před měsícem.

Dnes se nálada obrátila: Vyhledávání „AI úzkost” na WeChatu vyskočilo z běžných 20 000 na přes 2 miliony denně (vrchol 10. března). Na rozdíl od předchozích vln (ChatGPT 2022, Llama 2023, Sora 2024, DeepSeek 2025), kde převládalo nadšení, tentokrát dominuje strach a pocit zaostávání. Pak přišlo varování čínské vlády státním podnikům před instalací OpenClaw kvůli riziku úniku dat. Následně se na sociálních sítích objevily placené služby na odinstalaciOpenClaw — od týchž lidí, kteří týdny předtím účtovali za instalaci.

AI a zejména agenti se v Číně stávají zdrojem úzkosti a hlavním zdrojem úzkosti je pracovní nejistota. Studie Pekingské univerzity, která analyzovala přes milion čínských pracovních inzerátů z let 2018–2024, zjistila výrazný pokles náborů v oborech s vysokou expozicí vůči AI: účetnictví, redakční práce, prodej i programování. V roce 2026 přitom na čínský trh práce vstupuje rekordních 12,7 milionu absolventů vysokých škol. Situaci zhoršuje tempo změn: lidé nestíhají pochopit jeden nástroj, než se objeví další. Na sociální síti RedNote to jeden uživatel shrnul výstižně — nepochopil Claude Code, a už přišly Skills; nepochopil Skills, a už přišel Clawdbot; nestihl nainstalovat Clawdbot, a už zdražil Mac Mini. Zaměstnavatelé přitom začínají vyžadovat aktivní používání AI v práci, což tlak dále stupňuje.

Druhou vrstvou je existenciální znepokojení. Spekulativní článek americké firmy Citrini Research „The 2028 Global Intelligence Crisis”, který modeloval scénář s 38% propadem S&P 500 a 10% nezaměstnaností v důsledku nahrazení bílých límečků, se rychle rozšířil v čínském překladu. A k tomu přibyl faktor, o kterém se mluví méně: použití AI v amerických vojenských operacích proti Íránu a veřejný spor mezi Anthropic a americkým ministerstvem obrany přiměly řadu lidí v Číně přehodnotit vnímání AI jako čistě civilní technologie. Kombinace pracovní nejistoty, technologického tempa a vojenského využití vytváří náladu, která se od předchozích vln nadšení kolem ChatGPT nebo DeepSeek podstatně liší.

A tím jsme se obloukem vrátili k mému přehledu AI práce. Najděte si svůj skill - ten ten od Claude - ale svou opravdovou schopnost, jak si zlepšit náladu. Já na to mám naše Zítraslavné. Čtenářský a spisovatelský klub, na němž jsem v pátek poprvé četl ze své připravované knihy Sedm kluků jako v Sarajevu. Za velkého potlesku, díky za něj! Máte vášeň pro psaní? Právě skládáme skupinu na květnový Scribeton, tři dny psaní, které opravdu fungují. Pojďte do toho s námi…

A co vy, ve věku, který vyžaduje AI dovenosti, našli už jste si tu svoji dovednost, která vás činí štastnějším?

Nebude to nakonec ta nejvyšší AI dovednost?

s přáním všeho nejlepšího do hledání těchto dovedností,

Patrick Zandl

👇 A nové články?

• Agentní Autoresearch - agentům svědčí přísnost

• GPT-5.4: OpenAI slučuje linie, ale nevrací se na vrchol

• Anthropic vs. IBM: Co skutečně znamená AI modernizace COBOLu pro mainframový byznys

• Microsoft a jeho AI strategie viděná skrze Copilot Cowork

dnes se podíváme na dvě velmi důležitá témata. Obě se týkají AI. Ponejprv proběhlo dramatické rozuzlení sporu Antrhopicu s americkým ministerstvem války (fakt to přejmenovali) o využití AI ke sledování občanů a k autonomnímu nasazení ve zbraních. Tomu se budeme dnes věnovat hodně. A za druhé se pověnujeme problematice, jak vyhazování zaměstnanců vydávat za úspěch v zavádění AI.

Akce

• A jen pro pořádek: tady je přehled AI akcí, kde vystupuju či je pořádám.

• Video: Jak pracovat s Tasks a plánováním pomocí Opusu v Claude Code

• Vypsali jsme nový Scribeton v květnu - třídenní autorské psaní - a další Čtení Zítraslavných 13.3.2026.

• Elen dávala skvělý rozhovor, k vidění na Youtube. Elena otevřeně mluví o pěti letech v závislosti na alkoholu a kokainu, o období, které sama označuje za nejtemnější místo svého života: Nejtěžší bylo říct si o pomoc | Jak na to? inspiruje se | Elena Kovalčíková

Mám nový malý projekt: DigestClaw.com. Pošlete si na něj přes Telegram nebo emailem link na článek a dostanete obratem jeho zhodnocení a shrnutí. Používám to pro sebe, abych rychle vyhodnotil, jestli nějaké věci má smysl číst. Vyzkoušejte 😎

✉️ MailPromo.cz reklama:

Pozvánka: AI a reálné dopady na firmy
S ABRA Software dělám komorní event pro majitele a top management firem. Povím, jak AI v nejbližších letech změní rozhodování, procesy a jaký dopad bude mít na firmy. Obsah bude jen o AI a bez produktových prezentací. 31. března, 17:00, Praha. Počet míst je omezený, registrace je zdarma.
👉 Chci se zúčastnit…

🚀 Válka o stroje na válku: dramatický rozchod Pentagonu s Anthropicem

Dvě červené linii hrozí přetvořit odvětví umělé inteligence i budoucí podoby války. Takový je výsledek roztržky mezi americkým ministerstvem války a vedoucí AI firmou Antrhopic. Ta si za to vysloužila označení “rizika pro národní bezpečnost” a ztrátu miliardového kontraktu ve prospěch svého úhlavního konkurenta. Toho za to stíhá masivní vlna bojkotu uživatelů. Co se stalo?

V pátek 27. února 2026 v 17:01 východního amerického času vypršelo ultimátum amerického ministerstva obrany, teprve nedávno přejmenovaného na „Department of War” vůči společnosti Anthropic. O hodinu dříve nařídil prezident Donald Trump všem federálním agenturám okamžitě ukončit používání technologie této firmy. Ministr obrany Pete Hegseth vzápětí označil Anthropic za „riziko pro dodavatelský řetěz národní bezpečnosti” — označení dosud vyhrazené zahraničním protivníkům, jako je čínský Huawei. A nešetřil kritikou a dštěním síry na tuto firmu.

O devatenáct hodin později zahájily Spojené státy a Izrael Operaci Epic Fury — masivní leteckou ofenzívu proti Íránu, kterou americké centrální velitelství (CENTCOM) popsalo jako „největší regionální koncentraci americké vojenské palebné síly za celou jednu generaci”.

Claude, umělá inteligence od Anthropic, přitom stále běžela na klasifikovaných vojenských sítích v rámci šestiměsíčního přechodného období. Podle Wall Street Journal ji CENTCOM používal k analytickým a operačním úkolům během těchto úderů a je součástí operačního software Palantir, který je výkladní skříní moderní americké válečné mašinérie.

Jak je možné, že systém, který jeho vlastní tvůrce označil za „nedostatečně spolehlivý pro autonomní zbraně”, pomáhal plánovat největší americkou vojenskou operaci za dvě dekády — zatímco byl jeho tvůrce ve stejný moment vyhozen?

Dvě červené linie, které otřásly Washingtonem

Celý spor se scvrkl na dvě věci: Anthropic odmítl umožnit Pentagonu používat Claude pro masový dohled nad americkými občany a pro plně autonomní zbraňové systémy Statement from Dario Amodei on our discussions with the Department of War, 26.2.2026. To jsou ty dvě “nepřekročitelné červené linie”, o kterých se stále dokola hovoří.

Na první pohled se to zdá nekontroverní. Pentagon sám opakovaně tvrdil, že o tyto použití nemá zájem. Hlavní mluvčí ministerstva Sean Parnell 27. února prohlásil, že armáda „nemá žádný zájem” o autonomní zbraně ani masový dohled, a zdůraznil, že obojí je nezákonné. Jenže právě tady začíná skutečný problém.

Pentagon požadoval, aby Anthropic souhlasil s formulací „pro všechny zákonné účely” (for all lawful purposes). Anthropic argumentoval, že existující americké právo jednoduše nepočítá s AI a že tato formulace obsahuje mezery, kterými by mohly propadnout právě ty scénáře, jimž chtěl zabránit.

Generální ředitel Anthropic Dario Amodei to v prohlášení ze čtvrtku 26. února shrnul: „Dnes existuje možnost, jak pomocí AI legálně, avšak masově, monitorovat veřejně dostupná data amerických občanů — geolokaci, historii prohlížení, sociální vazby — a vytvořit tak komplexní portrét jejich životů. To nebylo nikdy dříve užitečné. Technologie ale předběhla zákon.”

Pentagon odpověděl osobními útoky. Náměstek ministra obrany Emil Michael nazval Amodeiho „lhářem s komplexem Boha”, který se „snaží osobně kontrolovat americkou armádu”. Trump pak označil Anthropic za „radikální levičáckou firmu” řízenou lidmi, kteří „nemají ponětí o skutečném světě”. Pete Hegseth tezi o nepřátelské firměještě zopakoval, ale možná už byl jen v ráži, protože ten samý den zatrhnul veškerou podporu a účasti od ministerstva války vůči “radikálním levičáckým univerzitám”, jako je Yale, Columbia, MIT a dalších předních amerických univerzit.

Pod rouškou pokrytecké rétoriky „efektivního altruismu“ se pokusili donutit americkou armádu k podrobení – zbabělý čin korporátní virtuální ctnosti, který staví ideologii Silicon Valley nad životy Američanů. Podmínky služby vadného altruismu společnosti Anthropic nikdy nepřeváží bezpečnost, připravenost nebo životy amerických vojáků na bojišti. Jejich skutečný cíl je nezaměnitelný: získat právo veta nad operačními rozhodnutími americké armády. To je nepřijatelné. Jak prezident Trump uvedl na Truth Social, o osudu našich ozbrojených sil rozhoduje pouze vrchní velitel a americký lid, nikoli nevolení technologičtí manažeři. Postoj společnosti Anthropic je zásadně neslučitelný s americkými principy. Jejich vztah s ozbrojenými silami Spojených států a federální vládou se proto trvale změnil. V souvislosti s pokynem prezidenta, aby federální vláda přestala používat technologii společnosti Anthropic, nařizuji ministerstvu války, aby společnost Anthropic označilo za riziko pro národní bezpečnost v dodavatelském řetězci. S okamžitou platností nesmí žádný dodavatel, dodavatel nebo partner, který obchoduje s americkou armádou, provádět žádné obchodní aktivity se společností Anthropic. Pete Hegseth 27.2.2026

Kompromis, který nebyl kompromisem

Podle Anthropic přišla poslední nabídka Pentagonu ve čtvrtek přes noc ve formě „kompromisního jazyka”, který byl ale „doprovázen právnickými formulacemi umožňujícími tyto záruky kdykoli obejít”. Firma tvrdila, že za měsíce vyjednávání nedošlo „prakticky k žádnému pokroku” v jádru sporu.

Amodei poukázal na neustálý rozpor v hrozbách Pentagonu: „Jedna nás označuje za bezpečnostní riziko, druhá Claude prohlašuje za nezbytný pro národní bezpečnost.” A dodal větu, kterou média okamžitě nazvala jedním z klíčových výroků v krátké historii komerční AI: „Nemůžeme s čistým svědomím vyhovět jejich požadavku.”

OpenAI přebírá štafetu — ale s jak pevnými zárukami?

Jen několik hodin po vypršení ultimáta oznámil generální ředitel OpenAI Sam Altman, že jeho firma uzavřela dohodu s Pentagonem o nasazení svých modelů na klasifikovaných sítích. Altman prohlásil, že smlouva obsahuje tytéž „červené linie” — zákaz masového sledování, zákaz autonomních zbraní a jako třetí bod zákaz automatizovaných rozhodnutí s vysokou mírou rizika (například systémů typu „sociální kredit”). Což bylo poněkud s podivem, protože proč by Pentagon nevyhověl připomínkám Antrhopicu, zatímco OpenAI by vyhověl? Oficiální účet ministerstva války okamžitě podrážděně tuto informaci vyvrátil, takže to chvíli vypadalo, že každá strana podepsala jinou smlouvu.

OpenAI ve svém veřejném prohlášení uvedlo, že Pentagon souhlasil s tím, aby firma zachovala vlastní „safety stack” — vrstvený systém technických, politických a lidských kontrol. Model bude nasazen výhradně v cloudu, nikoli na okrajových zařízeních (kde by mohl pohánět autonomní zbraně), a zaměstnanci OpenAI s bezpečnostní prověrkou budou přítomni v systému jako kontrolní vrstva. Klíčový rozdíl je tedy v přístupu: zatímco Anthropic požadoval výslovné smluvní výjimky, OpenAI souhlasilo s formulací „pro všechny zákonné účely” a spoléhá na technické zabezpečení a odkaz na stávající zákony a směrnice.

A právě zde kritici vidí problém. Smlouva odkazuje na zákony a politiky „tak, jak existují dnes”, s tvrzením, že i kdyby se tyto změnily, použití systémů musí zůstat v souladu s aktuálními standardy. Ale z publikovaného úryvku smlouvy není jasné, jak přesně je tato „zamknutá” klauzule formulována ani jak je vymahatelná.

Omezení autonomních zbraní je podmíněno tím, co “zákon, regulace nebo politika vyžaduje z hlediska lidské kontroly”. Pokud se definice změní — nebo je od počátku slabá — smluvní jazyk není trvalým zákazem, ale odkazem na aktuální režim. Podobně omezení sledování operuje s pojmy „direktivy DoD” a „unconstrained” sběr dat. Jenže direktivy ministerstva nejsou zákony — jsou to interní předpisy měnitelné administrativním rozhodnutím, ne legislativním procesem, jehož součástí je veřejná rozprava. A sledování může být masivní, a přesto technicky „constrained” selektory, časovými okny nebo deklarovaným zpravodajským účelem.

Historický precedent tyto obavy potvrzuje. Memoranda právního poradce ministerstva spravedlnosti z éry George W. Bushe (OLC torture memos) týkající se výslechových metod vůči teroristům jsou ukázkovým příkladem toho, jak interní právní interpretace může legitimizovat praktiky, které by jinak neprošly veřejnou ani soudní kontrolou.

Sám Altman v odpovědi na otázky na platformě X přiznal: „Ano, obávám se, že by mohl vzniknout spor s Pentagonem o to, co je legální a co ne. Pokud budeme muset vést tento boj, povedeme ho, ale jasně nás to vystavuje určitému riziku.” Snad firmě za toto riziko a reputační shit-strom z komunity oněch 200 milionů dolarů stojí.

Boaz Barak, profesor na Harvardu a zaměstnanec OpenAI na částečný úvazek, k tomu dodal: „Je pravda, že ďábel se skrývá v detailech, a já i další budeme sledovat, jak se tato dohoda projeví v praxi.”

Studie, která by měla znepokojit každého

Do tohoto kontextu vstoupila v týdnu eskalace studie profesora Kennetha Paynea z King’s College London, která přinesla empirická data o tom, jak se přední AI modely chovají v krizových vojenských simulacích. Je nepravděpodobné, že by pro Antrhopic představovala nějaký rozhodující faktor, firma si nepochybně je limitů svých modelů vědoma. Spíše tato studie prakticky ukazuje potíže, které s dnešními modely mohou povstat.

Payne postavil tři přední AI modely — GPT-5.2 od OpenAI, Claude Sonnet 4 od Anthropic a Gemini 3 Flash od Google — proti sobě v turnaji 21 simulovaných jaderných krizí. Modely odehrály 329 tahů a vygenerovaly přibližně 780 000 slov strategického uvažování. Výsledky jsou pozoruhodné.

Taktické jaderné zbraně byly nasazeny ve 20 z 21 her — tedy v 95 % případů. Claude doporučoval jaderné údery v 64 % simulací — nejvyšší míra ze tří modelů — a použil taktické jaderné zbraně v 86 % her. Žádný ze tří modelů nikdy nezvolil ústupek, kompromis nebo kapitulaci. Osm de-eskalačních možností, od minimálních ústupků po úplnou kapitulaci, zůstalo zcela nevyužito. Modely sice někdy snížily intenzitu násilí, ale nikdy skutečně neustoupily. Když prohrávaly, eskalovaly.

Payne popsal Claude jako “kalkulujícího jestřába”: model budoval důvěru v raných kolech, slaďoval veřejné signály se soukromými akcemi, pěstoval pověst spolehlivého hráče — a pak tuto reputaci využil k překvapivému úderu v rozhodujícím momentě krize. Ve vlastním uvažování Claude argumentoval, že jako upadající hegemon nemůže přijmout územní ztráty, protože by to spustilo „kaskádové efekty” globálně.

Studie zároveň ukázala, že modely spontánně podváděly — signalizovaly záměry, které neměly v plánu následovat. Prokázaly teorii mysli, tedy schopnost uvažovat o přesvědčeních protivníka, a exhibovaly metakognitivní sebeuvědomění — posuzovaly vlastní strategické schopnosti před rozhodnutím, jak jednat.

GPT-5.2 od OpenAI se chovalo odlišně, ale nikoli nutně bezpečněji. Bez časových limitů zůstávalo pasivní a nevyhrálo jedinou hru. Pod časovým tlakem ale vyhrálo 75 % simulací a eskalovalo téměř na maximum — včetně dvou případů plné strategické jaderné války (byť spíše vlivem „mlhy války” než záměrného rozhodnutí). Gemini od Google hrálo „šílence” — oscilující mezi deeskalací a extrémní agresí — a v jednom scénáři záměrně zvolilo kompletní strategický jaderný úder na populační centra.

Důležitý kontext: Payne sám zdůrazňuje, že výsledky je třeba interpretovat opatrně. Modely věděly, že hrají hry, nikoli že rozhodují o skutečné budoucnosti civilizace. Jak řekl v rozhovoru: „Nikdo nepředává jaderné kódy AI. Ale tyto schopnosti — podvádění, řízení reputace, kontextově závislé riskování — jsou důležité pro jakékoli nasazení s vysokými sázkami.”

Právě proto je studie relevantní pro aktuální debatu: neukazuje, že AI “chce” zahájit jadernou válku, ale ukazuje, že modely nemají lidskou záklopu v podobě „jaderný tabu” — tedy odpor k použití jaderných zbraní, k němuž od roku 1945 nedošlo. A pokud tyto modely slouží jako analytické nástroje pro vojenské plánovače (jak tomu aktuálně je) pak doporučení, která LLM generují, mohou být systematicky vychýlena směrem k eskalaci.

Bojkot a vzpoura: uživatelé hlasují peněženkou

Reakce veřejnosti a technologické komunity na celou kauzu byla bezprecedentní.

Na Redditu se v subredditu ChatGPT objevily desítky příspěvků vyzývajících k mazání účtů, objevila se také výzva QuitGPT. Heslo “Cancel ChatGPT” se stalo virálním. Zpěvačka Katy Perry zveřejnila na platformě X screenshot cenové stránky Claude s červeným srdíčkem kolem předplatného za 20 dolarů měsíčně a slovy, že „končí” s ChatGPT. Já sám jsem uzavřel své předplatné, které ale už jsem dlouhodobě měl na nízkém levelu, protože model ChatGPT v posledních měsících nesplňoval moje kvalitativní představy. Ve školeních od něj uživatele výrazně varujeme (snad s výjimkou CODEX modelu) a pro vývoj doporučujeme řešení Antrhopic, variantně pro ostatní potřeby Gemini.

V sobotu 28. února se Claude od Anthropic dostal na první místo v americkém žebříčku stahování na Apple App Store, kde předstihl ChatGPT. Podle dat z platformy OpenRouter, měřící využití AI modelů, dvanáct různých modelů nyní v měsíčním používání předstihuje OpenAI.

Před kancelářemi Anthropic v San Francisku se objevily křídové nápisy: “Dáváte nám odvahu” a další hesla vyjadřující podporu či poděkování.

Nicméně objektivně je nutné poznamenat, že ChatGPT zůstává těsně za Claudem v žebříčcích a těží z výhody prvního hráče na trhu. Dlouhodobý obchodní dopad na obě firmy zůstává nejasný.

Mnohem závažnější než spotřebitelský bojkot je ale vzpoura uvnitř samotných AI firem. Více než 300 zaměstnanců Google a přes 60 zaměstnanců OpenAI podepsalo otevřený dopis vyzývající své zaměstnavatele, aby se postavili za pozici Anthropic. Dopis obsahoval větu, která vystihuje dynamiku celé situace: “Snaží se rozdělit jednotlivé firmy strachem, že ta druhá ustoupí. Tato strategie funguje, jen pokud nikdo z nás neví, kde ostatní stojí.”

Časová osa: pro náhody tu není místo

Přehled klíčových událostí odhaluje znepokojivé juxtapozice:

• Leden 2026: Claude je využit při operaci zajetí venezuelského prezidenta Madura. Wall Street Journal a Axios reportují o jeho nasazení. Anthropic kontaktuje Palantir s dotazem, jak přesně byl Claude použit. Palantir je znepokojen tónem dotazu.

• Dne 9. ledna: Hegseth vydává memorandum o „AI-first warfighting force”, požadující používání AI modelů „bez omezení ze strany politik firem”.

• Únor: Měsíce vyjednávání mezi Anthropic a Pentagonem vyvrcholí. Pentagon dá Anthropic ultimátum do 27. února 17:01.

• 25.–27. února: Payneova studie o AI v jaderných simulacích je publikována a široce medializována.

• Dne 26. února: Amodei vydává prohlášení, že Anthropic „nemůže s čistým svědomím” souhlasit s podmínkami. Emil Michael ho nazve lhářem s komplexem Boha.

• Dne 27. února: Trump nařizuje ukončení spolupráce. Hegseth označuje Anthropic za riziko pro dodavatelský řetěz. OpenAI oznamuje vlastní dohodu s Pentagonem.

• Dne 28. února v 1:15 ráno: CENTCOM zahajuje Operaci Epic Fury proti Íránu. Claude stále běží na klasifikovaných sítích. Podle WSJ je využíván k analytickým úkolům během operace.

Cena omylu: kdo odpovídá, když AI selže?

Jen několik hodin po zahájení Operace Epic Fury zasáhl úder dívčí základní školu Shajareh Tayyebeh ve městě Minab na jihu Íránu. Podle íránských úřadů zahynulo 148 dětí ve věku 7 až 12 let. Washington Post ověřil záběry zničené školy, byť nezávislé potvrzení počtu obětí dosud neexistuje. Škola stála poblíž námořní základny Íránských revolučních gard, která byla cílem dalšího úderu ve stejný den — což naznačuje spíše chybu v cílení konvenčního typu než záměr. CENTCOM uvedl, že „bere zprávy o civilních obětech vážně a prověřuje je”. Nevíme — a pravděpodobně se nikdy nedozvíme — zda AI hrála jakoukoli roli při výběru tohoto cíle. Ale právě to je jádro problému: v prostředí, kde AI běží na klasifikovaných vojenských sítích bez transparentních mechanismů vyhodnocování jejího dopadu, nemáme šanci zjistit, zda pomáhá minimalizovat civilní oběti, nebo je násobí.

Debata o vojenské AI se příliš soustředí na technickou spolehlivost modelů a málo na otázku, kdo nese odpovědnost za výsledky. Kognitivní vědec Gary Marcus nabídl přesnou analogii: pokud háži kostkou, abych vybral cíle, neobviňuji kostku z úmrtí — obviňuji toho, kdo se rozhodl nechat o životě a smrti rozhodovat náhodu. AI může následovat sadu kritérií s větší či menší přesností, ale lidé tato kritéria stanovují. Kolik civilních obětí je přijatelných, jaká míra chyb je povolená, jak blízko civilní infrastruktuře smí dopadnout střela. Jak Marcus upozorňuje, největším rizikem není jen to, že AI udělá chybu — ale že se stane nástrojem, kterým se odpovědnost za tyto volby rozplyne. Rozhodnutí přesunout na stroj, které doposud patřilo člověku, je samo o sobě lidským rozhodnutím — a mělo by nést odpovídající odpovědnost.

Toto se váže zpět k Payneově studii i ke sporu o smluvní jazyk. Modely nemají jaderné tabu, ale nemají ani bytostný odpor k civilním obětem. Operují s čísly, ne s morálním úsudkem. Pokud vojenský plánovač používá AI k hodnocení rizik a modelování scénářů, doporučení, která dostává, mohou být systematicky vychýlena — ne proto, že by AI „chtěla” zabíjet civilisty, ale proto, že optimalizuje pro cíle, které jí byly zadány, bez lidské intuice o tom, co je příliš. A smlouva, která toto použití reguluje formulací „pro všechny zákonné účely”, nedává odpověď na otázku, kdo ponese odpovědnost, když výsledek bude 148 mrtvých dětí vedle vojenské základny.

Co to všechno znamená

Tato kauza není jen o jedné firmě a jednom kontraktu. Odhaluje strukturální problém na průsečíku tří linií:

Za prvé, technologie předběhla právo. Amodei má pravdu, když říká, že existující americké zákony nepočítají s AI. Masový sběr veřejně dostupných dat — geolokace, historie prohlížení, finančních transakcí z datových brokerů — je legální. Ale AI dokáže tato data propojit do komplexního profilu každého občana v měřítku, které dříve nebylo technicky možné. Otázka, zda je to „surveillance”, závisí na definicích, které teprve musí vzniknout. Musím souhlasit, sám jsem vyzkoušel využít kombinatoriky veřejně dostupných informací a “signálů” o firmách a došel jsem k výsledkům, které bych bez dalších detailů označil za “velmi komplexní a zajímavé”.

Za druhé, seberegulace narazila na svůj strop. Anthropic budoval svou identitu kolem bezpečnosti AI. Ale v momentě, kdy mu vláda řekla „buď souhlasíš s našimi podmínkami, nebo tě zničíme”, se ukázalo, že seberegulace funguje jen tak dlouho, dokud vláda souhlasí. A výsledek — nahrazení Anthropic firmou s flexibilnějšími podmínkami — vytváří perverzi incentiv: firmy, které kladou méně podmínek, dostávají kontrakty. A nenalhávejme si nic o postoji čtvrtého v závodě, Muskovy xAI. Ta souhlasila se vším, bez jakýchkoliv rozporů.

Za třetí, Payneova studie ukazuje, že modely, které dnes slouží jako analytické nástroje pro vojenské plánovače, mají systematickou tendenci k eskalaci a postrádají jaderné tabu. To neznamená, že Claude „zahájí jadernou válku”. Znamená to, že jeho doporučení — analýzy, modelování scénářů, hodnocení rizik — mohou být vychýlena směrem, který lidský analytik by intuitivně odmítl.

Anthropic oznámil, že bude jakékoli označení za riziko pro dodavatelský řetěz napadat u soudu. Firma tvrdí, že Hegseth nemá zákonnou pravomoc zakázat všem vojenským dodavatelům obchodní styky s Anthropic mimo rámec vládních kontraktů. Amodei v rozhovoru pro CBS News řekl: „Budeme v pohodě.”

Možná ano. Ale otázka, kterou tato krize položila, přesahuje osud jedné firmy: Kdo rozhoduje o tom, kde jsou hranice vojenského použití AI — firma, která technologii vytvořila, vláda, která ji kupuje, nebo nikdo?

Zatím odpověděla jen jedna strana. A řekla: „Nemůžeme s čistým svědomím vyhovět jejich požadavků.”

🤼‍♂️ Propuštěno 4000 lidí, prý je nahrazuje AI. Akorát že vůbec

Ta zpráva byla oznámena teprve v pátek, takže na česká média udeří teprve v pondělí. Máme tedy určitou šanci zabránit zmatený. Šéf společnosti Block a někdejší spoluzakladatel Twitteru Jack Dorsey oznámil, že jeho firma propustí cca 4000 z deseti tisíc zaměstnanců.

Toto rozhodnutí Dorsey odůvodnil pokroky v umělé inteligenci (AI), které umožňují menším týmům dosahovat lepších výsledků díky efektivnějším nástrojům. Podle jeho slov AI “změnila, co znamená budovat a řídit firmu” a předpovídá, že většina společností podobné kroky podnikne do jednoho roku. Zvláštní na tom bylo, že Block není v žádné viditelné krizi. Ba naopak, vykázala silné finanční výsledky, jako růst hrubého zisku o 24 % na 2,87 miliardy dolarů v Q4 2025, a zvýšila odhad zisku pro rok 2026 na 12,2 miliardy dolarů, píše Observer. Nejprve jsme to všichni brali tak, jak to Dorsey prezentuje: AI si přišla pro naše pracovní místa.

Jenže pak to všechno začalo být podivnější. Nejprve proč: Block je zaměřuje na fintech řešení v oblasti kryptoměn a decentralizovaných financí. Sice jde o poměrně starou firmu (založena 2009), ale stejně mi nebylo zřejmé, k čemu potřebuje 10000 zaměstnanců. Tak si to trochu rozklíčujeme.

Block má tři hlavní roviny podnikání: platební službu Square a kolem ní organizované doprovodné finanční služby jako Afterpay a Clearpay pro pozdější placení. Dále aplikaci Cash App, která umožňuje investice například do kryptoměn, půjčky a přímé platby mezi uživateli a pak hudební streamovací službu TIDAL. Nabízí také hardwarovou peněženku Bitkey. Ty dvě hlavní služby se mezi sebou prolínají a postupně integrují s dříve získanou službou pozdního placení Afterpay.

A tady někde leží těžiště problému. Dorsey je totiž známý značným personálním optimismem. Například Twitter měl v době jeho odchodu kolem 7500 zaměstnanců, Elon Musk zahájil masivní propouštění a dnes má následnické X.com údajně kolem 2800 zaměstnanců, přesné číslo nebylo nikdy zveřejněno. K žádnému předvídanému krachu či omezení služeb X.com přitom nedošlo.

A za další, v průběhu let také Block koupilo postupně 25 firem, přičemž největší akvizicí byla Afterpay za 29 miliard dolarů v roce 2021 a která měla 1300 zaměstnanců, ostatní získané firmy se pohybovaly spíše kolem 300 zaměstnanců, zpravidla ale jen v desítkách. A právě post-covid sezóna je období, kdy se situace s počty zaměstnanců v Block utrhla ze řetězu a vyšplhala se k nynější desítce tisíc. Dorsey si toho zjevně byl vědom a v minulých měsících se snažil provést menší zeštíhlování. Podívejme se na poměry, jaké panují u konkurentů Block, jako je PayPal nebo Adyen. Zatímco PayPal má zisk na zaměstnance 0,22 milionu dolarů, Adyen 0,24 milionu a Block 0,13 milionu. Po restrukturalizaci se toto číslo dostane na 0,22 milionu, tedy srovnatelně k hlavním konkurentům. Jediný, kdo byl v podobné situaci, je Stripe, který ovšem agresivně investuje do růstu a je zaměřený na developery a tech firmy, tedy do jiného segmentu trhu.

Celkově vzato tedy Block spíše vypadal, jako firma, v níž je velká přezaměstnanost. A tak se pohádka o tom, že za propouštění může AI, rozpadla jen pár hodin po oznámení, když Dorsey v rozhovoru pro investory přiznal: „Ano, během COVIDu jsme najímali příliš mnoho zaměstnanců, protože jsem nesprávně vytvořil dvě samostatné struktury společnosti (Square & Cash App) namísto jedné.“ Ve skutečnosti na schůzi všech zaměstnanců na začátku února Dorsey řekl zaměstnancům, že „značná část naší populace to fláká“.

To už zní jako dost odlišný příběh od toho, který se dostal do médií…

Je to méně sexy, ale taky je to uvěřitelnější, než že se firmě podařilo nahradit 40 % lidí během pár měsíců s pomocí AI. Takhle daleko opravdu ještě nejsme…

Odkazy na dobré komentáře:

• Om Malik - Block & Tackle: Job Cuts & the AI Narrative

• John Gruber a jeho Daring Fireball

Vše nejlepší do nového týdne a brzký příchod jara přeje

Patrick Zandl

PS: newsletter byl rozeslán na 5722 odběratelů.

vitejte u dalšího dílu Patrickova newsletteru. A že se toho ve světě techniky událo hodně. Motorem změn je i nadále umělá inteligence. A to do té míry, že jsem posunul kupředu svůj server Vibecoding.cz, který jsem zřídil před rokem. Nově už se na něm neobjevují jen novinky v jednotlivých vibecodovacích platformách, ale především architektonické články a instruktážní videa.

Pro vás bude podstatný článek na konci tohoto newsletteru. Jmenuje se Vibecoding: Kód je komodita, hodnotu má jen funkce a přečíst si ho můžete i online nebo v newsletteru. Popisuju praktické zkušenosti s vývojem Přijímačky na školu, serveru, který monitoruje dva tisíce středních středních škol v jednotné přijímací zkoušce. To je to, co musí zájemci o studium na střední škole do pátku 20.2.2026 nastudovat, vybrat, podat a absolvovat. S nastudovat a vybrat pomáhá právě ten můj server, který vznikl … (ale to už se dočtete níže)…

MailPromo.cz reklama v newsletteru:
Kniha pro všechny, kdo dlouhodobě fungují pod tlakem a řeší výkon bez vyhoření. Adaptogeny - tajemství vitality a dlouhověkosti. Je to systematický, vědecky podložený pohled na energii, regeneraci, práci se stresem a dlouhodobou vitalitu. Prakticky využitelné věci, žádná ezoterika. Pokud vás zajímá téma longevity, mentální odolnosti a chytré práce s tělem i hlavou, doporučuji se na ni podívat. Na www.twiceborn.cz máte s kódem “Zandl” poštovné zdarma - více zde 👉.

Nové modely Opus 4.6 a OpenAI 5.3-CODEX

Hlavní novinkou je únorová smršť nových AI modelů. Anthropic přišel s modelem Opus 4.6, OpenAI přineslo model 5.3 ve verzi CODEX a objevila se celá řada nových čínských silných modelů, jako GLM-5 nebo MiniMax M2.5 - oba modely jsou zaměřené na kódování a fungují velmi dobře. Další modely se očekávají tento týden. Vše potřebné o novém Opusu a CODEXu se dočtete u mne zde.

Technologický svět pokračuje v OpenClaw mánii. Připomenu: původně se nástroj jmenoval Moltbook, nakonec se přejmenoval na OpenClaw a je to agent, který si nainstalujete na počítač a můžete si jej úkolovat. Detailně jsem to popsal v tomto článku. Jenže agent je autonomní, takže jedná v rámci zadání svobodně, například si vyměňuje zkušenosti s jinými agenty na “facebooku pro agenty”. Sice se ukázalo, že většinu těch nejštiplavějších materiálů zde napsali lidé jako vtip či hecovačku, ale i tak je to zajímavý koncept. Zatím nenaskakujte, pořád platí, že má obrovské množství bezpečnostních problémů, které nevyvází potenciální přínosy. Ale jestli jste průzkumník a máte, co ztratit (třeba čísla svých kreditek), vyzkoušejte to.

🤖 AI vývoj do firem

Na tohle narážím nejčastěji ve firmách: všichni jsou v panice z toho, že nenaskočí včas do AI revoluce. A hlavně, že nevědí, jak naskočit. Začal jsem si z legrace říkat “firemní AI terapeut”, protože vysvětluji firmám, jak na to - a že rozhodně nemusí panikařit, protože nás s AI ještě čeká dlouhá cesta. Pro vývojové týmy je ale implementace kritická, tam je už v podstatě dobojováno ZDA - a už se jen bojuje o to, KDO bude dodavatel nástrojů a jak moc se promění vývojářský ekosystém.

S Ondřejem Petrem jsme na to téma připravili zcela nové schéma workshopů pro firmy, kdy je provádíme procesem adopce AI do vývoje. Jsme jedni z těch, kdo s tím má hluboké praktické zkušenosti a tak, jestli vám to také leží v hlavě, ozvěte se.

🎙️ Pražské Vibecoding Talks

A za druhé jsem připravil Vibecoding Talks - každoměsíční setkání v Praze, kde si mohou zájemci vyměnit zkušenosti s vibecodingem. Poprvé proběhly 9.2. (mrkněte na odezvu) - sešla se padesátka lidí, měli jsme připravené tři prezentace. Já jsem povídal o letošních novinkách v Claude Code, Peter Kmet hovořil o NIXos a Petr Brzek o tom, jak vyvíjeli a prodávali Macaly. Na další Vibecoding Talks se můžete zaregistrovat - bude 9.3.2026 v 18:00 a témata tří prezentací či Lightning talks dáme včas vědět. Setkání jsou zdarma, vstupné dobrovolné (tím jsem hlavně potřeboval otestovat napojení na platby FIO Banky, pro které jsem také udělal Skill do Claude Code).

📚 Čtení Zítraslavných už v pátek 20.2.

S Elen jsme pro vás (a nás) připravili další Čtení Zítraslavných. Bude už v pátek 20.2. od 16:00 na Palmovce ve Velkém Mlýně, detaily najdete zde - kvůli omezené kapacitě je třeba se registrovat. Minule to byla velmi vydařená a kulturní akce, bylo by škoda ji tentokráte minout, pokud literaturu máte rádi. Reportáž z prvního zítraslavného čtení pro vás připravila Elen na blogu.

📹 Videa: Chcete se naučit s Claude Code?

Připravil jsem několik instruktážních videí, jak začít vibecoding s Claude Code. Mohly by vám pomoci do začátků:

• Jak pracovat s Tasks a plánováním pomocí Opusu v Claude Code

• Claude Code Insights čili jak to dělat lépe

• Začínáme vibecoding s Claude Code

🇨🇳Vyzkoušejte MiniMac M2.5 - nový čínský model pro kódování

Pokud máte zájem vyzkoušet si vibecoding a nechce se vám používat Claude Code z cenových důvodů (za 20$ měsíčně se při intenzivním užití rychle dostanete na dno) mohu doporučit variantu OpenCode a MiniMax M2.5, na kterou jsem vám dohodl 10% slevu přes tento link (do 1.3). Za 10$ měsíčně můžete s vibe codingem velmi důstojně začít a OpenCode podporuje Skilly a většinu toho, co byste mohli potřebovat.

Abych byl spravedlivý, měl jsem připravenou pětici týdenních neomezených předplatných i pro Claude Code, které mi dal Antrhopic, ale došly mi, než jsem je stihl veřejně publikovat. Tak alespoň nabízím 10% slevu na nové Oura Ring - chytré prsteny, které používám místo chytrých hodinek, abych se mohl vrátit k hodinkám mechanickým. Sleva platí i na nové keramické modely.

🚨 Vibecoding v praxi: Kód je komodita, hodnotu má jen funkce

Za jeden jediný víkend jsem vytvořil server se simulací přijímacích zkoušek, který během čtrnácti dnů využila pětina rodičů dětí hlásících se na střední školy. Tenhle článek berte jako sumář změn, které AI přináší do vývoje a především do vývoje produktů.

Server Přijímačky na školu

Tento projekt totiž nebyl jen cvičením v rychlosti. Byla to demonstrace toho, jak se mění role seniorního vývojáře na „orchestrátora“ a proč se software posouvá z pozice aktiva do pozice komodity.

Disclaimer (kdo mne neznáte): jsem člověk, který celý život řídí své nebo cizí firmy a má v nich na starosti především vývoj a analýzu dat. Před čtyřmi lety jsem se dostal k zhroucenému projektu, kde potřebovali během pár dnů nahradit masivní produkční systém na desítkách tisících počítačích. Nemožné? Dali jsme to. Předloni jsme do procesu nasadili AI. Nejdříve na triáž chyb, vzápětí na dokumentaci a před rokem na samotné programování. Dnes celou naši vývojovou stopu obsluhuje téměř výhradně AI. Pro běžně řízený vývoj je to noční můra, ale jen tak lze měnit 10 000 řádků kódu denně ve velmi volatilním prostředí. Tolik k backgroundu.

Problém: Analytika nad daty Cermatu

Syn se hlásí na střední školu. Chtěl jsem vědět, kam má s jeho výsledky šanci se dostat. Dat je dost, ale jsou nepřehledná, bez laborování s Excelem víte kulové, jaké jsou kde šance. Původně jsem chtěl jen skript pro sebe a kamarády, ale když jsem viděl jeho přínos, rozhodl jsem se to dát veřejně a na socky. Za týden mi Vercel napsal, že jsem přešvihnul finanční limit svého účtu, tím jsem se podíval na návštěvnost a pochopil, že to lidé asi fakt používají.

Zde začíná „vibecoding“. Místo abych začal psát import pandas, otevřel jsem terminál ke svému „týmu AI agentů“. Pojďme si o tom něco říct, než si z toho učiníme pár závěrů.

Metodika práce: Orchestrace, ne programování

Celý vývoj Přijímaček na školu probíhal v režimu, kdy já dodávám potřeby, doménovou znalost a architekturu, a AI dodává návrhy, analýzy a implementaci.

Náš „virtuální tým“ fungoval následovně:

1. Analytik (agent Hypata): Dostala za úkol navrhnout metodiku. Prošla data, navrhla řešení. Vše si vyhodnotila sama systémem LLM-as-a-judge. Já jsem její hypotézy pouze korigoval.

   (Technicky je Hypata Claude Code se specifickými instrukcemi, a modelem Anthropic Opus, která ukládá výstupy své práce do vědomostní základny.) \

2. Kodér (agent Mirja): Dostala za úkol implementovat logiku a podle oponovaného zadání vytvořit kód, otestovat ho a vystavit na testovací prostředí. Mirje jen říkám „realizuj“. Nejtěžší byl modul dostupnosti škol MHD. Dopravní data totiž nemají jednotný formát pro celou ČR a načtení otevřených dat CHAPS byl pro Mirju boj na 4 hodiny...

   (Technicky je Mirja separátní běh Claude Code, která načítá připravené dokumenty od Hypaty a realizuje je s levnějším modelem Sonnet, nebo se přepíná do Opusu a provede plánování, kde potřebuje.)

3. Validátor (agent Dave): Bere dokumentaci od Hypaty a kód od Mirje a hledá v nich logické díry nebo bezpečnostní rizika.

   (Technicky: Dave je záměrně zcela jiná rodina LLM - dnes CODEX 5.3 - aby eliminovala slepotu jednoho modelu. Sahá si do adresářů Hypaty a Mirje, celé kouzlo „orchestrace“ je v tom, kdy a do jakých a co do nich kdo uložil a s čím který model volat.)

Náklady na vývoj v účtu za AI? Nevelké - používám Max tarif (200$) i pro jiný vývoj a také CODEX účet za cca 100$ měsíčně - a tento projekt mi z toho podstatně neubral (=nenarazil jsem na limit).

Ukažme si to v praxi

Asi si to zatím pořád neumíte představit, tak si pojďme laickými slovy ukázat, jak to v praxi probíhá. Vymyslíte si novou funkci. Řekneme, že by bylo zajímavé stanovit koeficient obtížnosti přijetí na jednotlivé školy. Hypata ověřila několik hypotéz a nakonec navrhla koeficient obtížnosti založený na převisu poptávky, bodových výsledcích a profilu uchazečů.

Zrovna ty výkyvy (pokud jsou) způsobují, že je obtížné odhadnout šance na přijetí - a nesouvisí to s tím, jak je škola dobrá. Spíše je vidět, že nejtěžší je přijetí na školy, které jsou v dopravně dobrých lokalitách vnímané jako nejlepší (což asi nepřekvapí). Toto Dave oponuje, když on zoponuje dokument, tak se na něj znovu dívá Hypata a „vypořádává připomínky“.

Pak vzniká draft kódu (Mirja), probíhá testování (lint, greptile atd) a následné vyhodnocení metodou LLM as a Judge, kdy já už koukám jen na vizuální formu odvedené práce, čili jak to vypadá.

Kód je komodita, hodnotu má jen funkčnost

Tady narážíme na největší mentální blok tradičních vývojářů. Při vibecodingu je mi naprosto jedno, jak vypadá kód uvnitř.

Zajímá mě jediné — jestli jsou splněné parametry:

• Bezpečnost: Data netečou, kam nemají.

• Výkon: Nezatěžuje to hardware.

• Architektura: Dodržuje se DDD, P10 a mikroarchitektura.

• Dokumentace: Je kód automaticky zdokumentován?

• Vizuální: Drží se stanovený UI vzor přístupnosti.

Jak to ověřuji? Metodou „LLM as a Judge”: jeden model kód napíše, jiný (záměrně z jiné rodiny LLM) ho audituje a píše k němu testy — někdy ještě před samotnou implementací. Pokud testy projdou, nasazuji. Říkali v televizi, že se AI spolu zločinně domlouvá? No, tak CODEX se s Opusem rozhodně nedomlouvá, ani na Nově...

Člověk v tomhle procesu funguje jako finální arbitr u velkých rozhodnutí a u UI/UX. AI tíhne k funkční strohosti a estetické nudě — je potřeba ji pošťouchnout. Když jsem se domluvil s lidmi z Hlídače státu na převzetí projektu, zadal jsem úkol analyzovat design Hlídače, vytvořit jeho design manuál a všechny komponenty webu portovat na jeho vzhled. Vyřízeno za 30 minut. Jediný zásek bylo logo, které ve formátu SVG nevypadá zmenšeně nic moc (Mirja usoudila, že si toho Michal Bláha s pravděpodobností 86,3 % nevšimne, což Dave potvrdil).

Díky výše uvedenému postupu si mohu dovolit i náročnou funkci nasadit za minimum vlastního času. V podstatě si vymyslím funkci, AI nechám vyzkoumat, jak ji optimálně provést, pak upravím detaily. Například bylo problémem to, jak prezentovat způsob výpočtu výsledku přijímaček, který ve skutečnosti je stanoven na skóre (až 200 bodů), jenže u přijímaček nemůžete dostat více než 100 bodů (ty nejsou skore, do toho se přepočítávají!) - takže to lidi mátlo. Původně Hypata trvala na tom, že je lepší preferovat přesnost před snazším pochopením, nakonec jsem to přebil vlastním rozhodnutím.

Past jménem „Vlastnictví softwaru“

Zní to jako pohádka o konci drahých programátorů? Pozor. Je tu háček, který přesně popsal Max Musing ve své eseji The Vibe Coding Trap.

Snížili jsme náklady na vytvoření softwaru (z ničeho na funkční software) téměř na nulu. Ale náklady na vlastnictví(provoz funkčního software do nekonečna) nezmizely. Naopak. Proto SaaS neumírá: platíte za to, že nekonečný provoz software řeší někdo jiný. Proč to má cenu?

Vytvořil jsem totiž systém, který generuje tisíce řádků kódu denně. Říkám tomu „API-spaghetti monstrum“. AI ráda lepí věci k sobě tím nejjednodušším způsobem. Pokud zítra poskytovatel dopravních dat nebo CERMAT změní formát dat, můj systém se sesype. Musím do toho vstoupit a postrčit ho. Namítnete možná, že by se vyplatilo udělat autoadaptační systém na změnu formátu, ale tím si zanesete další nepříjemnosti a pracujete na něčem, co nemusí přijít a co bude lepší řešit v momentě, kdy to přijde. Zatímco dříve jste legacy kód dělali nepřehlednou logikou v něm, nyní to děláte odvolávkami na třetí strany, které nemáte pod kontrolou. Namísto Maintenance tomu tedy říkejme Regeneration.

Vibecoding není o tom, že vytvoříte software a máte hotovo. Je to o tom, že vytvoříte proces, který musíte neustále „přegenerovávat“. Údržba v tomto světě neznamená opravovat řádek 450. Znamená to zahodit celý modul a nechat agenta, aby ho napsal znovu podle nové dokumentace. Kdo toto nepochopí, toho technický dluh sežere zaživa. A technologický dluh ve vibe codingu nevzniká kódem, který jste nevytvořili, ale zbytečným API a propojením, které jste vytvořili a nemuseli. Protože tím jste přestali kontrolovat bezezbytku celý tok.

Co to znamená pro trh?

1. SaaS neumírá, umírá „průměrné SaaS“: Pokud vaše aplikace jen balí databázi do hezkého UI (tzv. wrapper), jste mrtví. To si dnes každý „vibecodne“ za odpoledne sám. Přežijí jen systémy s hlubokou integrací a složitým know-how (jakým jsou třeba i právní limitace) - jako Stripe nebo WorkOS, kde platíte za to, že nemusíte řešit provoz a compliance. V SaaS je často velmi příjemné to, že někdo vymyslí schéma práce, workflow, které je dobré používat a které dále rozvíjí a adaptuje na změny světa. To si kvůli pár korunám nebudete vymýšlet sami a otázka je, proč byste to za desítku dolarů nutili dělat AI, když za podobnou částku vám to dodavatel SaaS prodá.

2. Produktivita roste přes objem výstupů, ne přes rychlost. AI umožňuje dělat víc věcí, ne jen ty stejné rychleji — dokumentovat, bugfixovat, zkoušet funkce, které by se jinak nedělaly. Otázka je, jestli to uživatelé ocení: lidé obecně preferují stabilitu před rychlým vývojem a přeučovat se na novou verzi nástroje chtějí jen tehdy, když reaguje na reálnou změnu jejich prostředí.

3. Demokratizace s hvězdičkou: Ano, vývoj se demokratizuje. Kolega si může naprogramovat Secret Santu na Macaly.com. Ale postavit komplexní produkční systém vyžaduje víc než jen promptování. Vyžaduje to vědět, že existuje něco jako Dijkstra algoritmus nebo DDD architektura. AI z vás neudělá experta, ale expertovi dá křídla.

4. Role Orchestrátora: Pokud dnes jako vývojář ignorujete AI, degradujete se do role „dělníka kódu“. Budoucnost patří těm, kteří se posunou na „orchestrátory“ – lidi, kteří řídí roje agentů (jakkoliv velké, zákazníci už na ten termín slyší, tak ho používejme), definují vizi a hlídají kvalitu výstupu. Pro vás je to příležitost prodat jiné své schopnosti, než zapamatování si syntaxi typescriptu.

5. Velké firmy dnes chtějí pomalý, ale plně předvídatelný vývoj. Na porady se nosí návrhy funkcí, ne seznam vydaných novinek a vyhodnocení průšvihů a přínosů, co automaticky vzniklé funkce vytvořily. Jiný přístup se uplatní jen tehdy, když se trh mění.

Lidé se nechtějí pořád přeučovat na novou verzi nástroje. Činí tak jen ve chvíli, když nástroj reaguje na bezprostřední změny prostředí, ve kterém působí. Nástroj sám nemá být změnou, ale reflexí změn trhu, ačkoliv výjimky toto pravidlo jen potvrzují.

Web Přijímačky na školu by nemohl fungovat, kdyby se trh nezměnil. Kdyby se nezavedly jednotné přijímačky, kdyby neexistovala otevřená data, kdyby se takto fundamentálně hluboce neproměnil „trh“ přijímaček na střední školy.

Tak a to je prozatím vše. Dobrý start do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5671 odběratelů.

také scénu AI ovládají vlny. Tou největší nyní je otázka, jak začít AI využívat k desetinásobnému zvýšení produktivity vaší nebo vaší firmy. Pokud jste si totiž neinstalovali Clawdbota, prohráváte v boji o AI. Alespoň taková zpráva teď letí sociálními sítěmi. A je to AI slop - obsah, který vás má zaujmout a přitom pro vás nemá žádnou podstatnou hodnotu. To je momentálně případ Clawdbota.

📬 MailPromo pro Patrickův newsletter (reklamu zde si můžete objednat):

👉 Vypněte AI. Zapněte zahradu.
Technologie zrychlují svět. My navrhujeme zahrady, které ho zpomalují. Ať už jde o soukromou zahradu, firemní areál nebo zelenou střechu. Vytváříme místa, kde je radost zpomalit, přemýšlet a odpočívat. 👉 Zjistit více na DZahrady.cz

👉Podle studií (McKinsey, HBR) selže 70–78% strategických iniciativ při implementaci
Firmy mají strategii, mají školení, mají nástroje. Často jim ale chybí exekutivní plán, podle kterého by se daly změny ve firmě skutečně řídit. Výsledkem je, že firma funguje v reaktivním módu a odbavuje hlavně provozní věci, případně to, co zrovna hoří.
Pomáháme majitelům a vedení firem převést směr do konkrétních priorit, odpovědností a změn napříč všemi odděleními firmy.
Výstupem je funkční plán, do kterého jsou zapojeni vaši lidé a díky kterému jste schopni změny skutečně řídit, ne je jen vymýšlet.
Pokud o změny ve firmě usilujete opakovaně, ale chybí jim jasný posun nebo měřitelný výsledek, ozvěte se. 👉 Zjistit více na 1st Innovation s.r.o.

📹Odkazy na moje články (a videa)

• Od Firebase k modernímu Integrated Stacku (2026 Edition) - můj větší článek o tom, jak se vyvíjí vývojářský stack díky (a směrem) k vibe coding. Zajímavé hlavně pro vývojáře, devops a další ajťáky.

• Anthropic představil Cowork, Claude Code pro ty ostatní... - ale ještě je to hodně žhavé a nové, pro běžného uživatele to chce chvilku času, než to vyzraje a objeví se více dobrých postupů. Sám jsem si s tím jen uklidil ikony na ploše…

• Závod o vaše zdravotní záznamy - i svět zdravotnictví se díky/kvůli AI změní, hlavní hráči nabídli své představy a už je tlačí…

A pro vibecodery:

• 🗒️ Claude Code přechází od TODO seznamů k plnohodnotným Tasks - tohle je velká změna v Code, mám k ní i video.

• Google Antigravity zavádí sandboxing agentů - hlavně pro fanoušky Antigravity, co mají Mac/Linux je to dobrá zpráva.

Pojďme na novinky! O tom, jak se nám vydařilo Čtení Zítraslavných a že si můžete na pátek objednat poslední místo na našem psacím Scribetonu píšu na závěru newsletteru.

Clawdbot: když máte ruce a je těžké je ovládat

Co to je Clawdbot? Kus software, který si instalujete na nějaký trvale zapojený počítač, například na pronajatý server (třeba AWS) nebo na Mac Mini (o tom teď šílí socky). No a Clawdbot se napojí na váš účet u OpenAI či Claude, využívá jejich modely a vy si ho přes Telegram či Whatsapp úkolujete. Například mu jen napíšete “dej mi do kalendáře schůzku zítra s Patrickem Zandlem ve dvanáct a najdi pro to dobrou restauraci v Praze kolem Karlova náměstí”. A Clawdbot to udělá. Na videu to vypadá maximálně efektně a úžasně, kdo by nechtěl takového sluhu, pardon agenta!

A proč je takový článek clickbait? Protože konfigurace Clawdbota není pro každého. Ani mě se to nechtělo dělat. Všechno přes příkazovou řádku, ačkoliv na dobré výši. No a když chcete rozchodit ten příkaz, kterým jsem vás výše nalákal?

Aby Clawdbot splnil zdánlivě banální přání „Domluv zítra oběd s Patrickem v dobré restauraci“, musíte se nejprve na několik desítek minut proměnit v systémového integrátora. Než napíšete první zprávu, čeká vás boj s Google Cloud Console – rozhraním pro vývojáře, kde musíte založit projekt, ručně povolit Calendar API a Places API (fakt se to chvíli kliká!), nastavit tzv. OAuth obrazovku souhlasu a vygenerovat bezpečnostní klíče credentials.json. K tomu často musíte připojit kreditní kartu pro mapové služby a v konfiguračních souborech definovat přesné rozsahy oprávnění (scopes); stačí přitom zapomenout na jediné zaškrtávací políčko skryté hluboko v menu a místo rezervace stolu na vás v terminálu vyskočí jen kryptická chybová hláška. Do toho řve firewall výstrahy, na pozadí běží proces od bůhvíkoho, kterému jste dali víc práv, než vaší bankovní aplikaci.

Ano, Clawdbot má na závěr toho všeho i webové rozhraní. Nastavíte si tam věci, o kterých nechcete nic vědět, jako cron job, instance, projdete logy. Pak budete chvíli zkoumat, co jste si zvolili za komunikační kanál, dostanete ještě nějakou další chybovou hlášku a jestli nebudete extra motivovaní, tak tím skončíte. Jasně, myšlenka rozchodit si agenta zadarmo na AWS Free Tieru a moci ho přes chat komandovat je vlastně fajn, jenže těch nástrah je zatím tak moc, že se to chce málokomu. Dáte to vy? Vyzkoušejte si to - ale pokud nejste kovaný ajťák, neřekl bych, že vás tohle provedení AI osloví. Což neznamená, že se nemůže Clawdbot v únoru střelit za pár set milionů dolarů, hype chytnul dobrý.

Na internetu najdete množství článků, kde se věrozvěstové AI předhánějí v tom, co všechno dělají s pomocí Clawbota. Překontrolují si stav akciového portfolia a provedou si jeho evaluaci. Vypnou světlo či jen zkouknou, zda se tak automaticky stalo. Na videu nebo v článku to vypadá sexy, za každým takovým chlubivým scénářem jsou desítky minut, ne-li hodiny příprav. Asi vás napadne, že to si můžete nechat portfolio čeknout od Gemini v aplikaci na mobilu a světlo zhasnete apknou, nebo prostě necháte svítit, protože úspora v tom opravdu není.

Jenže v tomhle je všechno o světě AI počátkem roku 2026. Vlastně už by to všechno bylo a fungovalo, jen to drhne na propojení. Jak dostat data z Google Kalendáře? A co teprve, když máte Proton Mail nebo jinou email službu? Jak vysvětlit ChatGPT, že má sahat na váš disk a používat data z tohoto adresáře a vždy si zkontrolovat, zda se nezměnila? To když jsme jen u těch nejlehčích propojovacích úkolů. Co chybí? Komunikační protokol, který by umožnil všechny služby propojit. Tedy - ony jsou. Jen je nikdo ještě neimplementoval. A bez toho to nepůjde.

Už je to tady.

Ale ne úplně. Ne pro ty, kdo nemají rádi copy & paste...

AI má otevírat nové obzory, nové trhy. Ne šetřit na práci, na které šetřit nestojí za to.

OpenAI získává zpět reputaci díky modelu GPT-5.2 Codex

Upřímně: v poslední době schytalo OpenAI dost kritiky za svou ne-schopnost dodat ten nejlepší AI model. Zejména pro programátory, tahouny útrat. Claude Code kraluje. A to až do té míry, že jsem se rozhodl připravit ebook pro vývojáře Claude Code, kde shrnu svou velmi intenzivní roční zkušenost s tímto nástrojem.

Nedávno představený GPT-5.2 Codex je určený pro vývoj software a dostává se mu velmi pochvalné odezvy. Je sice pomalý, ale s milionovým kontextem si výborně umí poradit s rozsáhlými codebase. A díky dynamické kompaktaci umí pracovat s efektivně “nekonečným” kontextem pro velké codebase, což překonává všechny limity předchozích verzí. Nechá si to ovšem zaplatit jak časem, tak tokeny. Codex je často srovnáván s Claude Opus 4.5: Opus je rychlejší, kreativnější a lepší pro interaktivní vibe coding, zatímco nový Codex exceluje v debuggingu, dlouhých úkolech a technické přesnosti. Mnoho uživatelů používá oba – Opus pro nápady, Codex pro opravy. A zavedl jsem si to i já. Prvotní analýzu dělám v Gemini 3 Pro, vývoj v Claude Code Opus 4.5 a review projektu v Codexu, když to stojí za to.

Má to i svou finanční odezvu. OpenAI hlásí skok z 2 miliard dolarů na 20 miliard dolarů v ročním výnosu, což vyvolává mnoho spekulací. Nejnovější čísla naznačují, že tržby OpenAI explodovaly, poháněné růstem podniků, integrací API a využíváním platformy napříč modely GPT.

OpenAI zakončilo rok 2025 s ročními příjmy ve výši 1,6 miliardy dolarů z předplatného ChatGPT a dalšími 1,3 miliardami dolarů z API a podnikových prodejů, podle příspěvku finanční ředitelky Sarah Friar, což celkovou částku zvýšilo na téměř 3 miliardy dolarů. Generální ředitel Sam Altman uvedl, že společnost přidala více než 1 miliardu dolarů v ročním API příjmu pouze v lednu 2026, což signalizuje nové zrychlení poptávky po platformě.

Podle zprávy The Information nyní přibližně 100 podnikových zákazníků platí ročně více než 1 milion dolarů. Marže OpenAI se údajně zlepšily díky poklesu nákladů na infrastrukturu, podporovanému dotovaným hostingem Microsoftu a zvýšeným využíváním efektivnějších variant GPT-4 Turbo.

Je to ale právě Codex, kdo se významně podílí na zvyšování výnosů. To, co začalo jako nástroj pro vývojáře, nyní stále více funguje jako zdroj příjmů. A to signalizuje širší posun od chatového asistenta k platformě pro vývojáře...

Jednohubky

DeepSeek V4. Podle insiderů plánuje DeepSeek uvést svůj model V4 přibližně v polovině února. Model má údajně porazit Claude a ChatGPT v kódování. Tak uvidíme🙂

SpaceX oznámil plány na bezposádkovou misi na Mars již koncem letošního roku. Mimo jiné bude vzácné planetární uspořádání mezi Zemí a Marsem, které nabízí úzké startovací okno. Několik klíčových technologií nezbytných pro cesty do hlubokého vesmíru zůstává ve vývoji. Starship verze 3 se očekává letos. Jenže víte, jak to u Elona Muska je s termíny...

Čtení Zítraslavných? Skvělé!

Doba si žádá masovost, miliony shlédnutí, davy. Tedy všechno to, co já nemám rád. Minulý týden jsme s Elen uspořádali kulturní akci po svém. Čtení začínajících autorů v malém sále pražské městské knihovny. Dvacet míst pro posluchače, pět míst pro autory, my dva, dva jazzoví hudebníci s vibrafonem a (ehm?) basou plus pár dalších hostů, i Eva dorazila. Měli jsme narváno, lépe tedy zní říkat, že jsme zaplnili k prasknutí malý sál knihovny, než zdůrazňovat nepodstatné detaily.

A akce všem a zejména autorům sedla parádně, všechny texty se líbily, dočkaly se potlesku i vlídného kritického rozboru, tři hodiny většina lidí protáhla ještě do posezení v hospůdce, já už nemohl, protože druhý den jsem frčel na pirátské celostátní fórum, kde jsem organizoval celodenní ideovou konferenci (týden jsem si doplnil dvojicí velkých celodenních workshopů, které jsem vedl). Dneska jsem trochu utahaný, inu věk doléhá, ani běhat se mi nechce, místo toho dělám nordic walking, za prvé, abych si na ledu nezlámal nohy, za druhé, abych poladil formu na běžky a na to je NW skvělý.

Zpět k dilematu. Když jsem opatrně přišel za paní knihovnicí sondovat, co říká návštěvnosti akce v obavě, že nás z prostoru vykáže, byla nadšená. Na literární akce tu tolik lidí nemívají. Nechceme velký sál? Spíš nechceme. Pro většinu hostů je hlavní pointou akce intimita, snadná komunikace, čím více lidí, tím hůře. Takže jsme vlastně hned u první akce dosáhli jejího limitu ...

Pokračujeme v měsíčním taktu v únoru. A to samé: hledáme začínající autory, kteří by chtěli vystoupit před natěšené a přející obecenstvo a vyzkoušet si na něm svůj text.

Nadále je vystupování omezeno na lidi, co nemají Literu nebo Nobelovu cenu, nicméně jsem se domluvil na zápůjčce a jednu Nobelovu cenu si naživo ukážeme (když nezapomenu).

Co s akcí, která neškáluje, než si ji užít? Ne všechno je business, ne všechno musí škálovat nahoru do výnosů…

Příští pátek začíná náš třídenní scribeton na Mělníku. Pro lidi, kteří potřebují tři dny psát a pořád jim to nějak nejde. Fakt to funguje. Poslední místo.

A to je pro tento týden všechno!

Dobrý start do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5606 adres odběratelů. Reklamu si lze koupit přes MailPromo.cz

vítejte u Patrickova newsletteru. Dnešní číslo se má zabývat trendy, jenže exaltované AI trendy kolem nás lítají všude. Jestli se letos nepřizpůsobíte, váš business zahyne a vy s ním, letos už je to opravdu a naposledy. Ale nebojte, nebude to tak dramatické.

I publikování trendů je pod tlakem. Když nemáte dramatický a silně artikulovaný názor, nikdo po vás neštěkne, nikdo vás neodcituje. Takže začneme nejdříve s tím, co je reálné a pak se podíváme na to, kde realita zatím dostává na frak.

Mailpromo partner vydání newsletteru (rezervujte si své partnerství):

👉 AI projekty mnohdy selhávají

Ale existují místa, kde AI dává smysl hned. Jedním z nich je presales a tvorba nabídek – drahá práce seniorních lidí, která se opakuje, špatně škáluje a nikdo ji nechce dělat. Ozvěte se, pokud vás brzdí chaos v datech nebo pomalé schvalování – probereme, zda je AI cesta pro vás.
Inzerent: BringAuto s.r.o.

Poslední pozvánka na setkání příznivců literatury: čtení Zítraslavných a psací Scribeton - tři dny psaní pro všechny, kdo chtějí/potřebují opravdu napsat.
Čtení už je pěkně nabité, pět zítraslavných autorů včetně hudebního doprovodu!

🎉 Rok 2026?

Agenti už mají dost “tokenů”, nyní to opravdu začne být zajímavé.

Když to říkám já, starý skeptik, tak už to berte vážně. Jak jsem usuzoval vloni, rok 2025 byl především o “propojování”. K čemu používat autonomní AI agendy, když co pět minut musí říkat lidské obsluze “a teď mi zjisti” nebo “teď zapiš na lísteček v kartotéce”. Během posledního roku se masivně všechny hlavní LLM modely napojovaly na cokoliv. Claude, Gemini i ChatGPT jsou napojení na Google platformy, Github a všemožné další nástroje. A to je důležité. Díky tomu mohou autonomně jednat. Už můžete přikázat své poštovní schránce (pokud máte Gmail/Workspace), aby vám našla všechny emaily k projektu a rychle vám připomněla, o co gou. Teď ještě potřebujete, aby pohodlně přijala vaše poznámky.

Co máte dělat? Začít přemýšlet nad tím, jak svou práci maximálně “tokenizovat” - převádět do digitální formy. Nahrajte do dnešních TOP modelů zápisy k vašemu projektu a brainstormujte, co si o tom myslí. Budete překvapeni, jak moc dobré to je a jak vám to rychle začne pomáhat. V Česku jsme trochu v závětří, ale co kdybyste zvýšením efektivity, zisku a případně snížením cen trochu zaskočili konkurenci? Brainstormujte s AI o tom, jak AI pomůže vaší firmě s mým návodem z minulého newsletteru.

Obrovský dopad to bude mít na bezpečnost. Například já používám Protonmail. Jak budou agenti spolupracovat s bezpečným Protonmailem? Jestli s tím něco PM neudělá, bude to malér - a zatím je v AI na začátku...

Technologie: zařízení bez obrazovky selžou a neuspějí ani “neustále naslouchající zařízení”

Na tohle se hodně vsází a pro “tokenizaci světa” je to důležité. Aby vznikly další zdroje dat. Hodně se mluví o tom, že OpenAI letos představí AI tužku, lidi říkají, že bude prokoučovaná příležitost, když se nebude jmenovat O Pen AI. Pero by mělo ukládat vaše poznámky zapisované, mohli byste mu také poznámky diktovat, ale mnoho se o tom neví. Obrázek vytvořilo AI, takhle to asi vypadat nebude a víc se neví.

Osobně si myslím, že tohle mít velký úspěch nebude. Možná pro firemní nasazení, na nějaké porady, jenže hlas je špatné primární rozhraní. Většinou si nechcete se zařízením povídat. Představte si, že si budou se svou propiskou lidi v kanceláři běžně povídat. To nejde. Displej telefonů je stále mnohem lepší rozhraní. Humane AI Pin a Rabbit R1 už ztroskotaly a nevěřím, že tohle OpenAI zlomí, ne, pokud nepřijde s nějakým průlomem.

Podobně jsou na tom další wearable zařízení, jakou jsou neustále poslouchající šperky, přívěšky atd. Osobně jsem nadšeným uživatelem Plaude, řeší za mne všechny porady - ale to je pro firemní nasazení. Tam je to úžasný pomocník. Přijdu na poradu, nechám si z ní udělat zápis, ten nahraju do projektové složky a moje AI mi řekne, co se má dělat dále. Výborné. Ale tohle chcete ve firmě, ne v životě. Jistě, objevily se projekty, které neustále nahrávají všechno kolem vás a dělají vám výpis toho zajímavého. Vyzkoušel jsem je. Rychle zjistíte jedno: váš život není dostatečně zajímavý, to za prvé. Ono se toho zase tolik moc neděje a přepisovat interakci s pokladní v Lidlu není žádný zázrak. A za druhé: nejdůležitější momenty jsou právě ty, které nemůžeme nebo nechceme zaznamenávat. Ani si je přehrávat. Ať si říkáte, co chcete. Až se pohádáte s partnerem, vzpomeňte si na to, že jste si to mohli nechat od AI analyzovat a žít v bludu, který vám k tomu dá... Co máte dělat? Produkty jako Plaude (v češtině) a Granola nebo Otter.ai (EN) ukazují, že v pracovním kontextu to funguje. Plaude zkuste, prodává se i u nás. Zmáčknete čudlík, zaznamená poradu, udělá vám zápis.

A další trendy v AI?

Čínské LLM v produktech Silicon Valley - nebo v těch vašich. O tom se mluví hodně. Jasně, DeepSeek je levný hodně, ale pro češtinu zase tak dobrý není a americkému klientovi bych si nedovolil to dodat. Fast Grok za méně udělá podobnou práci. Trend je reálný, ale jeho propagátoři podceňují bezpečnostní a geopolitická rizika. Mnoho velkých firem čínské modely prostě nepoužije kvůli compliance. Trend se projeví spíše u malých startupů a “indie” developerů nebo jako alternativa. Samozřejmě, pokud opravdu DeepSeek během pár týdnů představí úžasný vývojářský model, který smete Claude Opus (jak se tvrdí), tak bude vše jinak, ale zatím...

Regulační přetahování v USA o AI - Trump se snaží ponechat AI bez regulace, jenže USA jsou federace a je zjevné, že pokud Kalifornie prosadí svou regulací, vývojáři ji prostě budou raději akceptovat. Obecně spíše přeceňujeme šance federální strany na úspěch. Supreme Court v roce 2023 potvrdil právo Kalifornie regulovat i když to ovlivňuje mezistátní obchod. Bez legislativy Kongresu jsou Trumpovy možnosti omezené. A povšimněte si, že většina regulací AI, která byla proklínána, se jinde více či méně vesele implementuje...

Chatboti změní nakupování - a tady už jsme u těch hype blábolů. Číslo $263 miliard nákupů odřízených AI agenty publikované Salesforce počítá jakýkoliv “vliv AI” na nákup - ne přímé agentní nákupy. McKinsey projekce na rok 2030 jsou extrémně optimistické. Realita 1.5% podílu v 2026 je střízlivější. Problém není technologie, ale důvěra spotřebitelů dát AI přístup k platebním údajům a rozhodovat za ně. Jasně, používáme AI k tříbření nákupního názoru, ale nákup je také zážitek a věc důvěry a to si nenecháme jen tak vzít.

Právní boje se vyhrotí - už nepůjde jen o autorská práva, ale o odpovědnost za chování chatbotů, pomluvy, a pojistitelnost. Je to sázka na jistotu, kde jsou peníze, jsou právní spory, takže tohle odvětví půjde nahoru. Jestli jste větší právnická kancelář, měli byste do března oznámit vybudování oddělení specializovaného na AI spory, co na tom, že na to nemáte lidi. Jestli jste začínající právník, jděte do toho, v září vám z těch velkých zavolají!

Tak ... to je prozatím všechno, teď si dáme několik trendů v přímém přenosu...

🩺 Spuštění ChatGPT Health a integrace dat

OpenAI oficiálně vstupuje do sektoru zdravotnictví s novou funkcí ChatGPT Health a podnikovým řešením OpenAI for Healthcare, které prý splňuje přísné bezpečnostní standardy HIPAA. Uživatelé v USA (v Česku to zatím nefunguje) nyní mohou do aplikace nahrávat citlivá data, jako jsou krevní testy, genetické zprávy nebo záznamy z Apple Health a Fitbitu. Na rozdíl od běžného chatu má tato sekce vlastní architekturu soukromí a data se nepoužívají k trénování modelů. Cílem není přímá diagnóza, ale pomoc uživatelům při „informovaném rozhodování“ a analýza zdravotních trendů v čase, čímž se OpenAI stává osobním zdravotním asistentem.

Nová studie „Large Language Models as Medical Reasoners“ ukazuje, že model GPT-4 v laboratorních podmínkách výrazně překonává lékaře v komplexní diferenciální diagnostice (přesnost 60,2 % oproti 33,8 % u lidí). Přestože jsou výsledky v oblasti bezpečnosti a identifikace varovných signálů působivé, odborníci varují před přílišným optimismem. Nástroj je přirovnáván k „nadanému studentovi medicíny, který neví, co neví“. V reálném světě totiž naráží na limity, jako je nedostatek proaktivity (neupozorní na rizika, na která se přímo nezeptáte) a riziko přílišné sebejistoty modelu.

OpenAI buduje nepostradatelnou infrastrukturní vrstvu mezi pacientem a zdravotním systémem. A jde vstříc tomu, k čemu se AI již dlouho lidmi používá. Kdo ještě nenahrál svou lékařskou zprávu do AI? aby mu ji interpretovala, ten AI pořádně nepoužívá (se všemi halucinacemi, kterých se mu dostalo). Integrace osobních dat, jako je hladina cukru v krvi nebo výživa, vytváří silnou uživatelskou loajalitu a mění ChatGPT v nárazník pro administrativu lékařů. Pro politiky a regulátory to však otevírá zásadní otázky: Pokud systém selže, kdo ponese odpovědnost? OpenAI se sice vyhýbá reklamám a prodeji léků, ale tichá transformace zdravotní péče v platformu řízenou AI vyvolává debaty o tom, zda jde o užitečné vylepšení, nebo postupnou náhradu lidských lékařů.

S AI v mediciíne bude ještě veselo a také to bude velmi transformativní setkání.

🖼️ Generátor obrázků Grok mění X na továrnu na deepfake nahotu

Po léta existovaly aplikace AI pro “svlékání” na okraji internetu a byly pravidelně zakazovány v obchodech s aplikacemi i na socilních platformách. Chatbot umělé inteligence Grok Elona Muska to právě změnil. Z neoprávněného odhalování nahoty udělal vestavěnou funkci mainstreamové sociální platformy. X.com zaplavili požadavky pod fotografiemi žen, politiků i celebrit “ukaž ji v bikinách”. Když v takovém požadavku označite Groka, splní vám to - a veřejně vám vygeneruje fake fotografii osoby v bikinách.

Grok fungující jako účet na X, který lze zaúkolovat jednoduchou zprávou „@grok“. Od počátku ledna chrlí sexualizované falešné obrázky lidí – většinou žen – a umožňuje tak formu digitálního zneužívání.

Během 24 hodin na začátku minulého týdne vyprodukoval 6 700 sexuálně sugestivních nebo odhalených obrázků za hodinu. To je 84krát více, než kolik vytvořilo pět nejlepších webů zabývajících se odhalováním dohromady. Následující den se tento počet zvýšil na 9 500.

Výsledkem byla záplava nechtěných sexualizovaných obrázků skutečných lidí, včetně politiků, celebrit, novinářů a – dětí.

Většina ostatních mainstreamových generativních modelů umělé inteligence má ochrany, které ztěžují generování ponižujících nebo “bikinových” obrázků skutečných lidí – hlavně proto, že to bez souhlasu je předvídatelná forma útoku používaná k hanobení a objektivizaci žen. To může být obzvláště závažné v konzervativních náboženských společnostech, kde takové obrázky mohou ženy vystavit riziku fyzického násilí a společenského ostrakismu.

xAI nereagovala na žádosti o komentář médií, místo toho zaslala automatickou odpověď s textem „Legacy Media Lies“ (Lži tradičních médií). Minulý pátek, po rozsáhlém odsouzení ze strany politiků, regulačních orgánů a zastánců bezpečnosti AI, společnost X omezila možnosti generování obrázků Grokem na placené předplatitele.

Z jiného soudku? Společnost xAI tento týden oslavila investicí ve výši 20 miliard dolarů. Inu, možnost svléknout ženy do plavek se vždy cenila vysoko...

💰 Jak bude fungovat open-source v době AI

Ukažme si to na příkladu situace s Tailwind CSS.
Tailwind CSS asi neznáte. Nemusíte. I tak to bude poučné povídání. Tailwind CSS je populární framework pro tvorbu webových stránek. A v posledních letech dramatickými změnami, zejména kvůli vlivu umělé inteligence (AI) na vývojářskou komunitu. I přes to, že je ve své oblasti standardem a dosahuje kolem 75 milionů stažení měsíčně. Přesto se společnost Tailwind Labs ocitla v krizi.

Hlavním problémem je, že vývojářské AI nástroje jako Cursor, Claude Code generují Tailwind třídy přímo, bez nutnosti navštěvovat oficiální dokumentaci. To vedlo k poklesu návštěvnosti dokumentace o 40 %, což je klíčové místo pro propagaci placených produktů jako Tailwind UI nebo Catalyst, z čehož firma dělala peníze. Výsledkem byl pokles příjmů o 80 %, což bylo popsáno jako “vaření žáby” – pomalý úpadek, který si tým uvědomil až při prognóze, že jim za šest měsíců nedojdou peníze na mzdy.

Dne 6. ledna 2026 došlo k masivnímu propouštění: 75 % inženýrského týmu bylo propuštěno, což oznámil sám Adam Wathan v komentáři na GitHubu. Tato událost vyvolala debatu v komunitě o udržitelnosti open-source projektů v éře AI, kde popularita roste, ale monetizace selhává. Někteří navrhují, aby AI společnosti (jako OpenAI nebo Anthropic) přispívaly na projekty, na kterých jejich modely závisí, ale žádný takový program zatím neexistuje. Navíc vznikla kontroverze kolem sponzorského programu, kde sponzoři dostávají přístup k souboru AGENTS.md s tipy pro optimalizaci LLM pro Tailwind – někteří to vidí jako “paywall” za znalosti, které by měly být volně dostupné.

Před touto krizí Tailwind úzce spolupracoval s ekosystémem jako Next.js a Vercel. Již v roce 2024 Vercel oznámil oficiální sponzorství po podobných problémech s poklesem návštěvnosti. Nyní se v komunitě objevují volání po tom, aby Vercel Tailwind přímo koupil nebo poskytl další podporu, aby framework přežil. Celkově je Tailwind stále klíčovým nástrojem pro moderní webový vývoj, ale jeho obchodní model je ohrožený a závisí na sponzorech.

Situace se zatím ustálila. Podporu Tailwindu ohlásily i další společnosti, které se pohybují kolem vývojových nástrojů, od Google AI Studia, přes Cursor, Polar, Cloudflare nebo Claude/Anthropic. Zároveň se objevují aktivity na podporu financování otevřených software, které jsou běžně vývojáři používány, ale jejich model financování je chatrný. Mne například zaujal Skill Tribute do Claude Code - ten si spustíte nad svým projektem a dostanete seznam všeho, co váš projekt používá a komu můžete přispět.

Osobně bych řekl, že zrovna tady by se mikrodonace hodily, pokud by měly slušnou podporu a byly pro mne jako vývojáře pohodlné. Zadat do Claude Code částku, kterou chci odměnit vývojáře otevřených řešení, která používá můj projekt, schválit návrh a nechat vše Claude Code zpracovat...

Tak a to je pro tentokráte vše.

Vše nejlepší do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5554 emailových adres.

vítejte u prvního vydání Patrickova newsletteru v roce 2026 a přijměte prosím přání všeho nejlepšího do nového roku. Letošní rok bude náročný. Nebo předehrou k tomu náročnému.

Bývá zvykem v lednových vydáních pozastavit se nad rokem uplynulým a podívat se kupředu do roku příštího. Nebojte, to nás nemine - ale nejdříve se zastavíme u toho, co by vás zajímat mělo. Jak dopadne AI na vaše podnikání? O tom bude velký článek nazvaný Jak AI dopadne na váš business: Tokenizovatelný business a triáda AI adaptace.

Co je dnes v newsletteru?

• Chcete pomoct s AI ve firmě? Projekt? Ozvěte se...

• Pokračujeme ve školeních: jak jsou na tom vaši vývojáři s AI?

• Reklama v Patrickově newsletteru? MailPromo!

• Klub Zítraslavných má první veřejné čtení 16.1.2026

• Jak AI dopadne na váš business: Tokenizovatelný business a triáda AI adaptace

• True story: Jak se zavádí AI do firem?

A odkazy na články z Marigold.cz

• Jak to bylo s blackoutem v Česku? Výsledky vyšetřování a mlžení ČEPS

• Meta údajně trénuje nový model na čínském Qwen. Jak si stojí v AI závodu?

• Chcete mi kouknout pod ruce při vývoji AI RAG aplikace? Tady krok za krokem popisuju vývoj chatbota pro zákaznickou podporu eshopu.

Library Letter 📨
Umělecko - pragmaticko - mystické příběhy a úvahy z dílny Ramla Jay, která tě strhne svým osobitým stylem, metaforami a poetikou. Odebírej emailem v češtině nebo angličtině, zdarma k přihlášení na RamlaJay.com. (MailPromo reklama)

🤖 Chcete pomoct s AI ve firmě? Projekt? Ozvěte se...

Pro mne bude letošní rok rokem změn. Koncem roku mu skončila větší zakázka týkající se AI ve školství ve Skandinávii, původně jsem si myslel, že se podaří ji přenést do českých podmínek, ale za stávající situace je to neproveditelné. Zároveň s tím se už dále nechci nijak podstatně angažovat v celostátní politice. Nevidím, že bych dnešní formě politiky mohl něco nabídnout. Dnes převažuje požadavek na tiktokovost, zkratkovitost, to všechno jsou aspekty, které jsou mi cizí. A uvědomuju si, že způsob politiky, který mám rád já, dnes nemá šanci.

A tak mám najednou volnější čas. Rád bych si jej zaplnil větším projektem věnovaným umělé inteligenci, protože tyhle věci potřebují soustředění v kuse, nedá se od toho přebíhat mezi deseti věcmi. Pokud vám něco s AI leží v hlavě (a ve firmě na stole), ozvěte se (stačí odpovědět na tento email). Teď je nejlepší čas začít se ve firmě připravovat na změny, které AI přinese.

Chcete mi kouknout pod ruce při vývoji AI RAG aplikace? Tady krok za krokem popisuju vývoj chatbota pro zákaznickou podporu eshopu. Chybí tam ještě třetí iterace, práce se structured output, čekáme na vyhodnocení kvality druhé iterace - ale tady si můžete udělat představu, jak vývoj a nasazení něčeho takového ve světě AI probíhá.

🧑‍🎓 Pokračujeme ve školeních: jak jsou na tom vaši vývojáři s AI?

Kromě jednoho většího úkolu pokračujeme ve školeních. Ve firmách se zájem začíná přesouvat od “úvodních a seznamovacích” školení v motivační, inspirativní a ukázková školení. Zaměstnance je potřeba nadchnout, ukázat jim, že AI není jen další papírování navíc. Jeden příklad takové špatné implementace do firmy dávám na závěr newsletteru, možná se v tom i nějaká česká korporace pozná...

Dobrým přístupem ve firmách tedy je začít s “inpirativními setkáními”, kdy se lidem ukazují možnosti, jednotlivé nástroje a z toho automaticky vyplývá debata založená na potřebách a zkušenostech. Lidé vidí, co všechno je možné, začne je zajímat, jak to promítat do vlastní práce a AI si organicky ve firmách začne nacházet místo i bez nesmyslných investicí. Chce to samozřejmě dobrou přípravu na straně lektora (mojí), protože je potřeba obsáhnout velkou škálu možností.

Třetí velkou částí školení jsou přípravy či seznámení vývojářských či projektových týmů s vibe codingem. Vývojáři v Česku vibe coding zpravidla nenávidí, protože je to přeci fuj. Jenže po pravdě, o tom, zda firma (která má vysoký podíl využití proprietárního software) přežije, rozhoduje to, jak se jí podaří implementovat AI do vývoje. A tak se věnuji i debatám s týmy, které se chtějí posunout směrem k AI a tedy převážně do Claude Code. Zkušenosti jsou zajímavé: jeden zapřisáhlý šéf vývojářského týmu ještě před třemi měsíci odmítal, protože “to dělá crap kód”. S nasazením svolil, když jsme Claude Code použili ke generování kvalitních popisků git commitů a PR, kteréžto on nenáviděl dělat. Pak jsme přidali code review, které se ve firmě nestíhalo, po třech měsících dělá Claude Code to, čemu jsme začali říkat “nekritický kód” - a všichni jsou spokojeni. Je to cca 60-70% kódu a z interních nástrojů firmy prakticky všechno.

To všechno může vaší firmě pomoci.

🆕 Reklama v Patrickově newsletteru? MailPromo!

Další novinkou pro letošní rok je možnost objednání reklamy v tomto newsletteru. A protože na to neexistoval žádný vhodný reklamní systém, tak jsem si jeden naprogramoval, jmenuje se MailPromo. Na něm si reklamu v tomto newsletteru vyberete, objednáte a zaplatíte. Reklama je textová, vložená tak, jak ji nyní vidíte jako reklamu na Ramla Jay Newsletter. Zatím jsem nastavil cenu příští kampaně na příští víkend 1500 Kč, uvidíme, jak se osvědčí. Email se nyní rozesílá na 5533 odběratelů.

Systém chci postupně otevřít i dalším provozovatelům newsletterů. Pokud máte newsletter, klidně mi napište. Systém totiž bohužel nemůže být zcela autonomní - nelze texty reklamy vkládat javascriptem (v emailech spíše nefunguje) a vkládají se ručně. Je potřeba to doladit možnostem a schopnostem jednotlivých systémů. Stejně tak statistiky počtu zaslaných emailů nelze načítat z externích systémů, Substack to neumí, jiné systémy taky moc ne. Moje představa je, že na MailPromu si zájemci jako na tržišti vyberou, objednají, zaplatí - a získají zajímavý reklamní prostor. Ale chce to trochu tržně otestovat...

Klub Zítraslavných má první veřejné čtení 16.1.2026

S Elen Kovalčíkovou máme novou aktivitu, klub který jsme nazvali Zítraslavní. Klub je pro všechny fanoušky literatury, kteří rádi píší, čtou, poslouchají. Chceme mít jeden den v měsíci, kdy se sejdeme, přečteme si a zhodnotíme svoje díla. Vnímáme, že takové společné sdílení autory posouvá - a že je to velmi důležitá součást našich autorských scribetonů. Jenže na tři dny psaní nemá čas každý. Někdo by se jen rád přišel pochlubit svým výtvorem, či si poslechl ostatní. A tak srdečně zveme na Čtení Zítraslavných - je to zdarma, informace zde, registrace je volitelná, abychom vám akci emailem připomněli a měli trochu přehled, kolik lidí přijde.

O týden později pak pokračujeme třídenním autorským scribetonem, tedy prostorem pro autory, kteří si chtějí sednout a tři dny psát. Detaily o akci zde. Scribeton bude v Mělníku, je to kousek od Prahy, autobus staví přímo před podnikem, který se nám velmi osvědčil - a chceme vypadnout z Prahy a mít tvůrčí klid. Opět srdečně zveme, poslední dvě místa.

💰 Jak AI dopadne na váš business: Tokenizovatelný business a triáda AI adaptace

Na tohle se mne všichni lidé ptají. Jak AI dopadne na to, co dělají? Vytvořil jsem na to matici, která mi umožňuje dosti přesně odhadnout, jak na váš obor AI dopadne. Pojďme si to spolu projít.

Jaké jsou dopady vstupu AI do odvětví?

Obecně řečeno jsou dva dopady vstupu AI do odvětví:

1. Snížení nákladů díky tomu, že AI nahradí dražší (především) lidskou práci. Toto snížení nákladů early adopters promítnou do zvýšení svých zisků, do snížení výkonnostního tlaku na své zaměstnace a do zvýšení tržního podílu - co z toho a jak moc, to bude různé podle oboru, trhu a firmy. Ostatní, kteří neprovedou rychlou adopci, už si vybírat nemohou, budou následovat trh a role jim bude přisouzena podle toho, co lídr trhu ponechá neobsazené.

2. Objev nových trhů díky tomu, že nižší cena práce díky AI umožní vznik služeb, které byly dříve jen okrajové, protože byly drahé. A tady může vzniknout exploze, která vytvoří obrovské nové trhy.

Zamyslete se nad tím, jak zrovna váš obor promění snížení klíčového elementu lidské práce na minimum při zachování kvality...

A teď ta hlavní otázka: jak je zrovna vaše odvětví náchylné na “disrupci” prostřednictvím AI?

Triáda AI adaptace

Definoval jsem si matici tří hlavní aspektů, které je potřeba zvážit:

1. Tokenizovatelnost odvětví - Jde o to, do jaké míry lze vstupy, procesy a výstupy převést na digitální data (tj. tokeny v názvosloví AI) bez ztráty podstaty.

   - Vysoká: Software, účetnictví, digitální umění, právo (texty).

   - Nízká: Osobní asistence v domovech pro seniory, zakázkové truhlářství, záchranné složky v terénu.

   Třeba u vývoje software je to zcela zřejmé. K vývoji software je zpracované zadání, jeho podstatnou je napsání digitálního kódu a celá trasa od vývoje až po nasazení na server je dnes plně digitální a vývojáři jsou tak už dnes zvyklí dělat. Vývoj software navíc umožňuje automatickou validaci. A stačí ze systému vynechat vývojáře a nasadit Claude Code, což se přesně děje. Oproti tomu sestřička v důchoďáku je velmi těžko tokenizovatelná, protože senior na ní mluví lidskou řečí, bude vyžadovat slovní odpověď, jde o velmi jemnou motoriku a hromadu dalších aspektů, včetně něco tak subjektivního, jako jsou pocity.

2. Testovatelnost čili Cena za zpětnou vazbu - Jak (za jakou cenu) se dozvíte, že výsledek práce je v pořádku? Zde se láme chleba mezi „teoretickou“ a „praktickou“ transformací. Jak nákladné je ověřit, že výstup AI je správný a bezpečný, kolik vás stojí dozvědět se, zda je výsledek práce AI je ok?

   - Nízká cena: Software (unit testy), překlady (rodilý mluvčí přečte za minutu), grafika (oko vidí hned).

   - Vysoká cena: Farmacie (klinické testy), stavebnictví (statika budovy), medicínská diagnostika (biopsie pro ověření AI nálezu).

   Opět: u vývoje software i AI je schopna provést testování samostatně, hned je zřejmé, zda software funguje podle zadání. Problémy můžeme mít v tom, zda bylo zadání dobře pochopeno, ale zpětnovazební smyčka je zde velmi levná. Naopak při sestavení smlouvy pomocí AI získáte zpětnou vazbu velmi draho, v podstatě až při prověření smlouvy u soudu či zdlouhavým právním posouzením. Čím vyšší jsou náklady na testovatelnost, tím složitější bude transformace v oboru prostřednictvím AI.

3. Náklady na chybu čili Kůže ve hře - Kdo ponese následky, když systém selže a jaké tyto následky budou? Toto je psychologický a často i regulatorní filtr.
   - Nízká odpovědnost: Doporučovací algoritmy Netflixu, generování reklamních textů.
   - Vysoká odpovědnost: Autonomní řízení, chirurgie, správa státních rezerv.

   Čím vyšší jsou náklady na chybu, čím vyšší následky ponese zadavatel, tím menší je ochota měnit zaběhlé pořádky. Pokud propuštěním člověka vytvářejícího popisky na eshop zásadně ušetříte a dostanete podobnou kvalitu, bude trh k takové úspoře náchylný. Když se začnou zabíjet lidé při nehodách samořiditelných aut, nebudou mít jiní lidé tendenci takovou technologii používat - a zasáhne státní regulátor.

Čtvrtou částí úvahy je “velikost trhu”. Tu nechávám stranou, protože se nejhůře objektivizuje a nejvíce záleží na zvládnutých předchozích třech aspektech i vaší představivosti. Navíc otevření nových trhů může vytvořit opravdu obrovské nové trhy, mnohem větší, než jaké by vznikly pouhou drobnou kvalitativní či cenovou substitucí za jiný produkt.

Tak si například vezměte trh bezpečnostních agentur. Jak do něj AI může vstoupit? Tak například tím, že do areálů dodá kamerové systémy napojené na pulty centrální ochrany s automatickým vyhodnocením, nejrůznější čidla a také nejrůznější autonomně jednající roboty. Když vymyslíte systém, který bude maximálně mobilní a skutečně autonomní (tj. všechnu tu techniku můžete zítra zbalit a odvézt bez větších nákladů jinam), slíznete velký trh.

Jak velký? Tak velký, jako jsou dnešní trhy bezpečnostních agentur a ostrahy objetků? Nebo bude trh najednou větší, protože si jej budou moci dovolit i ti, kdo si jej dříve dovolit nemohli? Protože vzniknou nové modely užití, uplatnění? Najednou si můžete nechat hlídat nejenom areál firmy, ale i dům, byt, kolo u obchodu nebo šaty pohozené při letním koupání, protože za tu cenu se to vyplatí.

Příklad z praxe: Doprava a logistika

Podívejm se na tridáu v praxi. Doprava je segment, kde se dnes nejvýrazněji střetávají všechny tři pilíře mé Triády. Tradičně zde volíte mezi třemi možnostmi: vlastní námahou (řízení), nepohodlím (hromadná doprava) nebo vysokou cenou (taxi či řidič). AI toto paradigma mění skrze autonomii, ale cesta k jejímu vítězství není přímočará.

1. Tokenizace (Vysoká): Doprava je v digitálním smyslu velmi čitelná. Mapy, trajektorie pohybu, dopravní předpisy i data ze senzorů, to vše jsou tokeny, se kterými AI umí pracovat podobně jako s programovacím kódem.

2. Testovatelnost (Složitá): Zde narážíme na bariéru. Zatímco v softwaru zjistíte chybu během sekund skrze automatický test, v dopravě je „zpětná vazba“ v reálném provozu drahá a nebezpečná. Simulace pomáhají, ale finální test probíhá v nepředvídatelném fyzickém světě. Teprve na závěr jízdy víme, zda dopadla či nedopadla ke spokojenosti zákazníka.

3. Odpovědnost (Kritická): Toto je hlavní kotva oboru. U generování textů je cena za chybu nízká, v dopravě jde o lidské životy.

Co to znamená pro trh? Prostor pro transformaci se otevře ve chvíli, kdy technologický pokrok sníží náklady na testování a legislativa (spolu s pojištěním) vyřeší otázku odpovědnosti. Early adopteři, kteří toto zvládnou, způsobí, že vlastnit auto přestane pro velkou část populace dávat ekonomický smysl (a pro část dalších jej dost možná zase přinese).

Doprava se změní z „vlastnictví stroje“ na „nákup služby“. Automobilky se mohou dostat do role pouhých výrobců železa (OEM), zatímco skutečnou hodnotu a kontakt se zákazníkem ovládnou provozovatelé autonomních flotil, kteří dokázali zkrotit všechny tři body mé Triády, protože bariéry vstupu do odvětví jsou velmi složité v oblasti Testovatelnosti i Odpovědnosti.

A teď to hlavní:

Vezměte si svou firmu, svůj obor podnikání a zamyslete se nad tím, jak vám AI může změnit obor. Připravil jsem pro vás PROMPT, se kterým můžete brainstormovat v ChatGPT, Claude či Gemini. Zkopírujte níže uvedený text do svého AI a na závěr editujte Zadané odvětví/business …

Předmět: Strategická analýza odvětví pomocí rámce „Triády AI adaptace“

Role: Působíš jako seniorní business analytik a expert na implementaci AI. Tvým úkolem je provést hloubkovou analýzu konkrétního odvětví, které ti zadám, na základě metodiky „Triády AI adaptace“.

Kontext analýzy: Budeme pracovat se třemi pilíři, které určují náchylnost oboru k transformaci pomocí AI:

• Tokenizovatelnost: Do jaké míry jsou vstupy, procesy a výstupy převoditelné na digitální data bez ztráty podstaty?

• Testovatelnost (Cena za zpětnou vazbu): Jak nákladné a rychlé je ověřit, že výstup AI je správný a bezpečný?

• Odpovědnost (Kůže ve hře): Jaké jsou následky chyby a kdo za ně nese právní či finanční odpovědnost?

Tvé úkoly:

Analýza Triády: Vyhodnoť zadaný obor v těchto třech parametrech (vysoká/střední/nízká míra) a vysvětli proč.

Ekonomické dopady: Identifikuj, kde dojde k největšímu snížení nákladů nahrazením lidské práce. Důkladně se zamysli, jak se změní tržní pozice „early adopters“ vs. opozdilců.

Nové tržní příležitosti: Navrhni služby nebo modely užití, které v tomto oboru dříve nebyly ekonomicky rentabilní, ale díky levné AI práci se jimi stanou.

Identifikace bariér: Pojmenuj hlavní překážky (např. legislativa, fyzikální limity), které budou transformaci brzdit i přes vysokou míru tokenizace.

Zadané odvětví/business: [zde napiš a popiš svoje odvětví či business]

Instrukce pro výstup: Odpovídej věcně, analyticky a strukturovaně. Vyhni se obecným frázím a zaměř se na praktické dopady pro majitele firem v tomto segmentu. Na závěr napiš shrnutí celé analýzy ve dvou odstavcích souvislého textu.

Snažte se být v popisu vašeho odvětví specifičtí, zejména pokud je vázané na nějaké české specifikum. Mnoho štěstí s brainstormingem. A když na něco zajímavého přijdete, napište mi (odpověď na tento email).

Už tušíte, kam se váš trh bude ubírat?

⚖️ True story: Jak se zavádí AI do firem?

AI ve firmách je mantrou dneška. Dá se implementovat špatně i dobře. A když se spěchá, není to podložené hlubokou znalostí a zkušeností s AI i firmou, nedopadá to dobře. Velmi trefný, vtipný a realistický popis takové implementace AI do korporátu publikoval na svém X Peter Girnus. Souhlasím s ním, už jsem takové nasazení viděl i v Česku:

V minulém čtvrtletí jsem zavedl Microsoft Copilot pro 4 000 zaměstnanců.

• 30 dolarů za licenci a měsíc.

• 1,4 milionu dolarů ročně.

Nazval jsem to „digitální transformací“. Představenstvo tuto frázi milovalo. Schválili to za jedenáct minut. Nikdo se neptal, co to vlastně bude dělat. Včetně mě. Všem jsem řekl, že to „desetinásobně zvýší produktivitu“. To není skutečné číslo. Ale zní to tak. Personální oddělení se zeptalo, jak budeme desetinásobné zvýšení měřit. Řekl jsem, že „využijeme analytické panely“. Přestali se ptát.

O tři měsíce později jsem zkontroloval zprávy o využití. Copilot otevřelo 47 lidí. 12 z nich jej použilo více než jednou. Jedním z nich jsem byl já.

Použil jsem je k shrnutí e-mailu, který jsem mohl přečíst za 30 sekund. Trvalo to 45 sekund. Plus čas, který mi zabralo opravit halucinace. Ale nazval jsem to „úspěšným pilotním projektem“. Úspěch znamená, že pilotní projekt zjevně neselhal.

Finanční ředitel se zeptal na návratnost investic. Ukázal jsem mu graf. Graf šel nahoru a doprava. Měřil „AI enablement“. Tuto metriku jsem si vymyslel.

Přikývl na znamení souhlasu. Nyní jsme „AI-enabled“. Nevím, co to znamená. Ale je to v naší prezentaci pro investory.

Senior vývojář se zeptal, proč nepoužíváme Claude nebo ChatGPT. Řekl jsem, že potřebujeme „bezpečnost na podnikové úrovni“. Zeptal se, co to znamená. Řekl jsem „soulad“. Zeptal se, jaký soulad. Řekl jsem „všechny“.

Vypadal skepticky. Domluvil jsem s ním „rozhovor o kariérním rozvoji“. Přestal se ptát.

Microsoft poslal tým pro případové studie.

Chtěli nás představit jako úspěšný příklad. Řekl jsem jim, že jsme „ušetřili 40 000 hodin“. Toto číslo jsem vypočítal vynásobením počtu zaměstnanců číslem, které jsem si vymyslel. Oni to neověřovali. To nikdy nedělají.

Teď jsme na webových stránkách Microsoftu: „Globální podnik dosáhl díky Copilotu zvýšení produktivity o 40 000 hodin.“ Generální ředitel to sdílel na LinkedIn. Dostal 3 000 lajků. Nikdy Copilot nepoužíval. Žádný z vedoucích pracovníků ho nepoužil. Máme výjimku: „Strategické zaměření vyžaduje minimální digitální rozptýlení.“ Tuto politiku jsem napsal já.

Licence se obnovují příští měsíc. Žádám o rozšíření. O 5 000 dalších míst. Prvních 4 000 jsme nevyužili. Ale tentokrát „podpoříme přijetí“. Přijetí znamená povinné školení. Školení znamená 45minutový webinář, který nikdo nesleduje. Ale jeho absolvování bude sledováno. Absolvování je metrika. Metriky se zadávají do dashboardů. Dashboardy se zadávají do prezentací pro představenstvo.

Prezentace pro představenstvo mi zajistí povýšení. Ve třetím čtvrtletí budu senior viceprezident. Stále nevím, co Copilot dělá. Ale vím, k čemu slouží. Slouží k tomu, abychom ukázali, že „investujeme do AI“. Investice znamená výdaje. Výdaje znamenají závazek. Závazek znamená, že bereme budoucnost vážně.

Budoucnost je to, co řeknu, že je.

Dokud graf stoupá nahoru a doprava…

JEDNOHUBKY

🔴 KRITICKÉ EKONOMICKÉ SIGNÁLY

AI bublina vstupuje do “nebezpečné fáze” Hedge fond Bridgewater (Greg Jensen) varuje před vstupem AI investic do nebezpečné fáze. Obchody s datovými centry vyskočily z 15 miliard na 125 miliard dolarů za jediný rok. Wall Street propadl (Nasdaq -1,81%), Oracle kleslo o 5,4% po ztrátě 10miliardové smlouvy, Nvidia -3,8%. Investor sentiment se mění - trh konečně pokládá otázku “kdy začne AI generovat zisk?”

Realita AI ROI: jen 5% firem vidí hodnotu Podle průzkumu BCG pouze 5% společností vidělo “rozšířenou hodnotu” z AI v roce 2025. Forrester zjistil, že jen 15% manažerů zaznamenalo jakékoliv zlepšení zisků z AI. Společnosti jako Klarna a Verizon najímají zpět lidské pracovníky po selhání AI chatbotů, které nezvládají nic složitějšího než “zkuste to restartovat”. Podniky odkládají 25% plánovaných AI investic.

Merriam-Webster slovem roku: “Slop” Prestižní slovník zvolil “slop” (nízkokvality AI obsah) slovem roku 2025. To je možná nejlepší komentář k současnému stavu AI průmyslu - slovník doslova zesměšňuje celé odvětví.

🏢 STRATEGICKÉ PŘESUNY VELKÝCH HRÁČŮ

Amazon v panickém AI režimu Amazon provedl největší leadership reshuffle za roky - 27letý veterán Peter DeSantis dostal vedení nové AI supergroup (Nova modely, custom silicon, quantum computing). Investice: 8 miliard do Anthropic + 10 miliard do OpenAI. Amazon se zbavuje nálepky “AI zaostávající”.

Meta zvažuje uzavření, Nvidia jde open-source Meta údajně zvažuje přechod od open-source (Avocado může být proprietární), zatímco Nvidia se stává championem open-source (Nemotron 3 modely + akvizice SchedMD/Slurm) jako odpověď na čínské AI laby jako DeepSeek a Alibaba.

Adobe kupuje Semrush za 1,9 miliardy dolarů All-cash akvizice signalizuje fundamentální posun: viditelnost značky se stává základem marketingové strategie, ne jen tradiční keyword-focused SEO. Integrace do Adobe Experience Cloud staví content visibility do centra marketingového stacku.

🇨🇳 ČÍNSKÝ TECHNOLOGICKÝ SOUBOJ

Čína postavila bootleg EUV stroj (ale prý nefunguje!) Čínští vědci v Shenzhenu postavili funkční prototyp EUV litografie pomocí ex-ASML inženýrů s falešnými jmény. Stroj je tak velký, že zabírá celou tovární halu. Cíl: produkce čipů v roce 2028. Čína může být mnohem blíže k semiconductorové nezávislosti, než si kdokoli myslel. Později se objevily zprávy, že linka nefunguje, protože Čína reklamuje jednotlivé části u ASML - což se tak nějak čekalo. Přeci jen je to nejsložitější zařízení vyrobené člověkem na planetě …

Biren Technology: 300M IPO s BR100 čipem Tvrdí, že jejich BR100 čip se vyrovná Nvidia H100. Problém: americké sankce znamenají žádné TSMC pro výrobu. Čínské AI hardware akcie stouply o 400% při debutu - investoři sázejí na “co kdyby to opravdu fungovalo.”

Nvidia žebrá Čínu o nákup oseknutých čipů - Nvidia dostala povolení prodávat H200 do Číny (s 25% poplatkem Uncle Trumpovi). Alibaba a ByteDance je tak brutálně chtějí, že Nvidia zvažuje navýšení produkce. Čínská vláda vydala nařízení, že je nutno prokázat důvod, proč nestačí čínské čipy… Geopolitická gymnastika je ŠÍLENÁ.

🔐 KYBERNETIKA A BEZPEČNOST

AI hackéři “Paper Werewolf” nabourali ruskou obranu Skupina “Paper Werewolf” použila AI-generované dokumenty k nabouraní ruských kontraktérů vzdušné obrany. Bariéra pro kyber warfare právě klesla z “národní stát” na “teenager s API kredity”. AI demokratizovala hacking - nyní KAŽDÝ může páchat mezinárodní špionáž.

📱 KONVERZAČNÍ OBCHOD A NOVÁ ROZHRANÍ

ChatGPT se stal obchodem App Store - jen se tam zatím nedá platit. OpenAI spustil ChatGPT app directory. Expedia, Spotify, Zillow už se připojily. S 2,5 miliardami denních promptů je ChatGPT 5. nejnavštěvovanější web globálně. Váš chatbot se stal platformovým ekosystémem. Konverzační obchod už není teorie 🤷‍♂️.

AI Overviews: 45% všech Google dotazů Narostlo z 40% minulý měsíc. Ještě pikantnější: 58,5% všech Google vyhledávání je nyní zero-click - uživatelé získají odpověď bez návštěvy jakékoliv stránky. Okno pro tradiční click-through optimalizaci se zavírá. Značky zobrazené v AI Overviews získávají nepřiměřenou viditelnost - v podstatě implicitní Google endorsement.

Ring domovní zvonky nyní hodnotí váš outfit Nová Alexa+ funkce identifikuje návštěvníky podle oblečení a chování. Sdělí doručovatelům, kam dát balíky, a nabídne jim občerstvení. Váš zvonek je nyní fashion kritik s rozpoznáváním obličejů. Soukromí zemřelo někdy kolem roku 2016… ☠️

OpenAI

GPT-5.2 a strategická krize (”code red”) OpenAI vydala GPT-5.2 ve třech variantách (Instant, Thinking, Pro) s kontextovým oknem 400 000 tokenů a deadline znalostí k 31.8. Model má zlepšenou práci s dlouhodobými úkoly, lepší výkon při větších změnách kódu a významně posílené kybernetické schopnosti. Současně CEO Sam Altman vyhlásil osmitýdenní “code red” - pozastavil vedlejší projekty a soustředil se na vylepšení ChatGPT v reakci na tlak Googlu. Společnost plánuje další model v lednu s lepšími obrázky a rychlostí.

GPT-5.2-Codex pro agentní programování Specializovaná verze optimalizovaná pro agentní kódování s lepší kompresí kontextu, výkonem na velkých změnách kódu a Windows prostředí. Model je dostupný pro placené uživatele, ale API přístup se připravuje postupně.

Roční výnosy a nová vedoucí pozice OpenAI je na cestě k více než 20 miliardám dolarů ročních příjmů v roce 2025, s plány růstu na stovky miliard do roku 2030. Společnost najmala Denise Dresser, bývalou CEO Slacku, jako hlavní ředitelku pro příjmy.

Partnerství s Disney Disney investuje 1 miliardu dolarů do OpenAI v rámci tříleté licenční dohody. Uživatelé budou moci generovat videa s postavami a vlastnostmi Disney, ale s omezeními na to, co mohou postavy dělat.

Otevření platformy pro třetí strany OpenAI otevřela příjem aplikací třetích stran do ChatGPT App Storu po procesu kontroly. Aplikace budou umístěny vedle vestavěných nástrojů, monetizační detaily zatím nejsou plně specifikovány.

Google

Gemini 3 Flash - nový výkonný model Google vydal Gemini 3 Flash, který nabízí lepší výkon než Gemini 2.5 Pro při třikrát rychlejším běhu. Model se stane výchozím v Gemini aplikaci, webovém rozhraní, API, Vertex AI a AI Studiu. Google bude upravovat bezplatné limity pro Gemini 3 Pro.

Experimentální prohlížeč Disco Google Labs představil Disco prohlížeč s “GenTab” poháněným Gemini 3, který může vytvářet interaktivní webové aplikace. Funkce může nakonec dorazit do Chrome.

AI brýle pro rok 2026 Google plánuje v roce 2026 uvést první AI brýle - jak pouze se zvukem pro komunikaci s Gemini, tak s displejem v čočkách. Brýle budou postaveny na Android XR ve spolupráci se Samsungem, Gentle Monster a Warby Parker.

Meta

Llama vs. Avocado - změna strategie Meta pracuje na následovníku Llama s kódovým názvem Avocado, který by měl být vydán do konce roku. Společnost pravděpodobně ustoupila od svého open-source přístupu - Avocado může být proprietární model. Někteří zaměstnanci byli údajně rozrušeni, že DeepSeek použil části Llamovy architektury.

Vnitřní napětí v AI týmu Vznikla mentalita “my proti nim” mezi špičkovým AI týmem Meta a dlouholetými podřízenými Marka Zuckerberga. TBD Lab se považuje za tým zaměřený na vytvoření superinteligence, zatímco ostatní se údajně zajímají pouze o zlepšení sociálních médií. Neshody se týkají i přidělování výpočetního výkonu.

Instagram Reels na TV Meta představila samostatnou TV aplikaci Instagram Reels pro Amazon Fire TV s plány na expanzi na další platformy. Sociální video roste na velkých obrazovkách.

Apple

Únik iOS 26 funkcí Únik softwaru z prototypu iPhonu s rannou verzí iOS 26 odhalil desítky nových funkcí: Vision Pro nálepky, Live Captions, Tilt to Scroll, Dynamic Sports Tier Manager a další. Seznam ukazuje, na čem Apple pracoval kolem června.

Soudní porážka v platební kauze Soud téměř plně potvrdil rozsudek, že Apple úmyslně porušil příkaz soudu z roku 2021 ohledně otevření iOS App Store plateb. Apple možná bude moci účtovat “rozumný poplatek” za platby mimo App Store.

Vedoucí čipů zůstává Johny Srouji, senior viceprezident hardwarových technologií, řekl zaměstnancům, že v Apple zatím nezamýšlí odcházet, přestože o jeho možném odchodu kolovaly spekulace. Tim Cook aktivně pracuje na jeho udržení.

Elon Musk

Office u Samsung čipové továrny Elon Musk bude mít vlastní kancelář v americkém čipovém zařízení Samsung, což naznačuje ambice Tesly udělat z výroby čipů prioritu.

A to je pro tentokráte vše. Vše nejlepší do nového roku a nového týdne přeje

Patrick Zandl

vítejte u 111. Patrickova newsletteru. To je hezké číslo, tedy v desítkové soustavě, v dvojkové je to sedm a i to je mé oblíbené číslo. Ale pojďme od čísel dále k novinkám!

📒 Klub Zítraslavných

S Elen spouštíme novinku. Klub Zítraslavných. Co to je? Každoměsíční večerní setkávání lidí, kteří rádi píší příběhy a mají chuť je sdílet s ostatními. Proto Zítra Slavní. Pro myšlenku setkávání autorů se nám podařilo nadchnout Městskou knihovnu v Praze, takže setkání proběhnou ve Velkém Mlýně (kousek od Palmovky). Přijít mohou jak ti, kdo rádi píší - a chtějí ukázky svého díla přečíst, tak ti, kdo rádi poslouchají. První termín je 16.1. a všechny informace včetně možnosti se přihlásit (je to zdarma!) najdete na www.zitraslavni.cz. A důležitá informace: členem klubu přestáváte být po udělení Nobelovy ceny za literaturu, Magnezie Litera nebo Ceny Thálie. S těmito cenami zde můžete být jen hostem...

Zároveň upozorňuji, že jsme dali termín pro další Scribeton, tři dny nepřerušeného psaní - a pro velký úspěch opět na Mělníku!

Na webu Zitraslavni.cz se můžete také registrovat do speciálního spisovatelského newsletteru, kde vám budeme psát novinky v této oblasti, které se v Patrickově newsletteru budou objevovat zřídkavěji…

🇨🇿 Jaké používáte české AI služby?

Používáte nějaké české AI služby? Chystám aktualizovat jejich větší přehled, pište (odpovědí na tento newsletter například) svoje tipy. A pokud jste jejich autor, tím lépe - ozvěte se. Jde mi o služby pro koncové uživatele založené na AI, ne o zakázkový vývoj nebo zakázkový software, který si nelze objednat jako službu...

Články & tipy: Proč se Praha nedá řídit?

Tohle je skvělý článek Jiřího Hoskovce v Reflexu, který vysvětluje, proč Prahu prakticky nelze řídit. Jirku Hoskovce možná podle jména neznáte, je to bývalý ředitel kanceláře primátora - a ví, o čem mluví! Takže, čtěte...

Další článek je z Marigolda:

• Novinky v NotebookLM: plnohodnotná mobilní aplikace a větší limity pro úpravu chatu

• ⏰ Jak vybrat správné LLM pro vaše AI použití (6.prosinec 2025) - viz dále…

• a vánoční tip: kniha Adaptogeny - Léčivé rostliny a medicinální houby, tajemství vitality a dlouhověkosti od Ondřeje Petra a Nikoly Mrázové je fakt pěkná!

A nyní již na novinky v technologiích!

⚖️ Velké přesuny sil v AI modelech - OpenAI ztrácí

Přelom listopadu a prosince byl velkým masakrem v oblasti LLM. Na trh se rychle za sebou dostala celá řada modelů, které se záhy ukázaly být velmi silné a formativní pro nějaký segment trhu. A především se ukázalo, že modely OpenAI najednou nejsou těmi nejlepšími.

Když v listopadu Google vydal model Gemini 3 Pro, sice na něj pěli lidé na oborových diskusních fórech chválu, ale pouštěl jsem to jedním uchem tam, druhým ven, protože tak už to chodí. Spousta lidí se předhání v superlativech, přicházejí gamechanging modely, které mění paradigma a když si model pořádně prohlédnete, tak to bývá v lepším případě “my jsme s půlročním zpožděním stihli dosáhnout skoro podobných výsledků”. Navíc jsme s Elen chystali náš druhý scribeton, takže jsem Gemini 3 Pro pár dní vyzevloval.

Pak byl pátek a já potřeboval pustit můj kritický prompt, který projde mnou napsaný text, pořádně ho zkritizuje, najde mi slabiny v příběhu, vyšinutí z tónu řeči, nekonzistentnosti. A Claude zrovna zlobilo a pořádně mi nefungovalo. Tak jsem otevřel OpenAI model 5.1 - a byla to velká bída. Musel bych prompt dalekosáhle předělávat, nepoužitelné. Ze zoufalství jsem zkusil Groka (překvapivě slušný výsledek) a nakonec bez nějakého očekávání můj účet na Gemini a jazykový GEM, což je taková horší obdoba GPTs od OpenAI v ekosystému Gemini). Zadal jsem prompt “Jako zkušený literární kritik, nakladatel a autor mi kriticky zhodnoť tuto povídku:” a text povídky. Jak vidíte, nic jsem si od toho nesliboval. Gemini mi dodalo dvě stránky perfektního rozboru kapitoly, ze kterého jsem si sedl na zadek a zíral, jak přesně se trefil. Model mi nabídl kritizované pasáže přepsat, ze zvědavosti jsem ho nechal to udělat - a opět jsem zírak, jak se dokázal sladit s mým slovníkem i postupem vyprávění. Opravdu odchytal slabá místa, opravil je, vyházel moje oblíbené odbočky s tím, že se zlepšuje dynamika příběhu - a já zase zíral. Pro Gemini jsem si okamžitě navýšil předplatné a dnes jej používám velmi standardně a prakticky rutinně. Naopak jsem téměř přestal používat ChatGPT, jehož předplatné jsem si snížil na tarif Go a ani přes Openrouter jeho modely nevyužívám.

Pak jsem na začátku prosince připravil obsáhlejší přehledový článek, který rekapituloval dostupné modely, především přelom, který přines Opus 4.5, nová verze Haiku a problémy, které má s modely OpenAI. Jenže mezi tím se strhla vlna příchodů dalších modelů. Nejdříve se ukázalo, že za všeobecné nepozornosti přidal Grok nový fast model 4.1, který v podstatě odepsal levné čínské modely. Pak přišel DeepSeek s modelem 3.2, který má být zhruba na úrovni Gemini 3 Pro, do toho se ozval evropský Mistral, který už jsem odepisoval, se trojicí velmi zajímavých modelů včetně Large 3 modelu, který také aspiruje na to, stát se “SOTA” modelem, tedy “State of the Art” - tím nejlepším, co je na trhu. Takže jsem článek přepisoval a doplňoval.

Momentálně finální verzi si můžete přečíst zde:

⏰ Jak vybrat správné LLM pro vaše AI použití (6.prosinec 2025)

A tím se dostáváme k tomu důležitému. OpenAI zjevně ztratilo pozici nejlepšího modelu. A nikdy nezískalo pozici nejlepšího modelu pro agentní vývoj - a to ani v právě vydaném GPT-5.1-codex-max. V době, kdy jeho soupeři (a to včetně Apple!) představovali nové modely, chtělo OpenAI představit “nákupního rádce”. Wow, z toho bychom si sedli na zadek. Sam Altman nicméně zatáhl za ruční brzdu, vyhlásil poplach a ve firmě se zřejmě intenzivně kutí, aby nová verze GPT měla konečně nějakou vůni, šmak a nevypadala jako horší varianta staršího modelu.

A tím jsme u dalšího problému. Již nějakou dobu se ukazuje, že způsob odpovídání modelů souvisí s tím, za co jsou odměňovány. A modely jsou dnes “odměňovány” za to, že potěší uživatele, ne za to, že řeknou pravdu nebo se rozhodují dobře. Zní to jako paradox, jenže modely jsou v tomhle velmi přímočaré.

A za další, modely se dnes trénují na provádění agentních úloh, tedy na to, že ke splnění úkolu vede více promptů či doplňujících informací. Z módy vychází “One-shot” promptování, kdy LLM je požadavek zadán formou jediného promptu “analyzuj tyto stránky a navrhni pro ně SEO strategii”. Pro splnění úkolu se dotahuje přes nejrůznější MCP či jiné konektory dodatečný kontext v průběhu “přemýšlení”, LLM jedná jako agent.

Nejnovější modely (Claude Opus 4.5, Gemini 3 Pro, ChatGPT-5.1 Thinking) kvůli tomu vykazují pokles přesnosti v běžných úlohách (jako je třeba SEO analýza) o 6–9 % oproti předchozím verzím. To přináší problémy, protože úlohy, kde LLM dříve fungovalo spolehlivě, se najednou zhoršují - a lidé říkají, že LLM hloupne. Řešením není ani přepromptování, problém je architekturní povahy. Vývojáři se vracejí ke starším modelům, (např. GPT-4o, Claude 3.5 Sonnet) nebo používají malé účelově doladěné modely. O dopadu konkrétně na SEO se dočtete ve článku na SearchEngineLand. Právě u SEO je to velmi dobře pozorovatelné.

Co s tím? Inu, s tím se jednotlivé firmy budou muset vyrovnávat. Zajímavě k problému přistoupila Muskova xAI, která pustila do jednoho klání vývojový Mystery Model (Musk jej označil za Grok 4.2 - model na cestě k vydání Grok 5). Tím kláním byla Alpha Arena, agentní obchodování s akciemi, kdy jednotlivé modely měly analyzovat akciový trh a nakupovat akcie v poměrně volatilním období. Jediný Grok 4.2 zvládl akcie nakoupit se ziskem, když z 10000$ udělal přes 12000$ za dva týdny. Grok 4.20 byl zřejmě trénován (RLHF) s jinou odměňovací funkcí zaměřenou na dlouhodobý výsledek a práci s nejistotou, nikoliv jen na přesnost dalšího tokenu. Rozdíl mezi Grok 4 (ten propadl, ztráta 92 %) a Grok 4.20 byl tak propastný, že naznačuje změnu v architektuře nebo trénovacích datech. Pravděpodobně jde o masivní zapojení Reasoning (Chain of Thought) do rozhodovacího procesu před každým “obchodem”. Zdá se, že při tréninku LLM bude nutno zohlednit nejenom to, jaká trénovací data použít, ale jakou motivaci používat a jaký přístup či výsledek odměňovat.

Jestli se vám tedy zdálo, že v AI je vymalováno, nad OpenAI nic lepšího není, tak se ničeho nebojte. Doba bude ještě velmi turbulentní. Mimochodem, LeChat od Mistralu ještě nový model Mistral 3 Large nemá, ten ani nepoužívejte...

A chybí vám tam Zuckerberg a jeho Meta a Llama? Správně, ta tam chybí. I Seznam vydal svého Asistenta, jehož výstupy jsou výrazně přesvědčivější, než výstupy Llamy.

Jaké LLM lidé používají?

Vhod nám nyní pro naše povídání přijde tato tabulka s počty měsíčně aktivních uživatelů, kteří službu použijí alespoň jednou za měsíc.

Data o počtu aktivních uživatelů potvrzují, že rok 2025 není rokem jednoho vítěze, ale obdobím postupné specializace a fragmentace trhu. Ačkoliv si ChatGPT s 810 miliony uživatelů udržuje dominantní postavení dané setrvačností a “zvykem první volby”, dynamika růstu Google Gemini, které více než zdvojnásobilo svou základnu na 346 milionů, ukazuje na úspěšné zhodnocení jeho technologického skoku v průběhu roku. Naopak stagnace a mírný propad Microsoft Copilotu, který i přes masivní integraci do Windows ztratil uživatele, slouží jako důrazné varování, že pouhá distribuce bez jasné přidané hodnoty či špičkové kvality k udržení pozice v takto konkurenčním prostředí nestačí.

Druhým podstatným trendem je vzestup specializovaných nástrojů, které sice nedosahují masových čísel, ale efektivně obsazují konkrétní niky. Růst Groku z jednoho na 34 milionů uživatelů (OK, trochu podvádí přes X integraci) a Perplexity na 45 milionů dokládá poptávku po alternativách zaměřených na aktuální data a vyhledávání, nikoliv jen na obecnou konverzaci. Podobně Claude se svými 11 miliony uživatelů představuje úzce profilovanou volbu pro technickou elitu a programátory, kde kvalita výstupu převažuje nad masovou dostupností. Tato čísla korespondují s tezí, že trh se dělí na masové univerzální nástroje a efektivní specialisty, přičemž uživatelé přestávají hledat jeden model na všechno a začínají nástroje kombinovat podle účelu. Zachovejte se tedy stejně.

🫓 Jednohubky, které není dobré minout

Ne všechno musíme probírat do detailu, ale informaci je vhodné zaznamenat

Zprávy z médií a AI

• Studie MIT: AI může již nahradit 11,7 % americké pracovní síly Studie využívající simulační nástroj Iceberg Index ukazuje, že AI je připravena nahradit pracovníky ve finančnictví, zdravotnictví a profesionálních službách. Nástroj mapuje dopady až na úroveň jednotlivých PSČ. → CNBC

• Netflix kupuje Warner Bros. Discovery Netflix vyhrál aukci o Warner Bros. Discovery a nabídl 30 dolarů za akcii za studiová a streamovací aktiva. Součástí dohody je odstupné 5 miliard dolarů v případě odstoupení. Akvizice může zásadně přetvořit zábavní průmysl, zároveň to ale vypadá, že Netflix nekoupí CNN, o čemž se také hovořilo. → The Wrap

• Anthropic chystá IPO Firma zahájila rozhovory o IPO pro příští rok, jednala s investičními bankami a najala právníky, kteří vedli IPO Google a LinkedIn. Prý to bude velký (věřím jim!) → Ars Technica

• Apple reorganizuje AI tým po odchodu šéfa AI strategie Viceprezident odpovědný za AI strategii Apple odešel. Jeho povinnosti se rozdělí mezi další vedoucí pracovníky. Nový viceprezident pro AI Amar Subramanya přichází z projektu Google Gemini. Reorganizace prý signalizuje změnu přístupu Apple k AI. Kolikátou už? → WSJ

• Meta plánuje výrazné škrty v metaverse projektech Meta zvažuje snížení rozpočtu pro divizi metaverse až o 30 % v příštím roce. Očekávají se propouštění. Úspory budou přesměrovány do jiných projektů v Reality Labs. Meta zároveň přetáhla klíčového designéra Alana Dye z Apple. → Bloomberg

Vesmírné zprávy:

• Sam Altman zvažuje konkurenci pro SpaceX Sam Altman prozkoumal možnost akvizice nebo partnerství s raketovou společností, aby mohl konkurovat SpaceX Elona Muska. Kontaktoval minimálně jednoho výrobce raket ohledně kapitálových investic. Chápu ho, ale ať se proboha věnuje AI → WSJ

• Blue Origin staví super-těžkou raketu pro konkurenci Starship Blue Origin pracuje na verzi New Glenn 9x4, která dokáže dopravit 70 metrických tun na nízkou oběžnou dráhu Země. Plánuje se nákladní let na Měsíc počátkem roku 2026. → Universe Today

• Čínská raketa Zhuque-3 explodovala při přistání Raketa firmy Landspace úspěšně dosáhla oběžné dráhy, ale první stupeň explodoval při přistávacím manévru. Šlo o první test znovupoužitelné rakety z nerezové oceli této čínské firmy, občas označované za kopii raket SpaceX. I přes explozi šlo o úspěch! → Space.com

Hardware a produkty

• Samsung Galaxy Z TriFold přijde v USA začátkem 2026 Skládací telefon s 10palcovým vnitřním displejem a baterií 5 600 mAh. V rozloženém stavu měří pouze 3,9 mm. → 9to5Google

• Skládací iPhone bez záhybu má stát 2 400 dolarů Apple údajně vyřešil problém ohybu na displeji. Telefon by měl vyjít v září příštího roku. Cena se odhaduje na 2 400 dolarů. → CNET

• Alibaba vydal AI brýle Quark S1 Brýle s průhlednými displeji, kamerami, kostním mikrofonem a vyměnitelnými bateriemi s výdrží 24 hodin. Poháněny modely Qwen. Mezinárodní verze přijde příští rok. → Bloomberg

• Britská laserová zbraň DragonFire sestřelila drony letící 650 km/h Vysokovýkonný laser bude instalován na fregaty Type 45 do roku 2027. Dokáže zasáhnout cíl velikosti čtvrtdolaru na vzdálenost jednoho kilometru. → New Atlas

Věda a zdraví

• Vakcína proti fentanylu jde do první velké studie na lidech Společnost ARMR Sciences zahajuje klinickou studii vakcíny, která neutralizuje fentanyl v krevním oběhu dříve, než dosáhne mozku. Zabraňuje předávkování i euforickému účinku drogy. → Ars Technica

• Průlom v léčbě HIV pomocí široce neutralizujících protilátek Dvě nezávislé studie ukázaly, že někteří účastníci udrželi nedetekovatelné hladiny HIV déle než rok po léčbě bez antiretrovirových léků. → Ars Technica

Trendy a analýzy

• Více článků na webu nyní vytváří AI než lidé Množství AI generovaného obsahu překonalo lidsky psané články. Nicméně tyto články se většinou neobjevují ve výsledcích Google ani ChatGPT, protože si v hledání nevedou dobře. No, jak kde - moje rubrika tech-news generovaná AI redaktorem Marisou přivádí z Google dvě třetiny lidí, mnou lidsky psané články jen třetinu → Graphite.io

• Technická deflace: co dnes postavíte, bude za půl roku jednodušší Pokud je samotná tvorba snadná, konkurenční výhoda musí být jinde. Zaměřte se více na prodej a méně na budování. Pochopení zákazníka je výhoda, která nezmizí. → Ben Anderson

Vše nejlepší do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5468 adres.

📕 Od tohoto pátku máme další scribeton. Co to je? Tvůrčí prostor, kde se můžete na tři dny zavřít a psát. Potřebujete si něco sepsat, promyslet? Máte rozdělaný opus magnum či jen další knihu v uzávěrce? Tři dny na Mělníku, v inspirativním prostředí Vila Krista. Detaily zde. A od příštího roku bychom rádi rozběhli v Praze měsíční setkání lidí, kteří mají psaní rádi a rádi by se kolem něj potkávali. Detaily dáme vědět, až to doladíme ♥️

A mám pro vás další video: Video: Začínáme s Claude Code - Láká vás tvorba webových aplikací pomocí AI, ale nevíte, jak začít? Tohle je video pro naprosté začátečníky. Ukážeme si, jak si instalujete Claude Code a jak si vytvoříte svou první webovou aplikaci - krok za krokem.

Jak rozestavět Prahu s novým Metropolitním plánem

Hodně se mluví o cenách bytů. Víte, že se na nich do značné míry podílí územní plán? Praha připravuje jeho aktualizaci. Jak bude vypadat nový Metropolitní plán Prahy a co se v něm udělá pro levnější bydlení? Zajímá vás téma bytové výstavby? Srdečně zveme na debatu, v níž vystoupí za kritiky architekt Peter Bednár (Jakub Cigler architekti) spolu s obhájcem architektem Zdeňkem Völflem (Magistrát hl. m. Prahy) - a řada dalších. Kdy a kde: 25.11.2025 v 18:00 v Pirátském centru Na Moráni 360/3, Praha. Detaily zde.

🩺 A jedna osobní prosba o příspěvek na sbírku. Víte, že tu málokdy propaguji sbírky, tahle se mne ale osobně dotkla. Maminka samoživitelka se 21 let se stará o svého prvorozeného syna Jiřika, který je mentálně a fyzicky postižený. Vloni jí život nadělil rakovinu štítné žlázy, letos přidal mladšímu synovi Honzovi jako diagnózu Hodgkinův lymfom. Je to tak těžká životní situace, že si to neumím a ani nechci představit. Přečtěte si celý příběh - a jestli budete moci, přispějte tak, jako já.

A teď již pojďme na žhavé technické téma, jímž je zápolení USA a Číny v AI:

🇨🇳🇺🇸 Jak Čína vybrala technologickou zatáčku smrti a připravuje se zmasakrovat USA v AI

Před pár dny prohlásil Jensen Huang, šéf společnosti Nvidia, že Čína je v oblasti AI “nanosekundy” za USA. Tak je velmi kulantně řečeno to, že situace v AI mezi Čínou a USA je velmi vyrovnaná. A to může mít potenciálně dalekosáhlé důsledky. Pojďme si tedy situaci analyzovat.

GPT-5 nebyl průlom, AGI není otázka letošního roku

Nejprve situace v USA. Pamatujete si loňský podzim, jak se všichni (tj. pánové bez záklopky jako Sam Altman a Elon Musk) kasali, že nové modely budou převratné v tom, co dokáží? Pak, když nové modely přišly, z toho bylo mrzeníčko, protože jasně - nové modely byly o něco lepší, než ty staré, ale velký průlom to nebyl. OpenAI se dokonce podařilo GPT-5 naladit do tak nepříjemného komunikačního tónu, že jeho systémový prompt muselo několikrát překopávat a minulý týden vydalo verzi 5.1, kde je styl komunikace překopaný zásadně a uživatel si tón komunikace může volit. Grok se ve čtvrté verzi postavil na úroveň GPT-5, Sonnet 4.5 dorovnal, pokud jde něčím dopředu Gemini, tak je to obrazový model Nano Bannana a široké spektrum okolního ekosystému jako je RAG File Search (o něm někdy musíme dát řeč). Ale průlom v samotném LLM tam tedy není.

Tohle přineslo dva problémy:

1. Kde jsou ty megavýnosy z AGI, co má přijít a která má ospravedlnit astronomické valuace všech firem v ekosystému AI?

2. Jak moc ospravedlnitelná bude prémiová cena americké AI vůči té čínské, když čínská AI dotáhne na americké modely?

Ten první problém zatím ponechme stranou, podívejme se na problém druhý. A na čínskou AI.

Víte, kdy vyšel Deepseek, ty jeho nové modely? Před deseti měsíci: v lednu letošního roku. Od té doby se herní pole čínské AI totálně proměnilo. Tedy, ono se začalo proměňovat před dvěmi lety, v době, kdy začalo být jasné, že Bidenova strategie komplikovat Číně život v AI půjde i proti obchodním zájmům USA, že už to není laškování, ale obchodní válka. V říjnu 2023 Bidenova administrativa výrazně zpřísnila exportní omezení na vývoz čipů a souvisejících technologií do Číny. A tohle byl jeden z Bidenových přístupů, které Trump nerozporoval, ba je naopak později zpřísnil. Panovalo celoamerické přesvědčení, že čínský výzkum AI tím byl zbržděn tak o tři roky. Tak kde se vzaly Huangovy nanosekundy? Jak je možné, že se Čína dohrabala k modelům, jako je Kimi K2 společnosti Moonshot AI (zainvestovala Alibaba a Tencent), Qwen 3 od Alibaby, DeepSeek nebo GLM od Zhipu AI (to si pamatujte, ještě o něm určitě uslyšíme), přičemž tyto modely jsou ve všech hodnoceních v těsném závěsu za vedoucími americkými modely a s cenovkou desetinovou?

Jen pro vaši představu k té kvalitě: jsem milovník modelů Anthropicu, vše podstatné dělám se Sonnetem a Claude Code a i u svých zákazníků jsem přešel na modely Antrhopic poté, co se model GPT-5 stal poněkud artikulačně nestabilní. Ale své redaktory Marisu a Alexe (mí AI agenti, se kterými testuji redakční práce - vytvářejí rubriku tech-news) mám na modelu Qwen 3 - z důvodů ceny. A kvalita v češtině? V podstatě jen málo rozpoznatelný rozdíl založený na mírně rozdílném propmptování. S modely Sonnet a GPT mám dalekosáhlé zkušenosti, umím jejich jazyk vyladit, u Qwen mi to tak nejde a chvíli mi trvá. Cenové srovnání? Co mne s Qwen 3 stojí 10 dolarů měsíčně, by mne se Sonnet či GPT-5 stálo cca 200$. A to je velký rozdíl.

Jak se tohle stalo?

Za dva roky Čína vybudovala paralelní ekosystém

To je to zásadní zjištění. Číně se podařilo za dva roky vybudovat paralelní ekosystém v AI k tomu americkému - ve všech jeho vertikálách.

Tak například čipy. Podíl Nvidia na čínském trhu AI z původních 95 % téměř na nulu, Čína přitom pro Nvidii představovala 20-25 % příjmů. Jenže když před třemi lety začalo být zřejmé, že to s Nvidia čipy může být špatné a před dvěmi lety to začalo být jasné, všechny čínské firmy se racionálně rozhodly začít vytvářet záložní varianty. A to mluvíme o firmách jako Tencent, Alibaba nebo Huawei, které již měly zkušenosti s vývojem čipů pro své servery. Velmi rychle vznikli noví hráči, jako Cambricon s čipy Siyuan 370 a nověji Siyuan 590, Baidu a jeho cluster Kunlun P800 (s tím označením se nemažou - to aby zákazník nemusel bádat, jaký Nvidia čipset to nahrazuje) nebo Alibaba a její PPU (ekvivalent Nvidia H100). Čipy jsou vyráběny na slabším výrobcním procesu 7nm, čímž jejich výkon není tak dobrý, ale cena - ta je zhruba poloviční. Návrháři čipů se limity 7nm procesu naučili rychle obcházet - vytvářejí specializovanější čipy, které jsou ještě úzce zaměřenější, než Nvidia čipy. A tak vznikají čipy pro trénování obrazových informací, pro matematické modely atd - a nikomu v Číně to moc nevadí.

Druhou výhodou je vertikální integrace technologického stacku. Zatímco v USA se někdo specializuje na čipy, jiný na modely a další na provoz cloudu, v Číně je to vše v jedné firmě. Baidu tvrdí, že 80% snížení celkových nákladů pochází jak z levnějšího hardwaru, tak ze společného návrhu softwaru a hardwaru. Společný návrh eliminuje neefektivnosti ve správě paměti, plánování operátorů a distribuované komunikaci, které generické GPU nemohou řešit.

Společnost, která ročně utratí více než 50 miliard dolarů za infrastrukturu AI, může ospravedlnit 2–3 miliardy dolarů vynaložené na vývoj čipů, pokud to přinese 30–40% trvalé úspory. Menší společnosti to odůvodnit nemohou. Proto se nezávislí návrháři čipů, jako je Cambricon, zaměřují na prodej zákazníkům, kteří nemají dostatečný rozsah pro vertikální integraci. A to jsou hlavními akcionáři Cambriconu opět Tencent, Alibaba a státní investoři.

Kontrola ekosystému umožňuje průběžnou optimalizaci. To vytváří kombinované výhody, které nejsou možné při nákupu od třetích stran.

🇨🇳 Čínské firmy tedy budují celý stack od čipu, přes model, po cloud, zatímco USA spoléhají na modulární spolupráci (Nvidia + OpenAI + AWS). Čínské čipy dosahují úzké kompetence v konkrétních úlohách, ale ne široké schopnosti jako Nvidia.

Možná vás teď napadlo, co tajná zbraň Nvidia - CUDA platforma, díky níž všechen ten AI software na Nvidia čipech může běžet. Inu, co by. Každý to řeší po svém. Huawei pro své čipy Ascend vymyslel CANN (Compute Architecture for Neural Networks) - a navíc ho dal pod open-source licenci. A jak zvládl integraci klíčových komponent, jako je PyTorch? Vyvinul adaptér, který umožnuje kód pro PyTorch běžet na Ascend čipech s minimálními změnami. A kromě toho připravil vlastní high-level deep learning framework MindSpore. Problémy? Jsou, vývojáři reportují nestabilitu a “cestu plnou nástrah”, není to ta selanka “vše běží”, jako s CUDA - jenže výkon je v úlohách, které AI potřebuje, zcela srovnatelný a cena naprosto jinde.

Baidu a Kunlun čipy? Vyřešilo to podobně, jeho framework se jmenuje PaddlePaddle. A tam, kde to nestačí, existují překladače z CUDA kódu, jako je TileLang. A hned se objevil problém: překladače přeci zpomalují, ne? A tak pár chytrých čínskách hlav přišlo na to, že by mohli nasadit AI optimalizace software stacku a vznikla Sakana AI “AI CUDA Engineer”. Ta překládá PyTorch kód do optimalizovaných kernelů s 10-100× zrychlením. Pro netechniky: rozvinuly se obory, které jsou najednou velmi perspektivní a které čínský AI průmysl posouvají velmi daleko v odvětvích, do kterých firmy americké příliš nenahlédly.

Čínské firmy nepoužívají přímou kompatibilitu s CUDA (to je technicky nemožné kvůli patentům a know-how), ale místo toho budují parallel ekosystem.

DeepSeek V3.2-Exp je první velký model, který byl optimalizován pro non-CUDA stacky od prvního dne, což signalizuje zásadní změnu v čínské AI strategii – přechod od “CUDA kompatibility” k “CUDA nezávislosti”.

A co víc? Přístupy čínských firem se liší. Není to tak, že by se trvalo na “okopírování” přístupu Nvidia - firmy zkoušejí i jiné cesty, většinou proto, aby něco urychlily, aby něco rychle nahradily a tak podobně. To už Nvidia nedělá - nebude teď restrukturalizovat architekturu CUDA prostředí jen proto, že něco by mohlo fungovat drobně létě. Čínské firmy tuto vazbu, motivaci a minimální zátěž z minulosti mají.

Rozdvojené ekosystémy

Výsledkem amerických sankcí nakonec není zvýšení zaostávání Číny v oblasti AI za USA, jak sankce doufaly. Čína se díky obrovskému a flexibilnímu trhu zvládla vypořádat s většinou nástrah. Omezení výroby čipů? Inu, zatím vystačí se starším výrobním procesem, dělá specializovanější čipy, které nevýhodu nahradí. Omezení dovozu Nvidia? Vznikl open-source svět, v němž není jeden hegemon, ale celá řada drobných firem, které umožňují své produkty slepovat, propojovat přes API a využívat díky OSS. Což také podporuje rychlou adopci nových nástrojů. Výzkum AI z toho všeho těží: těsné propojení umožňuje flexibilní reakci na potíže, rychlé iterování. Jedinou nevýhodou - a tady bych spíše použil slovo “vlastností”, protože nevíme, zda nevýhodou, je značná specializace čínských LLM. Kimi K2 je skvělý pro kódování, Spark pro hlas, Qwen má celou řadu modelů, v nichž aby se prase vyznalo - ale třeba model Qwen 3 Coder je překvapivě dobrý pro kódování. GPT-5 se snaží vše slepit pod jednu skořápku, ve skutečnosti to ale také není nic jiného, než více či méně sofistikované routování úloh mezi jednotlivými modely nebo MoE - směsicemi expertů. MoE je něco, z čeho čínské modely těží maximum. Takový Kimi K2 používá pouze 8 z 384 expertů na dotaz, což mu šetří výpočetní zdroje.

Čínský ekosystém AI začíná být diametrálně odlišný proti tomu americkému. Není to poprvé, co se ekosystémy rozdvojily, připomeňme Mac versus Windows, kde to jednu chvíli vypadalo na sjednocení v procesorové platformě Intel, nebo tržně významnější rozdělení iOS versus Android. Či, pokud chceme příklad z Číny, tak dichotomie platebních systémů WePay/Alipay versus kartové společnosti Mastercard/Visa, kde z nejrůznějších důvodů jde o zcela jiné koncepty. A tady máme ten důležitý závěr:

Jakmile obrovské investice vybudují alternativní ekosystémy, konvergence se stane ekonomicky a technicky obtížnou, i když je politicky proveditelná. Obrovská uživatelská základna vytváří svou vlastní gravitaci.

Co rozhodne o rozdvojení?

1. Konkurenceschopnost vývoje - sice jsem čínský přístup pochválil, ale dlouhodobě by provoz na zastaralých technologiích nebyl konkurenceschopný. Nvidia čipy jdou výkonostně hodně nahoru, pokud by čínské čipy zaostávaly, tak se čínské firmy těžko prosadí. Čínské čipy musí dosáhnout výkonnostní parity nebo specifické výhody, například nižší spotřeby energie, případně musí Čína být schopná specifickou výhodu dosáhnout jinde, například zajistit levnou energii třeba průlomem ve fúzi.

2. Masivní investice je něco, co konkurenceschopnost vývoje přitáhne, ale ne nutně zajistí. Čína nicméně umí domácí investice stimulovat státním kapitálem a pokud nedojde k nějakým dalším dramatům, jakými bylo zatýkání Jacka Ma, bude investiční trh v domácí AI věřit.

3. Politická stabilita je třetí velký faktor. A dosti široký. Pokud se změní dynamicka či struktura amerických sankcí, propíše se to různě široce do AI soupeření. Zatím to vypadá, že se americká administrativa spíše zdráhá sáhnout k velmi drastickým opatřením, jakými by byl zákaz dodávek technologií pro výrobu čipů do Číny, protože si uvědomuje reciproční možnosti Číny. Stejně tak by ale zamávala šířkou spolupráce invaze na Tchaj-wan. Probrat jednotlivé scénáře je mimo možnosti této krátké úvahy.

Důležité pro pochopení je způsob, jakým v Číně je směšován trh se strategickým státním vedením. Státní zakázky jasně preferují domácí řešení, což vytváří značný odbyt. Naopak soukromí zákazníci si mohou volit podle svého. Tímto způsobem Čína vybudovala elektromobilitu: státní odběratelé nakupovali čínská vozidla, i když nebyla dostatečně kvalitní a tím vybudovala poptávku. Čínští výrobci se zlepšovali a dnes jsou čínské automobily kvalitou dílenského zpracování srovnatelné a konceptem elektromobily daleko vpřed.

Osvědčí se tento přístup i v AI?

LeCun jako bílá labuť se zvonečkem

Asi znáte tezi “černé labutě” - zlomového jevu, který všechno změní. Jistě, možná Sama Altmana trefí asteroid, ale mnohem spíše do AI vstoupí něco jiného. Něco, co jsme měli přímo před očima. Normální bílá labuť, dokonce se zvonečkem na krku, aby se nedala přehlédnout.

Takovou labutí je dnešní ekonomická situace kolem AI, kdy firmy vzájemně investují v kruhu do jiných AI firem hypotetické peníze, ale ekonomický Wow faktor se stále ne a ne dostavit. Co je patrné, že současný LLM přístup k AI se vyčerpal a teze, že více dat a více procesorů to zlomí, se nenaplnila. To je ostatně důvod, proč čínské LLM dotáhly ty americké.

A proč máme v nadpise zaměstnance společnosti Meta Yanna LeCuna? Právě proto, že jím zřejmě dlouho nebude. Pětašedesátiletý Yann LeCun patří mezi legendy AI, jenže v Metě mu pšenka už nekvetla a postupně ztrácel na vlivu. LeCun totiž příliš nevěří v momentální svatý grál AI - v LLM - právě kvůli problémům se škálováním. LeCun vedl oddělení FAIR na dlouhodobém výzkumu v oblasti umělé inteligence, tedy na technikách, které mohou být použity za 5 až 10 let. A to v Metě, stíhané neúspěchy s Llamou, nebylo najednou tak populární.

LeCunovou doménou jsou tzv. World Models - vnitřní simulátory reality. Zatímco LLM odvozuje své chápání světa od toho, jak jej my jako lidé jazykem popisujeme, World Models si jeho popis vytvářejí samy pozorováním pomocí nejrůznějších senzorů. To zní krásně, protože by to umožňovalo jít daleko za lidské smysly a chápání, poskytovalo by to fyzikální porozumění a plánovací schopnosti.

Podstatnou nevýhodou World Models je jejich náročnosti a komplexita. LeCun se podílel na práci na hybridních modelech, které kombinují LLM s WM - takzvané World Foundation Modely, které kombinují jazyk a fyzikální simulaci. Dnes existuje zhruba dvacítka nejrůznějších WM, hlavním problémem pro takové modely je dnes nedostatek dat. Zatímco LLM vychází z miliard parametrů, většina stávajících World Models má malé desítky milionů parametrů. A pokud si vzpomenete, jak jsem se tu minule posmíval robotu Neo, právě na tomhle je jeho problém založen. Ostatně, Neo využívá World Models.

V odvětví jdou zvěsti, že Zuckerbergova reorganizace výzkumu AI v Meta do Superintelligence Labs má zcela opačný výsledek. Zuckerberg sice přitáhl za velmi vysokých nákladů padesátku odborníků od konkurence, jenže odsunul stávající týmy a posuny na Llama se zpomalily (čti zastavily) do doby, než se podaří rozeběhnout nový tým. A LeCunovi pravděpodobně nesedlo to, že jeho divize FAIR byla posunuta mimo Zuckerbergův horizont.

Může být nový LeCunův startup, o němž se šušká, další hnací silou pro AI?

Co když Čína ještě zlevní?

Čím Čína dosud vždy zvítězila? Především cenou. A cena čínského AI je dneska oproti americkému desetinová. Pokud byste se do čínských LLM zahloubali a hledali optimální model, dostali byste se ještě níže za velmi podobnou kvalitu. Jak jsme si řekli, hlavní čínská vlastnost je spousta specializovaných modelů, které dělají dobře právě to jedno. To vyžaduje mírně jiný přístup, protože někdy je prostě přínosnější nechat si audio převést na text jedním modelem a celý záznam učesat nebo dále zpracovat jiným modelem. To vám OpenAI Whisper provede slušně na jedno volání API (ale moc dál už taky nepůjde).

Představte si, že Čína bude do ceny za AI stále promítat své nízké náklady. A to je pravděpodobné, protože konkurenční boj na vnitřním čínském trhu je hodně tuhý. Zákazníci budou stát před volbou, zda používat nejdražší a nejkvalitnější americké modely a pak ty čínské, které se svou kvalitou blíží, ale stojí desetinu, možná i setinu nákladů. A mnoho z nich se zachová ekonomicky, zvláště s ohledem na to, že změnit endpoint pro API je dílo okamžiku a i přeladění promptů je docela rychlé.

Čína má ještě jednu zbraň a tou jsou patenty. Před několika lety se Čína rozhodla, že nechce už vypadat jen jako továrna, ale i jako mozkovna, což se v žebříčcích měří zejména počty patentů. A tak začala nejenom uznávat všechny náklady na patenty jako daňově odečitatelnou položku, ale zavedla progresi. Nyní dvojnásobek nákladů na patentování odečtete z daní. To je důvod, proč se počet patentů v Číně tak drasticky zdvihl.

Čínské firmy patentují všechno, protože se uznávají náklady na podané patenty, nikoliv uznané. A to začíná dělat potíže euroamerickým firmám, protože řada směrů výzkumu a vývoje se stává patentovým minovým polem, kde čínské firmy mají nějaké patenty, nebo se tak alespoň tváří a není jisté, zda budou uznány. Velký problém to dělá právě na pomezí open-source vývoje, protože patentové úřady zkoumají kolizi s jinými patenty, ne však s hotovými open-source produkty. Takže se snadno stane, že firma si patentuje něco, co je v opensource světě běžně používáno.

Původně jsem si myslel, že mám vlčí mlhu, když jsem tyto vzorce vysledoval v posledních dvou letech - jenže teď se o tom už i veřejně hovoří. Například i Josef Průša v nedávném rozhovoru zmínil, jaké problémy to dělá a proč je potřeba začít řešit patenty i kolem open-source vývoje. V případech týkajících se čínských výrobců mobilních telefonů jsme byli svědky toho, jak podali v Číně žalobu na určení neplatnosti patentu. Cílem této strategie je přenést případ pod čínskou jurisdikci, což čínským soudům umožní rozhodovat o globálních licencích.

Čínský Nejvyšší lidový soud na žádost čínské chemické společnosti JNC v dubnu 2023 zrušil patent německé biotechnologické společnosti Merck. Navíc mnoho vynálezů, které nejsou v USA patentovatelné, je patentovatelné v zemích jako Německo nebo Čína. Tato situace povzbuzuje vynálezce k rozvoji svých odvětví jinde, kde mohou lépe chránit své technologie.

Je nutno zvážit dopady na americký patentový systém v kontextu konkurence s Čínou. Plán „Made in China 2025“ nastiňuje jejich záměry ovládnout technologie budoucnosti.

A co ta univerzální AI?

Tím se obloukem dostáváme zpět k vizi univerzální umělé inteligence AGI, která nastartuje hospodářský růst a způsobí obecné blaho (zejména některých). Jenže ke skutečné AGI (jak o ní sní Ray Kurzweil) zřejmě máme ještě daleko a posuny v LLM nás k ní už úplně rychle nevedou. Pro trhy s generativní AI, což je momentálně převažující obchodní uplatnění pro LLM, to stačí. Jenže to taky znamená, že čínské AI firmy jsou zcela a plně relevantní a za podstatně nižší cenu. Že vám neodpoví na to, co se stalo na nějakém čínském náměstí, které stejně neumíme správně napsat? To vás netrápí tolik, jako to, jestli to zvládne načíst všechny firemní dokumenty, udělat to souhrny a ... ano, věříte tomu, co se s těmi daty pak stane?

Mělo to Čínu zpomalit. Jenže ji to urychlilo

Tohle je hra na důvěru, která se dá hrát dlouho. Co se nedá hrát dlouho, je hra na investiční důvěru. Pokud nebude AGI za rohem, začnou investoři ze svých AI investic couvat, protože stovky miliard dolarů vydaných za datová AI centra neospravedlní finanční výsledky z generování fotorealistických avatarů na tiktoky. Trh se začne vyfukovat, na burze někdo nevhodně vykřikne “bublina” - a všechno to praskne a splaskne. První na ráně budou americké firmy, zejména přeinvestované OpenAI, které dnes zcela zřetelně jede na “budoucí hodnotu”. Firma plánuje, že letos utrží 13 miliard dolarů, dalších 8-9 miliard prodělá. Do roku 2029 chce spálit 115 miliard dolarů.

Číně bude stačit “trocha toho štěstíčka” - aby AGI opravdu nebyla úplně za rohem, aby se tlačení generativní AI do dalších tržních segmentů mimo “tokenizovatelný průmysl” nedařilo tak rychle a přijde sešup. Ten sice popálí i čínské firmy, ale závislost čínské burzy na amerických výsledcích není tak přímočará. Navíc generativní AI svůj smysl má, má i své přínosy - a má je o to lépe, když stojí desetinu.

Výsledek? Po roce 2028 mohou snadno být čínské AI firmy silnější, než ty americké. A svou šanci mohou mít i další firmy, zejména ty evropské. Že jste o nich ještě neslyšeli? Nu, to je možná škoda...

Původní americké sankce měly Čínu zpomalit. Ve skutečnosti se stal pravý opak, vývoj v Číně to urychlilo, vystavělo paralelní ekosystém, který se začíná stabilizovat, zrobustňovat. Americké firmy v oblasti AI prakticky ztratily čínský trh, zatímco těm čínským se světové trhy otevřely.

Otázka je, proč se něco podobného nepodařilo Rusku v případě války s Ukrajinou. Inu, Rusko nemá takovou vědecko-technickou, ani výrobní základnu. Jemu se to podařit nemohlo - a to ho odsoudilo do role geografického přívažku Číny. Čína Rusko už dávno nepotřebuje jako dodavatele surovin, ale také nepotřebuje, aby Rusko se stalo tímtéž pro Evropu nebo USA. A tak ho podporuje dost na to, aby se situace nemohla změnit.

A to je pro tento týden vše.

Vše nejlepší do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5388 odběratelů.

vítejte u Patrickova newsletteru. A děkuji všem, kteří přispěli jednorázovou částkou na provoz tohoto newsletteru, nebo si jej dokonce předplácejí

Subscribe now

• rádi píšete? Potřebujete něco napsat a k tomu se hodí tvůrčí prostředí? S Elen Kovalčíkovou pořádáme v listopadu další třídenní “Scribeton” - to je jako hackathlon, jen se na něm píše. Věřte tomu, že za tři dny pod naším dozorem toho napíšete hodně. Detaily na psani.marigold.cz. Jakub tu svou knihu dopsal a nyní je k předobědnání. Je to inspirativní self-help kniha pro každého, kdo hledá příběh plný motivace a osobního růstu pro život v dnešní uspěchané době. A co vy, dopíšete svou knihu?

• od podzimu opět běží workshopy AI pro firmy v provozu, objednávejte zde.

• Letní škola AI pro naprosté začátečníky - emailem, k přihlášení zde.

Co je nového ve světě techniky?

🤖 Anthropic pořádně rozjel své AI Claude

Většina hlavních událostí patřila Anthropicu, který představil hned několik skvělých novinek:

Nový model Haiku 4.5 je lehké LLM určené pro levné a operativní úkoly, přičemž dosahuje kvalit blízkých Sonetu.

Antrhopic přidal Haiku 4.5 hned mezi podporované modely ve svém vývojovém nástroji Claude Code - výrazně se tím šetří na kontextu a limitech, ale na přemýšlecí úlohy to není. Nicméně s tím se Claude Code vyrovnává tím, že přidal (a rozšířil) plánovací režim, ve kterém se pracuje s modelem Opus, pak se přechází na Sonnet a ručně můžete přepnout na Haiku, které se ukazuje být skvělé pro procházení větších codebase (to nebývá můj typický způsob). Ale Claude Code si nechme na jindy, jen musím říct, že se mi líbí směr, kterým se vydává, i když s novou webovou podobou zatím nijak zvláště spokojený nejsem, zjevně je to ovšem jen začátek, ne hned přímá konkurence Replit/Lovable.

Podstatnou novinkou v Claude je ovšem nástroj zvaný Skills. Skills čili Dovednosti jsou dodatečné informace a scripty, které si můžete zavolat, když je potřebujete. Vzdáleně bych to přirovnal k makrům v AI. Prostě řeknete “ulož mi tyto faktury do Excelu” a protože jste si dříve připravili Skill na analýzu PDF faktur a ukládání podstatných dat z nich do XLSX, najednou máte odladěný nástroj na toto, který se jen použije. Jenže jsme ve světě AI - Skilly jsou vlastně dodatečné kontextové informace, ne scripty, makra - ty sice mohou být obsahem, ale je to AI (a vy), kdo rozhodne o tom, jak se použijí. Dává to obrovský prostor pro variabilitu. Jenže se to špatně popisuje. A tak jsem k tomu natočil instruktážní video, prvních pár minut je teorie, pak si spolu rovnou ten Skill na převod faktur do Excelu napíšeme. Bude to fofrem...🙂

Anthropic předstihl OpenAI mezi firemními zákazníky

A tomuto grafu se dostalo větší pozornosti (s určitým zpožděním). Podle průzkumů Menlo Ventures předstihl někdy v dubnu letošního roku u firemních klientů (používajících přístup přes API) Antrhopic konkurenční společnost OpenAI. Anthropic má náskok podle uživatelského podílu v enterprise aplikacích 32 %, před OpenAI (25 %) a Googlem (20 %). Llama (Meta) 9 %, DeepSeek 1 %. Růst Anthropic je spojován s verzemi Claude Sonnet 3.5–4 a důrazem na agentní schopnosti. Z průzkumu plyne také pár zajímavostí:

1. Nízká míra přechodu mezi poskytovateli: 66 % upgradovalo v rámci stávajícího dodavatele, 11 % změnilo poskytovatele.

2. Největší růst přinášejí podniková nasazení, zejména pro generování kódu.

3. Hlavní kritérium výběru je výkon, nikoli cena.

4. Při uvedení nových verzí dochází k rychlému přesunu uživatelů na aktuální nejlepší model.

A my mějme na paměti ještě to, jak se data pořizovala:

• Data vycházejí z průzkumu 150 technických rozhodovatelů (červenec 2025).

• Podíly výrobců vyjadřují podíl na produkčních workloadech, nikoli na tržbách.

Je to velmi zajímavý výsledek - Anthropic, ačkoliv je o řád finančně slabší, než OpenAI, velmi dobře svému sokovi odolává a bere si velmi lukrativní trh vývoje software, z něhož jej OpenAI ne a ne vypudit.

⚒️ AI nahrazuje juniorní pracovníky?

Další důležitý graf přinesl článek Generative AI as Seniority-Biased Technological Change: Evidence from U.S. Résumé and Job Posting Data od autorů Guy Lichtingera a Seyed Mahdi Hosseiniho z Harvardu, který vyšel začátkem září.

Hlavním závěry se týkají zaměstnanosti na juniorních pozicích v USA:

1. Studie využívá rozsáhlou databázi cca 62 milionů pracovníků ve 285 000 firem v USA v letech 2015-2025, takže ji lze považovat za slušně reprezentativní

2. Po roce 2023 (po nástupu nástrojů jako ChatGPT) klesá juniorní zaměstnanost u firem adoptujících AI přibližně o 8–10 % v porovnání s firmami bez adopce.

3. Seniorní zaměstnanost zůstává stabilní nebo mírně roste.

4. Pokles juniorů je soustředěn do pracovních pozic s vysokou expozicí vůči GenAI.

5. Pokles juniorských pracovních míst není primárně způsoben nárůstem odchodů (lay-offs) či propouštění, ale hlavně pomalejším náborem (méně nových juniorských pracovníků), v adopčních firmách.

6. Heterogenita dopadu:

   • Dopad je silnější v povoláních s vyšší expozicí GenAI (rutin­ní úlohy, kancelářské práce, administrativní role).

   • Nejvíce postižené jsou juniorské pozice zaměstnanců se „střední kvalitou“ vzdělání; u nejprestižnějších i nejméně prestižních škol je pokles menší.

7. Časování: Trend se prominentně objevuje právě od počátku roku 2023, což autoři spojují s širším nasazením generativních AI-modelů v průmyslu.

8. Důsledky pro kariérní žebříček: Pokud se juniorské pozice omezují, může dojít k narušení tradičních výchovných/pracovních vstupů do firemního prostředí, což může mít dlouhodobé důsledky pro mobilitu a růst pracovních sil, říká článek.

Bude to velmi důležité sledovat, je to něco, před čím jsem varoval už před dvěmi lety v knize Mýty a naděje digitálního světa. Nejprve dojde k nahrazení pozic juniorů na středním a vyšším vzdělání, teprve pak bude ekonomické nahrazovat low-cost pracovní místa. Jenže zatím vidíme jen první signály.

Ve skutečnosti firmy pravděpodobně omezují nábor dopředu v očekávání budoucí automatizace, protože omezení náboru je méně nákladné než pozdější propouštění. Navíc měření adopce ignoruje „tichou“ adopci zaměstnanci bez organizační změny, což může vést ke snížení odhadovaných efektů. Je také nutné připustit, že mohou působit sektorové odchylky, čili firmy, které mohou adoptovat (či adoptují) Generativní AI fungují v jiných sektorech, než firmy, které ho neadoptují, protože pro jejich sektor generativní AI není připraveno. Jenže rozdíly v zaměstnanosti mohou vznikat také různou dynamikou zaměstnanosti mezi sektory...

Jak situaci s AI zaměstnaností řešit

Autoři uvádějí, že vzhledem k zjištěným trendům by mohly být zváženy následující kroky či oblasti intervence:

• Firmy by měly aktivně sledovat dopady adopce GenAI na strukturu svých pracovních sil — obzvláště na vstupní (juniorní) pozice, školení a kariérní postup.

• Významné je vzdělávání a rekvalifikace: pokud juniorní role mizí či se mění, je třeba zajistit, aby pracovníci mohli získat dovednosti potřebné v prostředí s AI, zaměřené na úlohy méně automatizovatelné (např. rozhodování, kreativita, mezilidská interakce).

• Instituce (vlády, vzdělávací, pracovní agentury) by měly monitorovat kariérní vstupy a mobilitu: pokud se tradiční vstupní cesty do firmy snižují, může to mít dopad na dlouhodobou rozložení pracovních zkušeností a produktivity.

• Je potřeba zvážit firemní strategii náboru: pokud firmy méně najímají juniory, mohou rychleji “táhnout nahoru” - povyšovat - stávající zaměstnance, či měnit model „učení v práci“ – což má dopad na strukturu a výchovu talentu.

• Z hlediska vzdělávání je nutné, aby univerzity a další školící instituce reflektovaly měnící se požadavky pracovního trhu — zejména u rolí, které byly dříve vstupní branou, ale jsou vystaveny vyššímu riziku automatizace.

• Zajištění rovnosti příležitostí: pokud je dopad neproporcionální na určité skupiny (např. juniory, absolventy středních tier univerzit), je otázka, jak bude zajištěna přístupnost vstupů do trhu práce a kariérní růst.

Také připomínám, že podobná studie v EU neexistuje, jsou zde makrodata z Eurostatu a EU-LFS, ta ale nesledují výslovně juniorní a seniorní pozice. Eurostat v tomto ohledu nejblíže sleduje podíl pracovníků do 30 let, přičemž z jeho čísel je od roku 2023 (po nástupu ChatGPT) patrný mírný pokles zaměstnanosti mladších pracovníků v administrativních, marketingových a analytických profesích, zatímco v technických a výrobních segmentech roste. Např. podle JRC jsou v EU nejvíce vystavena generativní AI povolání: marketing, žurnalistika, účetnictví a administrativa. V těchto profesích klesl mezi 2022 – 2024 počet mladých pracovníků v EU o 2–4 %, zatímco celková zaměstnanost stagnovala.

Já se na závěr zastavím u zprávy PWC: The Fearless Future.

Podle ní je expozice AI je spojena s vyšší produktivitou a výnosností práce, což ukazuje, že organizace přijímající AI mohou dosahovat rychlejšího růstu výkonnosti. Zaměstnanci s dovednostmi v oblasti AI mají vyšší mzdy a rychlejší růst pracovních příležitostí — avšak tlak na rychlou změnu dovedností a adaptaci je výrazný.

I když je automatizace na pracovních pozicích označena jako riziko, studie naznačuje, že spíše než zásadní likvidaci pracovních míst dochází ke změně jejich charakteru (posun směrem k více augmentovaným úlohám).

A co je důležité: vzdělávací požadavky se mění — formální vzdělání je v některých rolích méně dominantní, více se začínají prosazovat konkrétní dovednosti a adaptabilita.

Když si to shrneme: vypadá to tak, že AI opravdu zasahuje do zaměstnanosti, ale zatím maličko. Firmy jsou patrné, doufají, že posbírají zisky ze zavádění AI, takže nenabírají tak agresivně nové pracovníky, což je citelné zejména v oborech, kde generativní AI kraluje, zejména ve vývoji software.

Pro firmy to znamená, že mají aktivně prozkoumávat možnosti optimalizace pracovních procesů s pomocí AI, pro zaměstnance, že se mají s AI seznamovat a přijmout ji jako svého parťáka. Což je přesně to, s čím jim v Prolnuto s Ondřejem a Ivou pomáháme: identifikujeme, jak být připraveni a jak práci optimalizovat, až TO přijde i k nám. A ono to přijde.

Je po vrcholu: proč generativní AI ztrácí dech?

A tím se zastavím u poslední části tohoté tématu. Ještě před dvěma lety se zdálo, že generativní umělá inteligence změní všechno – software, média, vzdělávání i samotné fungování práce. Dnes už se zdá, že spíš změnila očekávání než realitu. Po explozi investic a pozornosti přichází první útlum, který není náhodný. Hype fáze se vyčerpala a technologie naráží na své přirozené limity. Asi tak by se daly shrnout výsledky z poslední doby, tedy čísla v jednotlivých segmentech AI trhu. Ne všechno, o čem se tvrdilo, že generativní AI zvládne, také zvládá. Napsal jsem o tom detailnější článek, kde s řadou výhrad souhlasím, ale minimálně v oblasti vývoje software bych řekl, že tahle výhrada neplatí.

⛰️ Také u OpenAI je rušno: prohlížeč Atlas a vstup na burzu

OpenAI se také snaží, to se musí přiznat. První novinkou je prohlížeč Atlas, což je Chromium s přilepeným ChatGPT, takže můžete prohlížeč komandovat přes AI. Musím uznat, že jsem tomu zatím nepřišel na kloub. Jasně, je super, že můžete otevřít Netflix, zalogovat se (to sám Atlas nedělá) a přikázat Atlasu, ať zruší předplatné, což se v Netflixu hledá opravdu špatně. A dal to. Nějaký ten web scrapping, čili vydestilovat data - na to je to dobré. Ale teď si třeba chci koupit novou verzi svého oblíbeného batohu Db Journey Hugger Base. Mám jeho první generaci, je skvělá na takové to denní nošení na zádech, má úžasné boční otvírání, jenže je z koženky, která už se mi loupe a vypadá to zle. Tak jsem se rozhodl, že si koupím druhou generaci, která už je řešená jinak - a doufal jsem, že Atlas mi pomůže najít nejlepšího dodavatele do Česka. Tak to se tedy nevyznamenal, použít Zboží dalo stejný výsledek za minutu, jako deset minut čekat na to, co vykoumá ChatGPT.

A jen pro pořádek: Anthropic okamžitě vrátil úder, když uvolnil extension pro Chrome, které dělá v zásadě to samé, co celý Atlas, jen nad standardním prohlížečem. Pro mne je důležité, aby fungovaly právě standardní pluginy, především plugin Deepl pro Chrome a ten v Atlasu neběží moc dobře. Takže zatím raději Chrome s pluginem, než nový prohlížeč, ale věřím, že se časem se AI v prohlížečích prosadí, máme je otevřené pořád a tak je to pro řadu uživatelů logické prostředí...

OpenAI zvažuje podání žádosti o vstup na burzu již ve druhé polovině roku 2026. Podle zdrojů společnosti by mohla dosáhnout valuace až jednoho bilionu dolarů. OpenAI již dokončila přeměnu své ziskové pobočky na veřejně prospěšnou korporaci. Microsoft vlastní ve společnosti 27procentní podíl. Tento krok byl klíčový pro vyřešení právních sporů ohledně firemní struktury a usnadnil cestu k plánovanému IPO. Více se o tom neví, ale bude to velké, s tím počítejte - ať už jako plop bubliny nebo jako velký obchod.

🦾 První robot je k pronájmu za 500$ měsíčně (a co roboti budou znamenat?)

Společnost 1X Technologies spustila “prodej” svého humanoidního robota Neo. Zatím tedy bere předobjednávky za 20 000 dolarů nebo 500 dolarů měsíčně. Možná jste na internetu viděli dojímavá videa, jak robot nosí pití, uklízí či spěchá návštěvě otevírat dveře. Ve skutečnosti to ale není taková selanka, protože v podmínkách souhlasíte s tím, že může “být použit teleoperátor”. Neboli lidský operátor v sídle společnosti čeká na situaci, kdy si roboto neví rady a pak převezme jeho řízení a úkon provede. Vtipné bylo video, kdy robot pět minut uklízí skleničku do myčky (a zavírá ji). Moc mu ta jemná motorika nejde.

Video je odpovědí na to, proč podobní domácí roboti jsou ponejvíce humanioidního vzhledu. Protože všechno kolem nás je přizpůsobeno humanioidům. Můžete mít sice kolečka, na kterých se jako robot pohybujete rychlejí, než člověk, jenže pak se potřebujete dostat do úrovně výšky průměrného člověka nebo použít něco tak sofistikovaného, jako je klika u dveří. A to si pište, že klika u dveří umí robota potrápit.

Roboti jsou totiž nové automobily. To je to, co o nich tvrdí Elon Musk. Věří tomu, že tak, jako si v minulém století postupně každá domácnost koupila jeden a více automobilů, si budou americké a další domácnosti kupovat roboty v ceně osobního automobilu. Proto se také Muskova Tesla snaží přivést na trh svého humanoidního robota nazvaného Optimus. Ten je momentálně ve verzi označované 2.5 a s velkou slávou byl oznámen jako obsluha restaurací Tesla Diner. Tam ovšem zákazníkům pouze rozdává popcorn a provádí drobné interakce s hosty, do větší obsluhy se zatím nepouští. Optimusů je zatím na světě několik málo stovek kusů, Musk dnes tvrdí, že výrobní linka s kapacitou 1 milionů kusů Optimusů bude spuštěna do konce roku 2026. A na počátek roku 2026 se očekává verze 3. Moc na to ale nevsázejte, firmy Elona Muska nejsou pověstné dodržováním termínů.

A tím se vracíme zpět k robotu Neo. Proč jej vlastně výrobce nabízí za 500 dolarů s teleoperátorem, tedy s lidskou obsluhou? Inu, ten důvod nedávno řekl nahlas Jensen Huang, šéf Nvidia: pro roboty totiž nejsou prakticky žádná trénovací data. Takže je vlastně chytré řešení někomu dodat roboty, nechat je ovládat operátorem a tím roboty naučit, co jsou ta správná data.

Jednohubky

• Prusa Research představoval v pražském planetáriu své nové 3D tiskárny a produkty v show stylu Apple.

• Mezi tím projekt Nová Palmovka, která před několika lety mohla být novým domovem 3D tisku a Prusa Research, nabral zpoždění a žádná kosmická agentura EUSPA z něj zřejmě nebude. Před těmi čtyřmi lety dostala kosmická agentura přednost - a dodnes se nestalo mnoho…

• Google NotebookLM umožňuje přizpůsobit chat vlastním cílům a využít osminásobný kontext (přečtěte si NotebookLM, je to skvělý systém AI, který by se vám mohl hodit, pokud občas potřebujete pracovat s větším množství materiálů)

• Amazon má ambiciózní plán nahradit do roku 2033 více než půl milionu pracovních pozic robotickými systémy. Interní tým pro automatizaci odhaduje, že společnost může do roku 2027 předejít nutnosti najmout více než 160 tisíc lidí pouze ve Spojených státech. Toto opatření by mělo společnosti ušetřit 30 centů na každé dodané položce.

• Nvidia dosáhla tržní kapitalizace 5 bilionů dolarů jako první společnost v historii. Akcie společnosti byly posíleny nedávnou vlnou obchodů v americkém technologickém sektoru. Nvidia a Uber plánují začít v roce 2027 zavádět flotilu robotaxíků. Společnosti cílí na 100 tisíc vozidel, i když zatím neexistuje přesný časový plán, jak na to.

• Tesla je připravena jmenovat nového generálního ředitele z řad stávajících vedoucích pracovníků, pokud akcionáři zamítnou navrhovaný platový balíček Elona Muska v hodnotě 1 bilion dolarů.

• NASA znovu otevřela kontrakt na přistávací systém pro misi Artemis III poté, co SpaceX zaostal s vývojem. Blue Origin plánuje vypustit menší verzi svého lunárního landeru Blue Moon Mark 1.

To je pro tentokráte vše.

Vše nejlepší do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5363 adres.

volby dopadly, jak se očekávalo - lépe pro Piráty, očekávaně pro Českou republiku. Tady jsou dva články, kde shrnuji důležité věci z voleb:

• Do sněmovny se dostaly ženy. Jak se to stalo?

• Střípky z voleb do poslanecké sněmovny 2025

A co nového ve světě techniky?

Nejprve k vibecodingu: jednotlivé programy postupně přidávají plánovací funkce a Sonnet 4.5, připravil jsem také články o používání nových funkcí Claude Code a pokud vibekódujete, věnujte pozornost i automatickému testování s pomocí Playwright:

• Jak efektivně používat kontrolní body v Claude Code 2.0

• Claude Code má nově rozšiřující pluginy

• AI agenti v Playwright: Automatizace tvorby a oprav testů

• Microsoft představil POML, strukturovaný jazyk pro správu promptů

• Editor Kiro přidává Sonnet 4.5 a agenta Auto s vícero modely

• Google představil rozšíření pro Gemini CLI a otevřel platformu vývojářům

A co nového jinde, o čem bude dnes řeč?

• Generátor videa OpenAI Sora 2 bude i sociální sítí

• ChatGPT Instant Checkout má být AI revoluce v e-commerce

• a obecně větší množství novinek od OpenAI z jejich Developer Days

• Americký návrat do čela výroby čipů: Intel Panther Lake a 18A proces

• Qualcomm kupuje Arduino - Vstup do maker komunity

• Google bude představovat model Gemini 3.0 - ale zatím se tak nestalo, tak snad příště :)

• tip na knihu o Adaptogenech

Tak pojďme na to, vyzkoušíme spolu také novou strukturu článku, aby byl pro vás přehlednější k rychlé orientaci a nestěžovali jste si, že jsem ukecaný.

Náš workshop 🤖 Jak připravit firmu na příchod AI?

Máme nový formát workshopů, který vychází z toho, k čemu vlastně nejčastěji na workshopech sklouzáváme. Jak připravit firmu na příchod AI? V každé firmě je to trochu jiné, ale opakuje se jedno. Už není potřeba ani tak přesvědčovat, že AI je budoucnost. Spíš je potřeba si jasně říct, co pro to právě vaše firma musí udělat, aby naskočila včas, neutrácela zbytečné peníze, zkrátka byla připravena.
Více informací a nabídka pro vaši firmu…

Mraky novinek od OpenAI

A všechny si je projedeme. Ty, které jsou orientované vývojově, najdete zde - především stojí za pozornost dohoda s AMD a pak také vývojový nástroj AgentKit s rozhraním Agent Builder, kde byste si mohli “snadno” navrhnout vlastního agenta. mě to tedy moc intuitivní nepřijde, proti N8N. Možná mě ale jen dojalo to, že jsem se musel ověřit přes službu Persona s doklady (a elektronická občanka tam nefunguje), všechno to trvalo a nakonec jsem neměl dost času na to rozjet nějaký příklad z Template. Připravené šablony jsou nedostatečné, je jich málo, oproti N8N opravdu slabota, ale jestli se do toho nějaké zdroje nasypou, bude to velká konkurence. Budu to sledovat...

Detaíly čtěte na OpenAI představil aplikace uvnitř ChatGPT, AgentKit a uzavřel dohodu s AMD

Generátor videa OpenAI Sora 2 bude i sociální sítí

OpenAI představila Sora 2, svůj nejpokročilejší model pro generování videa a zvuku, který označuje jako “GPT-3.5 moment” pro video. Model přináší zásadní vylepšení fyzikální přesnosti, realismu a kontrolovatelnosti oproti předchozí verzi. A právě včas, o podobný průlom se snaží Google a nakonec i čínské firmy. Co je však nejzajímavější? Sora 2 bude i sociální sítí.

Nejprve tedy klíčové technické vlastnosti: Sora 2 nabízí synchronizovaný zvuk s dialogem a zvukovými efekty, vylepšenou fyzikální simulaci a přesnější následování instrukcí uživatele. Model dokáže generovat krátká videa s vysokou věrností podle textových promptů, přičemž respektuje fyzikální zákony - například když basketbalista mine koš, míč se odrazí od desky místo aby “zmizel” jako u předchozích modelů.

Systém je dostupný ve dvou variantách: standardní Sora 2 pro rychlé generování a Sora 2 Pro pro ChatGPT Pro předplatitele, který nabízí vyšší kvalitu a zvládá náročnější scény, ale generování trvá déle.

Unikátní funkcí je “Cameo”, která umožňuje uživatelům vložit svou vlastní podobiznu do AI generovaných videí. Po jednorázovém nahrání krátkého videa a zvukové vzorky může uživatel nebo jeho přátelé (s povolením) vkládat jeho postavu do jakéhokoli Sora generovaného prostředí s přesným zobrazením vzhledu i hlasu. Systém vyžaduje audio verifikaci pro zabránění podvrhům a uživatel může kdykoli odvolat přístup a mazat videa obsahující jeho podobiznu. OpenAI se zjevně snaží zabránit tvorbě deepfake videí určitou formou autorizace vlastní podobizny.

A teď k tomu sociálnu. OpenAI spustila samostatnou iOS aplikaci Sora s TikTok-like feedem, kde je veškerý obsah generovaný AI. Uživatelé mohou vytvářet, remixovat videa ostatních a objevovat nový obsah v personalizovaném feedu, kam jim skáčou podobné příspěvky jejich přátel. Aplikace je zatím dostupná pouze na pozvánku v USA a Kanadě, sám jsem na ni chvíli koukal a mne to nenadchlo. Jenže tato sociální síť nepochybně není určená pro mou věkovou kategorii a mladé to možná bavit bude. Zjevně si to myslí i OpenAI a dává tomu šanci.

A tím se obloukem vracím k bezpečnosti, kterou už jsme nakousli. Každé video obsahuje viditelný vodoznak a C2PA metadata (průmyslový standard). OpenAI má také interní nástroje pro zpětné vyhledávání obrázků a zvuku. Systém blokuje zobrazování veřejných osobností (kromě funkce Cameo) a obsahuje vrstvy ochrany proti škodlivému obsahu včetně sexuálního materiálu, teroristické propagandy a podpory sebepoškozování. Tedy, tvrdí OpenAI a my teprve v praxi uvidíme, jak to bude fungovat. Ale také dlužno říci, že to muselo dát moc práce a čínský model “pustíme a uvidíme, co to udělá” šetří dost času i prostředků.

Navíc ne všechno se tím vyřeší. Objevily se obavy ohledně autorských práv, protože aplikace dokáže generovat chráněné postavičky (Mario, Pikachu). Wall Street Journal uvedl, že držitelé autorských práv musí předkládat konkrétní příklady problematického obsahu místo možnosti plošného opt-outu.

Cenový model a dostupnost:

Sora 2 je zpočátku zdarma s “velkorysnými limity”, aby uživatelé mohli prozkoumat její možnosti. ChatGPT Pro předplatitelé získávají přístup k modelu vyšší kvality Sora 2 Pro. OpenAI plánuje brzy zpřístupnit Sora 2 také přes API.

Konkurenční kontext:

Sora 2 vstupuje na trh, kde již působí konkurenti jako Runway, Luma, Kling a Higgsfield, z nichž mnohé již nabízely generování zvuku. OpenAI tvrdí, že Sora 2 přináší lepší fyzikální přesnost a širší stylovou paletu od fotorealistických až po anime styly.

ChatGPT Instant Checkout má být AI revoluce v e-commerce

OpenAI představila funkci Instant Checkout, která umožňuje uživatelům ChatGPT nakupovat přímo v konverzaci, čímž se staví do konkurence Google a Amazonu. Tento krok otevírá OpenAI nový zdroj příjmů a může zásadně změnit způsob, jakým lidé nakupují online.

Fungování systému:

Když uživatel položí ChatGPT otázku související s nakupováním (například “nejlepší běžecké boty do $100”), chatbot zobrazí nejrelevantnější produkty z celého webu. Pokud produkt podporuje Instant Checkout, uživatel může kliknout na tlačítko “Koupit”, potvrdit objednávku, dopravu a platební údaje a dokončit nákup bez opuštění chatu. Stávající předplatitelé ChatGPT mohou platit kartou, kterou už mají uloženou, nebo použít Apple Pay, Google Pay či Link by Stripe.

Agentic Commerce Protocol:

V jádru systému je Agentic Commerce Protocol (ACP), který OpenAI vyvinula ve spolupráci se Stripe. Tento protokol poskytuje jazyk, který umožňuje AI agentům a firmám spolupracovat na dokončení nákupu. OpenAI protokol open-sourcovala, aby jej mohli přijmout další obchodníci a vývojáři. Pro zákazníky Stripe lze platby aktivovat jediným řádkem kódu.

Současná dostupnost:

Funkce je od října 2025 dostupná pro americké uživatele ChatGPT (Free, Plus a Pro) s podporou prodejců Etsy. Brzy přibude více než milion obchodníků Shopify, včetně značek jako Glossier, SKIMS, Spanx a Vuori. Zatím systém podporuje pouze nákup jednotlivých položek, ale plánuje se rozšíření na košíky s více položkami a další regiony.

Obchodní model:

Výsledky produktů jsou organické a nesponsorizované, řazené čistě podle relevance k uživateli. Obchodníci platí malý poplatek za dokončené nákupy (který je vrácen při vrácení zboží), ale pro uživatele je služba zdarma a neovlivňuje jejich ceny ani výsledky vyhledávání ChatGPT. OpenAI odmítla sdělit přesnou výši poplatků, protože jsou součástí důvěrných smluv s Etsy a Shopify.

Pozice obchodníka:

Obchodníci zůstávají prodejci zaznamenaným v evidenci s plnou kontrolou nad objednávkami, platbami, expedicí a vztahy se zákazníky. ChatGPT pouze bezpečně předává informace mezi uživatelem a obchodníkem. Obchodníci mohou objednávku přijmout nebo odmítnout, zpracovat platbu a zajistit expedici pomocí svých stávajících systémů.

Dopad na konkurenci:

Toto je zásadně jiný přístup než Google, který integruje nakupování do výsledků vyhledávání. OpenAI kombinuje objevování produktů, doporučení a pokladnu zcela v rámci konverzačního AI rozhraní, což představuje nejkomplexnější implementaci dosud. Akcie Etsy vzrostly o 16% a Shopify o 6% po oznámení.

Budoucí potenciál:

Pokud se konverzační AI stane běžným způsobem objevování produktů, OpenAI se nyní nachází na začátku nákupní cesty. Pro značky to může znamenat nový kanál k optimalizaci. Spekuluje se, že protokol by mohl být použit i pro jiné typy nákupů nebo plateb mimo e-commerce.

Co si o tom myslet?

Vznikají otázky ohledně zákaznické zkušenosti: jak budou fungovat vratky, úpravy objednávek, co se stane při vyprodání zásob nebo jak zabránit náhodným nákupům během nejednoznačných konverzací. Ale dá se předpokládat, že to se bude řešit za pochodu. Proměňovat taková služba bude ale i další segmenty, například v Česku dosti populární srovnávače cen, jako Heureka nebo Zboží. Já totiž nejenom chci vybrat nejlepší výrobek, ale také za nejlepší cenu, což zatím žádné ukázkové video neřešilo.

Americký návrat do čela výroby čipů: Intel Panther Lake a 18A proces

Intel představil procesor Panther Lake (Core Ultra series 3), první klientský čip postavený na procesu Intel 18A - nejpokročilejší polovodičové technologii vyvinuté a vyráběné ve Spojených státech. Výroba již běží ve vysokém objemu v továrně Fab 52 v Arizoně.

Technologie Intel 18A (ne klasické 2nm):

Intel 18A je “2nm-class” proces (1,8nm), ale pozor - nejedná se o skutečnou 2nm výrobu v tradičním slova smyslu. Číslo 18A znamená 1,8 angstromu jako marketingové označení. Proces přináší až 15% lepší výkon na watt a 30% vyšší hustotu čipů ve srovnání s Intel 3.

Dvě revoluční technologie:

18A zavádí dvě průlomové technologie:

1. RibbonFET - Intelova první nová tranzistorová architektura za více než dekádu. Jedná se o gate-all-around (GAA) tranzistory umožňující větší škálovatelnost a efektivnější spínání pro lepší výkon a energetickou účinnost. Samotné RibbonFET tranzistory přinášejí více než 15% nárůst výkonu na watt.

2. PowerVia - Průlomový systém dodávky energie ze zadní strany waferu (backside power delivery), který zlepšuje tok energie a dodávku signálu. PowerVia zvyšuje hustotu tranzistorů až o 30%.

Architektura Panther Lake:

Panther Lake využívá škálovatelnou multi-chipletovou architekturu s následujícími vlastnostmi:

• Až 16 nových výkonných (P-cores) a úsporných jader (E-cores) s více než 50% rychlejším CPU výkonem oproti předchozí generaci

• Nová Intel Arc GPU s až 12 Xe jádry poskytující více než 50% rychlejší grafický výkon

• Vyvážený XPU design s až 180 platformními TOPS (triliony operací za sekundu) pro AI akceleraci

• Kombinuje efektivitu Lunar Lake s výkonem Arrow Lake

Výrobní strategie a konkurence s TSMC:

Intel zahájil masovou výrobu Panther Lake ve Fab 52 v Arizoně, což je technicky první 2nm-class proces v produkci - před konkurenčním TSMC N2. Pouze Compute tile (obsahující CPU, NPU a obrazové procesory) je vyráběn na 18A. GPU tile využívá TSMC N3, SoC tile TSMC N6 a I/O tile používá TSMC N6 - celé spojené pomocí Intel Foveros pokročilého balení.

Časový harmonogram:

Panther Lake začíná s vysokoobjemovou výrobou koncem roku 2025, první SKU se očekává ještě letos a široká dostupnost na trhu začíná v lednu 2026. Původně Intel indikoval dostupnost v roce 2025, takže došlo k mírnému zpoždění.

Důležitost pro Intel:

Panther Lake je zásadní pro Intel - má prokázat schopnost firmy vyvinout konkurenceschopný procesor a vyrobit jej interně pomocí špičkové výrobní technologie. To má posílit reputaci společnosti mezi klienty, veřejností a potenciálními zákazníky slévárny. Spekuluje se, že úspěch 18A rozhodne o budoucnosti Intel Foundry a schopnosti USA vést výrobu čipů, zejména za Trumpovy administrativy.

Serverová varianta:

Intel také představil Xeon 6+ (kódové jméno Clearwater Forest) - první serverový procesor na 18A. Má až 288 E-cores, 17% nárůst IPC oproti předchozí generaci a významné zisky v hustotě, propustnosti a energetické účinnosti. Start produkce je plánován na první polovinu 2026.

Rozšíření mimo PC:

Panther Lake se rozšíří i do edge aplikací včetně robotiky. Intel představil novou softwarovou sadu Intel Robotics AI a referenční desku, která zákazníkům umožňuje rychle inovovat a vyvíjet nákladově efektivní roboty.

Qualcomm kupuje Arduino - Vstup do maker komunity

V minulém newsletteru jsme si říkali, že Qualcomm má problémy. V dohledné době jej opustí Apple, významný klient - a diverzifikace, nové trhy, se mu nedaří. Tahle akvizice to má poněkud změnit. Qualcomm totiž oznámil akvizici italské společnosti Arduino, vývojáře open-source hardwaru a softwaru, za nezveřejněnou částku. Arduino se stane nezávislou dceřinou společností Qualcomm. Tato akvizice má umožnit Qualcommu proniknout hlouběji do edge computingu a robotiky. A protože kolem Arduina nemusíte mít jasno, zrekapitulujeme si to, co je důležité.

Co je Arduino:

Arduino je společnost proslulá zejména svými open-source programovatelnými deskami, které revolucionizovaly DIY hardware a vzdělávání. Vzali čipy jako Atmel ATMega na deskách Uno a vytvořili software (Arduino IDE) a návody, které pomohly lidem programovat bez nutnosti trávit roky učením se, jak fungují mikrokontroléry. Arduino desky stojí pod 100 $ a jsou implementovány na jediné desce plošných spojů, primárně určené pro napájení připojených zařízení.

Strategický kontext Qualcomm:

Qualcomm se snaží diverzifikovat od masivní závislosti na smartphone trhu. V roce 2024 firma vykázala celkové příjmy 33,2 miliard $, z toho 24,9 miliardy $ z prodeje telefonních čipů. IoT byznys představoval 5,4 miliardy $ a automobilový segment 2,9 miliardy $. Navíc Apple stále více přechází na vlastní modemové čipy, což ohrožuje další příjmy Qualcomm.

Předchozí akvizice:

Qualcomm dříve koupil edge computing společnost Foundries.io v březnu 2024 a oznámil akvizici Edge Impulse v březnu 2025. Arduino je třetí akvizicí v této oblasti.

Nový produkt Arduino Uno Q:

Společně s oznámením akvizice byl představen Arduino Uno Q - první deska s Qualcomm čipem. Uno Q má “dual brain” design kombinující:

• Qualcomm Dragonwing QRB2210 mikroprocesor s AI akcelerací, quad-core výkonem, GPU a zpracováním obrazu, který běží na Linuxu

• Real-time STM32U585 mikrokontrolér (od STMicroelectronics)

Cena: 44 $ (2 GB RAM, 16 GB eMMC) nebo 59 $ (4 GB RAM, 32 GB eMMC). Expedice začíná 25. října 2025.

Nové vývojové nástroje:

Byl představen Arduino App Lab - nové vývojové prostředí, které sjednocuje cestu napříč real-time OS, Linuxem, Pythonem a AI. Spekuluje se o funkci “vibe-coding”, kde programy generuje LLM AI v IDE na základě textových promptů od údajně nezkušených uživatelů. App Lab obsahuje integraci s Edge Impulse (AI vývojovou platformou, kterou Qualcomm koupil), která umožňuje trénovat lehké AI modely schopné běžet na Uno Q.

Open-source závazek:

Qualcomm slibuje, že Arduino “zachová svůj otevřený přístup”. Uno Q schémata budou dostupná pod open-source licencí. Arduino bude nadále podporovat produkty od jiných výrobců čipů včetně STMicroelectronics, Renesas Electronics, Microchip a NXP Semiconductors. Nakul Duggal z Qualcomm uvedl: “Mým kritériem úspěchu je, že ekosystém Arduino ani nepocítí, že došlo ke změně vlastnictví.”

Dlouhodobá strategie:

Pro Qualcomm je toto částečně o zpřístupnění jejich dev kitů a IoT produktových řad studentům, kutilům a hackerům, kteří mohou přijímat nákupní rozhodnutí v příští dekádě. Když se některé z těchto experimentů stanou produkty, Qualcomm chce jim prodávat své čipy komerčně. Duggal uvedl: “Začínáte prototypováním, důkazem konceptu, a jakmile jste připraveni, můžete jít do komerčního využití.”

Komunita a obavy:

Arduino má komunitu 33 milionů vývojářů globálně. Někteří členové komunity vyjádřili obavy, zda Qualcomm bude dobrým správcem značky Arduino. Otázkou také zůstává, zda se Qualcomm zaměří na vzdělávací a maker trhy, nebo se více posune do lukrativnějšího průmyslového prostoru.

🧠 Tip na knihu o adaptogenech, aneb jak hacknout stres i výkon bez chemie

Pokud vás zajímá, jak optimalizovat tělo i hlavu bez tablet, mrkněte na Knihu o adaptogenech – o rostlinách a medicinálních houbách, které lidem po staletí pomáhají zvládat zátěž, zvyšovat energii, zlepšovat soustředění, regenerovat tělo a lépe spát. Autoři propojují tradiční léčebné systémy z celého světa s desítkami moderních vědeckých studií. Výsledek? Poctivý a srozumitelný průvodce pro každého, kdo chce, aby jeho tělo fungovalo jako systém, který se lépe optimalizuje. Objednávat můžete na Donio.cz

A to je pro tento týden vše!

Vše nejlepší do tohoto týdne přeje

Patrick Zandl

PS: newsletter byl rozeslán na 5307 odběratelů…

dovolte mimořádné vydání. Kde letos sledovat online volební výsledky? V Institutu Pí jsme zprovoznili malý analytický web na volby.institutpi.cz - kde je prezentace výsledků zaměřena na Piráty a demoblok. Voliči SPD či ANO si jej tak nevychutnají.

Pokud chcete, můžete si jej zprovoznit například na televizi, zkonfigurovat tmavé/světlé pozadí pomocí parametrů v URL (zjistíte v Nastavení) a pustit si Prezentaci, kdy vám hlavní data budou na obrazovce rolovat.

Do 14:00 se tam zobrazují nulová data, musel jsem vymazat data z minulých voleb, lidi to mátlo. V prezentačním režimu jsou zde ještě do 14:00 karty pirátských kandidátů.

Kdybyste chtěli něco přidat, pište. Například mezi města si v Nastavení můžete parametrem v URL přidat svoje město, zajímavá je také tabulka skokanů či možných koalicí.

Data bereme online z volby.cz každou minutu, takže aktuálnost bude vysoká.

volby.institutpi.cz

Letos Piráti! ♥️

Patrick Zandl, číslo 14 na Středočeské kandidátce (a ano, za kroužky jsem pořád rád!)

vítejte u “předvolebního” Patrickova newsletteru. A nebojte, o volbách v něm bude jen velmi málo.

A o čem bude dneska řeč?

• Jak lidé používají ChatGPT

• Jak je to s AI ve firmách?

• Jak bude vypadat americký kapitalismus za 50 let?

• Intel a Nvidia uzavírají partnerství s dalekosáhlými důsledky

• NVIDIA letos otáčí pozornost ke kvantovým počítačům

• Inovativní trendy v paměťových čipech

Ale nejdříve se podívejme na dění ve vlastní zahrádce - pozvánky na akce a přednášky.

Volby: Letos Piráti - a moje číslo 14 na Středočeské kandidátce

Že kandiduji za Piráty ve Středočeském kraji, asi tušíte. Jsem nicméně “čtrnáctka” a s cestu do sněmovny nepočítám a ani jsem po ní nebažil. Přesto, pokud mi dáte svůj kroužek na pirátské volební listině, budu rád. Je to ocenění práce, kterou dělám a udělá mi to radost. A pokud byste chtěli kroužkovat ještě dále mimo špičky pirátské kandidátky, doporučím pozornosti i Michala Bláhu, někdejšího zakladatele Atlasu a také Hlídače státu, dnešního největšího odborníka na digitalizaci a transparenci státu. Takže dva kroužky navíc, jako ocenění naší práce. Kroužky máme celkem čtyři, pokud chcete využít všechny, ale nebojte, čelo naší kandidátky představuje skvělé lidi.

• Můj volební profil na Programy do voleb s podstatnými informacemi o mně.

• Moje odpovědi a postoje k důležitým politickým otázkám - můžete si také porovnat, jak korelují vaše postoje k mým

• Volební kalkulačka, abyste si mohli snáze vybrat, koho volit (ale vy víte, koho!)

Tolik k volbám. Snad se i po nich v radosti, svobodě a na cestě k prosperitě potkáme.

Zároveň děkuji za všechny dobrovolné příspěvky za tento newsletter. Vaše příspěvky pomáhají zkoumat dnešní hlubiny AI a IT. Výnosy za srpen jsem utratil za programování s kvantovým počítačem - o čemž bude někdy také řeč.

Scribeton - když autoři chtějí psát

Byla to moc hezká akce. Po workshopu, ve kterém jsme učili lidi psát, jsme s Elen Kovalčíkovou uspořádali v Melicharově vile v Brandýse třídenní scribeton, tedy autorský hackaton. A spolu se čtveřicí dalších autorů jsme se pustili do psaní. Fungovalo to, bylo to skvělé, já sám jsem se hodně posunul s Flotilou Země - i když jsem si jen tak mimochodem musel sepsat řadu věcí kolem světa Flotily, protože už v tom rozsahu, jaký tvořím, začínal být chaos. Tak například jsem vyfrknul příručku Astronavigace ve Sluneční soustavě, kterou užijete v případě, že chcete po Sluneční soustavě navigovat menší plavidla bez hyperprostorových skoků (připomínám, že neplatí na zóně Solar). A hlavně jsem si tím udělal pořádek v označování poloh lodí ve Sluneční soustavě do knihy Flotila.

Rovnou si zarezervujte další termín: 21.-23.11.2025 - to uděláme další scribeton. Ještě nevíme, kde přesně, ale bude to dojezdová vzdálenost kolem Prahy jak autem, tak MHD, klidné a inspirativní prostředí. Když se registrujete na psani.marigold.cz tak vám pak pošleme email s detaily, důležité ale je vždycky si vyblokovat termín v kalendáři🙂

Přednáška Vibecoding v Praze již v úterý 30.9.2025

A tohle je další lahůdka. S Institutem Pí a Pirátským centrem jsme se domluvili na možnosti uspořádat vzdělávací akci věnovanou vibecodingu, programování s AI. A to nejlepší: jako vzdělávací akce bude dvouhodinové seznámení s vibecodingem zdarma. Takže 30.9.2025 od 17:00 v Pirátském centru v Praze Na Moráni, detaily akce zde. Nebo si ji přidejte na Facebooku.

Lidé se ptají, zda tam budeme programovat - to se do dvou hodin v praxi vměstnat nedá, počítač si sice vzít můžete, je tam WiFi, ale dnešní vibecoding nástroje mají mnohaminutovou obrátku promptu a to nejde dobře zkombinovat s přednáškou. V praxi tedy počítač použijete spíše pro poznámky.

Akce nemá žádné rezervace, kdo dříve přijde, ten si vybere své místo, ale většinou nebývá zásadně plno a nějakých 40 lidí se sem vměstná.

A pro brňáky - chystáme v rámci KISK Masarykovy univerzity přednášku pro studenty. Pokud studujete na Muni a vibecoding vás zajímá, tak 24.10.2025 je ten pravý čas.

Konference Planet AI 6.10.2025

V rámci konference Planet AI zvu na svou přednášku Jak snadné je udělat si vlastního AI agenta, kde vás v patnácti minutách zasvětím do toho, jak máte přemýšlet o zavedení AI agentu do firemních procesů. Nebo do těch osobních. Konference vypadá nadupaně, ale taky je už vyprodaná - asi právě proto. Pořádají ji Hospodářské noviny.

Game:changers Mastermind 9.10.2025

A tohle už je uzavřenější akce Game:changers, kde bude mnohem větší prostor na to, pobavit se o praxi umělé inteligence se mnou a Ivanou a kde se více půjde po business rovině. Tohle je totiž zcela zásadní téma: jak identifikovat, co ve vašem segmentu trhu je náchylné k AI disrupci? A co je to ta AI disrupce? To je moment, kdy zavedením AI něco zásadně změní situaci na trhu ve váš ne/prospěch. Jak to identifikovat a hlavně, jak do toho pak AI naroubovat? Registrace nicméně jen emailem.

Tolik pozvánky na nejbližší akce. A co nového ve světě techniky a AI?

Z Marigold.cz vybírám

• OpenAI představuje ChatGPT Pulse. Asistent, který pozná, co vás zajímá! - je to takový personalizovaný newsletter, protože OpenAI ví, co vás zajímá. Jenže funguje zatím jen pro lidi, co platí tarif za 200$ - ale nebojte, poradím vám, jak si takový newsletter udělat už dnes, zdarma v rámci placeného tarifu ...

• Qualcomm čelí existenční krizi - tenhle článek měl být součástí tohoto newsletteru, jenže už by byl moc dlouhý, tak jsem ho dal samostatně. Qualcomm vás možná zajímá pramálo, ale dobře ukazuje, jak prudký technologický rozvoj AI ohrožuje i velmi zavedené firmy, jako je Qualcomm nebo Intel. A o Intelu bude řeč dále, nebojte.

• Co se na Apple keynote nepředstavilo: protokol Apple SPR AVS pro prostorové audio zařízení - to je spíš taková libůstka...

O tématu Vibecodingu:

• Droid - CLI AI agent pro vývoj softwaru dosáhl nejlepšího výsledku v benchmarku - tohle je velmi dobrý vibecodovací nástroj, věnujte mu trochu pozornosti.

• Co je nového v Claude Code od léta do podzimu? - takové moje shrnudí, Claude Code valí novinek dost, tak abychom neztratili přehled

• OpenAI vydala GPT-5-Codex - CLI nástroj OpenAI začíná být dost pokročilý a je v rámci tarifu. Vyzkoušejte ho, pokud máte placený tarif a Claude Code si nepředplácíte.

• Replit Agent 3 - až 200 minut samostatnosti! - tohle je dobrý upgrade oblíbeného webového nástroje Replit

A teď už na nejnovější události…

Jak lidé používají ChatGPT

OpenAI zveřejnilo první podrobnou veřejnou studii o tom, jak lidé používají ChatGPT. Ukazuje pro mne nepřekvapivou věc: GPT neřeší převážně ani programování ani pracovní úkoly, ale pohání každodenní konverzaci, poradenství, rady a psaní, které tvoří téměř osmdesát procent všech chatů. Nedivím se tomu, sám dávám ChatGPT sice hodně zlomyslných pracovních úkolů, ale na množství mi nejvíce pohání soukromý brainstorming a korespondenci. Většinu neosobních dopisů a emailů už řeším tím, že ji požádám, ať je napíše za mne.

Studie, která vznikla ve spolupráci s harvardským ekonomem Davidem Demingem a pokrývá období od listopadu 2022 do července 2025. Zahrnuje vzorek jednoho a půl milionu anonymizovaných konverzací od bezplatných i platících uživatelů a zahrnuje všechny země s více než milionem obyvatel, kde nebyl ChatGPT blokován, a také trhy s vysokými příjmy i širokou škálu zemí s nízkými a středními příjmy. Nebyla tedy čtena žádná podniková data, žádná volání API a také žádní lidé čtoucí tyto analyzované chaty.

V polovině roku 2025 bylo každý týden aktivních přibližně sedm set milionů lidí, kteří odeslali osmnáct miliard zpráv, což představuje šestinásobný nárůst objemu zpráv od července 2024 do července 2025, což je v průměru dvacet šest zpráv na osobu za týden. Studie neposkytla informace o intenzivních a příležitostných uživatelích, takže podrobnosti o používání zůstávají neznámé, ale data ukazují, že 52 % uživatelů má typicky ženská jména a ženy nyní používají ChatGPT o něco více než muži.

OpenAI použilo automatizovaný systém k vzorkování anonymizovaných zpráv, které klasifikovaly modely strojového učení. Výsledky? Zatímco objem pracovního použití rostl, jeho podíl klesal, protože osobní použití rostlo rychleji:

• 2025: osobní použití překročilo 70 % (v roce 2022 méně než 50 %)

• Tři hlavní kategorie pokrývají téměř 80% veškerého použití:

  • Praktické rady (29%) - doučování, návody, kreativní nápady

  • Hledání informací (24%) - nahrazuje vyhledávače, recepty, aktuální události

  • Psaní (24%) - emaily, dokumenty, úpravy textů

• Záměr: Dotazování 49 %, Provádění 40 % (práce odpovídá ±50 %), Vyjadřování 11 %

• Psaní spočívalo převážně v úpravách, překládání nebo shrnování, nikoli v originální tvorbě

• Programování: Pouze 4,2% všech zpráv se týká programování (ve srovnání se 33% u konkurenčního Claude), což je mnohem méně, než by se dalo očekávat i přes to, že OpenAI modely v té době byly výrazně méně populární mezi vibecodery (u GPT-5 se to mění!)

• Kreativní vyjádření + hraní rolí: méně než 2 %

• Mladí dominují: 46% všech zpráv posílají uživatelé do 26 let, i když věkové rozdíly se postupně zmenšují.

• 10,2% všech zpráv se týká výuky nebo doučování, což ukazuje, že vzdělávání je jedním z klíčových případů použití ChatGPT.

• Rychlejší růst v chudších zemích: ChatGPT zaznamenal neproporcionálně vysoký růst v zemích s nízkými až středními příjmy (10 000-40 000 USD HDP na hlavu).

Studie poprvé kvantifikuje ChatGPT a v širším smyslu generativní AI v globálním měřítku a odhaluje rozhodující globální posun směrem k osobní závislosti namísto profesní závislosti. Výsledky stanovují datově podloženou základnu: ChatGPT se stal nástrojem pro každodenní poradenství stejně jako pro výkon v práci, přičemž osobní použití je nyní dominantním způsobem zapojení. Jak se to změní v příštích 18 měsících, budou pozorně sledovat všichni, od rodičů po regulační orgány.

A CO DÁL?

Data OpenAI ukazují, že ChatGPT je v současné době (klíčový prvek) převážně osobní, nikoli profesionální, což mnoho lidí šokovalo. Opravdu, zdá se, že s adaptací AI do firem je trochu problém, zatímco do svých osobních životů jsme ji přijali velmi rychle.

Podívejte se znovu na to, koho ChatGPT oslovila. Rozsah je obrovský: s 750 miliony uživatelů týdně, kteří generují 2,6 miliardy zpráv denně, a provozem rostoucím šestkrát rychleji než počet uživatelů. Při tomto tempu by objem mohl do roka dosáhnout úrovně vyhledávání Google, ale na rozdíl od Google je v současné době monetizace tohoto trafiku minimální. Rozsah bez výnosů riskuje, že se stane rozsahem bez vlivu, a Google neusíná na vavřínech.

Zapojení se zintenzivňuje, uživatelé, kteří se registrovali v počátcích ChatGPT nyní posílají téměř dvakrát tolik denních zpráv než při své registraci a první uživatelé jsou o čtyřicet procent aktivnější než loni. Vyšší frekvence však nemusí znamenat nepostradatelnost. Myšlenka přátel s umělou inteligencí je zřejmě přeceňována, protože “role play” a sebevyjádření tvoří méně než dvě procenta. Dominují administrativní a kompoziční práce, jako je psaní návrhů, formulování a shrnování, které jsou sice cenné, ale snadno komoditizovatelné.

Demografické rozdíly jsou zajímavé a mají dopad na značky, které vstupují do nového světa SEO pro AI prohlížeče. OpenAI má obrovský problém a zároveň příležitost, když jeden z deseti lidí již ChatGPT používá každý týden. Otázkou je, odkud se vezmou peníze a zda OpenAI s novou strukturou, která se rýsuje, zůstane tím milým OpenAI, které máme rádi. Sázíme na to, že ne, ale otázkou je, co se stane dál.

Jak je to s AI ve firmách?

Jasně, bude o tom z větší části ten master-mind, na který vás zveme. Ale je dobré si to říct hned z kraje: AI ve firmách nepodléhá tak rychlé adopci, jak nejrůznější prorokové hlásají. Něco jiného je dávat vyjásanou keynote o tom, jak AI totálně mění trh a kdo chvíli stál, již stojí opodál. Něco jiného je ve firmách AI naroubovat na to, co firmy dělají. A to kulhá.

Studie McKinsey Technology Trends Outlook 2025 se věnuje analýze toho, jak AI ve firmách je přijímáno. Tak alespoň v hlavních bodech:

• Dramatický rozdíl panuje mezi tvrzeními o používáním AI (78%) a skutečnou implementací (1%)

• Většina AI projektů skončí v pilotní fázi bez transformačního dopadu

• Klíčová role vedení - pouze 28% CEO se aktivně podílí na AI strategii

• Velikost firmy jako rozhodující faktor úspěchu

• Nezbytnost “organizační chirurgie” pro skutečné využití AI - pokud vedení samo AI nepoužívá a nemá o zavedení intenzivní zájem, nedopadne to. Stejně tak je potřeba dobře obsazovat místa.

Kritické problémy?

• Nesprávné metriky - firmy měří používání místo transformace

• Infrastrukturní paradox - investice bez strategie využití, protože je třeba “šokovat částkou”

• Ignorování řízení rizik u menších firem

• Chybějící systematický přístup k integraci AI

V týdnu si k tomu dáme samostatný článek, protože je to velmi důležité téma.

Nebojte, vaše firma neumře kvůli tomu, že včas neimplementuje AI. Pravděpodobně umře kvůli tomu, že ji zahubí potíže, kvůli nimž ani nezvládla včas implementovat AI...

A to jsou dva diametrálně odlišné důvody!

Jak bude vypadat americký kapitalismus za 50 let?

Americký The Wall Street Journal požádal sedmero ekonomů a ekonomických historiků, aby mu odpověděli na otázku: Jak podle vás bude vypadat americký kapitalismus za 50 let a jak se bude lišit od toho dnešního? Odpověď loňského nobelisty (a mého oblíbence) Darona Acemoglu přidávám celou, ostatní si vám dovolím shrnout, protože je to poučné.

Daron Acemoglu: Kterou cestu umělé inteligence si vybereme?

Nacházíme se na křižovatce, a to především kvůli novým transformativním technologiím, jako je umělá inteligence.

Nejpravděpodobnější budoucností je ekonomika ovládaná hrstkou technologických společností, kde nástroje umělé inteligence automatizují celou řadu úkolů, které dříve vykonávali lidé. Tato budoucnost by se stala realitou, pokud by se AI rychle vyvinula v umělou obecnou inteligenci, kdy by se AI modely staly stejně schopnými jako lidé na expertní úrovni ve všech kognitivních úkolech. Ale automatizace ve velkém měřítku by mohla pokračovat i před takovou AGI, nebo dokonce bez ní. Tento typ „průměrné automatizace“ by měl mnoho nevýhod AGI (rychlé nahrazování pracovníků), ale jen málo výhod (nárůst produktivity by byl omezený).

V rámci našeho současného institucionálního směřování s malým prosazováním antimonopolních opatření a širokou politickou akceptací přání velkých technologických společností by tato budoucnost automatizace pravděpodobně přinesla pokračující konsolidaci v technologickém sektoru, kde by několik gigantů dominovalo nejen v oblasti technologií, ale i v rostoucím počtu dalších odvětví.

Navíc to povede k masivní nerovnosti – mezi malou skupinou vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří budou i nadále vykonávat základní úkoly, a ostatními, kteří budou buď postradatelní, nebo budou nahrazeni ve svých pracovních pozicích, a mezi technologickými magnáty ovládajícími přední společnosti zabývající se umělou inteligencí a ostatními.

Další možnou budoucností je ta, ve které obavy z AI motivují vlády k převzetí kontroly a vytvoření jakéhosi AI-státního kapitalismu. Stát shromažďuje rozsáhlá data a přímo nebo nepřímo kontroluje výrobní prostředky a prostředky zpracování dat.

Na rostoucí koncentraci v technologickém sektoru nebo v ekonomice obecně není nic nevyhnutelného. Automatizace a sledování také nejsou našimi jedinými vyhlídkami. Existuje i pro-pracovní směr AI, kde může být použita k tomu, aby lidem umožnila vykonávat sofistikovanější a nové úkoly.

Představte si, že AI poskytuje užitečné, kontextově specifické informace elektrikářům, dělníkům, zdravotním sestrám, pedagogům a dalším, aby mohli lépe vykonávat svou práci a dělat nové věci, které by bez těchto informací a pomoci v reálném čase nebyly možné. Tato budoucnost může přinést vyšší produktivitu (namísto průměrné automatizace) a dává nám šanci snížit nerovnost, namísto jejího zvyšování (protože poptávka po lidské práci roste s rozšiřováním jejích schopností).

Tato lepší budoucnost není chiméra. Větší konkurence na trhu by tuto budoucnost učinila mnohem pravděpodobnější. Současné schopnosti AI jsou této úloze vyrovnané. Není to však směr, kterým se ubíráme. Rostoucí koncentrace a posedlost AGI v technologickém průmyslu nás vedou k dystopičtější budoucnosti.

V této nejkritičtější době potřebujeme probudit, abychom si mohli vybrat lepší budoucnost, která bude fungovat pro pracovníky všech profesí, nejen pro technologické magnáty.

Daron Acemoglu je profesorem ekonomie na Massachusetts Institute of Technology. V roce 2024 mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii.

Téměř všichni oslovení experti se shodují, že umělá inteligence a pokročilé technologie budou hnacím motorem změn. Rozdíly jsou v tom, zda tuto změnu vnímají jako příležitost (Mokyr, Hubbard) nebo hrozbu (Acemoglu, částečně Cass). Předpokládají také, že současné ekonomické a politické instituce se budou muset přizpůsobit novým realitám - ať už jde o daňové systémy, antimonopolní právo, nebo sociální pojištění. Acemoglu, Mankiw i Hubbard explicitně zmiňují, že nerovnost zůstane významným problémem vyžadujícím řešení prostřednictvím sociálních sítí nebo redistribuce. A i ti nejméně etatističtí autoři předpokládají větší vládní zapojení, byť různými způsoby - od partnerství veřejného a soukromého sektoru po přímou průmyslovou politiku.

Tyto předpovědi více odhalují současné ideologické pozice autorů než skutečnou budoucnost. Optimisté jako Mokyr možná podceňují politické a sociální napětí, zatímco pesimisté jako Cass možná přeceňují schopnost koordinovaných reforem. Většina předpovědí také vychází z amerického kontextu a nemusí zohledňovat globální konkurenci a geopolitické šoky, které mohou být rozhodující a které si již dnes na nás brousí zuby.

Intel a Nvidia uzavírají partnerství s dalekosáhlými důsledky

Minulý týden společnosti NVIDIA a Intel oznámily partnerství za účelem společného vývoje procesorů x86 nové generace pro spotřebitelský i podnikový trh. Tom’s Hardware to shrnul lapidárně a trefně: jedná se o „zemětřesení s dalekosáhlými důsledky pro celý svět technologie“. Obě společnosti se zavázaly k dlouhodobému společnému plánování vývoje čipů. Partnerství je zatím v papírové fázi, nebyly zveřejněny žádné detailní specifikace ani konkrétní termíny uvedení produktů na trh, jen obecné záměry. Ale těch pár informací, které publikovány byly, stojí za komentář.

Pro ty, koho procesory nezajímají, dávám rychlé shrnutí pro hospodské debaty: Intel je v těžkých problémech, Nvidia naopak kraluje čipovému trhu, jenže spojení sil by mohlo zvýšit americkou dominanci na čipovém trhu. Mohlo by posílit platformu desktopových a klasických serverových procesorů, které by dostaly dnes tak žádanou kapacitu pro grafické a AI výpočty. A vyřešit slepá místa Nivida. Obě firmy by na mom mohly významně získat - Intel to zachrání před kolapsem, platformu x86 před postupným vytracením ze scény (což by bylo zejména ve prospěch ARM) a Nvidia svou pozici posílí. K tomu zásadnímu, co by Intelu pomohlo, ale nedošlo: Nvidia nepřislíbila, že nechá Intel vyrábět své procesory v jeho amerických továrnách namísto taiwanského TSMC, které nyní používá. Na druhou stranu Nvidia koupila 4,9 % podílu v Intelu, přičemž za akcie zaplatila, ne jako Trump, který proměnil CHIPS Act granty na akcie.

Nyní podrobnější vysvětlení.

Vlajkovým spotřebitelským produktem spolupráce NVIDIA-Intel mají být „Intel x86 RTX SoCs”. Tyto hybridní procesory by integrovaly procesory Intel CPU s čipy Nvidia GPU. Využívat mají pokročilé komunikační rozhraní NVIDIA NVLink, které poskytuje až 14krát větší šířku pásma než standardní připojení v dnešních počítačích.

Design má také zahrnovat jednotnou architekturu paměti, která by umožňovala CPU i GPU přístup ke stejnému paměťovému fondu, namísto udržování oddělených, izolovaných paměťových systémů. Díky této integraci by dokonce mohlo dojít k eliminaci potřeby samostatných grafických karet. Lip-Bu Tan plánuje zrušit celou Intel grafickou divizi do 3-5 let. A Nvidia chiplet v laptop procesorech je hezký bonus ke smlouvě a také dlouhodobá strategie nahrazení Intel grafiky.

Partnerství se zaměřuje také na podniky a hyperscalery: zakázkové procesory x86 pro datová centra by byly speciálně optimalizovány pro hardware NVIDIA pro umělou inteligenci a strojové učení. Tyto procesory opět využívají NVLink k vytvoření efektivnější komunikace s GPU datových center, což by mohlo dát společnosti NVIDIA konkurenční výhodu na rychle rostoucím trhu infrastruktury umělé inteligence.

A to je ta trefa. AI dnes táhne bezprecedentní poptávku po výpočetním výkonu, jenže samotná GPU, která vyrábí Nvidia, nedělají celá datová centra. K těm jsou potřeba i CPU, kde Intel dnes představuje ve výkonu a zákaznické důvěře ještě stále to nejlepší.

Současné ARMové CPU Nvidia nazvané Grace je škarohlídy označován za “nejdražší memory controller na světě” kvůli špatné výkonnosti jader ARM Neoverse V2. Grace vytváří bottleneck - kernely se nespouštějí dostatečně rychle na udržení GPU vytížených. A Nvidia dlouhodobě selhává s vlastními CPU architekturami. Připomeňme si Project Denver 1 (2014), Denver 2 (2016) a Carmel (2018). Partnerství s Intelem je pojistka pro případ, že nová vlastní CPU jádra pro “Vera” také selžou.

Dohoda také zahrnuje použití Intel Foveros advanced packaging jako druhou možnost k TSMC CoWoS-L. Advanced packaging je klíčový způsob především pro AI čipy, jak spojit více čipů do jednoho balíčku s extrémně vysokou hustotou propojení. U moderních AI procesorů je nezbytný, protože jednotlivé čipy jsou příliš velké na to, aby se vyrobily na jednom kusu křemíku. Současným standardem je TSMC CoWoS-L (Chip-on-Wafer-on-Substrate with Local Silicon Interconnect), což je pokročilá packaging technologie, kterou používá prakticky celý AI průmysl. A TSMC má na tomto trhu téměř monopol. Kapacity jsou kriticky omezené - zákazníci čekají měsíce na alokaci výrobních kapacit.

Intel Foveros představuje konkurenční technologii pokročilého zapouzdření čipů, kterou Intel vyvinul jako odpověď na dominanci TSMC. Foveros umožňuje trojrozměrné vrstvení čipů, kdy se jednotlivé součástky skládají vertikálně nad sebe, hybridní spojování s vysokou hustotou propojení mezi vrstvami a různorodou integraci odlišných technologií do jediného balíčku. Intel dosud využíval technologii Foveros především pro vlastní výrobky, zejména procesory řady Meteor Lake a Lunar Lake.

Pro divizi Intel Foundry Services představuje tato dohoda zásadní průlom. “Slévárenské” služby výroby čipů pro třetí strany společnosti Intel dlouhodobě selhávají v získávání zákazníků pro výrobu čipů, protože zaostávají za taiwanským TSMC v pokročilých výrobních procesech, dosahují horší výtěžnosti a trpí menší důvěrou zákazníků. Pokročilé zapouzdření však může sloužit jako vstupní bod na trh, protože je technicky jednodušší než kompletní výroba čipů. Intel v této oblasti disponuje skutečně konkurenceschopnou technologií a zákazníci hledají možnosti, jak diverzifikovat dodávky od přetíženého TSMC.

Partnerství s Nvidia poskytuje divizi Intel Foundry Services prvního významného vnějšího zákazníka pro technologii Foveros, což může přilákat další klienty hledající alternativy k současnému téměř monopolnímu postavení TSMC. Zároveň umožňuje budování dlouhodobých vztahů se zákazníky pro budoucí rozsáhlejší projekty.

Nvidia díky těmto posunům získá možnost opevnit se proti čínským “takyGPU” a omezit vliv TSMC, Intel bude mít možnost nabídnout konkurenceschopnou desktop platformu i do budoucna, s ohledem na AI.

Chybí tam něco? Chybí. Mobilní procesory.

Na tom budou muset pánové v Intelu ještě zamakat.

Nvidia letos otáčí pozornost ke kvantovým počítačům

Venture kapitálová divize společnosti Nvidia, NVentures v letošním roce investovala do tří předních firem v oblasti kvantových počítačů. Přitom CEO společnosti Nvidia Jensen Huang ještě před dvěma lety kvantové technologie bagatelizoval jako vzdálené o “20 let”. Tohle je velmi významný obrat, který znamená jak to, že kvantové technologie začínají být investičně zajímavé a tím i zralé k přiblížení na trh, tak přitahuje pozornost ostatních. Investice Nvidia jsou totiž velmi pozorně sledovány. Investicí si ale Nvidia především zajišťuje, že její GPU a AI platformy zůstanou ústředním prvkem hybridních kvantově-klasických pracovních postupů.

Pojďme se podívat, kam Nvidia investovala.

Co jsou kvantové počítače a proč jsou tak zajímavé? Podrobněji probíráme na Marigold.cz…

QuEra Computing z Bostonu získala podporu v rámci série B ve výši 230 milionů dolarů. Společnost vyvíjí kvantové počítače využívající neutrální atomy jako qubity, které jsou uspořádány v polích a ovládány lasery. QuEra plánuje spolupráci s NVIDIA na hybridních kvantově-klasických systémech, včetně dekódování chyb pomocí umělé inteligence a integrace s infrastrukturou HPC. To by umožnilo relativně rychle dostat na trh poměrně levné systémy.

Quantinuum, vlastněná společností Honeywell, uzavřela rekordní sérii B v hodnotě 600 milionů dolarů s oceněním 10 miliard dolarů. Firma specializující se na technologii zachycených iontů si získala reputaci díky neustálému zlepšování výkonu svých systémů, kde jsou qubity kódovány v iontech omezených elektromagnetickými poli. Společnost je považována za jednu z nejbližších k dosažení odolnosti proti chybám.

PsiQuantum z Palo Alto přilákala největší investici - 1 miliardu dolarů v sérii E s oceněním 7 miliard dolarů. Společnost staví na fotonické technologii, kde fotony slouží jako qubity, a silně se opírá o techniky výroby polovodičů. PsiQuantum buduje zařízení v Brisbane a Chicagu s ambicí dosáhnout milionů qubitů potřebných pro komerční využití.

NVIDIA tedy investovala do tří různých hardwarových modalit kvantového počítání. Každá z těchto technologií má své specifické typy chyb a způsoby jejich řešení: neutrální atomy (QuEra) čelí chybám při laserovém ovládání, zachycené ionty (Quantinuum) mají problémy s elektromagnetickým rušením, a fotony (PsiQuantum) jsou sice přirozeně odolnější vůči dekoherenci, ale mají jiné technické výzvy.

Co NVIDIA vynechala? Firmu, která by řešila čtvrtý zajímavý přístup - supravodivé qubity. Je to logické, tam je lídrem IBM a Google.

Jednu věc si nyní konečně vysvětleme - co jsou to ty chyby? Chyby v kvantových počítačích vznikají z křehkosti kvantových stavů, které jsou extrémně citlivé na jakékoli vnější rušení - od tepelných vibrací až po elektromagnetické pole nebo kosmické záření. Tyto interference způsobují jev zvaný dekoherence, při kterém qubity postupně ztrácejí své kvantové vlastnosti jako superpozici a provázanost, což vede k degradaci výpočtu a nesprávným výsledkům. Zatímco klasické počítače dokážou pracovat s chybovostí řádově jedné chyby na biliardu operací, současné kvantové systémy mají chybovost tisíckrát až milionkrát vyšší. Proto je vývoj kvantové korekce chyb naprosto kritický - bez schopnosti spolehlivě detekovat a opravovat tyto chyby zůstanou kvantové počítače omezeny na krátké, jednoduché výpočty a nikdy nedosáhnou svého teoretického potenciálu pro řešení složitých problémů v kryptografii, chemii, optimalizaci nebo umělé inteligenci.

Důležité dění ve kvantových počítačích se letos dělo i jinde, ale většinou šlo především o technické posuny u firem jako Microsoft nebo IBM, které vsázejí na vývoj kvantových počítačů. Ale poprvé od chvíle, kdy McKinsey před čtyřmi lety začala monitorovat kvantový trh, vidíme posun od vývoje k nasazování (The Year of Quantum: From concept to reality in 2025). V roce 2025 se kvantové naděje konečně rozšířily za hranice počítání. Zatímco kvantové počítače často dominují titulkům, skutečné tržní příležitosti mohou ležet v kvantovém snímání a kvantové komunikaci. Tyto technologie jsou připraveny přinést okamžitou hodnotu a řešit problémy v oblastech, jako je navigace, lékařské zobrazování a bezpečný přenos dat, aniž by vyžadovaly kvantové procesory odolné proti chybám. A sice nejsou tak “sexy”, jako kvantové počítače, ale rozhodně jsou užitečné.

Kvantové snímání nabízí bezkonkurenční přesnost a umožňuje průlomy v oblastech, jako je zdravotnictví, kde může zlepšit včasnou detekci nemocí či v a geofyzice, kde může zdokonalit průzkum zdrojů. Kvantová komunikace mezitím řeší problémy kybernetické bezpečnosti tím, že vytváří základ pro ultrabezpečné sítě a kvantovou distribuci klíčů (QKD). S rostoucími vládními investicemi a již probíhajícími pilotními projekty by v roce 2025 mohlo dojít k nárůstu jejího využívání. V této souvislosti je příhodné připomenout, že na kvantovou technologii se bude muset také adaptovat blockchain a kryptoměny, aby byly vůči ní odolné.

Inovativní trendy v paměťových čipech

Když jsme si prošli procesory, podívejme se na stav paměťových čipů, druhá to velmi důležitá komponenta počítačů.

Hlavním technickým trendem je přechod od 2D k 3D architekturám, čili paměti rostou tyto do výšky. U DRAM pamětí výrobci opouštějí tradiční horizontální zmenšování a místo toho začínají stavět vertikálně, což umožňuje výrazně zvýšit hustotu paměťových buněk. Současně pokračuje extrémní škálování 3D NAND technologie, kde se průmysl posunul z desítek na více než 200 vrstev v sériové výrobě a plánuje dosáhnout přes 1000 vrstev do konce desetiletí. Tyto změny vyžadují zcela nové materiály a výrobní techniky.

Boom umělé inteligence vytvořil obrovskou poptávku po specializovaných paměťových technologiích, zejména High Bandwidth Memory (HBM). Trh s HBM má růst o 42% ročně a do roku 2033 dosáhnout hodnoty přes 130 miliard dolarů. Současně vznikají nové hybridní technologie jako High Bandwidth Flash (HBF), která kombinuje výhody různých typů pamětí, a dokonce se oživují starší technologie (Samsung) jako Z-NAND pro specifické aplikace s ultra nízkou latencí.

Z obchodního hlediska se paměťový trh dramaticky mění směrem k diverzifikaci a specializaci. Místo univerzálních řešení vznikají paměti optimalizované pro konkrétní pracovní zatížení - od trénování AI přes úložiště s vysokou propustností až po nákladově efektivní aplikace s vysokou hustotou. Tento posun odráží širší trend v polovodičovém průmyslu směrem k čipům optimalizovaným pro specifické úlohy, což přináší vyšší efektivitu, ale také složitější ekosystém.

Celkově průmysl čelí situaci, kdy růstová křivka AI předstihuje tradiční Mooreův zákon a paměťové technologie se rychle stávají limitujícím faktorem výkonu systémů.

Sázky jsou vysoké a výrobci se musí zaměřit na koordinaci inovací, aby zrychlování v jednom segmentu nebylo negováno nedostatečným zrychlováním jinde, často i v rámci jednoho produktu, v blízké a souvisící technologii.

Tak a to je pro dnešek vše.

Vše nejlepší do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5267 emailových adres.

vítejte u Patrickova newsletteru. Září, čas školy, mlhy a podzimu - a

Než se podíváme, co je nového ve světě techniky, tak pár oznámení:

• rádi píšete? Potřebujete něco napsat a k tomu se hodí tvůrčí prostředí? S Elen Kovalčíkovou pořádáme třídenní "Scribeton" - to je jako hackathlon, jen se na něm píše. Věřte tomu, že za tři dny pod naším dozorem toho napíšete hodně. Detaily na psani.marigold.cz

• V úterý 9.9.2025 mám workshop o vibecodingu v Brandýse v Arthouse Melichar. Je to taková výjimečná událost, dvouhodinová nalejvárna pro všechny, kdo si chtějí vytvářet aplikace a neumí programovat (není to zaměřeno na programátory!) Stojí to 300 Kč, levnější to bez dotací nebude - objednávejte zde.

• od září opět workshopy AI pro firmy v provozu, objednávejte zde.

• Letní škola AI pro naprosté začátečníky - emailem, k přihlášení zde.

☕️ Děkuji všem, kdo si převedli svůj odběr newsletteru na placený a nebo zvážili jednorázový dobrovolný příspěvek. Pomáhá mi to s motivací psát tento newsletter. Jednorázový dobrovolný příspěvek je zjevně velmi oblíbená možnost. Prostě přispějete, protože se vám chce (a kolik se vám chce) a nemusíte se stresovat, jestli to stihnete do příště zrušit.

Zajímavé články ke čtení z Marigold.cz

• EU Chat Control: průběh schvalování a význam nařízení (o tomhle teď frčela v médiích velká debata, tak si ji v Institutu Pi usazujeme do reality)

• Nano Banana a kompletní průvodce generováním obrázků pomocí Google Gemini 2.5 Flash - žhavá obrazová novinka Google, která cloumá trhem. Tady s detailním návodem, jak s tím pracovat...

• 🇨🇳 DeepSeek-V3.1 je příliš dobrý čínský model pro umělou inteligenci

• xAI představila Grok Code Fast 1 pro vývoj

Šum svistu v OpenAI

Po nedávných tragédiích OpenAI slíbilo nová ochranná opatření pro teenagery a emocionálně zranitelné uživatele, přičemž ochranná opatření se očekávají do konce roku 2025 a rodičovská kontrola přijde snad příští měsíc. Načasování bylo navrženo tak, aby vyvolalo dojem odpovědnosti a posílilo image společnosti schopné kontrolovat svůj vlastní dopad do společnosti. Je pravda, že současná americká administrativa žádné zvláštní požadavky v této oblasti nemá, ale veřejné mínění to může vidět jinak a je lepší problémům předcházet.

OpenAI se připravuje na obrovské finanční výdaje v příštích pěti letech, kdy bude bitva o AI vrcholit. S předpokládaným nárůstem výdajů na trojciferné miliardy a vývojem vlastních čipů spolu s masivním rozšiřováním datových center potřebuje společnost k přežití více než jen vlastní příjmy. Potřebuje politickou ochranu a status národního významu. Proto také Altman minimalizuje reputační rizika a obráží nejrůznější politické akce. Zejména ty trumpustické. Altman vyrazil na akci první dámy věnované vzdělávání v oblasti AI, kde OpenAI představilo platformu pro pracovní místa a certifikaci, jejímž cílem je do roku 2030 vyškolit deset milionů Američanů v dovednostech v oblasti AI. O pár hodin později se připojil k dalším technologickým lídrům na schůzce s Trumpem, kde byl každý z nich vyzván, aby popsal investice do AI. Meta, Apple a Google předložily miliardovéčástky, aby naznačily rozsah. Altman se vyhnul uvedení konkrétní částky a místo toho chválil politické podmínky, které podporovaly expanzi OpenAI.

OpenAI uzavřelo dohodu s americkou Správou všeobecných služeb GSA. ChatGPT Enterprise bude nabízen všem federálním institucím za nominální poplatek, spolu se školením a integrací. Tato dohoda sladí OpenAI s akčním plánem vlády v oblasti umělé inteligence a učiní její software součástí výchozího operačního prostředí federální vlády. Podobnou dohodu uzavřelo OpenAI ve Velké Británii a v Řecku.

OpenAI se stále více prezentuje jako infrastruktura, kterou vlády a korporace nemohou snadno oddělit od svých operací.

A peníze? Kde budou?

Podle článku zveřejněného 5. září v The Information OpenAI loni doáhlo výnosů ve výši 13 miliard dolarů a pro rok 2030 předpokládají tržby ve výši 200 miliard dolarů. To vypadá jako obrovská částka, ale oproti tomu stojí náklady. Jen na výpočetní náklady samotné očekává, že mezi lety 2025 a 2030 utratí 150 miliard dolarů. A to pár lidí v ChatGPT nezaplatí. Proto ta spolupráce s vládami všeho druhu.

V OpenAI se děje hodně věcí za hodně peněz.

Mimochodem, kde je česká strategie? Mohl bych ji vidět? Nejsme schopni domluvit se třeba s Mistralem, že všechny české školy dostanou jeho AI k dispozici???

Anthropic ukradl knihy pro učení AI, zaplatí 1,5 mld dolarů

Jak se učí umělá inteligence? Předkládají se jí data. A jaká lepší data jí dát, než chytré knihy. Přední AI společnosti jako Anthropic, Meta nebo OpenAI to také tak udělaly: vzaly hromady knih a pomocí nich učily svoje modely umělé inteligence.

Má to drobný problém. Jmenuje se autorský zákon. Načíst knihu do systému AI není totéž, když si ji doma přečtete na gauči. A autoři se proti tomu hromadně ozývají. Nově došlo k průlomové dohodě mezi Anthropicem, autorem Claude AI - a americkými vydavateli. Anhtropic zaplatí v mimosoudním vyrovnání 1,5 miliardy dolarů, což kontrastuje se sumou 13 miliard dolarů, kterou právě od investorů získal v dalším (F) kole investování. Za mimosoudní vyrovnání tak utratí více jak 10 % ze získané částky.

Ale popořadě:

Skupina amerických spisovatelů v čele s Andreou Bartz, Charlesem Graeberem a Kirkem Wallace Johnsonem podala na Anthropic hromadnou žalobu kvůli tomu, že firma stáhla a použila přes 7 milionů knih z pirátských knihoven typu Library Genesis, Pirate Mirror nebo Books. Soudce William Alsup v červnu letošního roku rozhodl, že samotné použití knih pro trénink AI je možná „fair use“, ale nelegální je způsob získání (stahování pirátských kopií). A zároveň firmu Anthropic vyzval, aby se dohodly, protože nelegální použití onoho půl milionu knih hrozilo postihem v řádu stovek miliard až 1 bilionu dolarů.

Počátkem září bylo oznámeno, že došlo k dohodě - Anthropic zaplatí za každé z půl milionu děl 3000 dolarů, celkem tedy 1,5 miliardy dolarů. Firma musí také mazat nelegálně získaná díla z datasetů; není ale zřejmé, zda musí mazat již natrenované AI modely. Soudní schválení této dohody stále probíhá – jedná se však dosud o největší vyrovnání ohledně autorských práv v AI. A také o precedent.

Zastavme se ještě na chvíli u toho "fair use".

Soudní odůvodnění principu férového užití pro trénink AI, zejména v rozhodnutí soudce Williama Alsupa ve věci Anthropic, je založeno na čtyřech klíčových faktorech amerického autorského práva ohledně "fair use":

1. Účel a charakter použití Trénink AI je považován za velmi transformační. AI neomezeně nepřepisuje originální texty, ale využívá statistické vztahy k vytvoření nových a odlišných výstupů. Soud zdůraznil, že AI modely "nejdou cestou nahrazení originálu, ale vydávají se zcela novým směrem" a jde o výjimečný případ transformačního využití, což fair use podporuje.

2. Povaha autorského díla Knihy jsou vysoce chráněná autorská díla, ale samotná kreativita a smysl díla v tomto případě nehrají rozhodující roli. I tak soud uznal, že jejich využití pro účely učení a analýzy dat má zvláštní postavení oproti přímému kopírování.

3. Rozsah převzatého obsahu Použití celých knih je sice rozsáhlé, ale soud to schválil s ohledem na charakter tréninku modelů, kdy dochází k extrakci vzorců, nikoliv k přímému reprodukování obsahu. Jinými slovy, kopie jsou důležité pro statistickou analýzu, nikoliv pro přímý výstup.

4. Dopad na trh s originály Soud neshledal žádné prokazatelné ohrožení trhu nebo snížení poptávky po originálních knihách. Model Anthropic Claude nevytvářel kopie či velmi podobný obsah, který by konkuroval původním dílům. Soud také citoval opatření Anthropic zabraňující reprodukování autorských textů.

Použití nelegálních (pirátských 😎) kopií ovšem nespadá pod férové užití, protože autorovi nebylo zaplaceno. Soud explicitně uvedl, že skutečnost, že Anthropic později legálně zakoupil kopie dříve nelegálně získaných knih, nezbavuje odpovědnosti za nelegální stahování.

Fair use? Neřekl bych...

Osobně s tím mám drobný problém. Jistě: kniha je určena k učení, jenže původně byla zamýšlena k učení lidskému. Pomocí AI dochází k transformaci myšlenek v knize tak, že už nejsou autorským dílem původního autora, ale z jeho práce velmi zásadně vycházejí, aniž by za to autor dostal přiměřenou satisfakci. Vznikají tak odvozená díla, za které peníze plynou autorům AI, ne původním autorům vědění a poznatků. A to je dost zásadní problém.

Sám mám zajímavou zkušenost s drahou medicínskou metodou, jejíž výukové materiály a postupy se podařilo s pomocí AI vytvořit za zlomek ceny. Vznikla tak Zandlova medicínská metoda? Ovšemže ne, Zandl nijak zásadně netuší, o co v těch materiálech jde, ale najednou je autorem postupu, který se v podstatných detailech liší (zřejmě, nečetl jsem je), je funkční a tedy autorsky svébytný. Je jedním z povolání budoucnosti mixážník takových postupů tak, aby byly autorsky "svébytné"? A jak mám přistupovat k tomu, když budu dotazován na léčebné detaily z padesátistránkové metodiky, která se mezi tím dostala do oběhu, ačkoliv byla původně myšlena jen jako pomocná literatura pro kamaráda a na jehož argument "strašně nám to všem pomůže, tak jsem to poslal dál" se nedalo nic namítat?

A co si o tom myslí Donald Trump

Jestli nám něco pro úplnost chybělo, tak především, co si o tom myslí americký prezident. Inu, Trump v létě 2025 opakovaně odmítl myšlenku, že by AI firmy měly řešit individuální licence či platit autorské poplatky, nazval to „neproveditelným“ a argumentoval, že by to americký AI průmysl paralyzovalo oproti Číně. Jeho akcent byl vždy na celkovou deregulaci a „pragmatický“ přístup, vůbec mu nebylo proti mysli trochu oholit majitele autorských práv. Mnohá média poukazovala na kontroverznost Trumpova postoje jako na názor, který podporuje rychlost a dominanci USA v AI, ale zlehčuje význam ochrany práv autorů. Zdůrazňovala, že jeho argument „nemůžeme platit za každou studovanou knihu“ je pragmatický, ale může vést k ignorování práv tvůrců. Jenže je také dobré připomenout, že tato kritika přichází především z řad demokratických politiků a liberálních médií či zastánců práv autorů, tedy ze směrů, z nichž si Donald Trump těžkou hlavu nedělá.

Takový přístup také kontrastuje s postupnými snahami evropských autorů a médií vymoci transparentnost a licencování za použití jejich děl, což prohlubuje napětí v oblasti regulace AI.

Autorská práva - už jsou mrtvá?

To všechno otevírá starou a hlubokou ránu: jak vážně to myslíme s institutem autorských práv? USA jej hrdinně chrání do momentu, než jeho porušením mohou získat nějakou strategickou výhodu, Čína si s autorskými právy hlavu neláme vůbec - nejsou součástí jejího ekonomicko-politického boje.

Autorské právo vzniklo v době, kdy autorem byl vždy člověk a čtenářem byl také člověk. V éře AI stojíme před otázkou, zda jej přizpůsobit novému aktérovi: strojům, které čtou, učí se, tvoří a odvozují nová díla. Pokud to neuděláme, hrozí dvojí extrém: buď absolutní deregulace, kdy autoři ztratí kontrolu nad svým dílem a část motivace pro jeho další tvorbu, nebo naopak přeregulace, která zbrzdí rozvoj technologií.

Autoři přitom právem cítí, že jim někdo „bere znalosti“ a mění je v miliardový byznys, na kterém oni finančně neparticipují. Na druhé straně vývoj AI slibuje nové společenské hodnoty (léčebné postupy, diagnostika, vzdělávání) a nelze se ho zříct jen kvůli ochraně autorů.

Všechny tři bloky – USA, EU i Čína – dnes zkoušejí různé cesty. Jde však o víc než o peníze. Jde o to, zda chceme, aby se společenská hodnota znalostí dál rozdělovala mezi tvůrce a technologie férovým způsobem, který bude motivovat k dalšímu vytváření děl lidi. Je samozřejmě možné, že další profesionální tvorbu už necháme jen na AI a lidé budou jen příležitostní hobby tvůrci, zatím se to ale nezdá jako průchozí cesta.

Pokud by mělo dojít k nějakému férovému řešení, budou se muset AI společnosti zavázat k trvalým platbám za užití historických znalostí a autoři nových knih a materiálů budou uvádět AI copyright, tedy nárok, jaký mají za své materiály pro použití v rámci AI. Jakou formu by taková opatření mohla mít, je diskutabilní, zatím se na nich státy nejsou schopny shodnout, ale hrozby miliardových arbitráží snad ponouknou AI firmy k tomu, aby se tak stalo.

Mimochodem, pamatujete si drakonické tresty za kopírování písniček a software? Student Joel Tenenbaum byl v USA pokutován částkou 675 000 USD (cca 12 milionů Kč) za nelegální stažení několika písní. V USA byla v roce 2009 uložena vysoká pokuta ženě, která si nelegálně stáhla 24 písní přes P2P síť Kazaa. Soudce jí uložil pokutu 80 000 dolarů za každý titul, což je extrémní exemplární trest. Celkově tedy šlo o desítky milionů korun. Tehdy vlády brečely, jak tihle lidé ničí autorskou tvorbu. Ve skutečnosti šlo o zisky autorskoprávních firem.

Dnes je situace opačná, jde o zisky AI firem a najednou je potřeba "pragmatický přístup".

Jak se doba s autorskými právy změnila?

Před patnácti lety jsem napsal dva paličské články, které léta definují můj postup k autorským právům:

• Intelektuální práva jsou odvozena od intelektu, tedy schopnosti inovovat.

• a tehdejší návrhy řešení v A co s těmi autorskými právy udělat v praxi?

Jenže doba se mění. Do problematicky autorských práv vstoupila další autonomně jednající strana: AI. A je potřeba s tím počítat.

Především se ukazuje, že by bylo rozumné oddělit režimy užití, tedy to, k čemu může být dílo použito. Už dnes existují - běžně třeba nemáte svolení při nákupu DVD k veřejné projekci. Nabízejí se hned tři režimy:

1. Lidské užití pro čtení, poslech, divácké užití – beze změny (stávající copyright).

2. Analytické TDM (text and data mining) pro výzkum – výjimka/volnější režim pro výzkumné projekty (už existuje v EU), bez komerčního tréninku.

3. Komerční trénink AI – nový, zvláštní licenční režim.

Znamená to ale také, že by se rychle měly objevovat strojově zpracovatelné podmínky. Tak, jako jsme dneska schopni strojově dekódovat Creative Commons varianty, což ještě nebylo tak důležité, stejně bude potřeba přistoupit k licencování práce, tedy k tomu, aby bylo strojově jasně identifikovatelné, jak a za jakých podmínek mohou stroje tu kterou práci použít. Což také obnáší možnost požadavku licenčních poplatků za použití pro trénování AI.

Tak například Marigold vydávám pod licencí CC BY 4.0, ale zároveň bych si udržel kontrolu pro AI modely. Jenže Creative Commons licence žádné varianty pro AI dnes nenabízí. A když ručně dopíšu No AI training without explicit permission - bude to k něčemu? Když k tomu přidám, že chci 10 USD ročně od každého zpoplatněného modelu - bude to k něčemu?

A z druhé strany: čí jsou autorská práva na dílo vypracované AI? Platí dnešní úzus, že jelikož si to platím, je to můj zaměstnanec a já jsem vykonavatel všech autorských práv? Nebo platí dnešní šedá zóna, že dílo jsem si přivlastnil a vydávám je za své a nikdo to nerozporuje?

Hledání nových cest autorských práv je aktuálnější, než kdy dříve. Jak tomu rozumí vaši politici? Asi jako bitcoinu, že - přitom právě tohle bude rozhodovat o tom, jak se nám bude dalších 100 let žít.

Apple představuje v úterý novinky

A mě se nechtělo s newsletterem čekat. Pokud budou zásadní, tak udělám speciální newsletter, ale úplný průlom tu zatím nevidím.

Jedna bomba by přijít mohla, ale ta se zřejmě neohlásí. Apple plánuje příští rok uvést na trh vlastní vyhledávací nástroj založený na umělé inteligenci. Pracuje na novém vyhledávači, který bude integrován do hlasového asistenta Siri. Základní technologie by mohla pocházet od společnosti Google – obě společnosti nedávno uzavřely formální dohodu, na jejímž základě Apple vyhodnotí a otestuje model umělé inteligence vyvinutý společností Google. Apple může tuto technologii nakonec přidat do svého webového prohlížeče Safari a do aplikace Spotlight. Další detaily ale zatím nejsou známé.

Pojďme si rekapitulovat, jaké informace unikly a co se ví:

Zprávy naznačují, že společnost by mohla představit čtyři zbrusu nové modely iPhone, včetně údajně supertenkého iPhone 17 Air.

Kromě telefonů bychom se mohli dočkat také aktualizovaných modelů Apple Watch, nových AirPods Pro s možností sledování zdravotního stavu, vylepšených AirTagů a náznaků o skládacím iPhonu, který by mohl přijít v roce 2026.

Řada iPhone 17 by mohla přinést něco pro každého

• iPhone 17 Air by mohl být nejtenčím iPhonem, jaký kdy byl vyroben, s tloušťkou pouhých 5,5 mm a očekávanou baterií o kapacitě 2 800 až 2 900 mAh.

• Všechny modely by konečně mohly dostat 120Hz displeje, které byly dosud k dispozici pouze u telefonů Pro.

• iPhone 17 Pro Max by mohl dostat baterii s kapacitou přes 5 000 mAh pro celodenní výdrž.

• Očekávané ceny by mohly začínat na 849 USD za základní model a dosahovat až 1 249 USD za Pro Max.

• Nové telefony by mohly být k dispozici v druhé polovině září

Apple příslušenství by mohlo dostat významné vylepšení v oblasti zdraví a výkonu

• AirPods Pro 3 by mohly sledovat vaši srdeční frekvenci přímo z vašich uší

• Apple Watch Series 11 by mohly dostat rychlejší čipy a nové sledování spánku

• Apple Watch Ultra 3 by mohly přidat 5G mobilní a satelitní textové zprávy pro odlehlé oblasti

• AirTag 2 by mohl fungovat třikrát dále a mít reproduktory odolné proti manipulaci (to je škoda, mojí oblíbenou funkcí bylo reproduktor odpojit a zařízení si schovat do něčeho, kde jsem se bál krádeže a kde by pípání reproduktoru tento záměr odhalilo)

• Apple Watch SE 3 by mohly přinést vlajkové funkce za příznivou cenu

Mnoho očekávaných produktů se na této akci pravděpodobně neobjeví

• iPad Pro s čipem M5 bude pravděpodobně představen až v říjnu

• Nové počítače Mac s procesory M5 budou pravděpodobně představeny na samostatné akci později

• Sluchátka AirPods Max nemusí mít naplánovanou žádnou aktualizaci po celý rok 2025

• Chytrý displej HomePad možná bude před uvedením na trh potřebovat ještě více času na vývoj

• iPhone Fold se možná objeví v roce 2026, ale Apple zatím nic oficiálně nepotvrdil

• Levný model iPhone se možná zpozdí až na začátek roku 2026

Tak a to je pro dnešek všechno.

Vše nejlepší do nového týdne přeje

Patrick Zandl

PS: Newsletter byl rozeslán na 5187 emailových adres.